Marek 12
1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
Mpawo wakasanguna kubaambila maambila mbali wakati, “Mwaalumi umwi wakabyala misamu yamisansa. Wakayakila lubaya aalinjiyo, wakasya dindi lyakudinina nsansa, akuyaka ingaze yasikulinda. Alimwi wakajana kupa bamwi balimi mpawo wakaya kuchisi chimbi.
2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
Muchiindi chakutebula wakatuma umwi wababelesi bakwe kuyoobweza michelo yamansansa.
3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
Pesi balimi abo bakakumujata, akumuma, akumwaanda nkakutakwe nchakabweda aacho pe.
4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
Wakatuma uumbi mubelesi; oyo mwaalumi bakamutulula mumutwe akumusampawula. Wakatuma uumbi, alubo oyo bakakumujaya.
5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
Wakatuma bambi bingi; bamwi bakawumwa, bamwi bakajayigwa.
6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
Kwakasyaala omwe biyo wakutuma, nkali mwana ngwaakali kuyandisya kapati. Wakamutuma nkali wakumaninsizya, wakati, “Bayomulemeka mwanaangu.”
7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
Pesi balimi bakaambilana kuti, “Ooyu ngusimulya lukono. muze tumujaye, mpawo lukono luyoba lwesu.”
8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
Nkabela bakamujata akumujaya, akumuwaalila anze aamuunda waminsansa.
9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
Aboobo ulachita buti mwani muunda? Ulasika akujaya balimi akape bambi muunda wamisaansa.
10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Tamuna kwaabala na malembe: ‘Ibbwe lyakasowedwe abasikuyaka ndilyakazooba ibbwe lyachooko.
11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Mwaami ngwaakachichita eechi, mpawo chilabotezya kumenso eesu?’”
12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
Eelyo bakayanduula nzila yakumwaanga aayo nkaambo bakaziba kuti wakali kwaamba mbabo kumaambila mbali aaya. Pesi bakayoowa inkamu yabantu yakaliwo, nkaako bakamusiya mpawo bakeenda.
13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
Muchiindi chitobela bakatuma bamwi baba Falisi aba Heloda kuli Jesu kuti bakamujate mumakani aakwe.
14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
Bakasika kulinguwe bakati, “Muyisi, tulizi kuti ulimwaalumi ulaabulemu usyomekede. Topenzegwi abantu, nkaambo toswiilizyi makani aamuntu na kulanga chiwa chamuntu; pesi uyiisya nzila ya Leza mbuli mbiibede amubwini. Chileede na kutela kuli Kkayisala na pe? Tweelede kuti tubbadale na, naa kuti pe?”
15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
Pesi Jesu wakalizi kuupawupa kwabo. Jesu wakababuzya kuti, “Kaambonzi nimulikweezya kunditeya?” Wakati, “Amundeetele nsiliva yanu alimwi ndiibone mbiibede.”
16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
Elyo bakiiyeta nsiliva, alimwi wakababuzya kuti, “Mbubwani busyu obu? Alimwi ndizina lyani lilembedwe mpawo?” Bakasandula kuti, “Nzizya Kkayisala.”
17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
Mpawo Jesu wakati kulimbabo, “Amupe Kkayisala zyaKkayisala, alimwi mupe Leza izya Leza.” Bakaba aakugamba aatala anguwe.
18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Mpawo ba Saduki, baamba kuti takwe bubuke, bakaza kulinguwe amubuzyo. Bakati,
19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
“Muyisi, Mozesi wakatulembela kuti, 'Na mukulana wamulumi mpawo wasiya mwanakazi kabatakwe bana, mwaalumi weelede kukwata mukamufu mpawo babe abana bamukulana.'
20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
Kwakali bana bachaalumi bali musanu ababili. Mutaanzi wakakwata mpawo wakafwa katasiide mwana naba womwe.
21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
Wachibili wakakwata mukamufu, pesi alakwe wakafwa katasiide mwana. Chakaba mbubo akuli watatu.
22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
Tawope akati kababa bali musanu ababili wakasiya mwana. Kumamanino, alakwe mwanakazi wakafwa.
