Marek 12
1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
Bhai, a Yeshu gubhatandwibhe bheleketa nabhonji kwa ndango. “Bhandu bhamo bhashinkulima nngunda gwa mishabhibhu. Gubhashenjele ubhigo, gubhaolile liimbo lya minyila shabhibhu, nishenga na nnala. Gubhaapelenje ngunda gula bhaalimanga, nkupinga bhalipilanje, gubhapite mmwanja.
2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
Miongwe ja maneng'eno jikaishileje, gubhantumile ntumwa jwabho kubhaalima, akatole shabhibhu ya mauno gabho.
3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
Bhai bhaalimanga bhala gubhankamwilenje ntumwa jula, gubhankomilenje, nigubhamminjilenje gwangali shindu.
4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
Bhayene nngunda gubhantumile kabhili ntumwa juna, nkali jwenejo gubhanng'uleyenje muntwe, gubhampentekuyenje.
5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
Gubhantumile juna, naka jwenejo gubhammulegenje. Bhayene nngunda gubhaatumilenje bhananji bhabhagwinji, bhana bhashinkwaakomanga na bhananji gubhaabhulegenje.
6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
Bhai gwalepeshe jumope, mwanagwabho jwa jika jubhammpingaga. Kungai gubhantumile jwenejo bhalinkuti, ‘Shibhannjogopanje mwanangu.’
7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
Ikabheje bhaalimanga bhala, gubhabhalanjilenenje kuti, ‘Jweneju apinga tola ulishi, bhai tummulaje nkupinga ulishigo, ubhe gwetu!’
8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
Bhai gubhankamwilenje, nikummulaga, gubhannjailenje kunyenje nngunda gwa mishabhibhu gula.”
9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
“Bhai bhayene ngunda shibhatende nndi? Shibhaishe nikwabhulaganga bhaalimanga bhala, na nngunda gula nikwapanganga bhandu bhana.
10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Bhuli nkanabheshomanga yenei Mmajandiko ga Ukonjelo? Kuti, ‘Liganga libhalikanilenje bhaashenganga, Nnaino lishibha liganga likulu lya pa ndumba.
11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Lyeneli bhatendile Bhakulungwa, Na kunngwetu uwe lya lapa.’”
12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
Bhai bhakulungwanji bhaabhishila, gubhapinjilenje kwaakamula, pabha bhamumanyinji kuti lwene lutangolo, lwaalugulangaga bhalabhonji. Ikabheje gubhajogopenje lugwinjili lwa bhandu. Bhai gubhaaleshilenje, gubhajabhulengene.
13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
Bhai, Mapalishayo bhananji na bhandunji bha a Elode, gubhatumilwenje bhakaateganje a Yeshu, kwa malobhe gabho.
14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
Bhakaikangananjeje gubhaalugulilenje, “Mmajiganya, tumumanyi kuti mmwe mmanguja, na gunkubheleketa ga kweli, na mmangali luagu, ikabhe nnajiganya ya kweli, ya mpanda gwa a Nnungu. Bhuli, ilipinjikwa kulipa koli kwa a Kaishali eu nng'oo? Twaape koli eu tunape.”
15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
Ikabheje a Yeshu bhagumanyi ugulumba gwabhonji, gubhaalugulilenje “Pakuti nnaninganga? Mmbanganjeti dinalijo nijilole.”
16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
Gubhaapelenje. Bhai gubhaabhushiyenje, “Jene pishaji na majandikoga, gakeni?” Gubhajangwilenje, “Ga a Kaishali.”
17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
Bhai a Yeshu gubhaalugulilenje, “Ya a Kaishali, mwaapanganje a Kaishali, na ya a Nnungu, mwaapanganje a Nnungu.” Bhai, gubhakanganigwenje kwa kaje kwa shene shijangulosho.
18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Bhai Mashadukayo bhalugulanga kuti kwakwapi kuyuka kwa bhandunji, gubhaajendelenje a Yeshu, nikwabhuya bhalinkutinji,
19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
“Mmajiganya, Mmalajilo ga a Musha, bhashikutujandishila nnei, ‘Mundu awaga nikunneka nkagwe gwangali kolela mwana, mpwakwe antole jwene nshitengajo, ankolele mwana nkulugwe.’
20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
Bhai bhashinkupagwanga bhanabhalume shabha, bha likaja limo. Jwankulu gwalombile, gwawile gwangali kukolela mwana.
21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
Jwabhili gwantolile na jwalakwe gwawile gwangali kukolela mwana, nneyo peyo nkali jwa tatu.
22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
Bhai bhanaabhowe shabha, gubhawilenje gwangali kuleka mwana. Bhai kungai bhakongwe nabhalabho gubhawile.
23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
Bhai lyubha lya yuka, bhakongwe bhala shibhabhe bhakeni? Pabha bhowe shabha bhaalombilenje.”
24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
A Yeshu gubhaajangwilenje, “Bhuli mmanganyanji nnaobhanga, kwa ligongo lya nngagamanya majandiko ga Ukonjelo, na wala mashili ga a Nnungu.
