Marek 12
1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
Eno Jisu ih tiitthaak loong ah baat lam ih li rumta: “Teewah di wasiit phek changte wah reh heh phek ni potiik phook loong ah ki ano, pa ih kookpaata, potiik jittheng haluung ah thoh ano bante tongtheng nok echoongwah ih hoon thiinta. Eno erah phek ah phekphoop phekte suh kothiin ano heh hahoh ni kata.
2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
Potiik hu tok ah thok kohaano phekphoopte jiinni heh dah wasiit daap wanta, heh chotheng thaang ah suk suh ah.
3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
Phekphoop phekte loong rah ih dah ah joh buh rum ano hahuung ngaak daapta.
4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
Erah lih adi changte wah ih dah wahoh we wang thukta; eno phekphoop phekte loong ih hekhoh adi buh rum ano heh rakri laandong ruh ih li wanrumta.
5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
Erah lidi changte wah ah ih dah wahoh daap wanta, eno erah ah tek haat ih rumta, emamah ih wahoh uh ephoop tek haat rumta rukho ah bot et rumta rukho ah tek haat et rumta.
6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
Phek changte wah adi ewangthuk etheng ah heh mongnook sah ah luulu ba dak tongta. Hethoondi heh sah ah phekphoop phekte loong jiinni daap wanta. ‘Ngah ih jat et hang nga sah abah soongraang et rum ah,’ changte wah ih thunta.
7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
Enoothong phekphoopte loong ah neng chamchi ni waan rumta, ‘Arah tang ah changte sah. Raahan tekbuh ih no heh nyamka ah seng doh toom ih hoon ah!’
8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
Eno heh sah ah joh rum ano tekbuh rum ano heh mang ah phaakkhuh ni haat rumta.
9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
“Erah ang abah phekphoopte loong ah changte wah ih tumjih et ah?” Jisu ih chengta. “Heh ah wangha no phekphoop phekte loong ah tekbuh ano wahoh suh lawe phek thuk ja.
10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Sen ih Rangteele ni raangha amiimi ewet tam etan? ‘Nok hoonte ih jaakhoni jong taseeka ih chiik haatta jong ah loongtang nang ih ekapjih ese thoon jong ih hoonla.
11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Erah Teesu ih hoonta; Tumthan epaatja theng sokjih ah!’”
12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
Eno Jehudi mihak phokhoh loong ih heh jootkhak suh chung rumta, tumeah neng ih jat et rumta erah tiitthaak ah neng teewah di nyoot baatta. Enoothong mih luulu ang kano neng ah echo ih rum ano matsoon rumta.
13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
Mararah Pharisi nok hah nyia Hirod mina loong Jisu reeni heh jengthet matjoot suh daapkaat rumta.
14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
Jisu reeni thokrum ano cheng rumta, “Nyootte, seng ih jat et hi an ih ami tiit ju baat hu, mina ih thunha asuh lasootsaam thang ah. An ih mina ehin elong lathaam sok thang ih, Rangte ih ami tiit nyoot ha erah jun ju baat hu. Erah raang ih seng suh baat he, Roman luungwanglong asuh sokse kohi rah seng Hootthe ni eje tam tajeeka? Seng ih ekot tam takoke?”
15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
Enoothong Jisu ih, nga matjoot suh cheng rum halang ih jat ano, ngaakbaat rumta, “Sen ih nga matjoot tumet suh thunhan? Ngunkholok ah piijah han, ngah ih sokthaak ang.”
16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
Neng ih ngunkholok esiit piikaat rumta, eno heh ih cheng rumta, “Arah othe okhoh ah nyia omen ah?” “Luungwanglong the akhoh,” et baat rumta.
17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
Eno Jisu ih baat rumta, “Ese eno bah Luungwanglong chojih ah Luungwanglong suh koh an, Rangte chojih ah Rangte suh koh an.” Eno Jisu suh rapne ih paatja rumta.
18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Eno mararah Sadusi mina tek nawa tangaaksaatka liite loong ah ih, Jisu suh cheng karumta.
19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
Neng ih liita, “Nyootte, Moses ih seng suh Hootthe amet raangthiinta: ‘Jengthaak ih mih wasiit heh sah maangje di tek ano heh minuh ah thiinhaat abah, heh no damdoh we jen chosong eah, eno heh sah ah heh phoh etekte wah mikkhang ang ah.’
20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
Teewadi soophoh wasinet angta; phokhoh rah ih heh minuh ah kap ano, heh sah maangje di mattiita.
21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
Eno miidamwah damdi we chosong ano, heh uh emamah ih heh sah maangje di we mattiita. Erah lilih wasiit taat we chosong, erah uh emamah heh sah maangje di we matti,
22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
eno soophoh wasinet net: loongtang erah nuh ah damdi taat chosong leh neng sah laje thang ih matti rumta. Hethoon adi minuh ah thoon tiita.
