Marek 3
1 I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
Ponovno je vstopil v sinagogo; in tam je bil človek, ki je imel izsušeno roko.
2 I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.
In opazovali so ga, ali ga bo ozdravil na šabatni dan; da bi ga lahko obtožili.
3 I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku.
In človeku, ki je imel izsušeno roko, reče: »Stopi naprej.«
4 I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli.
In jim reče: »Ali je na šabatne dneve zakonito delati dobro ali delati zlo? Rešiti življenje ali ubiti?« Toda molčali so.
5 A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.
Ko je z jezo pogledal na te naokoli, užaloščen zaradi trdote njihovih src, reče človeku: »Iztegni svojo roko.« In iztegnil jo je; in njegova roka je bila v celoti ozdravljena, tako kot druga.
6 A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili.
In farizeji so odšli ter se s herodovci nemudoma posvetovali zoper njega, kako bi ga lahko pokončali.
7 Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
Toda Jezus se je s svojimi učenci umaknil k morju, in sledila mu je velika množica iz Galileje in iz Judeje
8 I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.
in iz Jeruzalema in iz Idumeje in iz onstran Jordana; in tisti okoli Tira in Sidóna, velika množica je prišla k njemu, ko so slišali, kakšna velika dela je storil.
9 I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli.
In svojim učencem je rekel, da naj ga zaradi množice pričakuje majhna ladja, da ne bi pritiskali nanj.
10 Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy.
Kajti mnoge je ozdravil; tako da so pritiskali nanj, da bi se ga dotaknili, kateri so imeli nadloge.
11 A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží.
In kadar so ga zagledali nečisti duhovi, so pred njim padali dol in vpili, rekoč: »Ti si Božji Sin.«
12 A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.
In strogo jim je zapovedoval, da naj ga ne razglašajo.
13 I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
In povzpne se na goro ter pokliče k sebi katere je hotel, in prišli so k njemu.
14 I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati,
In določil jih je dvanajst, da bi bili z njim in da bi jih lahko poslal naprej oznanjat
15 A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:
ter bi imeli oblast, da ozdravljajo bolezni ter da izganjajo hudiče.
16 A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr,
In Simonu je dal vzdevek Peter;
17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi, )
in Jakoba, Zebedejevega sina in Janeza, Jakobovega brata; in dal jima je vzdevek Boanergés, to je: ›Sinova groma, ‹
18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského,
in Andreja in Filipa in Bartolomeja in Mateja in Tomaža in Jakoba, Alfejevega sina in Tadeja in Simona Kananeja
19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
in Juda Iškarijota, ki ga je tudi izdal, in odšli so v hišo.
20 A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.
In množica ponovno pride skupaj, tako da so komaj jedli kruh.
21 A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
In ko so njegovi prijatelji slišali o tem, so odšli ven, da ga primejo, kajti rekli so: »Brez pameti je.«
22 Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
In pisarji, ki so prišli dol iz Jeruzalema, so rekli: »Bélcebuba ima in s princem hudičev izganja hudiče.«
23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
In poklical jih je k sebi ter jim govoril v prispodobah: »Kako lahko Satan izžene Satana?
24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
In če se kraljestvo razdvoji zoper sebe, takšno kraljestvo ne more obstati.
25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
In če se hiša razdvoji zoper sebe, takšna hiša ne more obstati.
26 Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
In če se Satan dvigne zoper samega sebe in se razdvoji, ne more obstati, temveč ima konec.
27 Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
Nihče ne more vstopiti v hišo močnega in opleniti njegove dobrine, razen če ne bo najprej zvezal močnega; in tedaj bo oplenil njegovo hišo.
28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
Resnično, povem vam: ›Vsi grehi bodo človeškim sinovom oproščeni in bogokletja, s katerimi bodo kakorkoli preklinjali,
30 Nebo pravili: Že ducha nečistého má.
kajti govorili so: »Nečistega duha ima.«
31 Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
Tja so potem prišli njegovi bratje, njegova mati in stoječ zunaj, so poslali k njemu, [da] ga pokličejo.
32 A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
In okoli njega je sedela množica in rekli so mu: »Glej, tvoja mati in tvoji bratje so zunaj [in] te iščejo.«
33 Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
In odgovoril jim je, rekoč: »Kdo je moja mati ali moji bratje?«
34 A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
Pogledal je naokoli na te, ki so sedeli okoli njega ter rekel: »Glejte, moja mati in moji bratje!
35 Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má.
Kajti kdorkoli bo izvrševal Božjo voljo, ta isti je moj brat in moja sestra in mati.«