25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
Pabha pushibhayukanje bhandu bhowe, kukapagwa kulomba wala kulombwa, ikabhe shibhabhanganje malinga ashimalaika bha kunnungu.
26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
Na ga yuka bhawilenje, mwangashomanga nshitabhu sha a Musha, majandiko gataya ga shitekete shakolelaga moto shila? A Nnungu pubhaabhalanjile a Musha kuti, ‘Nne a Nnungu bha a Bhulaimu na a Ishaka na a Yakobho.’
27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
Kwa nneyo bhenebho nngabha a Nnungu bha bhawilenje, ikabhe a Nnungu bha bhakotonji. Bhai mmanganya nnaobhanga kwa kaje.”
28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
Bhai bhaajiganya bhamo bha shalia, bhaapali pubhataukanganaga a Yeshu na ashimashadukayo, gubhamanyi kuti a Yeshu bhashijangula ukoto, kwanneyo gubhaabhushiye a Yeshu, “Jei amuli jili jikulungwa kupunda yowe?”
29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
A Yeshu gubhaajangwile, “Jikulungwa ni ajino, ‘Upilikane ugwe Ishilaeli! Bhakulungwa a Nnungu bhetu, ni Bhakulungwa bhamope.
30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
Kwa nneyo Mwaapinje Bhakulungwa a Nnungu bhenu, kwa ntima gwenu gowe, na kwa mbumu yenu yowe, na kwa lunda lwenu lowe, na kwa mashili genu gowe.’
31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
Na jabhili jakwe, ni ajino, ‘Mumpinje ntami nnjenu malinga shinkwiipinga mmayene.’ Jakwa amuli jina jikulungwa kupunda yenei.”
32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
Bhai bhaajiganya bha Shalia ya a Musha bhala gubhashite, “Mmaajiganya, penepo mmelekete ukoto, kuti a Nnungu bhamope, bhakwa bhana ikabhe bhenebho pebho.
33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
Kwa nneyo, inapinjikwa kwaapinga bhenebho, kwa ntima gowe, na kwa lunda lowe, na kwa mashili gowe, na kumpinga ntami nnjenu, malinga shinkwipinga mmayene. Pabha lyeneli ni lya mmbone kupunda kwaapa a Nnungu indu ya mbepei ya tiniya na indu yowe ya bhishila.”
34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
A Yeshu bhakabhoneje kuti bhene bhandubho bhashijangula kwa lunda, gubhaalugulile, “Mmwe, mwangataliya na Upalume gwa a Nnungu.” Bhai tandubhila penepo, jwakwa mundu alinjile kabhili, kwaabhuya shindu.
35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
Bhai a Yeshu bhali nkujiganya ku Likanisha, gubhabhushiye, “Pakuti bhaajiganya bha Shalia bhakutinji, a Kilishitu Bhana bhabho a Daudi?
36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
Na a Daudi bhayene, bhakagumbayweje na mbumu jwa ukonjelo gubhashite, ‘Bhakulungwa, bhashinkwalugulila Bhakulungwa bhangu. Ntame nkono gwangu gwa kunnilo, Mpaka pushinaabhikanje ashaamagongo ajenu, pa libhatila makongono genu.’
37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
“A Daudi bhayene bhanakwashema a Kilishitu Bhakulungwa. Bhai ikomboleka bhuli, a Kilishitu kubha bhana bhabho?” Na bhandu bhabhagwinji, bhatendaga kwaapilikanishiyanga kwa nonyelwa.
38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
A Yeshu mmajiganyo gabho gubhashite, “Mwiteiganje na bhaajiganya bha shalia, bhapita timbililanga mmashoko, bhali bhawetenje kanshu yabhonji yaileu, nkupinga bhakomaywanje kwa ishima na bhandunji,
39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
bhatamangana mwitengu ya mmujo, ya nshinagogi na nkalamu.
40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
Bhanapokonyolanga indu ya bhanabhakongwe bhashitenga, akuno bhalikwitembanga kujuga kwa malobhe gamagwinji! Bhenebho shibhajiye ukumulwanga kwa mboteko ya kaje.”
41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
Bhai a Yeshu bhashinkutama tome na shibhiko sha ekalu. Bhatenda kwaalolesheyanga bhandunji, pubhatagangaga mmbiya nshibhiko. Matajili bhabhagwinji gubhatajilenje mmbiya yaigwinji.
42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
Bhai gubhaishe bhakongwe bhamo bhashitenga bhalaga, gubhatajile shilingi ibhili.
43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
Penepo a Yeshu gubhaashemilenje bhaajiganywa bhabho, gubhaalugulilenje, “Kweli ngunakummalanjilanga, bhakongwe bhashitenga bhaalagabha, bhashitaga kupunda bhananji bhowe nshibhiko sha Likanisha.
44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
Pabha bhananji bhowe ibhatajilenje ipundile ya indu yabhonji, ikabheje bhakongwebha, nkali nkulaga kwabhomo, bhashitaga yowe ibhakwete, bhashitaga nkali ibhakulupalilaga.”
