Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
U u yǝrdin ⱪozƣilip, Yǝⱨudiyǝ ɵlkisi tǝrǝpliridin ɵtüp, Iordan dǝryasining u ⱪetidiki rayonlarƣimu bardi. Top-top adǝmlǝr yǝnǝ uning ǝtrapiƣa olixiwalƣanidi. U aditi boyiqǝ ularƣa tǝlim berixkǝ baxlidi.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
Bǝzi Pǝrisiylǝr uning yeniƣa kelip uni ⱪiltaⱪⱪa qüxürüx mǝⱪsitidǝ uningdin: — Bir adǝmning ayalini talaⱪ ⱪilixi Tǝwrat ⱪanuniƣa uyƣunmu? — dǝp soridi.
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
Lekin u jawabǝn: — Musa [pǝyƣǝmbǝr] silǝrgǝ nemǝ dǝp buyruƣan? — dedi.
4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
Ular: — Musa [pǝyƣǝmbǝr] kixining ayalini bir parqǝ talaⱪ heti yezipla talaⱪ ⱪilixiƣa ruhsǝt ⱪilƣan, — deyixti.
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
Əysa ularƣa: — Tax yürǝklikinglardin u silǝrgǝ bu ǝmrni pütkǝn;
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
lekin Huda alǝm apiridǝ bolƣinida [insanlarni] «Ər wǝ ayal ⱪilip yaratti».
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
«Xu sǝwǝbtin ǝr kixi ata-anisidin ayrilidu, ayali bilǝn birlixip
8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
ikkilisi bir tǝn bolidu». Xundaⱪ ikǝn, ǝr-ayal ǝmdi ikki tǝn ǝmǝs, bǝlki bir tǝn bolidu.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Xuning üqün, Huda ⱪoxⱪanni insan ayrimisun, — dedi.
10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
Ular ɵygǝ ⱪaytip kelip kirgǝndǝ, muhlisliri uningdin bu ⱨǝⱪtǝ soridi.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
U ularƣa: — Ayalini talaⱪ ⱪilip, baxⱪa birini ǝmrigǝ alƣan kixi ayaliƣa gunaⱨ ⱪilip zina ⱪilƣan bolidu.
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
Erini ⱪoyuwetip, baxⱪa ǝrgǝ tǝgkǝn ayalmu zina ⱪilƣan bolidu, — dedi.
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Ⱪolungni tǝgküzgǝysǝn dǝp, kixilǝr kiqik balilirini uning aldiƣa elip keliwatatti. Biraⱪ muhlislar elip kǝlgǝnlǝrni ǝyiblidi.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Buni kɵrgǝn Əysa aqqiⱪlinip, muhlisliriƣa: Balilar aldimƣa kǝlsun, ularni tosmanglar. Qünki Hudaning padixaⱨliⱪi dǝl muxundaⱪlarƣa tǝwǝdur.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Mǝn silǝrgǝ xuni bǝrⱨǝⱪ eytip ⱪoyayki, Hudaning padixaⱨliⱪini sǝbiy balidǝk ⱪobul ⱪilmisa, uningƣa ⱨǝrgiz kirǝlmǝydu, — dedi.
16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Xuning bilǝn u balilarni ⱪuqiⱪiƣa elip, ularƣa ⱪollirini tǝgküzüp bǝht tilidi.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
U yolƣa qiⱪⱪanda, birsi uning aldiƣa yügürüp kelip, uning aldida tizlinip uningdin: — I yahxi ustaz, mǝn ⱪandaⱪ ⱪilsam mǝnggülük ⱨayatⱪa mirasliⱪ ⱪilimǝn? — dǝp soridi. (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
Lekin Əysa uningƣa: — Meni nemixⱪa yahxi dǝysǝn? Pǝⱪǝt biridin, yǝni Hudadin baxⱪa ⱨeqkim yahxi ǝmǝstur.
19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
Sǝn Tǝwrattiki «Zina ⱪilma, ⱪatilliⱪ ⱪilma, oƣriliⱪ ⱪilma, yalƣan guwaⱨliⱪ bǝrmǝ, hiyanǝt ⱪilma, ata-anangni ⱨɵrmǝt ⱪil» degǝn pǝrⱨiz-pǝrzlǝrni bilisǝn, — dedi.
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
U adǝm jawabǝn: — Ustaz, bularning ⱨǝmmisigǝ kiqikimdin tartip ǝmǝl ⱪilip keliwatimǝn, — dedi.
