Marek 12
1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
Presently Jesus began to speak to them in parables. "There was once a man," he said, "who planted a vineyard, put a fence around it, dug a pit for the wine-press, built a tower, rented it to tenants, and went abroad.
2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
At vintage-time he sent a slave to the vine-dressers to collect some of the proceeds of the vineyard;
3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
but they seized him, and flogged him, and sent him away empty-handed.
4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
Then he sent another slave to them; and this man they knocked over the head and handled shamefully.
5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
And he sent another; and him they killed; and many others; beating some, and killing some.
6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
He had still one, a Son beloved, He sent him last to them, saying, "‘They will reverence my Son.’
7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
"But those tenants said to themselves. ‘Here is the heir! Come, let us kill him, and the inheritance will be ours.’
8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
"So they took him and killed him, and threw his body out of the vineyard.
9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
What will the owner of the Vineyard do?" "He will come and put the tenants to death," they said, "and will give the vineyard to others."
10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
"Have you not read this Scripture?" (he continued) "The very stone which the builders rejected Has now become the corner-stone;
11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
This is the Lord’s doing; It is marvelous in our eyes."
12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
And they kept seeking to lay hold on him, but were afraid of the crowd, for they knew well that he had spoken this parable about them; so they left him and went away.
13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
But they sent some of the Pharisees to Jesus afterward, and some of the Herodians to entrap him in conversation.
14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
So when they came, they said. "Teacher, we know that you are sincere and are not afraid of any one, for you do not regard the face of men; nay, but you reach the way of God in truth. Is it right to pay poll- tax to Caesar or not?
15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
Shall we pay, or not pay?" But he, knowing well their hypocrisy, said to them. "Why are you testing me? Bring me a dollar for me to look at."
16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
And they brought it. "Whose likeness and inscription is this?" "Caesar’s," they answered.
17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
And Jesus said, "Render to Caesar the things that are Caesar’s, and to God, the things that are God’s." They were amazed at him.
18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Then came up some Sadducees, men who say there is no resurrection. They too questioned him, saying.
19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
"Teacher, Moses taught us that if a man’s brother die, and leave a wife behind him, but no child, that his brother is to marry the widow and to raise up a family for his brother.
20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
There were once seven brothers, the eldest of whom married a wife, and died leaving no family.
21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
The second married her, and died without offspring; the third likewise;
22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
and the seven had her, and died without issue.
23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
And last of all the woman too died. In the resurrection whose wife shall she be? For the seven had her as wife."
24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
"Is not this the reason for your error," Jesus answered them, "that you know not the Scripture nor the power of God?
25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
When they rise from the dead men do not marry, and women are not given in marriage, but they are as the angels are in heaven.
26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
But in regard to the rising again of the dead, have you never read in the Book of Moses, in the passage about the Bush, how God spoke to him, saying, "I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob?
27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
God is not the God of the dead, but of the living. You are in grave error."
28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
Just then up came one of the Scribes who had heard them arguing, and realized that Jesus had answered them admirably. "What commandment," he asked, "is the first of all?"
29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
Jesus replied. "The first is. "Hear, O Israel, the Lord our God is one Lord;
30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
and thou shalt love the Lord thy God, with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy mind, and with all thy strength.
31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
"The second is this, "Thou shall love thy neighbor as thyself. Other command greater than these there is none."
32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
"Admirably said, O Teacher," exclaimed the Scribe. "You have truthfully said that He is one,
33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
and that beside him there is none other, and to love him with all one’s heart and with all one’s understanding and with all one’s might, and to love one’s neighbor as oneself is far beyond all whole burnt offerings and sacrifices."
34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
Jesus saw that he had answered with discrimination, and said to him, "You are not far from the kingdom of God." After that no one ventured to question him.
35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
While he was teaching in the Temple courts, Jesus in his turn asked. "How is it that the Scribes say that the Christ is the son of David?
36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
David himself said in the Holy Spirit, "The Lord said to my Lord,’Sit at my right hand until I make thy foes the footstool of thy feet.’
37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
"David himself then calls him Lord; so how can he be his son?" Now the great mass of the people were wont to listen to him with delight;
38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
and in his teaching he said. "Look out for the Scribes who like to walk about in long robes, and to receive salutations in the street, and to have prominent places in the synagogues,
39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
and seats of honor at dinner-parties;
40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
they who consume the property of widows and make long, pretentious prayers. The greater shall their condemnation be."
41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
Then Jesus took his seat opposite the treasury and watched the people putting their offerings into the chest. Many rich people were putting in large sums.
42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
There came also a poor widow who dropped in two little coins, worth a cent.
43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
On this he called his disciples to him, and said. "I tell you solemnly that this poor widow has put in more than all who have put their offerings into the treasury;
44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
for they have all put in what they could spare out of their surplus, but she, out of her penury, has put in all that she possessed, her whole living."
