Marek 2
1 A opět všel do Kafarnaum po několika dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl.
Hakaboola kwaKapernauma kuzwa hamazubazana, kubazuweekete kuti abena kumunzi.
2 A hned sešlo se jich množství, takže již nemohli ani ke dveřům. I mluvil jim slovo.
Chobulyo buungi bubakungene kwateni kuti mane kanakubasina ni chibaka, mane nanga hamulyango, mi Jesu nawamba liinzwi kubali.
3 Tedy přijdou k němu někteří, nesouce šlakem poraženého, kterýžto ode čtyř nesen byl.
Linu bakwame babezi kwali babaletete mukwame yabazuminine luñañali; bantu boone babamuyengete.
4 A když k němu nemohli pro zástupy, loupali střechu, kdež byl Ježíš, a probořivše půdu, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený.
Habakangwa kusika hafuhi naye chebaka lyachisi, chibazwisa chituwa hewulu lyamwabalikwina. Chinga basha ilindi mwateni, ni bashulumuna bulo habalele yozuminine luñañali.
5 A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.
Chakubona intumelo yabo, Jesu chati kumuntu yozuminine luñañali, “Mwanangu, zive zako zawondelwa.”
6 A byli tu někteří z zákoníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:
Linu bamwi bañoli babekele mo, chibalichiula munkulo zabo,
7 Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
“Kwizabule kuti uzu muntu awambe cheyi nzila? Unyefula! Yowola kuswalela zive mbwiteri Ireeza yeyena?”
8 To hned poznav Ježíš duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?
Mi Jesu hahobulyo neziba muluhuho lwakwe zibabali kuzeza munkulo zabo. Nichati kubali, “Chinzi hamukwete kuzeza bulyo munkulo zenu?
9 Co jest snáze říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň a vezmi lože své a choď?
Njechihi chihuba kuwamba kuyozuminine luñañali, 'Zive zako zawondelwa' kamba kuwamba kuti, 'Zime, hinde bulo bwako, mi uyende'?
10 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému:
Imi kuti mwizibe kuti Mwana Muntu wina maata hansi okuwondela zive,” nawambila yozuminine luñañali,
11 Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.
“Niwamba kwako, zime, hinde bulo bwako, mi uyende kunzubo yako.”
12 I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, takže se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.
Chazima mi hahobulyo nahinda bulo, ni kuzwa munzubo habusu bwazumwi ni zumwi, kokuti bonse babamakali mi nibaha intumbo kwa Ireeza, mi nibati, “Kana tubeeni kubona chintu chiswana nechi.”
13 I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.
Nayenda hape kumbali yewate, mi chisi chonse nicheza kwali, mi na baruta.
14 A pomíjeje Ježíš, uzřel Léví syna Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.
Mukuhita kumbali, nabona Levi mwana wa Alufeya nekele hetente lya mutelisi, mi nati kwali, “Nichilile.” chazima ni kumwichilila.
15 I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; neb mnoho jich bylo, a šlo za ním.
Mi Jesu habali kulya zilyo munzuvo ya Levi, Batelisi baangi ni bantu bezwile zive babali kulya ni Jesu ni barutwana bakwe, mukuti babali baangi mi nibamwichilila.
16 Zákoníci pak a farizeové vidouce, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což jest toho, že s publikány a hříšníky jí a pije Mistr váš?
Linu bañoli bamulao, babali baFalisi, hababona kuti Jesu ukwete kulya ni batendi bazive ni batelisi, nibawamba kubarutwana bakwe, “Chinzi halya ni batelisi ni bantu bezwile zive?”
17 To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Linu Jesu hazuwa bulyo nacho kubali, “Bantu bakolete mumubili kabasuni iñanga; mbwiteli balwala njibaisaka. Kananibakezi kukusumpa bantu bashiyeme, kono kubantu bezwile zive.”
18 Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí?
Barutwana ba Johani ni baFalisi babali kulinyima zilyo. Imi bantu bamwi babezi kwali ni kumuti, “Chinzi barutwana ba Johani ni barutwana babaFalisi habalinyima zilyo, mi bako barutwana kabalinyimi zilyo?”
19 I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové Ženichovi postiti se, když jest s nimi Ženich? Dokavadž mají s sebou Ženicha, nemohouť se postiti.
Jesu chacho kubali, “Kana kuwoleka kuti bantu bena hamukiti wamaseso balinyime zilyo musesi nasina nabo? Kubona bulyo musesi uchina nabo, kabawoli kulinyima zilyo.
20 Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude Ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech.
Kono mazuba akezite akuti musesi nazwiswe kubali, mi mwao mazuva, kabalinyime zilyo.
21 Ano nižádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého ještě něco, i bývá větší díra.
Kakwina muntu yolukila kabbali kakajira kanhya hejira ikulukulu, kundeyobulyo chikamba chinhya muchihaluke ko, chinhya kuchikulukulu. Mi kakube muhalukilo mubilala.
22 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a tak víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových.
Kakwina muntu yobika iwaine inhya muchibikilo chewaine chikulkulu chamadalo, kundeyobulyo iwaine muiñatule madalo, mi bubeli bwewaine ni madalo ewaine kazisinyehe. Chovulyo, mubike iwaine inhya mwidalo inhya lyewaine.”
23 I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho jdouce vymínati klasy.
Lensabata Jesu nichahita muluwa lwabuheke, mi barutwana bakwe nibatanga kutola mitwi yabuheke.
24 Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť činí učedlníci tvoji, čehož nesluší činiti v sobotu.
Mi bafalisi nibamucho, “Lole, chinzi habachita chintu chisali chamulao mwizuba Lensabata?”
25 I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Nacho kubali, “Kana chimubabalite chabachiti Dafita hababulite ni kufwa inzala—iye ni bakwame baabena nabo—
26 Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti než samým kněžím, ) a dal i těm, kteříž s ním byli?
Mwabenjilili munzubo ya Ireeza Abbiyatare habali mupurisita yohanzi, mi abaali chinkwa chakubako, ili chisali chamulao kuti zuhi no zuhi alye kunde yamapurisita, mi mane naha kwateni amwi kwabana babena naye?”
27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
Jesu nati, “Insabata ibalundilwa bantu, isinyi bantu kulundilwa Insabata.
28 Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.
Chobulyo, Mwana muntu Simwine, nanga weNsabata.”
