Marek 11
1 A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých,
Betpheej nyia Bithani hadaang reeni Jerusalem thok nanah ih rum adi, neng loong ah Olip Kong adi wang rumta. Eno Jisu ih heliphante dowa wanyi ah jaakhoh ih ban kaat thukta
2 A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně.
amet baat nyu ano ah, “Set ngah ni hadaang esiit je ah erah doh kah ansih, erah di moktoh sah bonthiin arah japtup kah ansih babah uh o ih lathaak siitka rah ah. Ja ansih no nga re nah siitwan hansih.
3 A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem.
Mih ih tumet suh ja hansih ih cheng hansih bah, Changte wah ih liita belam seek we ih ngaak siitwan he ih baat ansih.”
4 I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.
Eno kah nyu ano moktoh sah ah lam ni nok esiit ni kaawan thong ni bonthiin arah japtup kah nyuuta. Erah ja nyu adi,
5 Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?
nyi reeni chapta miloong dowa mararah ih cheng rumta, “Moktoh sah ah tumet suh ja hansih?”
6 Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.
Eno nyi ih Jisu ih mamet baatta erah jun ih ngaakbaat nyu kano miloong ah ih moktoh sah ah hoom wanthuk nyuuta.
7 Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.
Eno Jisu reeni thok hoom wannyu ano, moktoh sah sakkhoh adi neng nyusah loong ah dekoh rum ano, Jisu ah duungtongta.
8 Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.
Miloong ah ih neng nyusah loong ah lam adi ban dam wanrumta, rukho rah ih bangphaak ah phek dowa dook rum leh lam ni dam et rumta.
9 A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
Heh lih heh ngah ni khoomte miloong ah riing rumta, “Rangte rangphoong ih! Teesu mendi raakte loong asuh Rangte ih romseetam koh ah.
10 Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech.
Seng loong wah Dewid luungwang hasong thok hala asuh Rangte romseetam ah je ah! Rangte rangphoong ih!”
11 I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.
Jisu Jerusalem ni thok ano Rangteenok ni wangta, erah di heh ih jaatrep ah sok wangta. Enoothong rangsa jen tham ih kaat kano, heliphante asih wanyi damdi Bithani ni kata.
12 A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.
Erah saalih adi, Bithani nawa ngaak wang rum adi, Jisu heh ram ih tiita.
13 A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků.
Heh ih rekam loot nawa ih puksak lak loong ah japtup ano, hetiik ah taatsok kata. Eno sokkah ano, hetiik tiiktok lah ang thoidi heh lak luulu japtup kata.
14 Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho. (aiōn g165)
Eno Jisu ih puksak bang asuh liita, “O ih uh an tiik ah mabah uh naktoom kah we choh sah ho!” Erah jengta ah heliphante ih nep japchaatta. (aiōn g165)
15 I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.
Neng Jerusalem ni thokrum ano, Jisu ah Rangteenok ni wangta, erah di thaangsangte nyi thaang riikte loong ah phang dokphan wang rumta. Neng ngun lek theng teebun nyia tokparu sangte tongtheng loong ah daanghaat et wangta.
16 A nedopustil, aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám.
Eno heh ih O suh uh Rangteenok taakkhuung lam ih tumjih uh taleng hu thukta.
17 I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.
Erah lih adi heh ih miloong asuh nyoot rumta, “Rangteele ni raangha, ‘Nga Rangteenok ah deek akaan rep raangtaan ih rangsoomnok et men ah.’ Enoothong sen ih ehuh loong hottong theng ih hoon han!”
18 Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho.
Romwah phokhoh nyi Hootthe nyootte loong ah ih erah tiit ah japchaat rum ano Jisu tek haat suh lampo phang jam rumta. Neng ah heh ra echo ih rumta tumeah mina loong suh epaatjaajih ih nyootsoot rum kano ah.
19 A když byl večer, vyšel Ježíš z města.
Rangjaako ih Jisu nyia heliphante loong ah erah samnuthung dowa dokkhoom ih rumta.
20 A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene.
Erah saalih rangkhah di neng lam ni khoom rum adi, satkom bang ah heh hingtuk ih hook arah japtup rumta.
21 Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.
Pitar ih tumjih angta rah dokthun ano Jisu suh baatta, “Nyootte, sok uh, an ih tamtu satkom bang ah ehook ela!”
22 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.
Jisu ih ngaakbaatta, “Rangte suh tuungmaang an.”
23 Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl.
Ngah ih amiisak tiit baat rumhala o mina heh ten nah mongchi lah angthang ih hanpi ano arah kong akaan asuh toonchap uno juungsih adoh rukdat kah uh ih baat abah uh amiisak elang eah, enoothong tumjih suh an erah suh hanpi et ano ba jen lang ah.
24 Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
Erah raangtaan ih ngah ih sen suh baat rumhala: sen ih rangsoom lam ih tumjaat suh an, erah echoh etang ih hanpi an, eno ba sen ih tumjih suh an erah kohan.
25 A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
“Erah dam ih maatok doh sen ih rangsoom suh toonchap an, sen miksukte o ang abah uh erah loong ah biin anaan chaak hoon an, erah doh ba rangmong nawa sen Wah ih sen thetre loong ah biin anaan han.”
26 Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.
[Sen ih mihoh ah lajen biin anaan kanbah, Rangmong nawa sen Wah eh uh sen ah tajen biin anaan ran.]
27 I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší.
Neng Jerusalem ni we thok rumta. Jisu Rangteenok ni lengkhoom adi, erah nawa romwah phokhoh loong, Hootthe nyootte nyia mihak phokhoh loong ah heh jiinni ra rumha no,
28 I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo jest tobě dal tu moc, abys tyto věci činil?
cheng rumta, “Arah mamah jen reelu? An jen reejih o ih koh taho?”
29 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.
Jisu ih ngaakbaat rumta, “Ngah ih sen suh esiit than jengkhaap cheng rumha, erah ngaakbaat kohe no ba, ngah ih tumjih chaan nawa ih jen reelang loong ah baat korumha.
30 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.
Jisu ih liita, baat an, Joon ih juungtem theng chaan ah ma nawa chota: Rangte jiin nawa tama mina jiin nawa chota?”
31 I rozvažovali to sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
Eno neng jaachi ni phang daanmui rumta, “Tumjih baat ih? ‘Rangte jiin nawa,’ mok et baat ih bah, heh ih liihe, erah ang abah ‘Joon ah tanih hanpi kan’
32 Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že jest právě byl prorok.
Eno, ‘Mina jiin nawa mok baat ih bah...’” (Neng ah miloong ra cho rumta tumeah Joon ah khowah ih loongtang ih jatcho angta.)
33 I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.
Erah raangtaan ih Jisu suh, “Seng ih tajatke,” ih ngaakbaat rumta. Eno Jisu ih baat rumta, erah ang abah, “Ngah ih uh arah loong ah mame jen reelang erah tabaat rumra.”