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
Əysaning uningƣa ⱪarap muⱨǝbbiti ⱪozƣaldi wǝ uningƣa: — Sǝndǝ yǝnǝ bir ix kǝm. Berip pütün mal-mülkingni setip, pulini yoⱪsullarƣa bǝrgin wǝ xundaⱪ ⱪilsang, ǝrxtǝ hǝzinǝng bolidu; andin kelip krestni kɵtürüp manga ǝgǝxkin! — dedi.
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
Lekin muxu sɵzni anglap, uning qirayi tutulup, ⱪayƣuƣa qɵmüp u yǝrdin kǝtti. Qünki uning mal-dunyasi naⱨayiti kɵp idi.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
Andin Əysa qɵrisigǝ sǝpselip ⱪarap, muhlisliriƣa: — Mal-dunyasi kɵplǝrning Hudaning padixaⱨliⱪiƣa kirixi nemidegǝn tǝsliktǝ bolidu-ⱨǝ! — dedi.
24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
Muhlislar uning sɵzlirigǝ intayin ⱨǝyran boluxti, lekin Əysa ularƣa yǝnǝ jawabǝn: — Balilirim, mal-mülükkǝ tayanƣanlar üqün Hudaning padixaⱨliⱪiƣa kirix nemidegǝn tǝs-ⱨǝ!
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Tɵgining yingnining kɵzidin ɵtüxi bay adǝmning Hudaning padixaⱨliⱪiƣa kirixidin asandur! — dedi.
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Ular buni anglap intayin bǝk ⱨǝyran boluxup, bir-biridin: Undaⱪta, kim nijatⱪa erixǝlǝydu? — dǝp soraxti.
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Əysa ularƣa ⱪarap: — Bu ix insan bilǝn wujudⱪa qiⱪixi mumkin ǝmǝs, lekin Huda üqün mumkin ǝmǝs bolmaydu; qünki Hudaƣa nisbǝtǝn ⱨǝmmǝ ix mumkin bolidu, — dedi.
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
Buning bilǝn Petrus uningƣa: — Mana, biz bolsaⱪ, ⱨǝmmini taxlap sanga ǝgǝxtuⱪ!? — degili turdi.
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
Əysa uningƣa jawabǝn mundaⱪ dedi: — Mǝn silǝrgǝ bǝrⱨǝⱪ xuni eytip ⱪoyayki, mǝn üqün wǝ hux hǝwǝr üqün ɵyi, aka-ukiliri, aqa-singilliri, atisi, anisi, ayali, baliliri yaki yǝr-zeminliridin waz kǝqkǝnlǝrning ⱨǝmmisi
31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
Lekin xu qaƣda nurƣun aldida turƣanlar arⱪiƣa ɵtidu, nurƣun arⱪida turƣanlar aldiƣa ɵtidu.
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
Ular Yerusalemƣa qiⱪidiƣan yolda idi, Əysa ⱨǝmmining aldida ketiwatatti. [Muhlisliri] bǝk ⱨǝyran idi ⱨǝmdǝ uningƣa ǝgǝxkǝnlǝrmu ⱪorⱪunq iqidǝ ketiwatatti. Əysa on ikkǝylǝnni yǝnǝ ɵz yeniƣa tartip, ularƣa ɵz bexiƣa qüxidiƣanlirini uⱪturuxⱪa baxlap:
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
— Mana biz ⱨazir Yerusalemƣa qiⱪip ketiwatimiz. Insan’oƣli bax kaⱨinlar wǝ Tǝwrat ustazliriƣa tapxurulidu. Ular uni ɵlümgǝ mǝⱨkum ⱪilidu wǝ yat ǝlliklǝrgǝ tapxuridu.
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
Ular bolsa uni mǝshirǝ ⱪilip, ⱪamqilap, uning üstigǝ tɵküridu wǝ uni ɵltüridu. Lekin üq kündin keyin u ⱪayta tirilidu, — dedi.
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Zǝbǝdiyning oƣulliri Yaⱪup bilǝn Yuⱨanna uning aldiƣa kelip: — Ustaz, sǝndin nemǝ tilisǝk orundap bǝrsǝng, dǝp ɵtünimiz, — deyixti.
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
U ularƣa: — Silǝrgǝ nemǝ ⱪilip beriximni halaysilǝr? — dedi.
