Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
Soon on His feet once more, He enters the district of Judaea and crosses the Jordan: again the people flock to Him, and ere long, as was usual with Him, He was teaching them once more.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
Presently a party of Pharisees come to Him with the question--seeking to entrap Him, "May a man divorce his wife?"
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
"What rule did Moses lay down for you?" He answered.
4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
"Moses," they said, "permitted a man to draw up a written notice of divorce, and to send his wife away."
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
"It was in consideration of your stubborn hearts," said Jesus, "that Moses enacted this law for you;
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
but from the beginning of the creation the rule was, 'Male and female did God make them.
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
For this reason a man shall leave his father and his mother, and shall cling to his wife,
8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
and the two shall be one'; so that they are two no longer, but 'one.'
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
What, therefore, God has joined together let not man separate."
10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
Indoors the disciples began questioning Jesus again on the same subject.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
He replied, "Whoever divorces his wife and marries another woman, commits adultery against the first wife;
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
and if a woman puts away her husband and marries another man, she commits adultery."
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
One day people were bringing young children to Jesus for Him to touch them, but the disciples interfered.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Jesus, however, on seeing this, was moved to indignation, and said to them, "Let the little children come to me: do not hinder them; for to those who are childlike the Kingdom of God belongs.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
In solemn truth I tell you that no one who does not receive the Kingdom of God like a little child will by any possibility enter it."
16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Then He took them in His arms and blessed them lovingly, one by one, laying His hands upon them.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
As He went out to resume His journey, there came a man running up to Him, who knelt at His feet and asked, "Good Rabbi, what am I to do in order to inherit the Life of the Ages?" (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
"Why do you call me good?" asked Jesus in reply; "there is no one truly good except One--that is, God.
19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
You know the Commandments--'Do not murder;' 'Do not commit adultery;' 'Do not steal;' 'Do not lie in giving evidence;' 'Do not defraud;' 'Honour thy father and thy mother.'"
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
"Rabbi," he replied, "all these Commandments I have carefully obeyed from my youth."
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
Then Jesus looked at him and loved him, and said, "One thing is lacking in you: go, sell all you possess and give the proceeds to the poor, and you shall have riches in Heaven; and come and be a follower of mine."
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
At these words his brow darkened, and he went away sad; for he was possessed of great wealth.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
Then looking round on His disciples Jesus said, "With how hard a struggle will the possessors of riches enter the Kingdom of God!"
24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
The disciples were amazed at His words. Jesus, however, said again, "Children, how hard a struggle is it for those who trust in riches to enter the Kingdom of God!
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
It is easier for a camel to go through the eye of a needle than for a rich man to enter the Kingdom of God."
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
They were astonished beyond measure, and said to one another, "Who then can be saved?"
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Jesus looking on them said, "With men it is impossible, but not with God; for everything is possible with God."
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
"Remember," said Peter to Him, "that we forsook everything and have become your followers."
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
"In solemn truth I tell you," replied Jesus, "that there is no one who has forsaken house or brothers or sisters, or mother or father, or children or lands, for my sake and for the sake of the Good News,
31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
But many who are now first will be last, and the last, first."
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
They were still on the road going up to Jerusalem, and Jesus was walking ahead of them; they were full of wonder, and some, though they followed, did so with fear. Then, once more calling to Him the Twelve, He began to tell them what was about to happen to Him.
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
"See," He said, "we are going up to Jerusalem, where the Son of Man will be betrayed to the High Priests and the Scribes. They will condemn Him to death, and will hand Him over to the Gentiles;
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
they will insult Him in cruel sport, spit on Him, scourge Him, and put Him to death; but on the third day He will rise to life again."
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Then James and John, the sons of Zabdi, came up to Him and said, "Rabbi, we wish you would grant us whatever request we make of you."
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
"What would you have me do for you?" He asked.
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
"Allow us," they replied, "to sit one at your right hand and the other at your left hand, in your glory."
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
"You know not," said He, "what you are asking. Are you able to drink out of the cup from which I am to drink, or to be baptized with the baptism with which I am to be baptized?"
39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
"We are able," they replied. "Out of the cup," said Jesus, "from which I am to drink you shall drink, and with the baptism with which I am to be baptized you shall be baptized;
40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
but as to sitting at my right hand or at my left, that is not mine to give: it will be for those for whom it is reserved."
41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
The other ten, hearing of it, were at first highly indignant with James and John.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Jesus, however, called them to Him and said to them, "You are aware how those who are deemed rulers among the Gentiles lord it over them, and their great men make them feel their authority;
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
but it is not to be so among you. No, whoever desires to be great among you must be your servant;
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
and whoever desires to be first among you must be the bondservant of all.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
For the Son of Man also did not come to be waited upon, but to wait on others, and to give His life as the redemption-price for a multitude of people."
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
They came to Jericho; and as He was leaving that town--Himself and His disciples and a great crowd--Bartimaeus (the son of Timaeus), a blind beggar, was sitting by the way-side.
47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Hearing that it was Jesus the Nazarene, he began to cry out, "Son of David, Jesus, have pity on me."
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Many angrily told him to leave off shouting; but he only cried out all the louder, "Son of David, have pity on me."
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Then Jesus stood still. "Call him," He said. So they called the blind man. "Cheer up," they said; "rise, he is calling you."
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
The man flung away his outer garment, sprang to his feet, and came to Jesus.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
"What shall I do for you?" said Jesus. "Rabboni," replied the blind man, "let me recover my sight."
52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
"Go," said Jesus, "your faith has cured you." Instantly he regained his sight, and followed Him along the road.
