Marek 15
1 A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
Järgmisel hommikul vara jõudsid ülempreester, vanemad ja vaimulikud õpetajad − kogu valitsev nõukogu − otsusele. Nad lasid Jeesuse kinni siduda ja saatsid ta minema, et anda ta üle Pilaatusele.
2 I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
Pilaatus küsis temalt: „Kas sina oled juutide kuningas?“„Seda ütlesid sina, “vastas Jeesus.
3 I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
Ülempreestrid jätkasid tema vastu paljude süüdistuste esitamist.
4 Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
Pilaatus küsitles teda uuesti: „Kas sa ei kavatsegi vastata? Näed, kui palju süüdistusi nad sinu vastu esitavad!“
5 Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.
Aga Pilaatuse suureks üllatuseks ei andnud Jeesus enam ühtki vastust.
6 Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.
Pilaatusel oli tava lasta paasapüha ajal rahvale vabaks üks vang, keda iganes nad soovisid.
7 I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
Üks vangidest oli mees nimega Barabas, kes kuulus ülestõusu käigus mõrva sooritanud mässuliste grupi hulka.
8 A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
Rahvas läks Pilaatuse juurde ja palus tal vabastada vang vastavalt tema tavalisele kombele.
9 Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
„Kas tahate, et lasen teile vabaks juutide kuninga?“küsis ta neilt,
10 (Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)
sest ta mõistis, et ülempreestrid olid Jeesuse tema juurde toonud kadedusest Jeesuse vastu.
11 Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
Kuid ülempreestrid õhutasid rahvast nõudma temalt hoopis Barabase vabastamist.
12 A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
„Mida ma pean siis tegema sellega, keda te nimetate juutide kuningaks?“küsis ta neilt.
13 A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
„Löö ta risti!“karjus rahvas vastuseks.
14 A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
„Miks? Mis kuriteo on ta toime pannud?“küsis Pilaatus neilt. „Löö ta risti!“karjusid nad veel valjemini vastu.
15 Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
Soovides märatsevale rahvahulgale meele järele olla, vabastas Pilaatus neile Barabase. Kõigepealt laskis ta Jeesust piitsutada ja andis ta siis üle ristilöömiseks.
16 Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.
Sõdurid viisid ta eemale pretooriumi õue, kuhu kutsuti välja kogu kohort.
17 I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.
Talle asetati õlgadele kuninglik purpurne rüü ja valmistati okaskroon, mis pandi talle pähe.
18 I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.
Siis tervitasid nad teda sõnadega: „Ole tervitatud, juutide kuningas!“
19 A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
Nad lõid teda korduvalt kepiga vastu pead, sülitasid tema peale ja langesid tema ette põlvedele nagu kummardades.
20 A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
Kui nad olid tema pilkamise lõpetanud, võtsid nad ära purpurrüü ja panid talle tema enda riided selga tagasi. Siis viisid nad ta ära ristilöömiseks.
21 I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova, ) aby vzal kříž jeho.
Nad sundisid möödujat, Siimonat Küreenest, kes oli maalt linna tulemas, tema risti kandma. Siimon oli Aleksandri ja Rufuse isa.
22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by, ) popravné místo.
Jeesus viidi paika, mida nimetati Kolgataks, mis tähendab „Pealuu ase“.
23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.
Nad pakkusid talle mürriga segatud veini, kuid ta keeldus sellest.
24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
Siis lõid nad ta risti. Nad jaotasid tema riideid ja heitsid täringuid, et otsustada, kes mida saab.
25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
See oli hommikul kella üheksa ajal, kui nad ta risti lõid.
26 A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.
Tema vastu esitatud süüdistusega sildil oli kirjas: „Juutide kuningas.“
27 Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.
Temaga koos löödi risti kaks kurjategijat, üks temast vasakule ja teine paremale.
28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
29 A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,
Möödujad karjusid talle solvanguid, raputasid pead ja ütlesid: „Ahaa! Sina, kes sa väitsid, et hävitad templi ja ehitad selle kolme päevaga üles,
30 Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
päästa ennast ja astu ristilt maha!“
31 Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
Samamoodi pilkasid teda ülempreestrid ja vaimulikud juhid ning ütlesid üksteisele: „Teisi ta päästis, aga ennast ei suuda ta päästa.
32 Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.
Kui ta tõesti on Messias, Iisraeli kuningas, siis miks ei astu ta ristilt alla, et me näeksime ja usuksime!“Isegi need, kes olid koos temaga risti löödud, solvasid teda.
33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Keskpäeval langes kogu maale pimedus kuni kella kolmeni pärastlõunal.
34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
Kella kolme ajal karjatas Jeesus: „Eloi, Eloi, lama sabahtani, “mis tähendab: „Mu Jumal, mu Jumal, miks sa oled mind maha jätnud?“
35 A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
Mõned sealseisjaist kuulsid seda ja ütlesid: „Ta kutsub Eelijat.“
36 A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
Üks mees jooksis, täitis käsna äädikaga, pani kepi otsa ja üritas sellega Jeesusele juua anda. „Jätke ta rahule, “ütles ta. „Vaatame, kas Eelija tuleb teda ristilt maha võtma.“
37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
Siis oigas Jeesus valjusti ja suri.
38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
Templi eesriie kärises ülevalt alla kaheks.
39 Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
Kui tsentuurio, kes seisis Jeesuse ees, nägi, kuidas ta suri, ütles ta: „See mees oli tõesti Jumala Poeg.“
40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.
Mõned naised jälgisid eemalt, nende hulgas Maarja Magdaleena, Jaakobus noorema ja Joosese ema Maarja ning Salome.
41 Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
Nad olid järgnenud Jeesusele ja hoolitsenud tema eest, kui ta oli Galileas. Paljud teised naised, kes olid koos temaga Jeruusalemmas olnud, olid ka seal.
42 A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou, )
Oli reede, päev enne hingamispäeva. Kui jõudis õhtu,
43 Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.
siis Joosep Arimaatiast − juhtiva nõukogu liige, kes ootas Jumala riiki − oli nii julge, et läks Pilaatuse juurde ja küsis Jeesuse surnukeha endale.
44 Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
Pilaatus oli üllatunud, et Jeesus oli nii kiiresti surnud, seepärast kutsus ta tsentuurio ja küsis temalt, kas Jeesus oli juba surnud.
45 A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
Kui Pilaatus oli tsentuuriolt kinnituse saanud, andis ta Joosepile loa surnukeha võtta.
46 A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
Joosep ostis linase kanga. Seejärel võttis ta Jeesuse surnukeha ristilt alla, mähkis linasse ja asetas hauakambrisse, mis oli kaljusse raiutud. Siis veeratas ta sissepääsu ette raske kivi.
47 Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
Maarja Magdaleena ja Joosese ema Maarja jälgisid, kuhu Jeesuse surnukeha pandi.
