< Marek 3 >

1 I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
et introivit iterum synagogam et erat ibi homo habens manum aridam
2 I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.
et observabant eum si sabbatis curaret ut accusarent illum
3 I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku.
et ait homini habenti manum aridam surge in medium
4 I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli.
et dicit eis licet sabbatis bene facere an male animam salvam facere an perdere at illi tacebant
5 A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.
et circumspiciens eos cum ira contristatus super caecitatem cordis eorum dicit homini extende manum tuam et extendit et restituta est manus illi
6 A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili.
exeuntes autem statim Pharisaei cum Herodianis consilium faciebant adversus eum quomodo eum perderent
7 Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
et Iesus cum discipulis suis secessit ad mare et multa turba a Galilaea et Iudaea secuta est eum
8 I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.
et ab Hierosolymis et ab Idumea et trans Iordanen et qui circa Tyrum et Sidonem multitudo magna audientes quae faciebat venerunt ad eum
9 I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli.
et dixit discipulis suis ut navicula sibi deserviret propter turbam ne conprimerent eum
10 Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy.
multos enim sanabat ita ut inruerent in eum ut illum tangerent quotquot habebant plagas
11 A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží.
et spiritus inmundi cum illum videbant procidebant ei et clamabant dicentes
12 A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.
tu es Filius Dei et vehementer comminabatur eis ne manifestarent illum
13 I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
et ascendens in montem vocavit ad se quos voluit ipse et venerunt ad eum
14 I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati,
et fecit ut essent duodecim cum illo et ut mitteret eos praedicare
15 A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:
et dedit illis potestatem curandi infirmitates et eiciendi daemonia
16 A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr,
et inposuit Simoni nomen Petrus
17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi, )
et Iacobum Zebedaei et Iohannem fratrem Iacobi et inposuit eis nomina Boanerges quod est Filii tonitrui
18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského,
et Andream et Philippum et Bartholomeum et Mattheum et Thomam et Iacobum Alphei et Thaddeum et Simonem Cananeum
19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
et Iudam Scarioth qui et tradidit illum
20 A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.
et veniunt ad domum et convenit iterum turba ita ut non possent neque panem manducare
21 A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
et cum audissent sui exierunt tenere eum dicebant enim quoniam in furorem versus est
22 Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
et scribae qui ab Hierosolymis descenderant dicebant quoniam Beelzebub habet et quia in principe daemonum eicit daemonia
23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
et convocatis eis in parabolis dicebat illis quomodo potest Satanas Satanan eicere
24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
et si regnum in se dividatur non potest stare regnum illud
25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
et si domus super semet ipsam dispertiatur non poterit domus illa stare
26 Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
et si Satanas consurrexit in semet ipsum dispertitus est et non potest stare sed finem habet
27 Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
nemo potest vasa fortis ingressus in domum diripere nisi prius fortem alliget et tunc domum eius diripiet
28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
amen dico vobis quoniam omnia dimittentur filiis hominum peccata et blasphemiae quibus blasphemaverint
29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení. (aiōn g165, aiōnios g166)
qui autem blasphemaverit in Spiritum Sanctum non habet remissionem in aeternum sed reus erit aeterni delicti (aiōn g165, aiōnios g166)
30 Nebo pravili: Že ducha nečistého má.
quoniam dicebant spiritum inmundum habet
31 Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
et veniunt mater eius et fratres et foris stantes miserunt ad eum vocantes eum
32 A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
et sedebat circa eum turba et dicunt ei ecce mater tua et fratres tui foris quaerunt te
33 Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
et respondens eis ait quae est mater mea et fratres mei
34 A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
et circumspiciens eos qui in circuitu eius sedebant ait ecce mater mea et fratres mei
35 Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má.
qui enim fecerit voluntatem Dei hic frater meus et soror mea et mater est

< Marek 3 >