Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
“Eno Jisu erah hah dowa dokkhoom ano, Judia hah ko ni Jordan Juung ah daan wanta. Erah di miloong ephoop thok taha, eno heh ih saahoh di kanyoot arah likhiik ih we nyootsoot rumta.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
Mararah Pharisi loong heh jiinni thokrum haano heh jeng matjoot suh chung rumta. “Seng suh baat he,” “Seng hootthe jun ih miwah ih heh minuh jen haat nih et ah?”
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
Jisu ih cheng damdi ngaakbaatta, “Moses ih tumjaat Hootthe baat tahan?”
4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
Neng ih ngaakbaat rumta, “Moses ih bah miwah suh epaak leeraang ah raangkoh ano sen sanuh ah ejen haat et an ih baatta.”
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
Jisu ih neng suh baatta, “Sen suh nyootsoot ah jong ajaan likhiik angkan no Moses ih erah Hootthe ah raangkoh tahan.”
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
Enoothong haphangsong di, edongsiit saapoot di, ‘Rangte ih minuh miwah dong hoonta, ‘Rangteele ni liiha likhiik ah.
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
‘Erah thoidi miwah rah ih heh nuh heh wah ah thiinhaat ano heh sanuh damdoh roomsong ah,
8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
eno enyi ah esiit ih hoon ah.’ Erah thoidi nengnyi ah wanyi takah angka, esiit ang ah.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Erah raangtaan ih Rangte ih chosit ha ah, mina lajaatjaat paak haat theng.”
10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
Neng loong ah nok ni ngaak wang rum adi, heliphante loong ih erah tiit ah huk cheng rumta.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
Jisu ih ngaakbaat rumta, “O ih bah uh heh minuh ah haat ano nuhoh we kap abah, heh ah roomjup rangdah ah dah ah.”
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
Erah likhiik, minuh ih miwah ah haat ano wahoh damdoh we nook abah eroomjup rangdah ah dah ah.”
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Mararah miloong ah ih Jisu reeni noodek loong ah heh lak ih taajoh ano romseetam kot suh thoksiit rumta, eno heliphante loong ih kanja et rumta.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Jisu ih erah kanja rumta ah jat ano, heliphante loong asuh ekhat eta eno baat rumta, “Noodek loong ah nga re nah toom wang rumha, sen ih nak tanghaam an, tumeah Rangte Hasong ah arah noodek loong likhiik raangtaan ih.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Ngah ih ami tiit baat rumhala, o mina arah noodek loong likhiik lah angko bah Rangte Hasong nah tachoh wang ko.”
16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Eno noodek loong ah heh lak ni toonpi rum ano romseetam korumta.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
Jisu hahoh ni kaat suh we dokchap adi, mih wasiit soon ra haano heh lakuh di tong ano chengta, “Ese et Nyootte, mabah uh lathoonka roidong ah chosuh ngah ih tumjih et ang?” (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
“Ngah suh ese ih tumjih suh li halang?” Jisu ih chengta. “O uh ese tajeeka Rangte luulu ba ese ah.
19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
An ih Rangte jengdang ah jat ehu: ‘mih latek haat theng; an minuh nyia an miwah lah angka bah mih damdoh nak roomjup theng; mih hot lahuh theng; mih lathika doh lanan theng; mih lamokwaan theng; nuh awah jeng chaat etheng.’”
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
Erah wah rah ih liita “Nyootte,” “Erah loong jengdang abah ngah ih noodek dowa ih dook chaat jah halang.”
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
Eno Jisu ih hetaangko ramram ih sok ano minchan lam ih baatta, “Andi jaatsiit boot reejih jeela. An nyamka loong ah sangkaat uno ngun ah changthih loong asuh pheekoh uh, eno an ah rangmong nah changteng ang uh, erah lidoh ba nga lih phanhang.”
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
Jisu jeng ah chaat ano, erah wah rah heh thungjoong ih heh the ah saanghaat ano dokkhoom kata, tumeah heh changteng angta.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
Jisu ih heliphante loong kooni lengsok ano baatta, “tumthan echaan ah changteng loong ah Rangte Hasong nah jen wangsuh ah!”
24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
Heliphante loong ah Jisu jengkhaap suh rapne ih paatja rumta, eno Jisu ih we baat rumta, “Ngaasuh ngaasah loong, Rangte Hasong nah chowang tumthan echaan ang ah!
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Changteng mina Rangte Hasong nah jen wang nang ih bah mikkaan po na mokchongdoot ba laan jen nopwang ah.”
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Erah tiit ah chaat rum ano heliphante loong ah rapne ih paatja rumta eno neng cheng chengmui ih rumta, “erah ang abah, o ah jen pui ah?”
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Heliphante loong taangko ih sok ano Jisu ih baatta, “Mina raangtaan ih bah erah echaan, enoothong Rangte di bah tachaanka; jaatrep ah Rangte raangtaan ebah elaang.”
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
Eno Pitar dongjengta, “Sok uh, seng ih jaatrep thiinhaat eno an lih phanhi.”