23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
Erah ang abah, tek nawa we ngaaksaat rum adoh, heh ah o minuh ang ah? Soophoh wasinet net ih kap thoidi ah.”
24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
Jisu ih ngaakbaat rumta, “Mame mokbaang lan! Sen loong ih Rangteele nyia Rangte chaan aphaan lajat thoidi mokjeng lan!
25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
Maatok doh tek nawa ngaaksaat ah, erah tokdoh rangmong nawa Rangsah loong likhiik ih hoon ah, erah nah mina takah nookmuika.”
26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
Tek nawa ngaaksaat tiit ah: Moses ih raangthiinta leedap adi woma ni we luung damdi Rangte jengta ah taba japweh tan? Erah di Rangte ih Moses suh amet baatta. ‘Ngah Abraham Rangte, Esak Rangte nyi Jaakob Rangte.’
27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
Heh ah ethingte loong Rangte, tekchoote Rangte tah angka. Sen loong ah rapne ih moong jenglan!”
28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
Hootthe nyootte wasiit ih neng daanmui rumta ah japchaatta. Jisu ih Sadusi loong suh ese lam ih ngaakbaat rum arah japchaat ano, cheng kata: “Marah jengdang ah loongtang nang ih elongthoon ih kapjih ah?”
29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
Jisu ih baatta ehanthoon ih kapjih ah arah, Ijirel mina loong chaat an! Teesu seng Rangte luulu ah juuba Teesu wah.
30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
Erah raang ih, senthung sentak, senchi senla, sen tah nawa ih Rangte ah nook an.
31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
Erah lilih jengdang ehan kapjih ah arah: “Senkhuung sentok ah senteewah thanthan et minchan an. Erah nyi tokkhodi ehoh elong jengdang tajeeka.”
32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
Eno Hootthe nyootte rah ih Jisu ah guuta, “Elang eh uh, Nyootte! Epun baat et hu Teesu heh luulu abah Rangte, heh tokkhodi ranghoh tajeeka eah.
33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
Erah raangtaan ih seng ih Rangte ah seng tenthun mongtham nawa nyia sengthung sengtak adoleh seng tah nawa ih seechoh theng; eno sengkhuung sengtok ah seng teewah thanthan ih seechoh theng. Jaat hoh liiamaan nyi ngunteh seng khosa suh Rangte suh kohi ah nang ih uh arah jengdang enyi ah kapjih.”
34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
Erah wah rah ih mongwah maakwah lam ih ngaakbaatta ah jat ano, Jisu ih heh suh baatta, “An bah Rangte Hasong nawa haloot tah angko.” Erah lidi o ih uh Jisu suh tumjih uh tanaan boot cheng rumta.
35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
Jisu ih Rangteenok ni nyootsoot rum adi, heh ih cheng rumta, “Hootthe nyootte loong ih Kristo ah Dewid sutoom ih mamet miibaat rum ah?
36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
Esa Chiiala ih Dewid suh jeng thukta: ‘Rangte ih nga Teesu suh baatta: Nga jaawah ko adoh tong uh an piiara loong ah ngah ih an lakhu nah maang thiinthiin ah.’
37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
Dewid ih heh teeteewah ih, ‘Teesu’ et liita; eno bah Kristo ah Dewid sutoom mamah mi ang ah?” Miloong ah ih Jisu tiit ah tenroon roon et banchaat rumta.
38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
Heh ih nyootsoot rumta adi baat rumta, “Hootthe nyootte loong dowa banban ih tong an, neng loong ah nyuh akhat eloot lootwah ih kap rum ano mih ih toom soomtu he ih pheehoon theng ni lengkhoom suh nook rumla,
39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
Jehudi rangsoomnok ni tongtheng ese ban thiincho adoh tong suh nyia sadung theng ni tongtheng eseethoon adoh tong suh nook rumla.
40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
Neng ih thaknuh loong ah nep mokwaan rum leh neng nok nawa looso et rumha, mih miksok di rang eloot lootwah ih soom rum ano rangsoomte likhiik et noisok rumha. Neng chamnaang theng rapne ethih thoon ang ah!”
41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
Jisu Rangsoomnok ni ngun lomthiin theng re adi tong ano miloong ih neng ngun sak rum arah ban sokta. Nyamte loong ah ih hantek hantek ih sak rumta;
42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
eno changthih thaknuh nusiit ah thok haano jaan ngun loonyi phaasiit nyi di to arah koh wan taha.
43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
Eno Jisu ih heliphante loong ah lompoon ano baat rumta, “Ngah ih baat rumhala, arah changthih thaknuh ih ngun bangkhok adi sak ha rah wahoh ih sak ha nang ih ehan thoon ang ah.
44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
Wahoh loong ih bah neng nyamka dowa hedak aba koha; eno arah changthih nuh rah ih bah heh laanyaang theng angta rah thoon koha.”
