Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Sumbu batu batona sonika mambu momo mavioka va khatitsikꞌeto;
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
banga bubatukambila mawu kuidi batu bobo baba bambangi bamona mesotona vana thonono ayi baba bisadi bi mambu ma Nzambi.
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
A mueni Tewofile, ndimona ti didi dimbote, sumbu ndifiongunina bumbotemambu moso tona vana thonono mu kusonikina mawu boso bu malandikinini
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
muingi wuzaba kiedika ki mambu momo wulongu.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Mu thangu Elode kaba ntinu mu Yuda, muba ayi nganga Nzambi yimosi, dizina diandi Zakali. Niandi wuba mu dikabu di Abia ayi nketo andi Elizabeti wuba mu nkuna Aloni.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Bawu buadi baba batu basonga va meso ma Nzambi ayi baba kinzikangazithumunu zioso ayi mina mioso mi Pfumu mu kambu tsembolo.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Basia buta bana ko bila Elizabeti wuba sita ayi bawu buadi baba banuna ngolo.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Lumbu kimosi Zakali kaba sala kisalu kiandi ki kinganga Nzambi va ntuala Nzambi bila yiba thangu yi dikabu diandi;
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
landila bu bela kifu ki zinganga Nzambi, niandi wubuilu tsombo mu kota mu vinga ki nlongo ki Pfumu mu diambu di yoka ansa.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Mu thangu yinyokongo ansa, nkangu woso wu batu widi mu lusambulu ku nganda.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Tumbu zimbukila mbasi yi Pfumu yintotukila, buna yitelimini va koko ku lubakala lu diziku di banyokilanga ansa.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Zakali bu kammona, weka ntita ayi weka mona tsisi.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Vayi mbasi yinkamba: —A Zakali, bika mona tsisi bila Nzambi wuwilu lusambulu luaku, diawu nketoꞌaku Elizabeti wela kubutila muana wu bakala ayi wela kuntedilanga Yowani.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Wala ba tho yi khini ayi di tsaya kuidi ngeyo ayi batu bawombo bela mona khini mu mbutukulu andi.
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Wela ba wunneni va ntuala Pfumu, kalendi nua kadi vinu ko, kadi malavu mankolosongo ko. Wela ba wufuluka mu Pheve Yinlongo tona mu vumu ki nguandi.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Wela vutula bana ba Iseli bawombo kuidi Nzambi awu.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Wela tuamina Pfumu ku ntuala mu mpeve ayi mu lulendo lu Eli mu diambu di vutula nguizani va khatitsika madisa ayi bana bawu, mu diambu di batu bobo badi matingu batula mu tezo ki yindula bangabatu basonga ayi mu kubika batu bakubama mu diambu di Pfumu.
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Buna Zakali wuyuvula mbasi: —A buevi ndiela bu zabila e? Bila minu veka ndieka nunu ki ngolo ayi nketo ama mimvu miwombo keka.
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Mbasi yimvutudila: —Minu ndidi Ngabi, minu nditelamanga va ntuala Nzambi, thumunu mu kuyolukila ayi ku kamba minsamu miami mimbote.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Vayi weka kituka dibaba ayi wulendi baka bu buela yolukilanga ko nate lumbu kioki mambu mama mela vangama. Bobo buela bela bila wusi wilukila ko mambu mama, momo mela vangama mu thangu yifuana.