23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
Kububuke bwabafu, oyu mwanakazi uyooba wani? Mbunga boonse kabali musanu abatatu bakalimukwete.”
24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
Jesu wakasandula kuti, “Tamuli mubulubizi na kambo malembe tamwaazi naa kuti manguzu aa Leza?
25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
Bafu nibayoobuka, tabakoyookwata nikuba kukwatanisigwa; bayooba mbuli bangelo kujulu.
26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
Lino mukwaamba atala abafu nibayoobuka temwakabala na muBbuku lyaMozesi, kuleezyo zyakachitika kuchiteyo, Leza mbakaambula kulinguwe, ‘Ndime Leza wa Abbulamu, Leza wa Ayizeki, alubo Leza wa Jakobo?'
27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
Tali Leza wabafwide, pesi ngwababapona. Mulilubizizye kapati!”
28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
Umwi wabayisyi bamulawo naakasika wakamvwa kabakazyania. Nkabwene kuti Jesu wakali wabapa nsandulo mbotu, wakabuzya Jesu kuti, “Nguuli mulawo mupati kwiinda imwi akati kamilawo yoonse?” Jesu wakamusandula kuti,
29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
“Ngooyu: ‘Amuswiilile, noma Izilayeli, Mwaami Leza wesu, Mwaami ngumwi.
30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
Yanda Mwami Leza wako amoyo wako woonse, amizeezo yako yoonse, mpawo amanguzu aako woonse.’ Wabili ngooyu:
31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
‘Yanda mweenzinyokwe mbuli mboliyanda.’ Tuwope mulawo mupati wiinda eeyi.”
32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
Oyu mwaalumi wakasandula kuti, “Waamba kabotu omuyisyi, waamba kabotu kuti Leza ngumwi alubo takukwe umbi kunze kwakwe alike.
33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
Kumuyanda amoyo wako woonse, akumvwisisisya kwako alubo amanguzu aako woonse, mpawo akuyanda simabambanwa wako mbuli mboliyanda nkubotu loko kwiinda zipayizyo.”
34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
Lino Jesu naakabona kuti wasandula chabuchenjezu, wakati kuli nguwe, “Tolikulepe a Bwami bwa Leza.” Elyo kuzwa awo tawope naba omwe wakeezya kumubuzya iimbi mibuzyo.
35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
Nkali kuyiisya Jesu mulubuwa lwatempele, wakabuzya mubuzyo wakati, “Nkamboonzi bayiisi bamulawo nibati Kilisitu mwana waDavida? We lwakwe
36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
Devidi, kaambuzigwa a Muuya Uusalala, wakachaamba antanganana wakati: ‘Mwami wakati kuMwami wangu, kkala kukuboko kwachilisyo kwangu kusikila basinkondonyokwe ndibabike kunsi amawulu aako.’
37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
We lwakwe Devidi umwiita kuti ‘Mwami.’ Ani inga ulaba mwana wakwe biyeni?” Inkamu yabantu yaka muswiilizya chalumwemwe.
38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
Naakalikuyiisya Jesu wakati, “Amubachenjelele bayiisi bamulawo balayandisya kweendeenda kabatungana mulongo kabajuzigwa kumasambalilo,
39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
alubo akupegwa zyuuno zibotu mumambungano akulemekwa kapati aabungene bantu.
40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
Balanyonyoona maanda abamukabafu kabakomba ankombyo ndamfu chakweebwa. Aaba bantu bayoopegwa chisubulo chipati.”
41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
Jesu wakakkala kumbali lyachiykoobwedo chazituzyo mung'anda ya Leza; bantu nibakalikuwaala mali muchiyobweedo. Bavubi biingi bakalikuwala imali nyingi.
42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
Pesi mukamufu muchete wakabika biyo tupeni tobile, tweelene aaseleni lyomwe.
43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
Lino wakayita basikwiiya bakwe, wakati, Ndiikumwaambila kasimpe kuti, ooyu mukamufu wabika kwiinda boonse muchiyobwedo.
44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
Boonse bapa mukweendelana abuvubi bwabo; pesi we, mubuchete bwakwe, wabika zyoonse nzyaalangilide mubuumi bwakwe kuti apone anzizyo.”
