Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
Yesu awukili penapo akahamba kumuji wa Yudea, kumwambu ya mfuleni Yoludani. Msambi wa vandu wamuhambalili kavili, mwene akavawula ngati chayavili mvelu waki.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
Vafalisayu vangi vamhambalili vakamkota chakumlinga, “Wu, Malagizu ga Chapanga giyidakila mgosi kumleka mdala waki?”
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
Yesu akavayangula, “Musa avalagizi kyani?”
4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
Vene vakajova, “Musa atiyidakili kuvya mgosi ihotola kumpela mdala waki balua na kumleka.”
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
Nambu Yesu akavajovela, “Musa ayidikili kuvayandikila Mihilu yeniyi, ndava ya unonopa neju wa kuwuliwa kwinu.
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
Nambu Musa ayandiki kutumbula kuwumbwa kwa mulima, Chapanga awumbili mgosi na mdala.
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
Ndava yeniyo mgosi yati akumleka dadi na nyina waki, yati iwungana na mdala waki,
8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
navene vavili yati vivya higa yimonga. Hinu vene vavili lepi kavili, nambu higa yimonga.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Hinu, mundu akotoka kuchilekanesa chila cheachiwunganisi Chapanga.”
10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
Pevayingili kavili mu nyumba, vawuliwa vaki vakamkota ndava ya lijambu lenilo.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
Mwene akavajovela, “Mundu yeyoha mweakumleka mdala waki na kugega mdala yungi akumkitila ugoni.
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
Mewawa na mdala mweakumleka mngwana waki na kugegewa na mgosi yungi ikita ugoni.”
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Vandu vamletili Yesu vana vadebe avapamisa, nambu vawuliwa vaki vakavahakalila vandu vala.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Yesu paalolili genago akayoma akavajovela, “Mvaleka vana ava vabwela kwangu, mkotoka kuvabesa, muni Unkosi wa Chapanga ndi wa vandu ngati ava.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Chakaka nikuvajovela, mundu yeyoha mweangaupokela Ulongosi wa Chapanga ngati mwana mdebe katu iyingila lepi mwenumo.”
16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Kangi akavapokela vana vala akavavikila mawoko panani yavi, kuvamotisa.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
Yesu paatumbwili lugendu, mundu mmonga ambwelili, akamfugamila na kumkota, “Muwula mbwina, nikita wuli muni nipokela wumi wa magono goha wangali mwishu?” (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
Yesu akamyangula, “Ndava kyani ukunikemela mbwina? Avi lepi mweavili mbwina ndi Chapanga ndu.
19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
Uzimanyili ‘Amuli, ukotoka kukita ugoni na ukoto kukoma na ukoto kuyiva na ukoto kumjovela muyaku gaudese na ukoto kukonga na vatopesa dadi waku na nyina waku.’”
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
Mwene akamyangula, “Muwula, genago goha nigakamwili kutumbula muusongolo wangu.”
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
Yesu akamlolakesa cha uganu, akamjovela, “Upungukiwi na chindu chimonga. Hamba ukagulisa kila chindu cheuvili nachu, uvapela vangangu mashonga ago, ndi veve yati ukujivikila vindu vyaku kunani kwa Chapanga. Kangi ubwela unilandayi.”
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
Mundu yula peayuwini genago, akavya ngolongondi akahamba kuni akwinyini pamihu muni avili na vindu vyamahele na aganili lepi kuwusa vindu vyaki.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
Yesu akalola pandi zoha akavajovela vawuliwa vaki, “Chakaka yihotoleka lepi kwa vandu vana vindu vyamahele kumlekela Chapanga alongosa wumi wavi!”
24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
Vawuliwa vakakangasa ndava ya malovi gala. Nambu Yesu akavajovela kavili, “Vana vangu mlola cheyinonopa neju kumlekela Chapanga alongosa wumi wavi!
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Yihotoleka kuchikita chinyama chechikemiwa ngamiya kuholota mulibowo la sindanu, mewawa yilolekana, yati yinonopa neju kwa mundu mweavi na vindu vyamahele kumlekela Chapanga alongosa wumi waki!”
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Vawuliwa vaki vakayendelela kukangasa neju, hati vakakotana vene kwa vene, “Yani hinu mweihotola kusanguliwa?”
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Yesu akavalola, akavajovela, “Kwa vandu yihotoleka lepi, nambu kwa Chapanga chenicho lepi. Kwa Chapanga kila chindu chihotoleka.”
