Marek 15
1 A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
Pea pongipongi hake ai, naʻe fakakaukau leva ʻae kau taulaʻeiki lahi, fakataha mo e mātuʻa mo e kau tangata tohi mo e kau fakamaau kotoa pē, pea naʻe haʻi ʻa Sisu, ʻo ʻave, mo tukuange kia Pailato.
2 I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
Pea pehē ʻe Pailato kiate ia, “Ko e tuʻi koe ʻoe kakai Siu?” Pea lea ia, ʻo pehēange kiate ia, “Ko ia pe.”
3 I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
Pea talatalaakiʻi ia ʻe he kau taulaʻeiki lahi ʻi he ngaahi meʻa lahi.
4 Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
Pea toe fehuʻi ʻe Pailato kiate ia, ʻo pehē, “ʻOku ʻikai te ke lea ki ha meʻa? Vakai ki hono lahi ʻoe ngaahi meʻa ʻoku nau fakamoʻoni kiate koe.”
5 Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.
Ka naʻe ʻikai siʻi lea ʻa Sisu ki ha meʻa; pea ofo ai ʻa Pailato.
6 Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.
Pea ko e kātoanga [ko ia ]naʻa ne tukuange ai kiate kinautolu ha pōpula ʻe tokotaha, ʻaia te nau loto ki ai.
7 I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
Pea naʻe ai ʻa e[tokotaha ]ko Palāpasa hono hingoa, kuo haʻi fakataha mo kinautolu naʻa nau kau mo ia ʻi he angatuʻu, mo nau fai ʻae fakapō ʻi he angatuʻu.
8 A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
Pea ʻioho leʻo lahi ʻae kakai, ʻonau kamata tala[ke ne fai ]ʻo hangē ko ia naʻa ne faʻa fai kiate kinautolu.
9 Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
Ka naʻe lea ʻa Pailato, ʻo pehēange kiate kinautolu, “Ko homou loto ke tukuange kiate kimoutolu ʻae Tuʻi ʻoe kakai Siu?”
10 (Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)
He naʻa ne ʻilo ko e meʻa ʻi he meheka kuo tukuange ai ia ʻe he kau taulaʻeiki lahi.
11 Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
Ka naʻe ueʻi ʻae kakai ʻe he kau taulaʻeiki lahi, ke ne tuku mai ʻa Palāpasa pe kiate kinautolu.
12 A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
Pea toe lea ʻa Pailato, ʻo ne pehēange kiate kinautolu, “Ka ko e hā homou loto ke u fai kiate ia ʻaia ʻoku mou ui ko e Tuʻi ʻoe kakai Siu?”
13 A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
Pea naʻa nau toe kalanga, “Tutuki ia ki he ʻakau.”
14 A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
Pea toki pehē ʻe Pailato kiate kinautolu, “Koeʻumaʻā, ko e hā ʻae kovi kuo ne fai?” Pea naʻa nau ʻāsili kalanga ai ʻaupito, “Tutuki ia ki he ʻakau.”
15 Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
Pea ko e meʻa ʻi he fie fakafiemālie ʻe Pailato ki he kakai, naʻa ne tukuange ʻa Palāpasa kiate kinautolu, pea hili ʻene kauʻimaea ʻa Sisu, naʻa ne tukuange[ia ]ke tutuki ki he ʻakau.
16 Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.
Pea naʻe tataki ia ʻe he kau tau ki he potu fale naʻe ui ko e fale fakaʻeiki, ʻonau fakataha ʻae kautau kotoa.
17 I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.
Pea naʻa nau fakakofuʻaki ia ʻae kulokula, ʻo lalanga ʻae tatā ʻaki ʻae ʻakau talatala, ʻo ʻai kiate ia.
18 I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.
Mo nau kamata fetapa kiate ia, “Siʻotoʻofa, Tuʻi ʻoe kakai Siu!”
19 A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
Pea naʻa nau taaʻi ʻaki [ia ]ʻae vaʻa kaho ʻi hono mata, ʻo ʻaʻanu kiate ia, pea tūʻulutui mo hū kiate ia.
20 A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
Pea kuo nau manukiʻi ia, pea nau toʻo ʻiate ia ʻae kulokula, kae ʻai kiate ia hono kofu ʻoʻona, ʻo tataki atu ia ke tutuki ki he ʻakau.
21 I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova, ) aby vzal kříž jeho.
Pea naʻa nau pule ke fua hono ʻakau ʻe he tokotaha ko Saimone ko e Sailini, ko e tamai ʻa ʻAlekisānita mo Lufusi, ʻi heʻene ʻalu ange ai, ko ʻene haʻu mei he tukuʻuta.
22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by, ) popravné místo.
Pea naʻa nau ʻomi ia ki he potu ko Kolokota, ʻaia ko hono ʻuhinga, “Ko e potu ʻoe ʻulupoko.”
23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.
Pea naʻa nau ʻatu ʻae inu kiate ia ko e uaine, kuo huʻi ʻaki ʻae mula: ka naʻe ʻikai te ne maʻu ia.
24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
Pea kuo nau tutuki ia ki he ʻakau, pea nau vahevahe hono ngaahi kofu, mo talotalo ki ai, [ke ʻilonga ]ʻa ia ʻe maʻu ʻe he tangata taki taha.
25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
Pea ko hono tolu ia ʻoe feituʻulaʻā, naʻa nau tutuki ai ia ki he ʻakau.
