Marek 14
1 Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.
Basa ma, malangga agama Yahudi ra feꞌe sangga dalaꞌ fo humu Yesus no nee-nee, te ara rae risa E. Ara rae, ‘Nehati dei! Te fai-fai malole a deka ena. Hita afiꞌ humu E dei, afiꞌ losa atahori ramue.” Ara ola-olaꞌ taꞌo naa, huu hela feꞌe fai rua fali, te atahori Yahudi fai malole nara, fo ara babꞌae, rae ‘Fai Paska’ no ‘Fefeta roti nda tao bibit sa’. Sia fai maloleꞌ naa ra, ara rasanedꞌa fai maꞌahulu naa, leleꞌ sira bei-baꞌi nara lao hela nusa Masir.
2 Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
3 A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši nádobu, vylila ji na hlavu jeho.
Sia kambo Betania, hambu atahori esa, nara na Simon. Maꞌahulu na, eni namahedꞌi kusta. Te ia naa, ana hai ena. Fai malole ra nda feꞌe losa sa, Yesus se reu raa mia Simon ume na. Leleꞌ ara raa, inaꞌ esa masoꞌ rala neu. Ana toꞌu boto fatuꞌ esa. Isi na mina maꞌameniꞌ mafelit. Basa ma, inaꞌ a helu-tiku botoꞌ a tatana na. De ana mboꞌa nandali mbei-mbei neu Yesus langga na, fo fee hadꞌat neu E.
4 I hněvali se někteří mezi sebou, řkouce: I proč ztráta masti této stala se?
Te hambu atahori laen hira tungga raa sia naa boe. Rita inaꞌ a tao taꞌo naa, ara ramanasa, de olaꞌ koao rae, “Hmm! Ina saa a ia! Ana mboꞌa hendi parsumaꞌ a mina maꞌameni mafelit a!
5 Nebo mohlo jest toto prodáno býti dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I škřipěli zubami na ni.
Malole lenaꞌ seo, fo banggi doi naa ra, neu mana toꞌataꞌ ra!
6 Ale Ježíš řekl: Nechtež jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť jest skutek učinila nade mnou.
Te Yesus naselu nae, “Hei onaꞌ miꞌisususaꞌ inaꞌ ia! Hela neu! Au umuhoꞌo, huu ana mboꞌa mina maꞌameniꞌ ia neu langga ngga.
7 Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždy míti budete.
Atahori mana toꞌataꞌ ra raꞌabꞌue ro hei rakandoo a. De hei bisa tulun se sudꞌiꞌ a leleꞌ bee. Te nda doo saꞌ ena, Au nda uꞌubꞌue o hei sa.
8 Ona což mohla, to učinila; předešlať jest, aby těla mého pomazala ku pohřebu.
Au masodꞌa ngga nda doo saꞌ ena. No mboꞌa mina ia a, inaꞌ ia sadꞌia memaꞌ au ao ngga, soa neu au fai naꞌoi ngga.
9 Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, také i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její.
Misinedꞌa matalolole! Sia bee atahori dui-bꞌenggaꞌ Lamatualain Hara-lii Malole na, sa naa o ara dui-bꞌengga inaꞌ ia tatao malole na, fo basa atahori rasanedꞌa e.
10 Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím, aby ho jim zradil.
Boe ma Yesus mana tungga kasanahulu rua nara esa, nara na Yudꞌas Iskariot, neu sangga malangga agama Yahudi ra, fo seo Yesus neu se. Nandaa no se, ma nafadꞌe dudꞌuꞌa na.
11 Oni pak uslyševše to, zradovali se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, kterak by ho příhodně zradil.
Leleꞌ ara rena boe, ramahoꞌo seli. Ara helu rae, “Mete ma ho seo Yesus na, hai bae.” Boe ma Yudꞌas dea neu, sangga dalaꞌ fo fee Yesus neu se.
12 Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?
Faiꞌ naa, fai kaesaꞌ mia atahori Yahudi fai malole na. No fai naa, ara tunu roti nda tao bibit sa, ma mbau bibꞌi lombo. Leleꞌ naa, Yesus mana tungga nara rema ratane E rae, “Papa! Faiꞌ ia, hita fai malole Paska. De Papa nau hai mi sadꞌia nanaat sia ume bee?”
