Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
And departing thence, he cometh into the borders of Judaea, and to the other side of the Jordan; and multitudes again come together to him; and, as he was wont, he again taught them.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
And the Pharisees came to him, and asked him whether it was lawful for a man to put away his wife, trying him.
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
And he answering said to them, What did Moses command you?
4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
And they said, Moses permitted to write a bill of divorcement, and to put her away.
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
And Jesus said to them, On account of your hardness of heart he wrote you this command.
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
But, from the beginning of the creation, [[God]] made them male and female.
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
“For this cause shall a man leave his father and his mother;
8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
and the two shall become one flesh.” So they are no longer two, but one flesh.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
What therefore God joined together, let not man put asunder.
10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
And in the house his disciples asked him again about this matter.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
And he saith to them, Whoever putteth away his wife, and marrieth another, committeth adultery against her.
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
And if she put away her husband, and be married to another, she committeth adultery.
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
And they brought children to him, that he might touch them; and the disciples rebuked those that brought them.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
But Jesus seeing it was much displeased, and said to them, Suffer the children to come to me; forbid them not; for to such belongeth the kingdom of God.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Truly do I say to you, Whoever shall not receive the kingdom of God as a child, will not enter therein.
16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
And he took them in his arms, and blessed them, laying his hands upon them.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
And as he was going out into the way, a certain one running up and kneeling to him, asked him, Good teacher, what shall I do that I may inherit everlasting life? (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
And Jesus said to him, Why dost thou call me good? None is good but one, that is, God.
19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
Thou knowest the commandments, “Do not commit adultery, Do not kill, Do not steal, Do not bear false witness, Defraud not, Honor thy father and thy mother.”
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
And he said to him, Teacher, all these have I kept from my youth.
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
And Jesus looking at him, loved him, and said to him, One thing thou lackest; go, sell whatever thou hast, and give to the poor, and thou shalt have treasure in heaven; and come, follow me.
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
But his countenance fell at that saying, and he went away sorrowful; for he had great possessions.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
And Jesus, looking round, saith to his disciples, How hardly shall they who have riches enter the kingdom t of God!
24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
And the disciples were astonished at his words. But Jesus answering again saith to them, Children, how hard it is to enter the kingdom of God!
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
It is easier for a camel to go through the eye of a needle, than for a rich man to enter the kingdom of God.
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
And they were beyond measure astonished, saying among themselves, Who then can be saved?
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Jesus looking upon them saith, With men it is impossible, but not with God; for all things are possible with God.
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
Peter began to say to him, Lo! we left all, and have followed thee.
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
Jesus said, Truly do I say to you, There is no one who hath left house, or brothers, or sisters, or mother, or father, or children, or lands, for the sake of me and of the glad tidings,
31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
But many who are first will be last; and the last first.
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
And they were on the road, going up to Jerusalem; and Jesus was leading the way; and they were amazed, and they that followed were afraid. And again taking the twelve aside, he began to tell them what things were about to befall him:
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
Lo! we are going up to Jerusalem, and the Son of man will be delivered up to the chief priests and to the scribes; and they will condemn him to death, and deliver him up to the gentiles;
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
and they will mock him, and spit upon him, and scourge him, and put him to death; and after three days he will rise again.
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
And James and John, the sons of Zebedee, come to him, saying to him, Teacher, we would that thou shouldst do for us whatever we shall ask thee.
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
And he said to them, What would ye that I should do for you?
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
And they said to him, Grant to us that we may sit, one on thy right hand and one on thy left, in thy glory.
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
But Jesus said to them, Ye know not what ye ask. Can ye drink the cup that I drink, or be baptized with the baptism that I am baptized with?
39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
And they said to him, We can. And Jesus said to them, Ye will drink the cup that I drink, and ye will be baptized with the baptism that I am baptized with;
40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
but to sit on my right hand or on my left is not mine to give, but it will be given to those for whom it hath been prepared.
41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
And the ten hearing it began to be much displeased with James and John.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
And Jesus, calling them to him, saith to them, Ye know that they who are accounted to rule over the nations lord it over them, and their great men exercise a strict authority over them.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
But it is not so among you; but whoever desireth to become great among you, will be your minister;
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
and whoever of you desireth to become first, will be servant of all;
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
for even the Son of man came not to be served, but to serve, and to give his life a ransom for many.
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
And they come to Jericho; and as he was going out of Jericho with his disciples and a great multitude, the son of Timaeus, Bartimaeus, a blind beggar, was sitting by the wayside.
47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
And hearing that it was Jesus the Nazarene, he began to cry out and say, Son of David, Jesus, have pity on me!
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
And many sharply bade him be silent; but he cried out the more, Son of David, have pity on me!
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
And Jesus stopped, and said, Call him. And they call the blind man, saying to him, Be of good courage, rise, he calleth thee.
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
And throwing off his garment, he leaped up, and came to Jesus.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
And Jesus answering said to him, What dost thou wish me to do for thee? The blind man said to him, My master, to restore my sight.
52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
And Jesus said to him, Go; thy faith hath saved thee. And he immediately received his sight, and followed him on the road.
