Marek 4
1 A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
Afterwards Jesus began to teach by the seaside, and a vast multitude of people gathered about him, so that he went on board a boat on the sea, and sat there, while all the people stayed on shore, at the water’s edge.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
Then he began teaching them in parables many things. In his teaching he said to them.
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
"Listen! the Sower once went out to sow,
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
and as he sowed, it happened that some seed fell on the road, and birds came and picked it up;
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
some other seed fell on stony soil, where it had not much earth; and it sprang up quickly because it had no depth of soil,
6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
but when the sun rose it was scorched and withered away because it had no root.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
Other seed fell among the thorns, and the thorns sprang up and choked it, so that it yielded no crop.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
But some seed fell into good soil and yielded a crop that sprang up and increased, yielding thirty, sixty, or a hundredfold.
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
"Any one who has ears to hear," he added, "let him listen to this."
10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
When he was alone his followers and the Twelve began asking about the parables.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
He went on to say to them. "The secret truth concerning the kingdom of God has been given to you, but to those outside everything is told in parables,
12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
so that, "for all their looking they may not see, and for all their hearing, they may not understand, lest perchance they should turn and be pardoned.
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
"You do not understand this parable," said Jesus. "Then how will you understand the other parables?
14 Rozsevač, ten slovo rozsívá.
"What the Sower sows is the Word. There are those ‘on the wayside’ where the Word is sown.
15 Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
As soon as they hear it, Satan immediately comes and snatches away the Word which has been sown in them.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
And like the sowing upon ‘stony ground’ are those who, whenever they hear the Word, at once receive it with joy,
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
but because they have no root in themselves they last for a time; but when suffering or persecution ensues because of the Word, they at once fall away.
18 A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
There are others who are ‘sown among thorns.’
19 Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
When they have heard the Word, the anxieties of life and the snares of wealth, and all sorts of other ambitions, come in to choke the Word, so that it proves unfruitful. (aiōn g165)
20 Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
But those, on the other hand, who were sown on that good soil, are those who listen to the Word, and welcome it, and bear fruit, thirty, sixty, or a hundredfold."
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
He went on to say. "Is the lamp brought in to be put under the bushel or the bed? Is it not rather to be put on the lamp-stand?
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
There is nothing hidden except what is to be disclosed, and nothing concealed except what is to be revealed.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
If any man has ears to hear, let him hear."
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
And he said to them. "Take heed what you hear. With what measure you measure it will be measured to you, and more will be given to you.
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
For he who holds, to him will more be given, and he who holds not, from him will be taken even what he holds."
26 I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
"It is with the kingdom of God," he continued, "as if a man should have sown seed in the earth;
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
night and day he sleeps and wakes while the seed is sprouting and growing tall, he knows not how.
28 Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
Of its own accord the earth bears its crops; first the blade, then the ear, then the full grain in the ear.
29 A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
Then as soon as the crop is ready the man has the sickle put in at once, because harvest-time is come.
30 I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
"To what shall we compare the kingdom of God?" he said again. "in what parable shall we set it forth?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
It is like a mustard-seed, which, when sown in the soil, is the smallest seed in the world;
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
yet when sown shoots up and becomes larger than any plant, sending out such branches that the wild birds build their nests under its shadow."
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
With many such illustrations Jesus used to tell his message to people as far as they were able to receive it;
34 A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
and to them it was his practice never to speak except in parables. But he used to explain everything in private to his disciples.
35 I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
On the evening of that same day Jesus said to them, "Let us go across to the other side."
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
So, leaving the crowd behind, they took him with them just as he was in the boat; and the other boats were with him.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
But a great gale of wind came up, and the waves were dashing into the boat so that it began to fill.
38 A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
Now he himself was sleeping on the cushion in the stern, so they woke him up, saying, "Master, do you not care if we perish?"
39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
And he awoke, rebuked the wind, and said to the sea, "Peace, be still!"
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
The wind fell, and there ensued a great calm. Then he said to them. "Why are you so afraid? Have you still no faith?"
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
Then they were awestruck, and said one to another, "Who can this be, that even the wind and the sea obey him!"
