Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
Jeesus lahkus Kapernaumast ning läks Juudamaale ja teisele poole Jordanit. Taas kogunes rahvas tema juurde ja ta õpetas neid nagu alati.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
Mõned variserid tulid tema juurde. Nad üritasid teda proovile panna küsimusega: „Kas lahutus on seaduspärane?“
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
„Mida Mooses käskis teha?“küsis ta vastuseks.
4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
„Mooses lubas mehel kirjutada lahutustunnistuse ja naise minema saata, “vastasid nad.
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
Siis ütles Jeesus neile: „Mooses kirjutas selle määruse teile teie kõva südame tõttu.
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
Kuid alguses, loomisel, tegi Jumal meessoost ja naissoost inimese.
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
Sellepärast jätab mees maha oma isa ja ema ning ühineb abielus oma naisega
8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
ja neist kahest saab üks ihu. Nad ei ole enam kaks, vaid üks.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Ärgu keegi lahutagu seda, mille Jumal on ühendanud.“
10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
Kui nad olid tagasi majas, hakkasid jüngrid talle selle kohta küsimusi esitama.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
„Iga mees, kes lahutab oma naisest ja abiellub uuesti, rikub abielu oma naisega, “rääkis ta neile.
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
„Ja kui naine lahutab oma mehest ja abiellub uuesti, rikub ta abielu.“
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Mõned tõid oma lapsi Jeesuse juurde, et ta saaks neid õnnistada, kuid jüngrid käskisid neil ära minna ning lapsed Jeesusest eemal hoida.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Aga kui Jeesus nägi, mida nad teevad, sai ta väga pahaseks ja ütles neile: „Laske lastel minu juurde tulla! Ärge takistage neid, sest Jumala riik kuulub sellistele, kes on nagu need lapsed.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Ma räägin teile tõtt: igaüks, kes ei võta Jumala riiki vastu nagu laps, ei saa sinna sisse.“
16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Ta kallistas lapsi, pani oma käed nende peale ja õnnistas neid.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
Kui Jeesus asutas end teele, tuli üks mees jooksuga ja põlvitas Jeesuse ette maha. „Hea õpetaja, mida ma peaksin tegema, et ma kindlasti igavese elu saaksin?“küsis ta. (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
„Miks sa nimetad mind heaks?“küsis Jeesus temalt. „Keegi peale Jumala ei ole hea.
19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
Sa tead käske: sa ei tohi tappa, sa ei tohi abielu rikkuda, sa ei tohi varastada, sa ei tohi anda valetunnistust, sa ei tohi petta, sa pead oma isa ja ema austama …“
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
„Õpetaja, “vastas mees, „kõiki neid käske olen ma täitnud lapsest saadik.“
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
Jeesus vaatas teda armastusega ja ütles: „Sul on puudu ainult üks asi. Mine ja müü ära kõik, mis sul on, ja anna raha vaestele ning sul on varandus taevas. Siis tule ja järgi mind.“
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
Selle peale vajus mees näost ära ja lahkus väga kurvalt, sest ta oli väga jõukas.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
Jeesus vaatas ringi ja ütles oma jüngritele: „Jõukad inimesed saavad Jumala riiki ainult suurte raskustega!“
24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
Jüngrid olid sellest vapustatud. Kuid Jeesus jätkas: „Mu sõbrad, Jumala riiki on raske pääseda.
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Lihtsam on kaamelil minna läbi nõelasilma kui rikkal Jumala riiki saada.“
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Jüngrid olid veelgi suuremas segaduses. „Kes siis üldse maa peal päästetud saab?“küsisid nad üksteiselt.