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
“Um,” Jisu ih liita, “Ngah ih baat rumhala, o mina ih amadoh henok hetap, henuh hewah, hephoh, henah, hesuh, hesah nyi hephek hephaang ah nga raang ih nyia Ruurang Ese raang ih ahaangwa rangkuh adoh thiinhaat abah,
31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
Enoothong mina loong amadi elong elang angla loong ah liwang nah ehin ih hoon ah, eno amadi ehin angla loong ah elong ih hoon ah.”
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
Jisu nyi heliphante loong lam ni Jirusalem ni chookwang rum adi, Jisu ah neng ngah ni bankhoom wang ano, heliphante loong ah paatja ih rumta; heh lini phan khoomte miloong ah echo erumta. Eno Jisu ih heliphante loong ah hiiksiit ano heh tumjih angte angla erah tiit we baat rumta.
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
“Boichaat an,” Heh ih baat rumta, “Seng Jerusalem ni wangli adoh Mina Sah rah romwah phokhoh nyi Hootthe nyootte loong suh baat korum ah. Neng ih heh ah tek ejih et kaanju dut haat rum ah eno Ranglajatte loong suh baat korum ah,
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
neng ih chikram ngitkhuung et rum ah, ebot ih rum ah, neng took ah ih took rum ah, ruh ih buh rum ano tek haat rum ah; enoothong sa jom lidoh heh ah ewe ngaakthing eah.”
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Eno Jebedi sah Jeems nyia Joon, Jisu reeni ra taha. “Nyootte,” nyi ih liita, “Sek ih an suh tiit esiit sek suh reekotjih cheng suh liihiitih.”
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
“Tumjih ah?” Jisu ih chengta.
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
Nyi ih baatta, “Phaakjaaja Hasong adoh luungwang tongtheng nah tongwang uh doh, sek uh an damdoh waktong thuk we heetih, wasiit ah an dak hekko wasiit ah an jaawah ko ah.”
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
Jisu ih we baat nyuuta, “Set ih tajat kansih tumjih suh hansih rah ah. Set ih ngah ih jok theng chamnaang lookkep dowa ejen jok nih et ansih? Nga juungtem ang rah likhiik ejen tem nih eh ansih?”
39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
“Jen tem ettih,” nyi ih ngaakbaatta. Eno Jisu ih baat nyuuta, “Elang eah set ih nga chamnaang lookkep adoh ejen jok mok ih ansih nyia nga juungtem theng adoh ejen tem mok eh ansih.
40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
Enoothong nga ih set dak hek jaawah ko adoh o tong ah erah tajen dan baat nyuura. Erah Rangte ih jat ah, o mina raang ih ban hoonta nyia o suh kottheng rah ah.”
41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Heliphante wah asih loong ah ih erah chaat rum ano Jeems nyi Joon suh ekhat erumta.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Eno Jisu ih heliphante loongtang lompoon rum ano baat rumta, “Jehudi lah angka loong adi neng phansiite loong ah eje. Sen ih jat ehan erah phansiite loong ah ih nengchaan nengphaan ah mina loong asuh noisok suh nook rumla, nyia neng phansiite loong ah ih nengchaan nengphaan ah maak suh nook rumla.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
Enoothong erah likhiik bah sen loong chamchi nah nak angtheng. Sengdung dowa o ih bah uh elong angsuh nook anbah, sen wahoh loong laksuh jaatjaat chaak angjih;
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
nyia o bah uh ngakhoh angsuh nook anbah, sen ah loongtang dah jaatjaat chaak ang jih.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Mina Sah ah botseh mih suh mootthuk suh tara taha; erah nang ih mih raangtaan ih moh suh ra taha nyia mina loong ah puipang suh heh roidong ah kota.”
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
Neng Jeriko hadaang ni thok rumta, eno Jisu nyia heliphante erah dam ih miloong ah dokkhoom rum adi, edook kunma heh men ah Bartimas Timas sah lamkaang ni tong ano ban thaang phaksata.
47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Najaret nawa Jisu ra hala ih chaat ano, riing poonta, “Jisu! Dewid sah, ngah minchan ih weehang!”
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Miloong ih edook ah kanja rum ano nak hoopti uh ih baat rumta. Eno heh ah erong ih we huk riingta, “Dewid sah, ngah minchan weehang!”
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Jisu tangchap ano baat rumta, “Poon wanhan.” Eno neng ih mikdook warah poon rumta, “Eroon eh uba, an poon halu.”
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
Heh nyusah ah khook buhaat ano Jisu jiinni toonpit wang taha.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
Jisu ih chengta, “Nga ih an suh tumjih jen re koha ih liihu?” Mikdook warah ih liita, “Nyootte,” “Nga mik ah we ngaaksing thuk weehang.”
52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Jisu ih baatta, “Kah uh,” “An tuungmaang jun ih deelu.” Lakdamdam ih heh ih laantup ruh eta eno lam ni Jisu lilih ih roongphan khoomta.
