Marek 12
1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
Buna wutona kuba tubila mu zinongo: —Mutu wumosi wukuna ndima yi vinu ayi wutungila yawu luphangu. Wukaba dibulu dimosi mu kamuninanga makundi ma vinu ayi wutunga nzo yimosi yi banga mu diambu di sunganga ndimꞌandi. Bosi mutu beni wuyekula ndima beni mu mioko mi minkuni muingi miyifutilanga. Bosi wuyenda mu nzietolo.
2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
Thangu yi mvedolongo mimbutu bu yifuana, buna wutuma kisadi kiandi kimosi kenda landi ndambu makundi mandi ma vinu kuidi bisadi bi ndima.
3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
Vayi bisadi bi ndima bikanga mutu beni ayi bintuta khuba bosi bimvutula mioko na mioko.
4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
Pfumu yi ndima wubuela tuma kisadi kinkaka. Banlueka ku ntu bosi bamfinga.
5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
Pfumu yi ndima wubuela tuma kisadi kintatu, bamvonda. Bosi wubuela tuma bisadi binkaka biwombo, binkaka bitutu khuba ayi binkaka bivondo.
6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
Pfumu yi ndima wusiala ayi mutu wumosi. Mutu beni muanꞌandi wowoketi luta zola. Ku nzimunina niandi wuba wutsuka mu fidisu bu katuba: “Bela kinzika Muanꞌama”.
7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
Vayi minkuni mi ndima mikambasana bawu na bawu: “Taleno mutu wowo wela vinginina kiuka, yizanu tumvonda muingi kiuka kikituka kieto.”
8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
Buna mimbuila, mimvonda ayi minloza ku nganda ndima vinu.
9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
Buna Pfumu ndima mbi kela vanga e? Niandi veka wela kuiza, wela vonda minkuni miomi ayi wela defisa ndima beni kuidi minkuni minkaka.
10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Lusia tanga ko masonuku mama: Ditadi diodi diloza mintungi, dikituka ditadi di mfunu di fuma ki nzo
11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Pfumu niandi wuvanga buawu ayi didi diambu ditsiminanga mu meso meto!
12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
Buna batomba diluaku di kangisila Yesu. Bila bazaba kuawu ti bawu Yesu kavekula vayi boma baba mona nkangu wu batu. Diawu basia kumbikila ayi bayenda kuawu.
13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
Batuma ndambu yi Bafalisi ayi batu ba dikabu di Elode biza kuidi Yesu mu diambu di tomba diluaku di kumbuidila mu mambu momo kalenda tuba niandi veka.
14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
Bayiza kunyuvula: —A Nlongi, tuzebi ti ngeyo kiedika, wumonanga mutu boma ko bila wutalanga bizizi bi batu ko; weti longa nzila yi Nzambi mu kiedika. Diawu wutukambi, minsua midi mu futa phaku kuidi Sezali voti nana e? Tufuta voti tubika futa e?
15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
Vayi Yesu wuzaba mayuya mawu ayi wuba kamba: —Bila mbi lunkumfiedila e? Luthuadila denali kimosi muingi ndikitala.
16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
Bannantina kiawu ayi wuba yuvula: —A zizi kinani kiaki ayi bisono biabi bi nani e? Bamvutudila: —Bi Sezali!
17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
Buna Yesu wuba kamba: —Diawu luvana bi Sezali kuidi Sezali; bi Nzambi kuidi Nzambi. Babo bansimina ngolo.
18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Bosi Basaduki, batu bobo beti tuba ti bafua balendi fuluka ko, bayiza kuidi Yesu ayi banyuvula:
19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
—Nlongi, Moyize wutusonikina ti Bakala dikuela bu kafuidi, enati kasia buta bana ko, buna khombꞌandi kafueti vinginina nketo wowo kabikidi muingi kabuta bana mu diambu di khombꞌandi wufua.
20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
Vaba tsambuadi di bakhomba zi babakala, Muana wutheti wukuela nketo, wufua vayi kasia buta bana ko.
21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
Wumuadi wuvinginina nketo beni. Niandi mamvandi wufua, kasia butabana ko. Buawu bobo buvangimina kuidi khomba yintatu,
22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
nate tsambuadi yoso bakuela nketo beni, vayi basia buta kadi muanako. Kunzimunina, nketo beni mamvandi wufua.
23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
Buna mu lumbu kimfulukulu, nketo beni wela ba wunani e? Bila tsambuadi yoso yinkuela.