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Vayi mu thangu beni, nkangu wu batu wuba vingila Zakali. Batu basimina bu bamona ti wulembu zingila muna vinga ki nlongo.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Bu katotuka, kasi baka bu yolukila ko batu bobo bakutakana. Buna basudika ti tsongolo kamueni muna vinga nlongo. Niandi mu bidimbu kaba kuba yolukila ayi wusiala dibaba.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Bu kamanisa bilumbu biandi bi kisalu, buna wuvutuka ku nzoꞌandi.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Bilumbu bina bu bivioka, nketo andi Elizabeti weka mu buemba. Vayi zingondi zitanu kasuamina bila wukamba ti:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
—Tala maphangidi Pfumu! Niandi wumbengudidi thalu yimbote ayi botudi zitsoni ziama va meso ma batu boso.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Mu ngondi yi nsambanu, Nzambi wufidisa mbasi Ngabi ku divula dimosi didi mu Ngalili. Dizina di divula beni Nazaleti,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
kuidi muana ndumba wumosi wuwizana makuela ayi bakala dimosi, diba mu nkuna Davidi. Dizina di bakala beni Zefu ayi dizina di muana ndumba Maliya.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
—Mboti aku e! Ngeyo wumonokono nlemvo kuidi Nzambi! Pfumu widi yaku!
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Maliya weka mona boma bu kawa mambu momo. Wuba ku kiyuvula tsundu yi mbote yoyo.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Buna mbasi yinkamba: —Bika mona tsisi Maliya bila Nzambi wumueni kiadi.
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Tala: wela ba mu buemba ayi wela buta muana wu bakala; wela kuntedilanga Yesu.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Wela ba wunneni. Wela tedudulungu “Nzambi yizangama” ayi Pfumu Nzambi wela kumvana kundu ki kipfumu ki nkulu andi Davidi.
Wela biadilanga, mu zithangu zioso, batu batotukila mu Yakobi ayilubialu luandi lulendi suka ko. (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Maliya wukamba Mbasi: —A buevi mela vangimina bila ndisi zaba nitu yi bakala ko?
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Mbasi yimvutudila: —Pheve Yinlongo yela kuluka mu ngeyo ayi kitsusula ki lulendo lu Nzambi wuzangama kiela kufukidila. Diawu wunlongo wela butuka, wela tedudulungu Muana wu Nzambi.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Tala khombꞌaku Elizabeti, mamvandi widi mu buemba bu muana wu bakala mu bununu buandi. Niandi baba tedilanga sita weka mu ngondi andi yi nsambanu.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Bila kuisi ko diambu diela lembakana vanga Nzambi.
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
Buna Maliya wuvutula: —Minu ndidi kisadi ki Pfumu. Bika mavangimina kuidi minu boso buididi mambu maku. Buna mbasi yimbika.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Mu bilumbu bina, Maliya wuyenda nsualu-nsualu ku divula didiku miongo, mu zunga ki Yuda.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Wukota mu nzo Zakali ayi wuvana Elizabeti mboti.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Thangu Elizabeti kawa mbote yi Maliya muanꞌandi wunikuka mu vumu kiandi. Buna wuwala mu Pheve Yinlongo.
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Ayi wuyamikina mu mbembo yingolo: —Ngeyo widi wusakumunu va miudi baketo ayi muana widi mu vumu kiaku widi wusakumunu.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Buna kuevi kubedi diambu diadi ti ngudi yi Pfumu ama kiza kuidi minu e?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Bila mu thangu nguilu mbotiꞌaku mu matu mama buna muana wunikukini mu vumu kiama mu diambu di khini.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Khini kuidi nketo wowo wuwilukila bila mambu momo makamba Pfumu mu diambu diandi mela vangama.
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Buna Maliya wukamba: Muelꞌama wunkembisanga nzitusu wu Pfumu
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
ayi mpeve yama yilembo mona khini mu diambu di Nzambi, Mvulusi ama.
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Bila wubengudi thaluꞌandi va kisadi kiandi kikambulu mfunu, diawu zitsungi zioso ziela kuthedilanga nketo wu zikhini.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Bila Nzambi yi zingolo zioso wuphangidi mambu manneni Dizina diandi didi dinlongo.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Ayi mamboti mandi mela zingilanga mu tsungi ka tsungi, kuidi bobo ba kunkizikanga.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Wumonikisidi zingolo ziandi mu koko kuandi, wusasikisidi batu badi luniemo mu mintima miawu
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Wukuludi batu ba lulendo mu bikundu biawu bi kipfumu ayi wunangikidi batu bobo badi balembama
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Wuyukutisidi batu bobo baba nzala mu bima bimbote. Wusindika bamvuama mioko yi mioko
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Wusadisidi kisadi kiandi Iseli mu thebukulu yi moyo mu mambote mandi.