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Neile otsa vaadates vastas Jeesus: „Inimlikust vaatenurgast on see võimatu, aga mitte Jumala jaoks. Jumalal on kõik võimalik.“
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
Peetrus hakkas rääkima: „Me oleme kõik maha jätnud, et sind järgida …“
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
„Ma räägin teile tõtt, “vastas Jeesus, „igaüks, kes on minu ja hea sõnumi pärast maha jätnud oma kodu või vennad või õed või ema või isa või lapsed või maa,
31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
Ent paljudest esimestest saavad viimased ja viimastest esimesed.“
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
Nad jätkasid oma teed Jeruusalemma poole ja Jeesus kõndis ees. Jüngrid olid ärevad ja teised järelkäijad hirmul. Nii võttis Jeesus jüngrid kõrvale ja hakkas neile selgitama, mis pidi temaga juhtuma.
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
„Me lähme Jeruusalemma, “rääkis ta neile, „ja inimese Poeg antakse ülempreestrite ja vaimulike õpetajate kätte. Nad mõistavad ta surma ning annavad võõramaalaste kätte.
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
Nad pilkavad teda, sülitavad tema peale, piitsutavad teda ja tapavad ta. Kuid kolme päeva pärast tõuseb ta jälle surnuist üles.“
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Jaakobus ja Johannes, Sebedeuse pojad, tulid tema juurde. „Õpetaja, “ütlesid nad, „me tahame, et sa teeksid meile seda, mida me sinult palume.“
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
„Mida te siis tahate, et ma teile teeksin?“vastas Jeesus.
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
„Kui sa võidad ja istud oma troonile, siis hoolitse selle eest, et meie istuksime sinu kõrval, üks paremal, teine vasakul pool, “ütlesid nad talle.
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
„Te ei tea, mida te palute, “vastas Jeesus. „Kas te suudate juua karikast, millest mina joon? Kas te suudate saada ristitud valuristimisega, mida mina kannatan?“
39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
„Jah, me suudame, “kostsid nad. „Te joote sellest karikast, millest mina joon, ja teid ristitakse sama ristimisega millega mind, “ütles Jeesus neile,
40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
„aga minu määrata ei ole, kes istub minu paremal või vasakul pool. Need kohad on reserveeritud neile, kelle jaoks need on valmistatud.“
41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Kui ülejäänud kümme jüngrit sellest kuulsid, olid nad Jaakobuse ja Johannese peale pahased.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Jeesus kutsus jüngrid kokku ja rääkis neile: „Te mõistate, et need, kellel on võim rahvaste üle, rõhuvad oma rahvast. Valitsejad käituvad nagu türannid.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
Aga teiega ei ole nõnda. Igaüks teist, kes tahab olla valitseja, peab olema teie teenija,
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
ja igaüks, kes tahab olla esimeste hulgas, peab olema teie kõigi ori.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Sest isegi inimese Poeg ei tulnud selleks, et lasta ennast teenida, vaid ise teenima ja andma oma elu lunarahaks paljude eest.“
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
Jeesus ja tema jüngrid läksid läbi Jeeriko ning kui nad olid linnast suure rahvahulga saatel lahkumas, istus tee ääres pime kerjus Bartimeus.
47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Kui ta kuulis, et see oli Jeesus Naatsaretist, hakkas ta hüüdma: „Jeesus, Taaveti poeg, halasta mu peale!“
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Paljud käskisid tal vait olla, aga selle peale hakkas ta veel rohkem hüüdma: „Jeesus, Taaveti poeg, halasta mu peale!“
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Jeesus peatus ja ütles: „Öelge talle, et ta tuleks siia.“Nii kutsuti ta kohale sõnadega: „Hea uudis! Tõuse üles, ta kutsub sind.“
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
Bartimeus hüppas püsti, viskas kuue maha ja tormas Jeesuse poole.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
„Mida sa tahad, et ma sinu heaks teeksin?“küsis Jeesus talt. „Õpetaja, “vastas ta Jeesusele, „ma tahan näha!“
52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
„Võid minna. Sinu usk minusse on su tervendanud.“Kohe suutis Bartimeus näha ja järgis Jeesust tema teel.