13 I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním.
Basa ma, Yesus denu mana tungga nara rua nae, “Hei mi miꞌihuluꞌ misiꞌ kota. Sia naa hei mindaa mo touꞌ esa, nasaa oe nggusi esa. Hei tungga e leo.
14 A kamžkoli vejde, rcete k hospodáři domu toho: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými?
Mete ma ana ume rala neu, hei tungga e. Mifadꞌe tenu umeꞌ a mae, ‘Papa! Hai papa meser ma noꞌe kama esa fo tao fefeta Paska no mana tungga nara.
15 A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte.
Dei fo ana natudꞌuꞌ kama loaꞌ esa sia tadꞌaꞌ ata ka. Ana sadꞌia nala kama ena. Helaꞌ a hei sadꞌia nanaat.”
16 I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.
Boe ma ruꞌa se lao kota reu. Sia naa, randaa ro saa fo Yesus nafadꞌe se. Ara sadꞌia basaꞌ e, fo sira raa fefeta Paska sia naa. De ruꞌa se reu roꞌe Yesus no mana tungga laen ra.
17 Když pak byl večer, přišel se dvanácti.
Relo a mopo boe, Yesus no mana tungga kasanahulu rua nara lao reu.
18 A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.
Basa ma ara endoꞌ, de raa raꞌabꞌue. Ara raa boe, Yesus olaꞌ nae, “Rena, e! Esa mia hei, nau seo Au neu atahori laen ra.”
19 A oni počali se rmoutiti a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já?
Rena taꞌo naa, rala nara mera. Esa-esa natane Yesus nae, “Nda au sa, to?”
20 On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčí se mnou v míse.
De Yesus nataa nae, “Atahori mana boroꞌ roti nisiꞌ manggo a rala naꞌabꞌue no Au, naa eni mana seo Au.
21 Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.
Misinedꞌa e! Au ia, Atahori Matetuꞌ. Au musi mate onaꞌ ara suraꞌ memaꞌ sia Lamatualain susura na. Te, besa-bꞌesa! Atahori mana seo Au, ana lemba huku-doki na! Malole lenaꞌ, mama na afiꞌ bꞌonggi e!
22 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
Leleꞌ ara feꞌe raa, Yesus haꞌi nala roti bueꞌ esa, de noꞌe makasi neu Lamatualain. Ana bibꞌibꞌi roti a, de soro fee mana tungga nara, ma nafadꞌe nae, “Roti ia, Au ao ngga. Haꞌi, fo mia leo.”
23 A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.
Basa ma, Ana haꞌi nala oe anggor nggalas esa. Ana noꞌe makasi neu Lamatualain, de loo nggalas naa neu mana tungga nara fo rinu.
24 I řekl jim: To jest krev má nového Zákona, kteráž se za mnohé vylévá.
Nafadꞌe nae, “Oe anggor ia, Au raa ngga. Raaꞌ ia nandali fo fee masodꞌaꞌ neu atahori naeꞌ. Raaꞌ ia o dadꞌi nesenedꞌaꞌ nae, “Saa fo Lamatualain helu, memaꞌ dadꞌi ena. Haꞌi, fo minu leo.
25 Amen pravím vám, žeť již více nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím.
Rena! Au nda inu seluꞌ oe anggor sa, losa Ama ngga sia sorga endoꞌ parenda.”
26 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
Basa boe ma, ara sodꞌa sosodꞌat esa fo koa-kio Lamatualain. Basa ma ara dea reu de lao risiꞌ Lete Saitun.
27 Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce.
Ara laoꞌ boe ma, Yesus nafadꞌe memaꞌ nae, “Tetembaꞌ ia, basa hei mela hela Au. Te ara suraꞌ memaꞌ sia Lamatualain susuraꞌ na nae, ‘Lamatualain nisa manatadꞌa, de bibꞌi lombo nara rela sea-saranggaa.’
28 Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee.
Au memaꞌ mate. Te leleꞌ Au usodꞌa baliꞌ naa, Au lao uꞌuhuluꞌ hei isiꞌ propensi Galilea.”
29 Tedy Petr řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili, ale já nic.
Rena Yesus ola taꞌo naa, Petrus nda nau sa, de nae, “Papa! Mae atahori laen ra basa se rela hela Papa o, te au hokoꞌ!”
30 Řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prve než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš.
