Marek 12
1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
Yesu akatumbula kulongela nawu, kwa luhumu akajova, mundu mmonga alimili mgunda wa mizabibu, Atindisili luwumba, na pagati yaki agimili ligodi la kuminyila divayi ajengili mnala, akalikodisha kwa valimaji, akahamba mulima wa kutali.
2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
Lusenje lwa mabenu, amtumili mvanda waki kwa valimaji vala, akamletela pandu paki pa mabenu.
3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
Nambu valimaji vala, vakamkamula mvanda yula, vakamtova vakamuwuyisa mawoko gawaka.
4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
Mkolo mgunda amtumili kavili mvanda yungi. Mewa mwenuyo vakamulemasa kumutu na kumkitila mambu ga soni.
5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
Mewawa, mkolo mgunda yula akamtuma mvanda yungi, mwenuyo vakamkoma. Vangi vamahele veavatumili, vangi pagati yavi vatoviwi na vangi vakomiwi.
6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
Asigalili mundu mmonga, ndi mwana waki chiganu. Pamwishu amtumili mwenuyo akajova, nimanyili yati vakumtopesa mwana vangu.
7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
“Nambu valimaji vala pavamuwene ibwela, vakajovesana, ‘Mwenuyu ndi mhali, ndi timkomayi muni uhali waki uvyai witu!’
8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
Hinu vakamkamula, vakamkoma na kumtaga kuvala ya mgunda wa mizabibu wula.”
9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
“Akavakota, hinu mkolo mgunda yati ikita kyani? Yati ibwela kuvakoma valimaji vala na kuvapela mgunda wa mizabibu wula vandu vangi.”
10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Wu, mwangasoma Mayandiku Gamsopi? Liganga levalibelili vakujenga, hinu ndi liganga lelikamulila nyumba.
11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Bambu ndi mweakitili lijambu lenili, lenili ndi lachinamtiti neju kwitu!
12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
Vachilongosi va Vayawudi na Vawula va Malagizu na vagogo, vamanyili kuvya luhumu wenuwo ukuvavala vene. Vaganili kumkamula, nambu vayogwipi msambi wa vandu. Vakamleka vakawuka.
13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
Vangi pagati ya Vafalisayu na valanda va chikundi cha Helodi vatumwili vamyonjola Yesu kwa malovi gaki.
14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
Vamhambili, vakamjovela, “Muwula, timanyili kuvya veve wamundu wa chakaka mweujova chakaka. Veve ukumlola lepi mundu mwene ndi yani, ukulu wa mundu chindu lepi kwa veve, nambu wiwula chakaka munjila ya Chapanga. Wu, chabwina kulipa kodi kwa nkosi wa ku Loma amala lepi? Tilipayi amala tikotoka kulipa?”
15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
Nambu Yesu amanyili uhomela wavi, akavajovela, “Ndava kyani mukunilinga? Muniletelayi lishonga lene nililolayi.”
16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
Vakampela lishonga lila, na mwene akavakota, “Pamihu na liina la yani?” Vakamyangula, “Vya nkosi wa ku Loma.”
17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
Hinu Yesu akavajovela, “Mumpelayi nkosi wa ku Loma vyevivili vyaki na mumpelayi Chapanga vyevivii vyaki.” Vakakangaswa nayu neju.
18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Kangi Vasadukayu vevijova kawaka kuyuka vamuhambalili Yesu vakamkota,
19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
“Muwula, Musa atilagazili, mundu akafwayi na kuleka mdala changali mwana mlongo vaki yikumgana amuhala lipwela yula, ndi ambabakisila vana mlongo vaki.
20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
Leka tijova pavi na valongo saba. Mwealongolili kuvelekewa agegili afwili changaleka mwana.
21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
Mbena waki akamuhala lipwela yula, namwene afwili changaleka mwana, yikavya mewawa na mlongo wa datu.
22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
Voha saba vafwili changaleka mwana. Kangi lipwela yula afwili.
23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
Hinu ligono vandu paviyuka, mau yula yati ivya mdala wa yani? Ndava voha saba vamgegili.”
24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
Yesu akavayangula, nyenye mbudili ndava mmanyi lepi Mayandiku Gamsopi amala makakala ga Chapanga.
