Marek 11
1 A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých,
And when they draw nigh unto Jerusalem, unto Bethphage and Bethany, at the mount of Olives, he sendeth two of his disciples,
2 A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně.
and saith unto them, Go your way into the village that is over against you: and straightway as ye enter into it, ye shall find a colt tied, whereon no man ever yet sat; loose him, and bring him.
3 A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem.
And if any one say unto you, Why do ye this? say ye, The Lord hath need of him; and straightway he will send him back hither.
4 I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.
And they went away, and found a colt tied at the door without in the open street; and they loose him.
5 Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?
And certain of them that stood there said unto them, What do ye, loosing the colt?
6 Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.
And they said unto them even as Jesus had said: and they let them go.
7 Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.
And they bring the colt unto Jesus, and cast on him their garments; and he sat upon him.
8 Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.
And many spread their garments upon the way; and others branches, which they had cut from the fields.
9 A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
And they that went before, and they that followed, cried, Hosanna; Blessed [is] he that cometh in the name of the Lord:
10 Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech.
Blessed [is] the kingdom that cometh, [the kingdom] of our father David: Hosanna in the highest.
11 I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.
And he entered into Jerusalem, into the temple; and when he had looked round about upon all things, it being now eventide, he went out unto Bethany with the twelve.
12 A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.
And on the morrow, when they were come out from Bethany, he hungered.
13 A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků.
And seeing a fig tree afar off having leaves, he came, if haply he might find anything thereon: and when he came to it, he found nothing but leaves; for it was not the season of figs.
14 Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho. (aiōn g165)
And he answered and said unto it, No man eat fruit from thee henceforward for ever. And his disciples heard it. (aiōn g165)
15 I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.
And they come to Jerusalem: and he entered into the temple, and began to cast out them that sold and them that bought in the temple, and overthrew the tables of the money-changers, and the seats of them that sold the doves;
16 A nedopustil, aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám.
and he would not suffer that any man should carry a vessel through the temple.
17 I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.
And he taught, and said unto them, Is it not written, My house shall be called a house of prayer for all the nations? but ye have made it a den of robbers.
18 Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho.
And the chief priests and the scribes heard it, and sought how they might destroy him: for they feared him, for all the multitude was astonished at his teaching.
19 A když byl večer, vyšel Ježíš z města.
And every evening he went forth out of the city.
20 A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene.
And as they passed by in the morning, they saw the fig tree withered away from the roots.
21 Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.
And Peter calling to remembrance saith unto him, Rabbi, behold, the fig tree which thou cursedst is withered away.
22 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.
And Jesus answering saith unto them, Have faith in God.
23 Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl.
Verily I say unto you, Whosoever shall say unto this mountain, Be thou taken up and cast into the sea; and shall not doubt in his heart, but shall believe that what he saith cometh to pass; he shall have it.
24 Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
Therefore I say unto you, All things whatsoever ye pray and ask for, believe that ye have received them, and ye shall have them.
25 A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
And whensoever ye stand praying, forgive, if ye have aught against any one; that your Father also which is in heaven may forgive you your trespasses.
26 Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.
27 I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší.
And they come again to Jerusalem: and as he was walking in the temple, there come to him the chief priests, and the scribes, and the elders;
28 I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo jest tobě dal tu moc, abys tyto věci činil?
and they said unto him, By what authority doest thou these things? or who gave thee this authority to do these things?
29 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.
And Jesus said unto them, I will ask of you one question, and answer me, and I will tell you by what authority I do these things.
30 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.
The baptism of John, was it from heaven, or from men? answer me.
31 I rozvažovali to sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
And they reasoned with themselves, saying, If we shall say, From heaven; he will say, Why then did ye not believe him?
32 Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že jest právě byl prorok.
But should we say, From men—they feared the people: for all verily held John to be a prophet.
33 I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.
And they answered Jesus and say, We know not. And Jesus saith unto them, Neither tell I you by what authority I do these things.