Yesus nataa nae, “Petrus! Musunedꞌa, e! Tetembaꞌ ia, manu ra nda feꞌe koꞌo-kee lao rua sa, te ho olaꞌ lao telu mae ho nda muhine Au sa!
31 On pak mnohem více mluvil: Bychť pak měl s tebou i umříti, nezapřímť tebe. A takž také i všickni mluvili.
Te Petrus nataa seluꞌ fai nae, “Hokoꞌ, Papa! Mete ma Papa mate, au o mate tungga boe. Te au nda ela hela Papa sa!” Petrus nono nara o, basa se raꞌo naa boe.
32 I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, ažť se pomodlím.
Basa naa, Yesus se laoꞌ rakandoo losa osi esa sia Lete Saitun, nara na ‘Getsemani’. Boe ma Yesus nafadꞌe mbali se nae, “Hei endoꞌ mihani ia. Au ae uu hule-oꞌe sia naa.”
33 A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.
Boe ma Yesus noꞌe Petrus, Yakobis, ma Yohanis, fo reu raꞌabꞌue ro E. Mia faiꞌ naa, Yesus rala na namedꞌa susa no nda malololeꞌ sa.
34 I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.
Ana nafadꞌe se nae, “Au rala ngga susa nala seli! Au medꞌa na onaꞌ a Au ae mate. Hei endoꞌ minea sia ia.”
35 A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.
Basa ma Ana lao naꞌadꞌooꞌ mbei. Boe ma sendeꞌ lululangga na neu rae a, de hule-oꞌe nae, “Papa e! Mete ma Papa hii naa, afiꞌ fee Au lemba doidꞌosoꞌ naa losa mate. Au bubꞌuluꞌ memaꞌ ae, nda hambu sa fo Papa nda bisa tao sa. Mete ma bisa, Papa naꞌadꞌodꞌoo hendi doidꞌosoꞌ ia mia Au. Te afiꞌ tungga Au hihii ngga; tungga akaꞌ a Papa hihii na.”
36 I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty.
37 I přišel k učedlníkům a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti?
Basa ma, Ana baliꞌ nisiꞌ mana tungga katelu nara, te ara sungguꞌ rasambeta ena. Ana fafae se, de olaꞌ no Petrus nae, “He! Petrus! Ho sungguꞌ, do? Au ma naa nda doo sa, te hei nda bisa minea mbei saꞌ boe!
38 Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
Ose mumeu mata ma dei, fo fela munea mo Au! Hei rala mara memaꞌ dꞌua tao maloleꞌ, te huu au sisi mara nda beꞌi sa. De malole lenaꞌ hei hule-oꞌe, fo mete ma hambu sosobꞌa-dꞌodꞌouꞌ naa, hei nda tudꞌa sa.”
39 A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě.
Basa ma Yesus neu hule-oꞌe seluꞌ lao esa fai. Ana noꞌe seluꞌ neu Lamatualain, fo afiꞌ fee Eni lemba doidꞌosoꞌ naa.
40 A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí; nebo oči jejich byly obtíženy; aniž věděli, co by jemu odpověděli.
Basa ma Ana baliꞌ nisiꞌ mana tungga katelu nara. Te ara sungguꞌ baliꞌ fai, te mata nara nduar seli. Basa ma Ana fafae seluꞌ se, te ara nda ritaꞌ rae rataa saa mbali E saꞌ boe.
41 I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišla hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
Basa naa, Yesus lao hela se, de neu hule-oꞌe lao katelu na. Basa ma, Ana baliꞌ de fafae se nae, “Hei feꞌe sungguꞌ fai, do? Dai ena! Fela leo! Te atahori mana nae seo Au, Atahori Matetuꞌ ia, ana deka ena. Ia naa, ara rae humu Au ena, fo fee neu atahori deꞌulaka ra lima na.
42 Vstaňte, pojďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest.
Fela leo! Milaa mata mara fo mete sobꞌa sia naa dei! Atahori mana nae seo Au a, nema ena. Ima fo teu tandaa to se!
43 A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, jenž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a od zákoníků a starších.
Leleꞌ Yesus feꞌe olaꞌ naꞌo naa, aiboiꞌ ma, Yudꞌas nema no atahori naeꞌ. Ara rema rendi tafaꞌ no hau eꞌetuꞌ, fo rae humu Yesus. Ara tao taꞌo naa, tungga parendaꞌ mia malangga agama Yahudi ra, meser agama ra, ro lasi adat ra.