24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
Yesu wuba vutudila: —Lulembo kukivuni. Bila lusi zaba masonoko ko ayi lusi zaba ko lulendo lu Nzambi.
25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
Bila batu bafua bu bela fuluka, batu balendi buela kuelana ko ayi kuedisa ko, vayi bela ba banga zimbasi mu Diyilu.
26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
Vayi mu diambu di mfulukulu yi bafua, lutengi ko mu buku yi Moyize mu diambu di nti wu zitsendi phila Nzambi kanyolukila ti: Minu ndidi Nzambi yi Abalahami; Nzambi yi Isaki ayi Nzambi yi Yakobi.
27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
Nzambi kasi Nzambi yi batu bafua ko, vayi Nzambi yi batu badi moyo. Diawu mu nzimbala yinneni luidi!
28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
Nlongi wumosi wu Mina wuba wa mu thangu baba findasana ziphaka. Bu kamona ti Yesu wuvutudila bumboti Basaduki, wuyiza fikama va kaba, bosi wunyuvula: —Mu Mina mioso, Muina mbi wulutidi mfunu e?
29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
Yesu wumvutudila: —Muina wulutidi mfunu wawu wawu: Wa Iseli, Pfumu niandi Nzambi eto, niandi kaka Nzambi;
30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
diawu zola Pfumu Nzambi aku mu ntimꞌaku wumvimba, mu muelꞌakuwumvimba, mu mayindu maku moso ayi mu zingolo ziaku zioso.
31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
Tala Muina wummuadi wudedikini banga wutheti: zola ndiakubanga bu weti kukizodila ngeyo veka. Kuisi ko Muina wunkaka wuviokidi Mina miami.
32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
Nlongi beni wu Mina wumvutudila: —Nlongi, mambu kembi madi makiedika bila Pfumu Nzambi widi wumosi kaka, kuisi ko wunkaka;
33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
zola Nzambi mu ntimꞌaku wumvimba, zola Nzambi mu diela diaku dioso ayi mu zingolo ziaku zioso ayi zola nkundi aku banga bu wukukizodilanga, diviokidi yokila Nzambi dikaba ayi kumvana mintindu mioso mi makaba ma mfunu.
34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
Yesu wumona ti mu diela kavutudila, diawu kankambila: —Wisi thama ko ayi kipfumu ki Nzambi! Momo bu mavioka, kadi mutu kasia buela kunyuvula biuvu ko.
35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
Yesu bu kalonga muna luphangu lu Nzo Nzambi, wuba yuvula: —A buevi minlongi mi Mina mintubilanga ti Klisto Muana Davidi e?
36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
Bila niandi veka Davidi bu katuadusu kuidi pheve Yinlongo, wutuba: Pfumu wukamba kuidi Pfumuꞌama vuanda va koko kuama ku lubakala. Nate mbeni tula bambeni ziaku ku tsi bitambi biaku.
37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
Diawu, enati niandi veka Davidi wuntedila Klisto “Pfumu”, buna buevi kafueti buela bela muanꞌandi e? Nkangu wu batu wuwila Yesu mu khini.
38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
Wutuba mu malongi mandi: —Lulubukila minlongi mi Mina. Bila bawu khini beti monamu diatilanga mu mazuela manda ayi beti zola baba vaninanga mbotimu bibuangu bidi batu bawombo.
39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
Bayuku vuandilanga mu bibuangu bidi ku ntuala muna zinzozi lukutukunu, ayi mu bibuangu bi nzitusu mu minyengo.
40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
Vayi beti yiba zinzo zi mafuola ayi beti sambila zitsambulu zinda muingi bamonika kuidi batu. Bela tambula thumbudulu yilutidi ngolo.
41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
Bosi Yesu wuyenda vuanda va ndambu; va talana ayi pani ki makaba kiba muna nzo Nzambi. Ayi wuba talanga phila yoyi batu baba tudilanga zimbongo mu pani. Zimvuama ziwombo zitula zimbongo ziwombo.
42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
Ku nzimunina kuyiza nsukami wumosi wu nketo, wuba difuola, wuyiza mamvandi mu vana makaba, wutula kaka bivangi biodi bifioti-fioti.
43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
Buna Yesu wutela minlonguki miandi ayi wuba kamba: —Bukiedika ndikulukamba, nsukami wawu wu nketo, difuola diadi, niandi lutidi vana zimbongo mu pani viokila batu boso
44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
bila batu boso baveni zimbongo, ziosi zibakambulu vua mfunuvayi niandi mu sukama kuandi veni zizioso zibedi yandi ziozi, kafueti zingila.
