Marek 12
1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
He began to speak to them in parables. "A man planted a vineyard, put a hedge around it, dug a pit for the winepress, built a tower, rented it out to a farmer, and went on a journey.
2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
When it was time, he sent a servant to the farmer to get from the farmer his share of the fruit of the vineyard.
3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
They took him, beat him, and sent him away empty.
4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
Again, he sent another servant to them; and they wounded him in the head, and treated him shamefully.
5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
And he sent another; and they killed him; and many others, beating some, and killing some.
6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
He had one left, a beloved son, he sent him last to them, saying, 'They will respect my son.'
7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
But those farmers said among themselves, 'This is the heir. Come, let us kill him, and the inheritance will be ours.'
8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
They took him, killed him, and cast him out of the vineyard.
9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
What therefore will the lord of the vineyard do? He will come and destroy the farmers, and will give the vineyard to others.
10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Haven't you even read this Scripture: 'The stone which the builders rejected, the same was made the head of the corner.
11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
This was from the Lord. It is marvelous in our eyes'?"
12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
They tried to seize him, but they feared the crowd; for they perceived that he spoke the parable against them. They left him, and went away.
13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
They sent some of the Pharisees and of the Herodians to him, that they might trap him with words.
14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
When they had come, they asked him, "Teacher, we know that you are honest, and do not defer to anyone; for you are not partial to anyone, but truly teach the way of God. Is it lawful to pay taxes to Caesar, or not?
15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
Should we pay, or should we not pay?" But he, knowing their hypocrisy, said to them, "Why do you test me? Bring me a denarius, that I may see it."
16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
They brought it. He said to them, "Whose is this image and inscription?" They said to him, "Caesar's."
17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
And Jesus said to them, "Render to Caesar the things that are Caesar's, and to God the things that are God's." And they were utterly amazed at him.
18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
There came to him Sadducees, who say that there is no resurrection. They asked him, saying,
19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
"Teacher, Moses wrote to us, 'If a man's brother dies, and leaves a wife behind him, and leaves no children, that his brother should take the wife, and raise up offspring for his brother.'
20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
There were seven brothers. The first took a wife, and dying left no offspring.
21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
The second took her, and died, leaving no children behind him. The third likewise;
22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
and the seven left no children. Last of all the woman also died.
23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
In the resurrection, when they rise, whose wife will she be of them? For the seven had her as a wife."
24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
Jesus said to them, "Is not this because you are mistaken, not knowing the Scriptures, nor the power of God?
25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
For when they will rise from the dead, they neither marry, nor are given in marriage, but are like angels in heaven.
26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
But about the dead, that they are raised; have you not read in the book of Moses, about the bush, how God spoke to him, saying, 'I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob'?
27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
He is not the God of the dead, but of the living. You are therefore badly mistaken."
28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
And one of the scribes came, and heard them questioning together. Seeing that he had answered them well, asked him, "Which commandment is the greatest of all?"
29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
Jesus answered, "The first is, 'Hear, Israel, the Lord our God, the Lord is one.
30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
And you are to love the Lord your God with all your heart, and with all your soul, and with all your mind, and with all your strength.'
31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
The second is this, 'You are to love your neighbor as yourself.' There is no other commandment greater than these."
32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
The scribe said to him, "Truly, Teacher, you have said well that he is one, and there is none other but he,
33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
and to love him with all the heart, and with all the understanding, and with all the soul, and with all the strength, and to love his neighbor as himself, is more important than all whole burnt offerings and sacrifices."
34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
When Jesus saw that he answered wisely, he said to him, "You are not far from the Kingdom of God." No one dared ask him any question after that.
35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
Jesus responded, as he taught in the temple, "How can the scribes say that the Christ is the son of David?
36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
David himself said in the Holy Spirit, 'The Lord said to my Lord, "Sit at my right hand, until I make your enemies the footstool of your feet."'
37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
David himself calls him Lord, so how can he be his son?" The common people heard him gladly.
38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
In his teaching he said to them, "Beware of the scribes, who like to walk in long robes, and to get greetings in the marketplaces,
39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
and the best seats in the synagogues, and the best places at feasts:
40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
those who devour widows' houses, and for a pretense make long prayers. These will receive greater condemnation."
41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
And he sat down opposite the treasury, and saw how the crowd cast money into the treasury. Many who were rich cast in much.
42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
A poor widow came, and she cast in two lepta, which equal a kodrantes.
43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
He called his disciples to himself, and said to them, "Truly I tell you, this poor widow gave more than all those who are giving into the treasury,
44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
for they all gave out of their abundance, but she, out of her poverty, gave all that she had to live on."