44 Zrádce pak byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest, jmětež ho a veďte opatrně.
Yudꞌas nafadꞌe memaꞌ neu se nae, “Mete malolole! Seka fo au idꞌu e, hei humu mala E leo! Atahori fo hei sangga a, naa Eni ena!
45 A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho.
Yudꞌas se losa naa ma, ana neu nandaa no Yesus. Natea nae, “Papa Meser!” De ana holu ma idꞌu E.
46 Tedy oni vztáhli naň ruce své a jali jej.
Boe ma, atahori naeꞌ mata reu, de humu rala Yesus.
47 Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze, a uťal jemu ucho.
Te Yesus atahori na esa lesu nala tafa na, de soe atahori esa ndiki roo na. Atahori maꞌahinaꞌ naa, malangga manae agama Yahudi aten.
48 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali?
Basa ma Yesus olaꞌ no atahori mana rema humu E nae, “Taꞌo bee? Hei mae Au ia atahori deꞌulakaꞌ, do? De hei ima humu Au mendi tafaꞌ no hau eꞌetuꞌ!
49 Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale toť se děje, aby se naplnila písma.
Tungga fai, Au unori hei sia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a, te nda hambu atahori esa fo nema humu Au saꞌ bee. Humu Au leo! Te ara suraꞌ memaꞌ taꞌo naa mia fai maꞌahulu na sia Lamatualain susuraꞌ na.
50 Tedy učedlníci opustivše jej, všickni utekli.
Leleꞌ naa, Yesus mana tungga nara ramatau seli. De rela hela mesaꞌ ne.
51 Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci.
Sia naa o hambu atahori soru esa tungga-tungga Yesus dea na. Ana mboti ao na nendiꞌ temeꞌ eꞌetuꞌ esa. Atahori ra o rae humu e boe,
52 On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich.
te ara toꞌu rala akaꞌ a eni teme na. De ana nela no maꞌahola na, huu namatau nae mate na.
53 I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi, a sešli se k němu všickni přední kněží i starší i zákoníci.
Basa ma, ara toꞌu rendi Yesus nisiꞌ malangga manae agama Yahudi umen. Sia naa, atahori moko ra raꞌabꞌue ena. Ia eni, malangga agama ra, meser agama ra, ro lasi adat ra.
54 Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně.
Leleꞌ ara toꞌu rendi Yesus, Petrus naꞌafuniꞌ tungga-tungga deaꞌ, losa malangga manae agama Yahudi ume na. Ana o nisiꞌ nembeleo na rala, de endoꞌ no atahori mana dara ai ra.
55 Ale nejvyšší kněz i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, avšak nenalezli.
Sia ume naa rala, malangga agama ra ola-olaꞌ ro atahori mana endoꞌ sia mamana nggengero agama. Basa se sangga dalaꞌ fo rae fee salaꞌ neu Yesus, fo rae hukun risa e. Te ara nda hambu dalaꞌ saa-saa saꞌ bee.
56 Nebo ač mnozí křivé svědectví mluvili proti němu, ale svědectví jejich nebyla jednostejná.
Boe ma ara roꞌe rala sakasii naeꞌ fo rae raꞌatutudꞌa Yesus. Te sira dedꞌea ola na, esa nda nandaa no esa saꞌ bee.
57 Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce:
Boe ma hambu sakasii hira fela rambariiꞌ, de olaꞌ peko-lelekoꞌ rae,
58 My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím.
“Hai rena atahori ia olaꞌ nae, ‘Au ndefaꞌ hendi Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a fo atahori rafafela rendiꞌ limaꞌ. Finiesa na ma, Au ufefela baliꞌ e, te nda pake atahori liman sa.
59 Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné.
Te sira oꞌola nara boe, esa nda nandaa no esa saꞌ bee.
60 Tedy povstav nejvyšší kněz uprostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničehož, což tito na tebe svědčí?
Basa ma malangga manae agama Yahudi, fela nambariiꞌ mia atahori mata nara mana endoꞌ mia mamana nggengeroꞌ naa. Ana natane Yesus nae, “Atahori naeꞌ kalaak ho ena. Te, saa de ho nee-neeꞌ a?”
