Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
Yesu noa kanyo modhi e gwengʼ mar Judea man loka aora Jordan. Oganda maduongʼ nochako obiro ire, kendo nopuonjogi kaka nojatimo kinde duto.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
Jo-Farisai moko nobiro moteme kapenje niya, “Bende chik oyie mondo ngʼato oketh keny gi chiege?”
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
Nodwokogi niya, “Angʼo mane Musa ochikou mondo utim?”
4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
Negiwacho niya, “Musa noyie mondo dichwo ondik barup weruok mar ketho keny eka oriembe.”
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
Yesu nodwokogi niya, “Musa nondikonu chikni nikech chunyu matek.
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
To chakre chwech piny, Nyasaye nochweyogi dichwo gi dhako.
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
‘Kuom mano, dichwo nowe wuon kod min kendo nopadre gi chiege,
8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
mi ji ariyogo nobed ringruok achiel.’ Omiyo koro ok gin ji ariyo, to gin ringruok achiel.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Kuom mano, gima Nyasaye oseriwo kaachiel kik dhano moro amora pogi.”
10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
Kane gidok e ot kendo, jopuonjre Yesu nopenje kuom wachni.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
To Yesu nodwokogi niya, “Ngʼato angʼata mowere gi chiege mokendo dhako machielo odonjo e richo mar terruok nikech chiege moriembono.
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
To kata dhako ema owere gi chwore mokendore gi dichwo machielo to odonjo e richo mar terruok.”
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Ji ne kelo nyithindo matindo ir Yesu mondo ogwedhgi, to jopuonjre nokwerogi.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Kane Yesu oneno gima jopuonjrene timo, nokecho kodgi, mi owachonegi niya, “Weuru nyithindo matindo obi ira kendo kik utamgi, nikech pinyruoth Nyasaye en mar ji machal ka magi.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Awachonu adier ni ngʼato ma ok orwako pinyruoth Nyasaye kaka nyathi matin ok nodonji ngangʼ.”
16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Nokawo nyithindogo motingʼo e bade, eka noketo lwete kuomgi, mi ogwedhogi.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
Kane Yesu ochako wuoth dhi, ngʼat moro noringo obiro ire mogoyo chonge piny e nyime. Ngʼatni noloso kode kapenje niya, “Japuonj maber, en angʼo monego atim mondo eka ayud ngima mochwere kaka girkeni mara?” (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
Yesu nodwoke kapenje niya, “Angʼo momiyo iluonga ni ngʼama ber? Onge ngʼama ber makmana Nyasaye kende.
19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
Ingʼeyo chike mawacho ni: ‘Kik ineki, kik iterri, kik ikwal, kik ihang wach, kik imechi, luor wuonu gi minu.’”
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
Nodwoke niya, “Japuonj, magi duto aserito nyaka aa tin-na.”
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
Yesu nongʼiyo wuowino mohere, eka owachone niya, “Gimoro achiel ema iremo. Wuogi idhi ilok mwanduni duto ma in-go pesa mondo ipog joma odhier, eka inibed gi mwandu mokan e polo. Bangʼ timo kamano to bi mondo iluwa.”
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
Ka ngʼatno nowinjo wachno, nomieno wangʼe, moa kanyo ka chunye lit, nikech ne en-gi mwandu mathoth ahinya.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
To Yesu nongʼicho koni gi koni, eka owacho ni jopuonjrene niya, “Mano kaka en gima tek mondo ja-mwandu odonji e pinyruoth Nyasaye!”
24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
Jopuonjrene nowuoro wechegego. To Yesu nomedo wuoyo kodgi kawacho niya, “Nyithindo, mano kaka en gima tek mondo ngʼato odonji e pinyruoth Nyasaye!
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Yot mondo ngamia okadhi e wangʼ sandan moloyo jamoko donjo e pinyruoth Nyasaye.”
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Jopuonjrene nomedo wuoro mi giwacho kendgi niya, “Kare en ngʼa manyalo kwo?”
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
To Yesu nongʼiyogi tir mi owachonegi niya, “Mano en gima ok nyalre kuom dhano, to ok kuom Nyasaye, nimar kuom Nyasaye to gik moko duto nyalore.”
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
Petro nowachone niya, “Wan waseweyo gik moko duto mondo waluwi.”
