< Lukáš 1 >

1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Puesto que muchos han tratado de poner en orden un relato de las cosas completamente ciertas entre nosotros,
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
como nos las transmitieron los que desde el principio fueron testigos oculares y servidores de la Palabra,
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
a mí también me pareció bien, después de investigar con diligencia todas las cosas desde el principio, escribírtelas en orden, excelentísimo Teófilo,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
para que conozcas exactamente la verdad con respecto a las cosas en las cuales fuiste instruido.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Hubo en los días de Herodes, rey de Judea, un sacerdote llamado Zacarías, de la clase de Abías. Su esposa Elisabet era de la descendencia de Aarón.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Ambos eran justos delante de Dios y vivían de manera irreprochable según todos los Mandamientos y Ordenanzas del Señor.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
No tenían hijos, porque Elisabet era estéril, y ambos de edad avanzada.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Aconteció que al ministrar él como sacerdote delante de Dios,
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
en el turno de su clase de oficio sacerdotal, cuando entró en el Santuario del Señor, le cayó en suerte ofrecer una ofrenda de incienso.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Todo el pueblo hablaba con Dios afuera a la hora del incienso.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Entonces se le apareció en pie un ángel del Señor a [la] derecha del altar del incienso.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Cuando Zacarías [lo] vio se perturbó y se llenó de temor.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Pero el ángel le dijo: No temas, Zacarías, porque fue oída tu conversación con Dios. Tu esposa Elisabet te dará a luz un hijo y lo llamarás Juan.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Será para ti gozo y alegría, y muchos se regocijarán por su nacimiento,
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
porque será grande delante del Señor. No beberá vino ni licor, y será lleno del Espíritu Santo aun desde el vientre de su madre.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Y muchos de los hijos de Israel volverán al Señor su Dios.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Éste irá delante del Señor con [el ]espíritu y poder de Elías, para volver corazones de padres a hijos, y de desobedientes a [la ]prudencia de [los ]justos, a fin de preparar un pueblo dispuesto para [el] Señor.
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Zacarías preguntó al ángel: ¿Cómo será esto? Porque yo y mi esposa somos ancianos.
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Y el ángel le respondió: Yo soy Gabriel, el que está en la presencia de Dios, y fui enviado para hablar contigo y anunciarte estas Buenas Noticias.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Por cierto, quedarás mudo y no podrás hablar hasta el día cuando sucedan estas cosas, por cuanto no creíste mis palabras, las cuales se cumplirán a su debido tiempo.
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
El pueblo esperaba a Zacarías y extrañaba que demoraba en el Santuario.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Cuando salió no podía hablarles. Comprendieron que había tenido una visión en el Santuario, porque les hablaba por señas y continuaba mudo.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Aconteció que al cumplirse los días de su ministerio, fue a su casa.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Después de estos días, su esposa Elisabet concibió. Se recluyó cinco meses y decía:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Así hizo conmigo [el] Señor en los días cuando me miró para quitarme una afrenta entre [los] hombres.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
El sexto mes Dios envió al ángel Gabriel a Nazaret de Galilea,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
a una virgen comprometida con un hombre cuyo nombre era José, de la casa de David. El nombre de la virgen era María.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Cuando entró adonde estaba ella, dijo: ¡Regocíjate, muy favorecida! ¡El Señor está contigo!
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Ella se turbó mucho por esta palabra y se preguntaba de qué clase sería esta salutación.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Pero el ángel le dijo: ¡No temas, María, porque hallaste gracia ante Dios!
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Mira, concebirás y darás a luz un Hijo. Llamarás su Nombre Jesús.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Éste será grande y será llamado Hijo del Altísimo. [El] Señor Dios le dará el trono de David su antepasado.
33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
Reinará sobre la casa de Jacob por los siglos y su reino no tendrá fin. (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Entonces María preguntó al ángel: ¿Cómo será esto? Porque no me he unido a un hombre.
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
El ángel le respondió: [El] Espíritu Santo vendrá sobre ti, y [el] poder del Altísimo te hará sombra, por lo cual también el Santo Ser que nacerá será llamado Hijo de Dios.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Y mira, tu parienta Elisabet también concibió un hijo en su vejez, y éste es [el] sexto mes para la estéril.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Porque para Dios ninguna cosa es imposible.