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
— Sǝn xan-xǝripingdǝ bolƣiningda, birimizni ong yeningda, birimizni sol yeningda olturƣuzƣaysǝn, — deyixti ular.
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
Əysa ularƣa jawabǝn: — Nemǝ tǝlǝp ⱪilƣanliⱪinglarni bilmǝywatisilǝr. Mǝn iqidiƣan ⱪǝdǝⱨni iqǝlǝmsilǝr? Mǝn ⱪobul ⱪilidiƣan qɵmüldürüxni silǝrmu ⱪobul ⱪilalamsilǝr?
39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
— Ⱪilalaymiz, — deyixti ular. Əysa ularƣa: — Dǝrwǝⱪǝ, mǝn iqidiƣan ⱪǝdǝⱨimni silǝrmu iqisilǝr wǝ mǝn ⱪobul ⱪilidiƣan qɵmüldürülüx bilǝn qɵmüldürülisilǝr.
40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
Biraⱪ ong yaki sol yenimda olturuxⱪa nesip bolux mening ilikimdǝ ǝmǝs; bǝlki kimlǝrgǝ tǝyyarlanƣan bolsa, xularƣa berilidu, — dedi.
41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Buningdin hǝwǝr tapⱪan [ⱪalƣan] on [muhlis] Yaⱪup bilǝn Yuⱨannadin hapa boluxⱪa baxlidi.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Lekin Əysa ularni yeniƣa qaⱪirip, mundaⱪ dedi: — Silǝrgǝ mǝlumki, yat ǝllǝr üstidiki ⱨɵkümran dǝp ⱨesablanƣanlar ⱪol astidiki hǝlⱪ üstidin buyruⱪwazliⱪ ⱪilip ⱨakimiyǝt yürgüzidu, wǝ ⱨoⱪuⱪdarliri ularni hojayinlarqǝ idarǝ ⱪilidu.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
Biraⱪ silǝrning aranglarda bundaⱪ ix bolmaydu; bǝlki silǝrdin kim mǝrtiwilik boluxni halisa, u silǝrning hizmitinglarda bolsun;
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
wǝ kim aranglarda birinqi boluxni istisǝ, u ⱨǝmmǝ adǝmning ⱪuli bolsun.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Qünki Insan’oƣlimu dǝrwǝⱪǝ xu yolda kɵpqilik mening hizmitimdǝ bolsun demǝy, bǝlki kɵpqilikning hizmitidǝ bolay wǝ jenimni pida ⱪilix bǝdiligǝ nurƣun adǝmlǝrni ⱨɵrlükkǝ qiⱪiray dǝp kǝldi.
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
Ular Yeriho xǝⱨirigǝ kǝldi. [Əysa] muhlisliri wǝ zor bir top adǝmlǝr bilǝn billǝ Yerihodin qiⱪⱪan waⱪitta, Timayning Bartimay isimlik ⱪariƣu oƣli yol boyida olturup, tilǝmqilik ⱪiliwatatti.
47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
U «Nasarǝtlik Əysa»ning u yǝrdǝ ikǝnlikini anglap: — I Dawutning oƣli Əysa, manga rǝⱨim ⱪilƣaysǝn! — dǝp towlaxⱪa baxlidi.
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Nurƣun adǝmlǝr uni «Ün qiⱪarma» dǝp ǝyiblidi. Lekin u: — I Dawutning oƣli, manga rǝⱨim ⱪilƣaysǝn, — dǝp tehimu ünlük towlidi.
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Əysa tohtap: Uni qaⱪiringlar, — dedi. Xuning bilǝn ular ⱪariƣuni qaⱪirip uningƣa: — Yürǝklik bol! Ornungdin tur, u seni qaⱪiriwatidu! — deyixti.
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
U adǝm qapinini selip taxlap, ornidin dǝs turup Əysaning aldiƣa kǝldi.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
Əysa jawabǝn uningdin: — Sǝn meni nemǝ ⱪil dǝysǝn? — dǝp soridi. Ⱪariƣu: — I igǝm, ⱪayta kɵridiƣan bolsam’idi! — dedi.
52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Əysa uningƣa: — Yolungƣa ⱪaytsang bolidu, etiⱪading seni saⱪaytti, — dewidi, u xuan kɵrǝlǝydiƣan boldi wǝ yol boyi Əysaƣa ǝgixip mangdi.