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
To Yesu nodwoke kawacho niya, “Awachonu adier ni onge ngʼato moseweyo dalane, kata owetene, kata nyiminene, kata min-gi, kata wuon-gi, kata nyithinde, kata puothene, nikech An kendo nikech Injili,
31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
To ji mangʼeny masani okwongo nobed chien mogik, kendo joma sani ni chien mogik, nobed mokwongo.”
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
Koro ne gin e yo gidhi Jerusalem, ka Yesu otelo nyimgi kendo jopuonjre noyudo ohum nono, to joma ne luwogi ne luoro omako. Yesu nochako okawo jopuonjre apar gariyo otero tenge monyisogi gima ne dhi timorene.
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
Nowachonegi niya, “Eri wadhi nyaka Jerusalem, kendo Wuod Dhano ibiro ndhogi mi chiw e lwet jodolo madongo gi jopuonj chik. Gibiro ngʼadone buch tho mi gichiwe ne joma ok jo-Yahudi,
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
mondo ojare, mi ngʼudh olawo kuome kendo chwade mi nyaka ginege. To bangʼ ndalo adek obiro chier.”
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Bangʼe Jakobo gi Johana, mane gin yawuot Zebedi, nobiro ire mowachone niya, “Japuonj, wadwaro mondo itimnwa gimoro amora mwakwayi.”
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
Yesu nopenjogi niya, “Udwaro ni atimnu angʼo?”
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
Negidwoke niya, “Yie mondo kidwogo e duongʼni maler to iket achiel kuomwa obed e badi korachwich to machielo e badi koracham.”
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
Yesu nowachonegi niya, “Ok ungʼeyo gima ukwayo. Bende unyalo madho kikombe ma amadho kata yudo batiso machal gi mitisago?”
39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
Negidwoke niya, “Wanyalo.” Yesu nowachonegi niya, “En adier ni ubiro metho e kikombe ma amethoe mi obatisu gi batiso mitisago,
40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
to bedo e bada ma korachwich kata ma koracham ok an ema achiw. Kuondego gin mag jogo mane oiknegi chon.”
41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Kane jopuonjre apar mamoko nowinjo wachno, ne gisin gi Jakobo gi Johana.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
To Yesu noluongogi duto kaachiel mowachonegi niya, “Ungʼeyo ni joma ikwano kaka jotelo e kind joma ok jo-Yahudi rito jogegi gi angʼenge, kendo jotendgi madongo tiyogi githuon.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
Un to ok un kamano. Kar timo kamano, to ngʼato angʼata madwaro bedo maduongʼ e dieru nyaka bedi jatichu,
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
kendo ngʼato angʼata madwaro bedo ngʼat mokwongo nyaka bed misumba ji duto.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Nikech kata mana Wuod Dhano ne ok obiro mondo ji otine, to nobiro mondo otine ji kendo mondo ochiw ngimane obed gima iwarogo ji mangʼeny.”
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
Bangʼe negibiro Jeriko, to kane oyudo Yesu gi jopuonjrene kaachiel gi oganda maduongʼ aa e dalano, muofu moro miluongo ni Bartimayo (tiende ni “wuod Timayo”) nobet e bath yo ka okwecho.
47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Kane owinjo ni en Yesu ja-Nazareth, nochako kok niya, “Yesu, Wuod Daudi, yie ikecha!”
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Thoth ji mane ni kanyo nokwere kendo nowachone ni olingʼ thi, to nomedo goyo koko niya, “Wuod Daudi, yie ikecha!”
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Yesu nochungʼ mowacho niya, “Luongeuru obi ira ka.” Omiyo negiluongo muofuno ka gikone niya, “Bed gichir! Aa malo! Oluongi.”
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
Ngʼatno nodiro suka mane oumorego kucha, mi ochikore ochungʼ gi tiende modhi ir Yesu.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
Yesu nopenjo ngʼatno niya, “Angʼo midwaro mondo atimni?” To muofuno nodwoke niya, “Japuonj, adwaro ni mondo anen.”
52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Eka Yesu nowachone niya, “Dhiyo, yie mari osechangi. Gikanyono ngʼatno nochako neno, kendo noluwo bangʼ Yesu kowuotho e yo.”
