Marek 2
1 A opět všel do Kafarnaum po několika dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl.
Rekam ritdi Jisu Keparnam ni, ngaakwangta, eno heh nok ni eje ih tiibaat mui rumta.
2 A hned sešlo se jich množství, takže již nemohli ani ke dveřům. I mluvil jim slovo.
Erah thoidi miloong ah nokmong ni lathoh lathang ih lomkhoom rumta, kaasakthong ni nep hantek ang rumta. Jisu ih neng suh ruurang ese tiit nyootsoot rum adi
3 Tedy přijdou k němu někteří, nesouce šlakem poraženého, kterýžto ode čtyř nesen byl.
wabaji ih hiimuung wasiit Jisu reeni thokpi wanrumta.
4 A když k němu nemohli pro zástupy, loupali střechu, kdež byl Ježíš, a probořivše půdu, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený.
Enoothong mih hantek ang thoidi, Jisu jiinni erah mih ah tajen noppi rumta. Erah thoidi Jisu khothung pun nokkhoh adi loohoom rum ano dam khoh adi hiimuung ah jupthiin rum ano datthiin rumta.
5 A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.
Jisu ih neng tuungmaang ah tup ano hiimuung ah suh baatta, “Nga sah, an rangdah loong ah biin anaan et halu.”
6 A byli tu někteří z zákoníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:
Heh reeni tongta Hootthe nyootte loong ah ih erah chaat rum ano neng thungthung ni thun rumta,
7 Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
“Heh emah mamah ih naan jengla? Arah ba Rangte kaanju tiit! Rangte heh luulu ih ba rangdah loong ah biin anaan jen hoon ah!”
8 To hned poznav Ježíš duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?
Erah damdam Jisu ih neng tenthun ah jat rum ano li rumta, “Emah sen ih mamet thunhan?
9 Co jest snáze říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň a vezmi lože své a choď?
Hiimuung asuh, ‘an rangdah loong ah biin anaan et taho ih baat ah laangpopoh nih ang ah,’ adoleh, ‘an dam ah toonpi uno wang uh ih baat ah elaang nih ang ah?’
10 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému:
Erah ang abah, ngah ih jatthuk rumha Mina Sah jiinni arah hatoh adi rangdah loong jen biin anaanjih chaan jeela eah.” Eno Jisu ih hiimuung asuh baatta,
11 Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.
“Ngah ih baat hala, toonchap uh, dam ah toonpi uno nok nah wang uh!”
12 I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, takže se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.
Neng loongtang miksok di, erah wah ah toonchapta, eno heh dam ah toonpi ano seek ih toonsoonta. Neng loong ah rapne ih paatja rum ano Rangte rang ah phoong rum ano jeng rumta, “Arah likhiik babah uh tathaak tupke!”
13 I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.
Jisu Galili juungsitum kaangko adi we ngaak kata. Miloong ah heh jiinni lomkhoon rumta, eno Jisu ih erah loong asuh phang nyootsoot rumta.
14 A pomíjeje Ježíš, uzřel Léví syna Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.
Erah di lengkhoom adi, sokse seete Leewi Alphias sah, apit ni tong arah japtupta. Eno Jisu ih heh suh baatta, “Nga lilih eho.” Eno Leewi ah toonchap ano heh lilih eta.
15 I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; neb mnoho jich bylo, a šlo za ním.
Rekamdi Jisu ih Leewi nok ni phaksat sata. Sokse seete loong nyia rangdah mina hantek Jisu lilih ih rumta, eno neng dung dowa rukho loong ah ih heliphante loong damdi teebun ni cham roong sah rumta.
16 Zákoníci pak a farizeové vidouce, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což jest toho, že s publikány a hříšníky jí a pije Mistr váš?
Pharisi dung dowa mararah Hootthe nyootte loong ah ih Jisu ah sokse seete nyia rangdah mina loong damdi phaksah arah japtup rum ano, neng ih heliphante loong asuh cheng rumta, “Erah likhiik mina loong damdi mamet phaksah ha?”
17 To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Jisu ih japchaat ano ngaak liirumta, “Mina sak eseete ih phonwah tajamka, khoisatte ih ba jamha. Ngah kateng mina poon tara tahang, rangdah mina loong raang ih ra tahang.”
18 Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí?
Saasiit Juungtemte Joon liphante loong nyia Pharisi loong ah samurangsoom tong rumta. Mararah mina Jisu jiinni wang rumha no chengrumta, “Juungtemte Joon liphante loong nyia Pharisi loong ah samurangsoom tong ela, enoothong an liphante loong ah tatong rumka nih?”
19 I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové Ženichovi postiti se, když jest s nimi Ženich? Dokavadž mají s sebou Ženicha, nemohouť se postiti.
Jisu ih ngaakbaat rumta, “Kuhoon sa doh wen loong ah samuh toom ngaakwang rum ah nih thunhan? Emah tah angka! Jaalakapte ah neng damdoh ang adoh, neng babah uh emah tareeka.
20 Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude Ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech.
Enoothong neng re nawa jaalah kapte ah toonsiit rangwuung ah thok eha, eno ba neng samurangsoom tong rum ah.
21 Ano nižádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého ještě něco, i bývá větší díra.
“O eh uh samsong ehak ah nyulep ena ih talep phingka, emah mok et phing abah nyuna chep rah ih nyuh hak ah boot raap hoom ano poolong ih thoon boot hoon ah.
22 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a tak víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových.
Adoleh kham na ah siikhoop tiikook ehak adoh tasakka, emah mok ang abah tiikook ah ephok eah, eno kham nyia tiikook enyi nyi thih ah. Erah nang ih kham na ah tiikook ena nah sak theng.”
23 I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho jdouce vymínati klasy.
Jehudi naangtongsa di Jisu nyia heliphante loong ah chamtong ni daankhoom rum adi, heliphante loong ih raanteh ah phang thi phak rumta.
24 Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť činí učedlníci tvoji, čehož nesluší činiti v sobotu.
Erah thoidi Pharisi loong ah ih Jisu suh liita, “Sok uh, an liphante loong ah ih naangtongsa di erah re rumla rah seng Hootthe di tapunka!”
25 I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Jisu ih ngaakbaatta, “Dewid ah ram ih ti ano phaksat suh ramta tok adi tumjih etta? Heh nyia heh joonte loong neng ram ih ti rumta,
26 Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti než samým kněžím, ) a dal i těm, kteříž s ním byli?
eno heh Rangte nok ni wang ano Rangte suh kota baanlo ah phaksah wangta. Erah di Abiathar ah romwah phokhoh angta. Seng Hootthe jun ih bah baanlo ah romwah loong ih ba jen phaksah ah—enoothong Dewid ih phaksah ano heh mina loong suh nep kota.”
27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
Jisu ih thoonbaat rumta, “Jehudi naangtongsa ah mina ese raangtaan dongsiitta; mina ah Jehudi naangtongsa raangtaan ih tah angka.
28 Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.
Erah thoidi Mina Sah ah naangtongsa asuh Teesu angla.”
