Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
He arose from there and came into the borders of Judea [Praise] and beyond the Jordan [Descender]. Multitudes came together to him again. As he usually did, he was again teaching them.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
Pharisees [Separated] came to him testing him, and asked him, “Does the Torah ·Teaching· permit a man to divorce his wife?”
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
He answered, “What did Moses [Drawn out] enjoin unto you?”
4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
They said, “Moses [Drawn out] allowed a certificate of divorce to be written, and to divorce her.”
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
But Yeshua [Salvation] said to them, “For your hardness of heart, he wrote you this commandment.
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
But from the beginning of the creation, God made them male and female.
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
For this cause a man will leave his father and mother, and will join to his wife,
8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
and the two will become one flesh, so that they are no longer two, but one flesh.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
What therefore God has joined together, let no man separate.”
10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
In the house, his disciples asked him again about the same matter.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
He said to them, “Whoever divorces his wife, and marries another, commits moichao ·act of adultery· against her.
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
If a woman herself divorces her husband, and marries another, she commits moichao ·act of adultery·.”
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
They were bringing to him little children, that he should touch them, but the disciples rebuked those who were bringing them.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
But when Yeshua [Salvation] saw it, he was moved with indignation, and said to them, “Allow the little children to come to me! Don’t forbid them, for God’s Kingdom belongs to such as these.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Most certainly I tell you, whoever will not receive God’s Kingdom like a little child, he will in no way enter into it.”
16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
He took them in his arms, and blessed them, laying his hands on them.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
As he was going out into the way, one ran to him, knelt before him, and asked him, “Good Teacher, what shall I do that I may inherit eternal life?” (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
Yeshua [Salvation] said to him, “Why do you call me good? No one is good except one— God’s Torah ·Teaching·.
19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
You know the mitzvot ·instructions·: ‘Do not murder,’ ‘Do not moicheuo ·commit adultery·,’ ‘Do not steal,’ ‘Do not give false testimony,’ ‘Do not defraud,’ ‘Honor your father and mother.’”
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
He said to him, “Teacher, I have observed all these things from my youth.”
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
Looking at him, Yeshua [Salvation] felt agapao ·total devoted love· towards him, and said to him, “One thing you lack. Go, sell whatever you have, and give to the poor, and you will have treasure in heaven; and come, follow me, taking up the execution-stake.”
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
But his face fell at that saying, and he went away sorrowful, for he was one who had great possessions.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
Yeshua [Salvation] looked around, and said to his disciples, “How difficult it is for those who have riches to enter into God’s Kingdom!”
24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
The disciples were amazed at his words. But Yeshua [Salvation] answered again, “Children, how hard is it for those who trust in riches to enter into God’s Kingdom!
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
It is easier for a camel to go through a needle’s eye than for a rich man to enter into God’s Kingdom.”
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
They were exceedingly astonished, saying to him, “Then who can be saved?”
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Yeshua [Salvation], looking at them, said, “With men it is impossible, but not with God, for all things are possible with God.”
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
Peter [Rock] began to tell him, “Behold, we have left all, and have followed you.”
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
Yeshua [Salvation] said, “Most certainly I tell you, there is no one who has left house, or brothers, or sisters, or father, or mother, or wife, or children, or land, for my sake, and for the sake of the Good News,
31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
But many who are first will be last; and the last first.”
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
They were on the way, going up to Jerusalem [City of peace]; and Yeshua [Salvation] was going in front of them, and they were amazed; and those who followed were afraid. He again took the twelve, and began to tell them the things that were going to happen to him.
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
“Behold, we are going up to Jerusalem [City of peace]. The Son of Man will be delivered to the chief priests and the Torah-Teachers. They will condemn him to death, and will deliver him to the Gentiles.
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
They will mock him, spit on him, scourge him, and kill him. On the third day he will rise again.”
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
James [Surplanter] and John [Yah is gracious], the sons of Zebedee [Bestowed by Yah], came near to him, saying, “Teacher, we want you to do for us whatever we will ask.”
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
He said to them, “What do you want me to do for you?”
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
They said to him, “Grant to us that we may sit, one at your right hand, and one at your left hand, in your glory.”
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
But Yeshua [Salvation] said to them, “You don’t know what you are asking. Are you able to drink the cup that I drink, and to be baptized with the baptism that I am baptized with?”
39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
They said to him, “We are able.” Yeshua [Salvation] said to them, “You shall indeed drink the cup that I drink, and you shall be baptized with the baptism that I am baptized with;
40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
but to sit at my right hand and at my left hand is not mine to give, but for whom it has been prepared.”
41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
When the ten heard it, they began to be indignant towards James [Surplanter] and John [Yah is gracious].
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Yeshua [Salvation] summoned them, and said to them, “You know that they who are recognized as rulers over the nations lord it over them, and their great ones exercise authority over them.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
But it shall not be so among you, but whoever wants to become great among you shall be your servant.
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
Whoever of you wants to become first among you, shall be bond-servant of all.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
For the Son of Man also came not to be served, but to serve, and to give his life as a ransom for many.”
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
They came to Jericho [Fragrant, Moon]. As he went out from Jericho [Fragrant, Moon], with his disciples and a great multitude, Bartimaeus the son of Timaeus, a blind beggar, was sitting by the road.
47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
When he heard that it was Yeshua [Salvation] the Nazarene [person from Branch, Separated one], he began to cry out, and say, “Yeshua [Salvation], you son of David [Beloved], have mercy on me!”
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Many rebuked him, that he should be quiet, but he cried out much more, “You son of David [Beloved], have mercy on me!”
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Yeshua [Salvation] stood still, and said, “Call him.” They called the blind man, saying to him, “Cheer up! Get up. He is calling you!”
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
He, casting away his cloak, sprang up, and came to Yeshua [Salvation].
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
Yeshua [Salvation] asked him, “What do you want me to do for you?” The blind man said to him, “Rabboni ·My teacher!· I want to see again.”
52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Yeshua [Salvation] said to him, “Go your way. Your trusting faith has made you well.” Immediately he received his sight, and followed Yeshua [Salvation] on the way.