Banga buididi tsila yi kavana bakulu beto kuidi Abalahami ayi kuidi nkunꞌandi mu zithangu zioso. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
Tezo ki zingondi zitatu Mliya kavuandila kuidi Elizabeti, bosi wuvutuka ku nzoꞌandi.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
Lumbu ki Elizabeti ki buta bu kifuana, wubuta muana wu bakala.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Bakundi bandi ayi bibutu biandi bu bawa phila Pfumu kamonisina mambote mandi, bamona khini va kimosi ayi niandi.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Muana bu kadukisa dinana di bilumbu, bayiza mu diambu di nzengulu yi nitu yi kibakala. Bawu boso bazola kuntedila Zakali banga dizina di siandi,
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
vayi nguandi wukamba ti: —Nana, dizina diandi Yowani.
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Vayi bawu bankamba: —Kadi mutu wumosi mu dikanda diaku kasi ko dizina diodi.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Buna bayuvula dise, mu bidimbu, mu zaba dizina mbi katidi vana muana.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Wulomba tini ki dibaya; muna kasonika ti: —Dizina diandi Yowani. Buna batu boso basimina.
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Muna thangu yina, munu andi wuzibudidi ayi ludimi luandi luniangukidi. Wuyolukidi ayi wukembisidi Nzambi.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Batu babo bafikasana yawu bamona tsisi, ayi, bayolukilamambu beni mu tsi yoso yi miongo mi Yuda.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Babo bawa nsamu beni balunda wawu mu mintima miawu ayi batuba: “A buna muana beni buevi kela bela e?” Bila Pfumu wuba yandi.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
Dise diandi Zakali wufuluka mu Pheve Yinlongo, diawu kabikudila ti:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
Nkembo kuidi Pfumu, Nzambi yi Iseli Bila wuyiza tala batu bandi ayi wuba kudidi
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Wututotudidi nkudi wu lulendo mu nkuna Davidi, kisadi kiandi.
Banga bu kayolukila tona vana thonono mu miunu mi mimbikudi miandi minlongo: (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
ti wela ku tukula mu mioko mi bambeni zieto; mu mioko mi batu bobo ba kutulendanga.
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Mu diambu di dukisa mambote kuidi bakulu beto ayi mu diambu di tebukila nguizani andi yinlongo moyo;
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
ayi tebukila moyo ndefi yoyo kalevila nkulu eto Abalahami
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
mu kutuvana diluaku di kunsadila mu kambu tsisi bu kameni kutukula mu mioko mi bambeni zieto
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
mu bunlongo ayi mu busonga, mu bilumbu bieto bi luzingu, va ntualꞌandi.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
Ngeyo muana, wela tedudulungu Mbikudi wu Nzambi yizangama bila ngeyo wela tuaminina Pfumu ku ntualꞌandi mu diambu di kubika nzilꞌandi;
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
mu diambu di zabikisa kuidi batu bandi ti Nzambi wumveni phulusu ayi wunlemvukidi masumu andi.
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
Bila Nzambi eto fulukidi mu diadi ayi mu mambote Diawu mbuetete yi nsuka yela totukila ku yilu mu diambu dieto
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
mu diambu di kienzula bobo badi mu tombi ayi bobo badi mu kini ki lufua, ayi mu diambu di diaisa zithambi zieto mu nzila yi ndembama.
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Muana wuyunduka ayi wukinda mu mpeve. Bosi wuzingila mu bibuangu bisuama nate mu lumbu kioki kakimonisa va meso ma batu ba Iseli.