61 Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, Syn Boha Požehnaného?
Yesus nda olaꞌ saa-saa saꞌ boe. Basa ma malangga manaeꞌ a natane seluꞌ nae, “Mutaa dei! Memaꞌ Ho ia, tebꞌe-tebꞌeꞌ Kristus, Lamatualain Ana na fo Ana helu-fuli mia maꞌahulu na, do?”
62 A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými.
Yesus nataa nae, “Memaꞌ tebꞌe! Au ia eni. Basa fo hei mete-mita Au, Atahori Matetuꞌ ia, endoꞌ sia sorga sia Lamatualain bobꞌoa ona na. Lamatualain naa, koasa na mana seliꞌ! Au o E miꞌibꞌue toꞌu parendaꞌ! Basa naa boe, Au onda mia sorga o leleeꞌ a.
63 Tedy nejvyšší kněz roztrh roucho své, řekl: I což ještě potřebujeme svědků?
Rena Yesus olaꞌ naꞌo naa ma, malangga manaeꞌ a namanasa, losa ana sidꞌa nalutu badꞌu naru na. Basa ma ana nafadꞌe atahori mana endoꞌ sia mamana nggengero naa nae, “Hita nda parlu sangga sakasii seluꞌ sa!
64 Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni odsoudili jej, že jest hoden smrti.
Hei rena no ndiki mara, Eni mesaꞌ ne olaꞌ naꞌo naa, to? Ana soꞌu ao na dadꞌi Lamatualain Ana na. Ia neꞌemutis! Tungga atoran agama, mete ma atahori tao ao na onaꞌ Lamatualain, atahori naa musi mate! De ia naa, hei mae nggero taꞌo bee? Boe ma basa se nggero rae, “Atahori ia memaꞌ sala ena! De ana musi hambu hukun mate!”
65 I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj nám. A služebníci kyji jej bili.
Basa ma atahori bꞌaꞌubꞌe mata reu puras miru neu Yesus. Ara mboti rala mata na, de tutu E. Basa ma ratane rae, “Mete ma ho muꞌena koasa naa, rai sobꞌa. Seka tutu Nggo?” Basa ma ara parenda atahori mana manea Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a, fo rema ro Yesus. Ara ro Yesus neu, no mbasa raꞌamiminaꞌ E.
66 A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děveček nejvyššího kněze.
Leleꞌ naa, Petrus feꞌe endoꞌ sia nembeleo naa. Sia naa o hambu malangga manae agama Yahudi ate ina na esa. Ana nema nita Petrus dara ai. Ana mete namemeu mata na, ma olaꞌ nae, “Faꞌra, ho o tungga muꞌubꞌue mo Yesus, atahori Nasaret naa. Ia, to?”
67 A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi.
68 Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval.
Te Petrus nataa nae, “Hokoꞌ! Taꞌo bee de mutane taꞌo naa! Au nda uhine Eni sa.” Basa naa ma, Petrus kalua neu nambariiꞌ sia lelesu ineꞌ a. Nandaa no leleꞌ naa ma, manu a koꞌo-kee boe.
69 Tedy děvečka, uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest.
Basa ma, inaꞌ a nita seluꞌ Petrus. De nafadꞌe atahori mana sia naa ra nae, “Atahori ia, esa mia sira!”
70 A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest.
Te Petrus nareresi nae, “Seꞌute ho muluꞌ! Au nda uhine atahori naa sa, ma!” Nda doo saꞌ fali ma, atahori feaꞌ ra olaꞌ seluꞌ neu Petrus rae, “He! Ho feꞌe pepekoꞌ mae ho nda muꞌubꞌue mo atahori naa ra sa!? Wei! Basa hei, atahori Galilea, to?”
71 On pak počal se proklínati a přisahati, pravě: Neznám člověka toho, o němž vy pravíte.
Te Petrus labꞌan seluꞌ nae, “We! Au sumba! Au nda uhine atahori naa sa!
72 A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prve než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.
Nandaa no ana olaꞌ naꞌo naa ma, manu a koꞌo-kee lao rua boe. Petrus nasanedꞌa Yesus dedꞌea na faꞌ ra nae, “Manu a nda feꞌe koꞌo-kee lao rua sa, te ho mufunii Au lao telu ena.” Nasanedꞌa nala taꞌo naa boe ma, ana nggae ei-ei.
