< Marek 12 >
1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
Then addressing them in parables, he said, A man planted a vineyard, and hedged it about, and dug a place for a wine vat, and built a tower, and having farmed it out, went abroad.
2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
The season being come, he sent a servant to the husbandmen, to receive his portion of the fruits of the vineyard.
3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
But they seized him, beat him, and sent him away empty.
4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
Again, he sent to them another servant, whom they wounded in the head with stones, and sent back with disgrace.
5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
He sent another, whom they killed; and of many more that he sent, some they beat, and some they killed.
6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
At last, having an only son, whom he loved, he sent him also to them; for he said, They will reverence my son.
7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
But those husbandmen said among themselves, This is the heir; come, let us kill him, and the inheritance will be our own.
8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
Then they laid hold on him, and having thrust him out of the vineyard, they killed him.
9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
What, therefore, will the proprietor of the vineyard do? He will come and destroy the husbandmen, and give the vineyard to others.
10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Have you not read this passage of scripture, "A stone which the builders rejected, is made the head of the corner:
11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
this the Lord has performed, and we behold it with admiration?"
12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
And they desired to have seized him, but were afraid of the multitude; for they knew that he spoke the parable against them.
13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
Then the chief priests, the scribes, and the elders, leaving Jesus, went away, and sent to him certain Pharisees and Herodians, to catch him in his words.
14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
These coming up, said to him, Rabbi, we know that you are upright, and stand in awe of none; for you respect not the person of men, but teach the way of God faithfully. Is it lawful to give tribute to Cesar, or not?
15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
Shall we give, or shall we not give? He, perceiving their artifice, answered, Why would you entangle me? Bring me a denarius, that I may see it.
16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
When they had brought, he asked them, Whose is the image and inscription? They answered, Cesar's.
17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
Jesus replied, Render to Cesar that which is Cesar's, and to God that which is God's. And they wondered at him.
18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Then Sadducees came to him, who say that there is no future life, and proposed this questions:
19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
Rabbi, Moses has enacted, that if a man's brother die, survived by a wife without children, he shall marry the widow, and raise issue to his brother.
20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
Now there were seven brothers. The first took a wife, and dying, left no issue.
21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
The second married her, and died; neither did he leave any issue; so did also the third.
22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
Thus all seven married her, and left no issue. Last of all, the woman also died.
23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
At the resurrection, therefore, when they are risen, to which of the seven will she belong; for she has been the wife of them all?
24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
Jesus answering, said to them, Is not this the source of your error, your not knowing the scriptures, nor the power of God?
25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
For there will be neither marrying, nor giving in marriage, among them who rise from the dead. They will then resemble the angels.
26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
But as to the dead, that they are raised, have you not read in the book of Moses, how God spoke to him in the bush, saying, "I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob."
27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
God is not a God of the dead, but of the living. Therefore you greatly err.
28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
A scribe, who had heard them dispute, perceiving the justness of his reply, came to him, and proposed this question: Which is the chief commandment of all?
29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
Jesus answered, The chief of all the commandments is, "Hearken, Israel, the Lord is our God. The Lord is one:"
30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
and, "You shall love the Lord your God with all your heart, and with all your soul, and with all your mind, and with all your strength." This is the first commandment.
31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
The second resembles it: "You shall love your neighbor as yourself." There is no commandment greater than these.
32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
The scribe replied, Truly, Rabbi, you have answered well. There is one, and only one;
33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
and to love him with all the heart, and with all the spirit, and with all the soul, and with all the strength; and to love one's self, is more than all burnt offerings and sacrifices.
34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
Jesus observing how pertinently he had answered, said to him, You are not far from the kingdom of God. After that, no person ventured to put questions to him.
35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
As Jesus was teaching in the temple, he asked them, Why do you scribes assert, that the Messiah must be a son of David?
36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
Yet David, himself, speaking by the Holy Spirit, says, "The Lord, said to my Lord, Sit at my right hand, until I make your foes your footstool."
37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
David himself, therefore, calls him his Lord; how then can he be his son? And the common people heard him with delight.
38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
Further, in teaching, he said to them, Beware of the scribes, who affect to walk in robes; who love salutations in public places,
39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
and the principal seats in the synagogues, and the uppermost places at entertainments;
40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
who devour the families of widows, and use long prayers for a disguise. They shall undergo the severest punishment.
41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
And Jesus sitting opposite the treasury, observed the people throwing money into the treasury; and many rich persons put in much.
42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
Then the poor widow came, who threw in two mites, (which make a farthing.)
43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
Jesus having called his disciples, said to them, Indeed, I say to you, that this poor widow has given more than any of those who have thrown into the treasury;
44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
for they all have contributed out of their superfluous stores; whereas she has given all the little she had--her whole living.