Marek 2
1 A opět všel do Kafarnaum po několika dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl.
And eft he entride in to Cafarnaum, aftir eiyte daies.
2 A hned sešlo se jich množství, takže již nemohli ani ke dveřům. I mluvil jim slovo.
And it was herd, that he was in an hous, and many camen to gidir, so that thei miyten not be in the hous, ne at the yate. And he spak to hem the word.
3 Tedy přijdou k němu někteří, nesouce šlakem poraženého, kterýžto ode čtyř nesen byl.
And there camen to hym men that brouyten a man sijk in palesie, which was borun of foure.
4 A když k němu nemohli pro zástupy, loupali střechu, kdež byl Ježíš, a probořivše půdu, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený.
And whanne thei myyten not brynge hym to Jhesu for the puple, thei vnhileden the roof where he was, and openede it, and thei leten doun the bed in which the sijk man in palesie laye.
5 A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.
And whanne Jhesus hadde seyn the feith of hem, he seide to the sijk man in palesie, Sone, thi synnes ben foryouun to thee.
6 A byli tu někteří z zákoníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:
But there weren summe of the scribis sittynge, and thenkynge in her hertis,
7 Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
What spekith he thus? He blasfemeth; who may foryyue synnes, but God aloone?
8 To hned poznav Ježíš duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?
And whanne Jhesus hadde knowe this bi the Hooli Goost, that thei thouyten so with ynne hem silf, he seith to hem, What thenken ye these thingis in youre hertis?
9 Co jest snáze říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň a vezmi lože své a choď?
What is liyter to seie to the sijk man in palesie, Synnes ben foryouun to thee, or to seie, Ryse, take thi bed, and walke?
10 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému:
But that ye wite that mannus sone hath power in erthe to foryyue synnes, he seide to the sijk man in palesie, Y seie to thee,
11 Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.
ryse vp, take thi bed, and go in to thin hous.
12 I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, takže se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.
And anoon he roos vp, and whanne he hadde take the bed, he wente bifor alle men, so that alle men wondriden, and onoureden God, and seiden, For we seien neuer so.
13 I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.
And he wente out eftsoone to the see, and al the puple cam to hym; and he tauyte hem.
14 A pomíjeje Ježíš, uzřel Léví syna Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.
And whanne he passide, he saiy Leuy `of Alfei sittynge at the tolbothe, and he seide to hym, Sue me. And he roos, and suede hym.
15 I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; neb mnoho jich bylo, a šlo za ním.
And it was doon, whanne he sat at the mete in his hous, many pupplicans and synful men saten togidere at the mete with Jhesu and hise disciplis; for there weren many that folewiden hym.
16 Zákoníci pak a farizeové vidouce, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což jest toho, že s publikány a hříšníky jí a pije Mistr váš?
And scribis and Farisees seynge, that he eet with pupplicans and synful men, seiden to hise disciplis, Whi etith and drynkith youre maystir with pupplicans and synneris?
17 To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Whanne this was herd, Jhesus seide to hem, Hoole men han no nede to a leche, but thei that ben yuel at eese; for Y cam not to clepe iust men, but synneris.
18 Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí?
And the disciplis of Joon and the Farisees weren fastynge; and thei camen, and seien to hym, Whi fasten the disciplis of Joon, and the Farisees fasten, but thi disciplis fasten not?
19 I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové Ženichovi postiti se, když jest s nimi Ženich? Dokavadž mají s sebou Ženicha, nemohouť se postiti.
And Jhesus seide to hem, Whether the sones of sposailis moun faste, as longe as the spouse is with hem? As long tyme as thei haue the spouse with hem, thei moun not faste.
20 Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude Ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech.
But daies schulen come, whanne the spouse schal be takun awei fro hem, and thanne thei schulen faste in tho daies.
21 Ano nižádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého ještě něco, i bývá větší díra.
No man sewith a patche of newe clooth to an elde clooth, ellis he takith awei the newe patche fro the elde, and a more brekyng is maad.
22 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a tak víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových.
And no man puttith newe wyn in to elde botelis, ellis the wyn schal breste the botels, and the wyn schal be sched out, and the botels schulen perische. But newe wyn schal be put into newe botels.
23 I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho jdouce vymínati klasy.
And it was doon eftsoones, whanne the Lord walkid in the sabotis bi the cornes, and hise disciplis bigunnen to passe forth, and plucke eeris of the corn.
24 Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť činí učedlníci tvoji, čehož nesluší činiti v sobotu.
And the Farisees seiden to hym, Lo! what thi disciplis doon in sabotis, that is not leeueful.
25 I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
And he seide to hem, Radden ye neuer what Dauid dide, whanne he hadde nede, and he hungride, and thei that weren with hym?
26 Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti než samým kněžím, ) a dal i těm, kteříž s ním byli?
Hou he wente in to the hous of God, vndur Abiathar, prince of prestis, and eete looues of proposicioun, which it was not leeueful to ete, but to preestis aloone, and he yaf to hem that weren with hym.
27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
And he seide to hem, The sabat is maad for man, and not a man for the sabat;
28 Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.
and so mannus sone is lord also of the sabat.
