Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
MURIN me toto ar intiniedier kajoi pan meakan, me kitail kin kamelele,
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
Duen ir, me kajokajoi on kit, me jaunkakede o papa pan majan jan ni tapi o,
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
I ap pil lamedar, me mau, i en intin won komui, Main Tiopiluj, pwe i lelepokki karoj jan in tapi o kokodo.
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Pwe komui en aja duen meakan me komui aleer, me pun melel.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Ni muein Erodej nanmarki en ludiia, jamoro amen mia, kijan pwin on Apia, me mar a Jakariaj, o a paud amen jan nain Aron jeripein oko, me mar a Elijapet.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Ira karoj me pun mon Kot, o ira ineneweita ni en Kaun a kujoned o tiak kan karoj.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
A jota naira jeri, pwe Elijapet li dapwan amen, o ira karoj likailapalar.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
A kadekadeo ni a kapwaiada a dodok en jamero mon Kot ni anjau o, me a pwin pwaijaneki,
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Duen a kin wiaui ren jamero kan, o anjau en ijik mairon lao leler, a kotilon on nan im en kaudok en Kaun o.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
A pokon kalaimun mi liki, wiawia kapakap ni klok en ijij.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
A tounlan en Kaun amen pwara don i, kotikot ni pali maun en pei jaraui en potik.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Jakariaj lao majani, ap lujikida o majapwekada.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
A tounlan o majani on i: Jakariaj, der majak, pwe om kapakap pwaidar, om paud Elijapet pan naitikeda jeri ol amen, a koe pan ki on mar a Ioanej.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
O a pan kare on uk peren o popol, o me toto pan perenki a ipwidi.
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Pwe a pan lapalap ren Kaun o, a jota pan nim wain, pil jo eu jon en joko; a pan dir en Nen jaraui nan kupur en in a.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
A me toto ren nain Ijrael akan, me a pan kawuki on Kaun ar Kot.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
A pan tion mo a ni nen o rojon en Eliaj, pwen kawuki on jeri kan monion en jam arail akan o me jopeik kan on lamalam en me pun kan, pwen kaonopadan Kaun o pwin aramaj lelapok eu.
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
A Jakariaj majani on tounlan o: Da me i en ajaki me wet? Pwe I ol laudalar amen, o ai paud pil likailapalar.
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
A tounlan japen majani on i: Nai Kapriel, me kin ariri Kot, o me pakadarado, en lokaia on uk, o wa don uk ronamau pukat.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Kilan, koe pan loton la, o jaja lokaia lao lel ran o, me mepukat pan pwaida, pweki om jota kamelele ai kajoi, me pan pwaida ni a anjau.
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
A pokon o auiaui Jakariaj, puriamuiki a pwapwand nan im ni kaudok.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
A lao pedoi jan, a jolar kak majan on irail. Irail ap dedeki, me e udial manaman eu nan im en kaudok o. A olol on irail o lotonlar.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Kadekadeo ran akan en a dodok lao nikier, a kotin purelan japwe koieilan im a.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Murin ran pukat a paud Elijapet lijeanda o mimieta nan deu a jaunipon limau indada:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Iduen Kaun o kotin wiai on ia ni ran oko, ni a kotin majan don ia, pwen kotiki jan ia kanamenok pai ren aramaj.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Ni kawonu en jaunipon tounlan Kapriel pakadarala jan ren Kot on nan kanim en Kalilaa eu, me ad a Najaret,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
Ren jeripein makelekel amen, me kijin nin on ol amen, me mar a Iojep, kijan kadaudok en Dawid; jeripein makelekel o adaneki Maria.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Tounlan o kotilon on nan deu a majani on i: Kajelelia Main, kom meid pai, Kaun o kotikot re omui! Kom meid pai nan pun en li akan!
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
A lao kilaner i, o ronadar a majan, ap majapwekadar madamadaua: Duen jon en ranamau o.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
A tounlan majani on i: Maria, ender majak, pwe komui me konekonelar ren Kot.
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
A kilan, komui pan lijeanda o naitikeda jeri ol amen, a komui pan ki on mar a Iejuj.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Nan i me pan lapalap, o a pan maraneki Japwilim en Kaun lapalap, o Kaun Kot pan kotiki on i mol en jam a Dawid.
O a pan kakaunda kadaudok en Iakop kokolata, o japwilim a wei jota pan imwila. (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Maria ap majani on tounlan o: Daduen mepukat pan kak wiaui, aki i jaja ol amen?