26 A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.
Pea naʻe tohi ʻi ʻolunga ʻae tohi ʻo hono talakoviʻi, KO E TUʻI ʻOE KAKAI SIU.
27 Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.
Pea naʻa nau tutuki ki he ʻakau fakataha mo ia ʻae ongo kaihaʻa ʻe toko ua: ko e taha ʻi he nima toʻomataʻu, mo e taha ʻi hono toʻohema.
28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
Pea naʻe fakamoʻoni ai ʻae tohi, ʻaia ʻoku pehē, “Pea naʻe lau ia fakataha mo e kau angahala.”
29 A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,
Pea manukiʻi ia ʻekinautolu naʻe feʻaluʻaki, ʻi he kalokalo honau ʻulu, mo e pehē, “ʻA koe, ʻoku ke maumauʻi ʻae falelotu lahi, mo [toe ]langa ia ʻi he ʻaho ʻe tolu,
30 Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
Fakamoʻui koe, pea ke ʻalu hifo mei he ʻakau.”
31 Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
Pea manuki pehē foki ʻe he kau taulaʻeiki lahi, ʻo nau fepehēʻaki ʻiate kinautolu mo e kau tangata tohi, “Naʻa ne fakamoʻui ʻae kakai; ka ʻoku ʻikai te ne faʻa fakamoʻui ia.
32 Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.
Tuku ke ʻalu hifo eni ʻa Kalaisi ko e Tuʻi ʻo ʻIsileli mei he ʻakau, koeʻuhi ke mau mamata mo tui.” Pea ko kinaua naʻe tutuki ki he ʻakau mo ia ne na manukiʻi ia.
33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Pea ʻi he hokosia hono ono ʻoe feituʻulaʻā, naʻe fakapoʻuli ʻae fonua kotoa ʻo aʻu ki hono hiva ʻoe feituʻulaʻā.
34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
Pea ʻi hono hiva ʻoe feituʻulaʻā naʻe tangi leʻo lahi ʻa Sisu, ʻo pehē, “ʻIlai, ʻIlai, lama sapakatani?” ʻAia ko hono ʻuhinga, “Ko hoku ʻOtua, ko hoku ʻOtua, ko e hā kuo ke liʻaki ai au?”
35 A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
Pea ko honau niʻihi naʻe tutuʻu [ʻi ai], ʻi heʻenau fanongo, naʻa nau pehē, “Vakai, ʻoku ne ui kia ʻIlaisiā.”
36 A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
Pea lele ʻae tokotaha, ʻo ne unu ʻae oma ki he vai mahi, ʻo ʻai ia ki he vaʻa kaho, mo ʻohake ke ne inu, mo ne pehē, “Tuku ai pe; ke tau vakai, pe haʻu ʻa ʻIlaisiā ke tuku hifo ia.”
37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
Pea tangi leʻo lahi ʻa Sisu, pea ne tuku hake hono laumālie.
38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
Pea naʻe mahae ua ʻae puipui ʻoe falelotu lahi, mei hono potu ʻi ʻolunga ʻo aʻu ki lalo.
39 Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
Pea ʻi he mamata ʻae ʻeikitau, naʻe tuʻu ʻo hangatonu atu kiate ia, kuo pehē ʻa ʻene tangi, mo e tuku hake ʻa hono laumālie, ne ne pehē, “Tā ko e moʻoni ko e ʻAlo ʻoe ʻOtua ʻae tangata ni.”
40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.
Naʻe ai mo e kau fefine naʻa nau sio mai mei he mamaʻo: pea naʻe ʻiate kinautolu ʻa Mele Makitaline, mo Mele ko e faʻē ʻa Semisi siʻi pea mo Sose, mo Salome;
41 Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
(ʻAkinautolu foki naʻa nau muimui kiate ia, mo tauhi ia ʻi heʻene ʻi Kāleli; ) pea mo e kau fefine tokolahi, naʻa nau ʻalu hake mo ia ki Selūsalema.
42 A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou, )
Pea kuo efiafi ai, pea koeʻuhi ko e teuteu, ʻaia ko e ʻaho ʻoku muʻa ʻi he [ʻaho ]Sāpate,
43 Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.
Naʻe ʻalu loto mālohi ʻa Siosefa ʻo ʻAlematea, ko e fakamaau ongolelei, pea naʻe tatali foki ia ki he puleʻanga ʻoe ʻOtua, ʻo ne kole meia Pailato ʻae sino ʻo Sisu.
44 Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
Pea ofo ʻa Pailato ʻi heʻene pekia vave: pea ne ui ʻae ʻeikitau, ʻo fehuʻi ki ai pe kuo fuoloa ange ʻene pekia.
45 A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
Pea kuo ne ʻilo[ia ]mei he ʻeikitau, pea ne ʻatu ʻae sino kia Siosefa.
46 A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
Pea fakatau ʻe ia ʻae tupenu mahuʻinga lelei, mo vete hifo ia, ʻo fakakoloaʻaki [ia ]ʻae tupenu mahuʻinga, pea fakatokoto ia ʻi he fonualoto kuo tā ʻi he maka, pea ne teketekaʻi ʻae maka ki he matapā ʻoe fonualoto.
47 Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
Pea ko Mele Makitaline mo Mele[ko e faʻē ]ʻa Sose, ne na mamata ki he potu kuo fakatokoto ai[ia].