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
Kangi Petili akajova, “Lola! Tete talekili vindu vyoha, tikukulanda!”
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
Yesu akayangula, “Chakaka nikuvajovela, mundu yeyoha mweailekili nyumba amala valongo amala valumbu amala mau amala dadi amala vana na migunda ndava yangu na ndava ya Lilovi la Bwina,
31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
Nambu vamahele vevavi vakulu hinu yati vivya vadebe na vamahele vevavi vadebe hinu yati vivya vakulu.”
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
Yesu na vawuliwa vaki vavi mulugendu kuhamba ku Yelusalemu, mwene avalongolili. Vawuliwa vaki vakakangasa na vandu vevavalandayi vakavya na wogohi. Yesu akavatola kavili kuchiyepela vawuliwa kumi ni vavili, akatumbula kuvajovela gala gegakumkolela.
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
Akavajovela, “Muyuwanila! Tihamba ku Yelusalemu. Kwenuko Mwana wa Mundu yati vakumgotola mu mawoko ga vakulu va kuteta na Vawula va Malagizu, navene yati vakamhamula akomiwa na kumgotola kwa vandu vangali Vayawudi,
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
vene yati vakumvevesa, vakumuhunyila mata, yati vakumtova michapilu na kumkoma. Nambu pa ligono la datu yati iyuka.”
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Yakobo na Yohani, vana va Zebedayo, vamuhambalili Yesu vakamjovela, “Muwula, tigana utihengela chindu chetikuyupa.”
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
Yesu akavakota, “Mwigana nivahengela kyani?”
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
Vene vakamyangula, “Pewilongosa muukulu waku, utiyidakila kutama mmonga upandi waku wa kulyelela na yungi upandi waku wa kumangeya.”
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
Yesu akavajovela, “Mumanyi lepi chemwiyupa! Wu, yati mwihotola kunywelela chikombi cha mang'ahiso cheninywelela? Amala ubatizu ngati wenibatiziwi?”
39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
Vakamyangula, “Tihotola.” Yesu akavajovela, “Chikombi cha mang'ahiso cheninywelela chakaka yati mwinywelela na kavili yati mbatiziwa ngati chenibatiziwi.
40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
Nambu uhotola wa kuhagula yani atama upandi wa kulyela amala kumangeya. Chapanga alavapela fwasi zenizo vala voha veavatendelekili.”
41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Vawuliwa vangi kumi vala pevayuwini ago, vakavayomela vayavi Yakobo na Yohani.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Hinu Yesu akavakemela, akavajovela, “Mumanyili kuvya vala veviholalewa kuvya vakulu va milima vakuvalongosa vandu vavi kwa makakala na vakulu venavo vakuvatalalila vandu vavi.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
Nambu kwinu yikoto kuvya chenichi, yula mweigana kuvya mkulu pagati yinu yikumgana avya mtumisi winu.
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
Mweigana kuvya mkulu kuliku voha, yikumgana avya mvanda wa voha.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Hati Mwana wa Mundu abwelili lepi kuhengewa nambu kuvahengela na kuwusa wumi waki uvya luhuna ndava ya kuvagombola vandu vamahele.”
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
Vakahamba mbaka ku Yeliko. Yesu paawukayi pamuji wenuwo pamonga na vawuliwa vaki na msambi uvaha wa vandu. Ngalola mmonga mwana wa Timayo mweikemelewa Batimayo, atamili pamuhana ya njila, iyupa yala.
47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Peayuwini kuvya Yesu wa ku Nazaleti ipita pandu pala, akatumbula kukwesa lwami, “Yesu, Mwana wa Daudi, unihengela lipyana!”
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Vandu vamahele vakamlakali kumgunisa, nambu mwene akayonjokesa kukwesa lwami, “Mwana wa Daudi, unihengela lipyana!”
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Yesu akayima, akajova, “Mumkemela.” Hinu vakamkemela ngalola yula, vakamjovela, “Jipolesa mtima! Yima, akukemela.”
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
Batimayo akataga likoti laki, akahumba kanyata na kumhambila Yesu.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
Yesu akamkota, “Ugana nikukitila kyani?” Ngalola yula akamyangula, “Muwula, niyupa kulola.”
52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Yesu akamjovela, “Hamba, sadika yaku yikulamisi.” Bahapo ngalola yula akahotola kulola, akalongosana na Yesu munjila.