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
Entonces María contestó: Aquí está la esclava del Señor. Que se haga conmigo según tu palabra. Y el ángel se retiró.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
En aquellos días, María fue de prisa a una ciudad en la región montañosa de Judá.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Entró en la casa de Zacarías y saludó a Elisabet.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Aconteció que cuando Elisabet oyó el saludo de María, la criatura saltó en su vientre, y Elisabet fue llena del Espíritu Santo.
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Y exclamó a gran voz: ¡Bendita tú entre [las] mujeres, y bendito el fruto de tu vientre!
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
¿Por qué se me [concede] que venga a mí la madre de mi Señor?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Porque mira, cuando la voz de tu saludo llegó a mis oídos, la criatura saltó de regocijo en mi vientre.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
¡Inmensamente feliz la que creyó que se cumplirán las cosas que se le dijeron de parte del Señor!
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Entonces María exclamó: Mi alma engrandece al Señor,
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
Y mi espíritu se regocija en Dios mi Salvador.
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Porque miró la humilde condición de su esclava, Pues ciertamente desde ahora Todas las generaciones me llamarán inmensamente feliz.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Porque me concedió grandes cosas el Poderoso. ¡Santo es su Nombre!
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Su misericordia es de generación a generación Para los que le temen.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Hizo proeza con su brazo. Esparció a los soberbios en la intención de su corazón.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Derribó de [sus] tronos a los poderosos, Y exaltó a los humildes.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
A los que tienen hambre colmó de bienes, Y a los ricos envió vacíos.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Al recordar [su] misericordia Ayudó a Israel su esclavo,
55 (Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky. (aiōn g165)
Como habló a nuestros antepasados, A Abraham y a su descendencia para siempre. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
María permaneció con ella como tres meses, y regresó a su casa.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
Entonces se le cumplió a Elisabet el tiempo del parto y dio a luz un hijo.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Sus vecinos y parientes oyeron que [el] Señor engrandeció su misericordia, y se gozaban con ella.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Sucedió que al octavo día fueron a circuncidar al niño, y lo llamaban Zacarías, con el nombre de su padre.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Pero intervino su madre: ¡No, se llamará Juan!
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Y le dijeron: Nadie hay de tu familia que tenga ese nombre.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Por señas le preguntaban a su padre cómo deseaba llamarlo.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Entonces él pidió una tablilla y escribió: Juan es su nombre. Y todos se asombraron.
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Al instante fue abierta su boca, y su lengua hablaba y bendecía a Dios.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Hubo un temor en todos los que vivían alrededor de ellos, y en toda la región montañosa de Judea se comentaban todas estas cosas.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Todos los que [las] oían [las] tenían en su corazón y decían: ¿Quién, pues, será este niño? Porque [la] mano del Señor ciertamente estaba con él.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
Y su padre Zacarías fue lleno del Espíritu Santo y profetizó:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
Bendito el Señor Dios de Israel, Quien visitó y redimió a su pueblo.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Nos levantó un Cuerno de salvación En [la] casa de David su esclavo.
70 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
Como habló por boca de sus santos profetas, desde tiempo antiguo: (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Salvación de nuestros enemigos Y de [la] mano de todos los que nos aborrecen,
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Para tener misericordia con nuestros antepasados Y recordar su santo Pacto.
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
El juramento que hizo a nuestro antepasado Abraham
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
De librarnos de mano de [los] enemigos, Y concedernos que le sirvamos sin temor
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
En santidad y justicia delante de Él Todos nuestros días.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
¡Y tú, niño, serás llamado profeta del Altísimo! Porque irás delante del Señor Para preparar sus caminos
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Y dar conocimiento de salvación Y perdón de pecados a su pueblo,
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
A causa de [la] entrañable misericordia de nuestro Dios Con la cual la Aurora nos visitará desde [lo] alto,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
A fin de dar luz a los que viven en oscuridad y sombra de muerte, Y guiar nuestros pies hacia [el] camino de paz.
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Y el niño crecía y se fortalecía en espíritu, y estuvo en los lugares despoblados hasta [el] día de su manifestación a Israel.

< Lukáš 1 >