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Tounlan o kotin japen majani on i: Nen jaraui pan kotin ti po omui o rojon en Kaun lapalap pan kipa komui di, i me jaraui o, me pan ipwi jan komui, pan marenki: Japwilim en Kot.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
O majani, ri om Elijapet pil lijeandar ni a likailapala, a pan neitikeda jeri ol amen, a kawonu en jaunipon anjau wet; iei i me dapwan,
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Pwe jota meakot, me Kot jota kak on.
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
A Maria potoan on: Majani, nai lidu en Kaun o; en wiaui on ia duen omui majan. Tounlan o ap kotila jan re a.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
I ran oko Maria madan kotila pon nana o nan kanim en luda eu,
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Ap pedelon on nan im en Jakariaj o ranamau on Elijapet.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Kadekadeo Elijapet lao roner en Maria a ranamau on i, jeri o ap mokideda nan kaped a; a Elijapet ap direkila Nen jaraui,
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
O nil laudeda majani: Komui meid pai ren li akan, o meid iajanai ipwin kupur omui!
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
A iaduen pai wet a ko jan ia, pwe in en ai Kaun koti don ia?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Majani, ni ai roner omui ranamau, jeri o ap mokideda nan kaped i aki a peren.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
O komui meid pai, pweki komui pojon! Pwe a pan pwaida, me Kaun o kotin majani on komui.
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Maria ap majani: Lol ai kapina Kaun o,
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
O nen i perenki Kot ai Jaunkamaur.
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Pwe a kotin kupurala japwilim a lidu tikitik o. Kilan, jan met o kokolata di karoj pan kapai kin ia,
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Pwe a kotin wiaer jon en manaman on ia, me lapalap o mar a me jaraui.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
A kotin kalanan on di karoj kokolata, on irail me kin lan i.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
O a kotin wia kida lim a manaman akan. O a kotin kara wan pajan, me kin lemai nan monion arail.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
A kotin jikin wei jaupeidi kan jan mol ar, ap id kajapwilada me tikitik kan.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
A kotin kamede kida kapwa me men manadar akan, ap kotin kadarala kaip me kapwapwa kan.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
A kotin upor kin japwilim a ladu Ijrael, o kotin tamataman a kalanan,
Duen a kotin majani on jam atail akan, on Apraam o kadaudok a kokolata. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
A Maria kotikot re a jaunipon jilu, ap purelan im a.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
Ari, anjaun Elijapet leler pwen naitik, a naitikeda jeri ol amen.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
O men imp a kan o jau i ronadar, me Kaun o kotin kupura i, rap ian i peren kida.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Kadekadeo auel en ran o re pwara don jirkomjaij jeri o; ir ari ki on mar en jam a Jakariaj.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
A in a japen indada: O kaidin, pwe a pan maraneki Ioanej.
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
lrail ap indan i: Nan jota jau om men me maraneki met.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Irail ap olol on jam a, duen me a mauki, jeri en adaneki.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
I ari poeki jlet eu, ap intiniedier o majani: A pan adaneki loanej. Irail karoj ap puriamuiki.
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
A madan jilan i wajok pajan o tenap a japadokada; i ari majani o kapina Kot.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
A majak kipadi karoj, me kaukaujon imp ar, o wiawia pukat lolok jili pon nana en Iudaa karoj.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
A karoj me ronadar, kin nekinekid nan monion arail, indada: Da me jeri men et pan wiala? Pwe lim en Kaun o kotin ian i.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
A jam a Jakariaj direkila Nen jaraui ap kokopada majani:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
Kapina on Kaun Kot en Ijrael, pwe a kotidier ren japwilim a aramaj akan dore ir ala.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
O kotin wiadan kitail kamaur patail jan nan kadaudok en japwilim a ladu Dawid.
Duen a kotin majanier ren japwilim a jaukop jaraui kan, jan tapin kaua kokodo, (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Me a pan kotin dore kitail la jan ren atail imwintiti o jan nan pa en me kailon kin kitail,
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
O kotin kalanan on jam atail akan, o kotin kupureda a inau jaraui,
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
O kaula eu, me a kotin kauki on jam atail Apraam, en kotiki on kitail.
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
Pwe jen dore jan nan pa en atail imwintiti, ap papa i jo majak,
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
Nin tiak lelapok o pun mon jilan i ran karoj kokolata.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
A koe nai jeri pan adaneki: Jaukop en me lapalap o, pwe koe pan tion mon jilan en Kaun o, pwen kuonopada japwilim a al akan
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Pwen kawewe on japwilim a aramaj kamaur, iei lapwa pan dip ar akan;
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
Pweki en atail Kot a kalanan melel, me marain dakaraki don kitail jan poa.
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
Pwen kamaraini toun pali rotorot o mot en mela, o kainen on na atail nan al en popol.
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
A jeri o kakairida, o kelail ni nen e, o a kin mimi nan jap tan, lao a pan janjal on Ijrael.