25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
Muni vevafwili peviyuka yati vigega lepi amala kugegewa, yati vivya ngati vamitumu va kunani kwa Chapanga.
26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
Nambu ndava ya kuyuka kwa vevafwili, msomili lepi chitabu cha Musa pandu pepivala dasi yeyiyaka motu? Chapanga amjovili Musa, nene ndi Chapanga wa Ibulahimu na Chapanga wa Izaki na Chapanga wa Yakobo.
27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
Hinu, mwene lepi “Chapanga wa vevafwili, nambu Chapanga wa vevavi wumi. Nyenye mbudili neju!”
28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
Mmonga wa vawula va malagizu abwelili na kayuwana mhutanu wavi. Peaweni Yesu akuvayangula bwina, akamhegelela na kumkota Yesu, “Pagati ya malagizu goha yoki yikulu?”
29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
Yesu akamyangula, “Malagizu gakulu pagati ya goha ndi aga: ‘Myuwanila nyenye vandu wa ku Isilaeli! Bambu Chapanga witu, ngamwene Bambu.
30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
Umgana Bambu Chapanga waku kwa wumi waku woha na mtima waku woha na luhala lwaku lwoha, na makakala gaku goha.’
31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
Na muhilu wa pili ndi uwu: ‘Umgana muyaku ngati cheukujigana wamwene.’ Gavi lepi malagizu gakulu gangi ngati aga.”
32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
Hinu, muwula wa malagizu yula akamjovela Yesu, “Muwula! Ujovili chakaka kuvya Bambu ndi Chapanga, kawaka yungi nambu mwene.
33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
Na yikumgana mundu kumgana Chapanga kwa mtima woha na luhala lwoha na makakala gaki goha, na kumgana muyaki ngati cheakujigana mwene. Lijambu lenili ndi labwina neju kuliku kumpela Chapanga hinyama ya kutinyisa na teta zozoha zingi.”
34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
Yesu pealoli mundu yula ayangwili kwa ukekesi, akamjovela, “Veve uvi papipi kumyidakila Chapanga atalalila wumi waku.” Kangi peamali kujova ago kawaka mundu mwealingi kumkota Yesu lilovi.
35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
Lukumbi Yesu iwula mu Nyumba ya Chapanga, akotili, “Ndava kyani Vawula va Malagizu vijova kuvya Kilisitu ndi mmonga ndu pagati ya vana va Daudi?
36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
Daudi mwene kwa kulongoswa na Mpungu Msopi ajovili, ‘Bambu amjovili Bambu wangu, tama upandi wangu wa kulyelela, mbaka nivavika vamakoko vaku pahi pa magendelu gaku.’
37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
Daudi mwene akumkemela Kilisitu ‘Bambu.’ Yihotoleka wuli hinu kuvya mmonga ndu pagati ya vana vaki?” Msambi wa vandu wamuyuwanila kwa luheku.
38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
Mukuwula kwaki, Yesu avajovili, “Mujiyangalila na Vawula va Malagizu, vevigana kugenda kuni vawalili magwanda gatali na kujambuswa na kwa utopesa vandu pandu pakugulisila vindu.
39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
Mewawa vigana kutama palongolo munyumba za kukonganekela Vayawudi na mvigoda vya palongolo pamgongolelu wa chakulya.
40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
Vene vitola nyumba na vindu vya valipwela kwa kuvakonga, kuni vakujidekesa kumuyupa Chapanga mulukumbi lutali. Ligono la mwishu yati vilipiswa pavaha.”
41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
Yesu atamili papipi na chijomela cha kusopela luteta mu Nyumba ya Chapanga. Avalolili vandu chavasopa teta muchijomela chila. Vandu vana vindu vyamahele, vasopili mashonga gamahele mugati yaki.
42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
Kangi akabwela lipwela mngangu mmonga, akasopa sendi zivili videbe neju.
43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
Yesu avakemili vawuliwa vaki akavajovela, “Chakaka nikuvajovela, lipwela uyu mngangu asopili mashonga gamahele muchijomela kuliku vangi voha.
44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
Muni vandu voha vangi vawusili chiyonjokesu cha vindu, nambu mau uyu mngangu, asopili vindu vyoha vyeviganikwa ndava ya kulama.”
