Marek 12
1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
And Jhesus bigan to speke to hem in parablis. A man plauntide a vynyerd, and sette an hegge aboute it, and dalf a lake, and bildide a toure, and hiryde it to tilieris, and wente forth in pilgrimage.
2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
And he sente to the erthe tilieris in tyme a seruaunt, to resseyue of the erthe tilieris of the fruyt of the vynyerd.
3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
And thei token hym, and beeten, and leften hym voide.
4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
And eftsoone he sente to hem anothir seruaunt, and thei woundiden hym in the heed, and turmentiden hym.
5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
And eftsoone he sente another, and thei slowen hym, and othir mo, betynge summe, and sleynge othere.
6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
But yit he hadde a moost derworth sone, and he sente hym last to hem, and seide, Perauenture thei schulen drede my sone.
7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
But the erthetilieris seiden togidere, This is the eire; come ye, sle we hym, and the eritage schal be ourun.
8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
And thei tokun hym, and killiden, and castiden out without the vynyerd.
9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
Thanne what schal the lord of the vynyerd do? He schal come, and lese the tilieris, and yyue the vynyerd to othere.
10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Whether ye han not red this scripture, The stoon which the bilderis han disspisid, this is maad in to the heed of the corner?
11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
This thing is doon of the Lord, and is wondirful in oure iyen.
12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
And thei souyten to holde hym, and thei dredden the puple; for thei knewen that to hem he seide this parable; and thei leften hym,
13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
and thei wenten awei. And thei senten to hym summe of the Farisees and Erodians, to take hym in word.
14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
Whiche camen, and seien to hym, Maistir, we witen that thou art sothfast, and reckist not of ony man; for nethir thou biholdist in to the face of man, but thou techist the weie of God in treuthe. Is it leeueful that tribute be youun to the emperoure, or we schulen not yyue?
15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
Which witynge her pryuei falsnesse, seide to hem, What tempten ye me? brynge ye to me a peny, that Y se.
16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
And thei brouyten to hym. And he seide to hem, Whos is this ymage, and the writyng? Thei seien to him, The emperouris.
17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
And Jhesus answeride and seide to hem, Thanne yelde ye to the emperour tho thingis that ben of the emperours; and to God tho thingis that ben of God.
18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
And thei wondriden of hym. And Saduces, that seien that ther is no ressurreccioun, camen to hym, and axeden hym,
19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
and seiden, Maister, Moyses wroot to vs, that if the brother of a man were deed, and lefte his wijf, and haue no sones, his brother take his wijf, and reise vp seed to his brother.
20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
Thanne seuene britheren ther weren; and the firste took a wijf, and diede, and lefte no seed.
21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
And the secounde took hir, and he diede, and nether this lefte seed.
22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
And the thridde also. And in lijk manere the seuene token hir, and leften not seed. And the womman the laste of alle `is deed.
23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
Thanne in the resurreccioun, whanne thei schulen rise ayen, whos wijf of these schal sche be? for seuene hadden hir to wijf.
24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
And Jhesus answeride, and seide to hem, Whether ye erren not therfor, that ye knowe not scripturis, nethir the vertu of God?
25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
For whanne thei schulen rise ayen fro deeth, nether thei schulen wedde, nethir schulen be weddid, but thei schulen be as aungels of God in heuenes.
26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
And of deed men, that thei risen ayen, han ye not red in the book of Moises, on the buysch, hou God spak to hym, and seide, Y am God of Abraham, and God of Isaac, and God of Jacob?
27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
He is not God of deed men, but of lyuynge men; therfor ye erren myche.
28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
And oon of the scribis, that hadde herde hem dispuytynge togidir, cam nyy, and saiy that Jhesus had wel answeride hem, and axide hym, which was the firste maundement of alle.
29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
And Jhesus answeride to him, that the firste maundement of alle is, Here thou, Israel, thi Lord God is o God;
30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
and thou schalt loue thi Lord God of al thin herte, and of al thi soule, and of al thi mynde, and of al thi myyt.
31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
This is the firste maundement. And the secounde is lijk to this, Thou schalt loue thi neiybore as thi silf. Ther is noon other maundement gretter than these.
32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
And the scribe seide to hym, Maister, in treuthe thou hast wel seid; for o God is, and ther is noon other, outakun hym;
33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
that he be loued of al the herte, and of al the mynde, and of al the vndurstondynge, and of al the soule, and of al strengthe, and to loue the neiybore as hym silf, is gretter than alle brent offryngis and sacrifices.
34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
And Jhesus seynge that he hadde answerid wiseli, seide to hym, Thou art not fer fro the kyngdom of God.
35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
And thanne no man durste axe hym no more ony thing. And Jhesus answeride and seide, techynge in the temple, Hou seien scribis, that Crist is the sone of Dauid?
36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
For Dauid hym silf seide in the Hooli Goost, the Lord seide to my lord, Sitte on my riythalf, til Y putte thin enemyes the stool of thi feet.
37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
Thanne Dauid hym silf clepith him lord, hou thanne is he his sone? And myche puple gladli herde hym.
38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
And he seide to hem in his techyng, Be ye war of scribis, that wolen wandre in stolis,
39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
and be salutid in chepyng, and sitte in synagogis in the firste chaieris, and the firste sittyng placis in soperis;
40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
whiche deuouren the housis of widewis vndur colour of long preier; thei schulen take the longer doom.
41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
And Jhesus sittynge ayens the tresorie, bihelde hou the puple castide monei in to the tresorie; and many riche men castiden many thingis.
42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
But whanne a pore widewe was comun, sche keste two mynutis, that is, a ferthing.
43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
And he clepide togidere hise disciplis, and seide to hem, Treuli Y seie to you, that this pore widewe keste more thanne alle, that kesten in to the tresorie.
44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
For alle kesten of that thing that thei hadden plente of; but this of her pouert keste alle thingis that sche hadde, al hir lyuelode.
