< Marek 10 >
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
KAHCHU iiti otsi niiya, kahchu yuhchiklodesha Judea ti otaihchi Jordan natyechi: kahchu tane yinkhatyesha; kahchu tane ootanaun akehe kooh otye keeoach ahli taneghaotatyechoo.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
Kahchu Phariseene yechitestyetl kahchu taoontya yehti, Oochu la teze tatsiyue yechanaolohu aotezi? kikaotyehunooh.
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
Kahchu ateyatetlalon toowehchu yehtilon Tyeha kehe anaghehtya Moses?
4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
Kahchu toowe ghati, Moses hatyeh kha syeklah takehnichatinklessi o-ochatihtyehi adusklesse, kahchu oonchatoohtyellu.
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
Kahchu Jesus ateyatetlakahchu toowe yehti, Naghadzye natsut akehe ayi ihe naghatsi achateskleslon tidi sa.
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
Ahwole hatseto otsi tike ooli toh Nagha Tgha teze oola tsege chu.
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
Ayi otsi teze tatgha echeli to chu kahchu tatsiyue kah awoti;
8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
Kahchu kooh chu onkeghatatye kootsun ehlatootyesi: atu otaihchi onkyeghatutyesi ahwole kootsun ehlatootyesi.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Oo ayi Nagha Tgha tsayaghehtichii, atuline inchake niyulel.
10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
Kahchu nito kwa oota yaotatichne taoontya yehti kwaka inhligi tsi.
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
Kahchu toowe yehti, Ooline assine tatsiyue odehtyetine achune chu makahtueh akoochaile ate, soocha keoach.
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
Tsege chu tatsiyue odehtye, kahchu makahtueh achilai ate, soocha keoach.
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Kahchu kiyananihtyi tsito yechihai, yekatootihi; yaotatichne yachuootatyech ayi naghanihtyisi ihe.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Ahwole Jesus wa-ichi, ohtye atu minihtike ooghilelon, kahchu toowe yehti, Ghateh kooyasahlah tsito yechihai sachaghatutyeli, kahchu atu nanahahun: ayi ihe nao-oaizi Nagha Tgha kyeyih tsi.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Kwa hli anaghaisii. Ooline atu niyatiooti Nagha Tgha kyeyih yechinekehchi atu Nagha Tgha kahchi koowoyezi.
16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Kahchu yakoone ihe niyatintyih, kahchu yakatihtich, kahchu oochu yachi indityesa.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios )
Kahchu yitai tyesha atghunni kehchi, ehlaityi yuhchidesha ghatlelhu, kahchu yachinachustatalih, kahchu taoontya yehti toowe, Oochu Tanechiotyihi, tawoshlaitea ahtaze wostazonha? (aiōnios )
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
Kahchu Jesus toowe yehti, Yehoo gha oochu indityesa sindilon ha? atuline oochu oontye ehlaiti zon, ayi Tikeaootli.
19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
Sa tsiwohzon atanati, Atu soocha aoonta, Atu chu tane zaoohel, Atu chu anaooih, Atu chu ketselihoo tsiwotahoontich neotinoo, Atu chu tane nawoah, Ohtye taghooncha natgna chu noo chu.
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
Kahchu ateyatetlalon toowehchu yehti, Taneghaotatich, atghe tidi kama indityeaiih yeshihto otsi.
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
Kahchu Jesus yakaihtgha, yuntyeh, kahchu toowe yehti, Ehlaiti ooli nainchi tehtsut: ootinta, anehisi anetye mataghaneli, tyetaisanaine chu ghatanale, kooh ohtye natatootlosi ya tehchi: kahchu yuhchidiya, kahchu ninaootiah ayi sookatiya-i, kahchu sakehtiya.
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
Kahchu atu oochu indityesalon ayi sa tachi, kahchu yitaityeshalon atu keneli ihe: atane ohtye ooli natlon ayehilon.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
Kahchu Jesus klokanatgha, toowehchu yehti yaotatichne, Tewotye atatlate ayine matatintlone kwewootyelassi Nagha Tgha nataghe tsi!
24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
Kahchu yaotatichne yazake kaooghulli. Ahwole Jesus ateyatetla kahchu toowehchu yehti, Tsitohkaine, tahtye indatlaooh ayi kiyasooli mehmehetatintlon kwewootyelu Nagha Tgha mataghe tsi!
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Ayi kyeotunni ghatai kwewotyizoo apetsiche kaookoodi, o-ochi matatintlon ehlaiti teze kwewoya Nagha Tgha nataghe tsi.
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Kahchu o-ochi ghaooghali, toowe hlaghatati ihe, Mea mechua aghatoota?
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Kahchu Jesus yakaitgha toowe yehti, Tane la atu kookechi nioontsit, Nagha Tgha la atu kooh hoontye: aha atane Nagha Tgha atghezi ooli mahechi nioontsut.
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
Kahchu Peter toowe tyi ehti, Nea anetye kyecho tasityetl, kahchu naghakyehtasityetliih.
