Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
And rising up from thence, he cometh into the coasts of Judea beyond the Jordan: and the multitudes flock to him again. And as he was accustomed, he taught them again.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
And the Pharisees coming to him asked him: Is it lawful for a man to put away his wife? tempting him.
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
But he answering, saith to them: What did Moses command you?
4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
Who said: Moses permitted to write a bill of divorce, and to put her away.
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
To whom Jesus answering, said: Because of the hardness of your heart he wrote you that precept.
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
But from the beginning of the creation, God made them male and female.
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
For this cause a man shall leave his father and mother; and shall cleave to his wife.
8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
And they two shall be in one flesh. Therefore now they are not two, but one flesh.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
What therefore God hath joined together, let not man put asunder.
10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
And in the house again his disciples asked him concerning the same thing.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
And he saith to them: Whosoever shall put away his wife and marry another, committeth adultery against her.
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
And if the wife shall put away her husband, and be married to another, she committeth adultery.
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
And they brought to him young children, that he might touch them. And the disciples rebuked them that brought them.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Whom when Jesus saw, he was much displeased, and saith to them: Suffer the little children to come unto me, and forbid them not; for of such is the kingdom of God.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Amen I say to you, whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child, shall not enter into it.
16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
And embracing them, and laying his hands upon them, he blessed them.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
And when he was gone forth into the way, a certain man running up and kneeling before him, asked him, Good Master, what shall I do that I may receive life everlasting? (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
And Jesus said to him, Why callest thou me good? None is good but one, that is God.
19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
Thou knowest the commandments: Do not commit adultery, do not kill, do not steal, bear not false witness, do no fraud, honour thy father and mother.
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
But he answering, said to him: Master, all these things I have observed from my youth.
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
And Jesus looking on him, loved him, and said to him: One thing is wanting unto thee: go, sell whatsoever thou hast, and give to the poor, and thou shalt have treasure in heaven; and come, follow me.
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
Who being struck sad at that saying, went away sorrowful: for he had great possessions.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
And Jesus looking round about, saith to his disciples: How hardly shall they that have riches, enter into the kingdom of God!
24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
And the disciples were astonished at his words. But Jesus again answering, saith to them: Children, how hard is it for them that trust in riches, to enter into the kingdom of God?
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
It is easier for a camel to pass through the eye of a needle, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Who wondered the more, saying among themselves: Who then can be saved?
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
And Jesus looking on them, saith: With men it is impossible; but not with God: for all things are possible with God.
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
And Peter began to say unto him: Behold, we have left all things, and have followed thee.
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
Jesus answering, said: Amen I say to you, there is no man who hath left house or brethren, or sisters, or father, or mother, or children, or lands, for my sake and for the gospel,
31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
But many that are first, shall be last: and the last, first.
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
And they were in the way going up to Jerusalem: and Jesus went before them, and they were astonished; and following were afraid. And taking again the twelve, he began to tell them the things that should befall him.
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
Saying: Behold we go up to Jerusalem, and the Son of man shall be betrayed to the chief priests, and to the scribes and ancients, and they shall condemn him to death, and shall deliver him to the Gentiles.
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
And they shall mock him, and spit on him, and scourge him, and kill him: and the third day he shall rise again.
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
And James and John the sons of Zebedee, come to him, saying: Master, we desire that whatsoever we shall ask, thou wouldst do it for us:
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
But he said to them: What would you that I should do for you?
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
And they said: Grant to us, that we may sit, one on thy right hand, and the other on thy left hand, in thy glory.
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
And Jesus said to them: You know not what you ask. Can you drink of the chalice that I drink of: or be baptized with the baptism wherewith I am baptized?
39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
But they said to him: We can. And Jesus saith to them: You shall indeed drink of the chalice that I drink of: and with the baptism wherewith I am baptized, you shall be baptized.
40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
But to sit on my right hand, or on my left, is not mine to give to you, but to them for whom it is prepared.
41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
And the ten hearing it, began to be much displeased at James and John.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
But Jesus calling them, saith to them: You know that they who seem to rule over the Gentiles, lord it over them: and their princes have power over them.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
But it is not so among you: but whosoever will be greater, shall be your minister.
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
And whosoever will be first among you, shall be the servant of all.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
For the Son of man also is not come to be ministered unto, but to minister, and to give his life a redemption for many.
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
And they came to Jericho: and as he went out of Jericho, with his disciples, and a very great multitude, Bartimeus the blind man, the son of Timeus, sat by the way side begging.
47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Who when he had heard, that it was Jesus of Nazareth, began to cry out, and to say: Jesus son of David, have mercy on me.
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
And many rebuked him, that he might hold his peace; but he cried a great deal the more: Son of David, have mercy on me.
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
And Jesus, standing still, commanded him to be called. And they call the blind man, saying to him: Be of better comfort: arise, he calleth thee.
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
Who casting off his garment leaped up, and came to him.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
And Jesus answering, said to him: What wilt thou that I should do to thee? And the blind man said to him: Rabboni, that I may see.
52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
And Jesus saith to him: Go thy way, thy faith hath made thee whole. And immediately he saw, and followed him in the way.