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
Kahchu Jesus ateyatetla toowehchu yehti, Kwa hli anaghaisii, atuline ooli kyeghachelihine nito kwa, mekye koole, mehtghizze koole, matgha koole, ma koole, matsiyue koole, maskyege koole, matsatle koole, suni ihe, kahchu otich oochu ihe,
30 Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný. (aiōn , aiōnios )
Ahwole otsinitooalassi keonetyi ketyi otehche enetyi too, nito kwane, mekye chu, mehtghizze chu, matgha chu, ma chu, maskyege chu, makyeyih chu, kahchu tsookatayaghi chu; kahchu achu tike tsi ghonioonizut ate kwihzon ehchaghatai. (aiōn , aiōnios )
31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
Ahwole natlone haladi atine haistlachi awotyeissi; kahchu haistlachi atine haladi awotyeissi.
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
Kahchu atghunni aghatii Jerusalem otsi ghatestyetlu; kahchu Jesus yaghatyesha: kahchu kawoghuli; kahchu kiyahsellu oonighanityetlon. Kahchu niyatila keneti onketi matgha kahchu yatatati yesoo yuhniyi ihe,
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
Toowe ehti ihe, Nea Jerusalem otsitatyetl; kahchu tane Chue niyatoohtyelassi taneghaotatich tyiyine, adesklesne chu; inkai mazetse ooli kiyehtlon, kahchu kiyaniyutyelessi achunene;
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
Kahchu kiyachaochesi, kahchu kikatootoozassi, kahchu kikyehoozekassi, kahchu kizoohelassi: taiti dzinee awooche ate tsitike nawootyeissi.
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Kahchu James chu John chu, Zebidee chue, yachidesha toowe yehtie, Taneghaotatyechi, kooh koosti aghaawoti akootiti sikooh.
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
Kahchu toowe yehti, Yea sachi nioonunassit naghachanasti?
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
Kahchu toowe kiyehti, Aghaniah sookah ookyetih, ehlaiti mehoonati, hligi oosklaghazihtye, nachatinchai kehe.
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
Ahwole Jesus toowe yehtii, Atu atawahti ooli ootahkyeti: atu mihe tuwahto la ayi tsa mehtughastoii? kahchu tunaghakechuhkliti ayi mehtanekhaitsikliti ayi ihe nehsakaichihkliti?
39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
Toowe kiyehti, Atu ahandatla. Kahchu Jesus toowe yehti, Kwa hli tuwahtoissi tsaeh ieti otsi tughastode; kahchu ayi mehtukhaitsihkliti mihe tusakechihklitii ihe ayi ihe mihe naghakyechuhklitassi:
40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
Ahwole wostyi chisinchi chu tayaghetichu oosklaghazintye atu si senatunne eli kaooali; ahwole kooyachulelassi ayine kooya so-ochesunne,
41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Kahchu kenetyine aghatitsuk chi ohtye atu yatsi kyehanelilon James chu John chu.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Ahwole Jesus tyechi yehtilon toowehchu yehti, Atawahti ayi kechanehtya kehe kikaootsutti ayi achune kooyakeolech; kahchu kootaityiye kooyaghatah.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
Ahwole naghai atu kooh akehe naghahtyeissi: Ahwole ayi koonoochu sachatoohcha kooti, naghani ayi nagha keo-otichassi:
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
Kahchu ooline assine naghani ihe haladi miindichatoesi o-ochi chatoohchai gha, tane glia keo-otichassi achanetye gha.
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Ayi aghoo teze Chue atu makeochatichi ihe yuhchideya, ahwole tane gha keo-otichassi, kahchu khaooallu yeghataisi natlone yatachi ootane.
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
Kahchu nighanintyetl Jericho: kahchu Jericho otsi hatayaooh yaotatichne chu tane natlone chu, mataituehi Bartimaeus, chue Timaeus, tinkuzze satah tyechihi ihe.
47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Atitsuk chi ayi Jesus Nazareth chihtatyezutti, ohtye tyi otyesta, kahchu toowe yehti, Jesus nai chue David, soonchoonaya.
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Kahchu natlone yatati atu awotihi gha: hoontye ooli otaihchi ohtye otyesta, David chue, soonchoonaya.
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Kahchu Jesus hlininiya, kahchu kwehakehe ehti. Kahchu tyechi kiyehti ayi teze mataituehi, toowe kiyehti ihe, Kyeneneli, niiya; tyechi nehti.
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
Kahchu ooyadehchus yiatehtakadi, niiya, kahchu Jesus tsidyesha.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
Kahchu Jesus otyesta toowehchu yehti, Ye sachinioonunisita anusleha? Ayi mataituehi teze toowe ehti, Aghaghintai, setai saanaoontlihi.
52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Jesus toowe yehti, Taihchi ootinta; na-ihe naghinta. Iitetyeh matai naootli, kahchu Jesus kyehtesha atghunni.