Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Nagu sa tead, on paljud teised üritanud kirja panna seda, mis on täide läinud ja puudutab ka meid.
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
Nende jutustused põhinesid esimeste pealtnägijate ja Sõna kuulutajate tõenditel
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
ja ka mina otsustasin, et kuna olen kõike seda algusest peale väga hoolikalt jälginud, oleks hea mõte kõigest toimunust kirja panna täpne jutustus.
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Tegin seda, kallis Teofilos, et sa võiksid olla kindel, et see, mida sulle õpetati, on täiesti usaldusväärne.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Sel ajal kui Heroodes oli Juudamaa kuningas, oli üks preester nimega Sakarias, kes oli pärit Abija preesterlikust rühmast. Ta oli abielus Eliisabetiga, kes põlvnes samuti preester Aaronist.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Nad mõlemad tegid, mis oli Jumala ees õige, ning järgisid hoolikalt kõiki Issanda käske ja määrusi.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Neil ei olnud lapsi, sest Eliisabet ei olnud selleks suuteline, ja nad mõlemad olid juba vanad.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Kui Sakarias teenis preestrina Jumala ees oma preesterlikus rühmas,
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
valiti ta vastavalt preestrite tavale liisu heitmisega Issanda templisse sisenema ja suitsutusrohtu põletama.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Suitsutusohvri toomise ajal palvetas väljas suur hulk rahvast.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Issanda ingel ilmus Sakariasele ja seisis suitsutusohvrialtari kõrval paremal pool.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Kui Sakarias nägi inglit, oli ta rabatud ja hakkas kartma.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Aga ingel ütles talle: „Ära karda, Sakarias! Sinu palvet on kuuldud ja su naine Eliisabet sünnitab sulle poja ja sa pead talle nimeks panema Johannes.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Ta toob sulle rõõmu ja heameelt ning tema sünd rõõmustab paljusid.
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Ta saab suureks Issanda silmis. Ta ei joo veini ega muid alkohoolseid jooke. Teda täidab Püha Vaim juba enne sündimist.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Ta pöörab paljud iisraellased tagasi Issanda, nende Jumala juurde.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Ta läheb Issanda eel Eelija vaimus ja väes, et panna isad taas oma laste peale mõtlema, ning tuua need, kes on mässumeelsed, tagasi õige arusaamise juurde, et valmistada rahvas ette Issanda jaoks.“
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
„Kuidas ma saan selles kindel olla?“küsis Sakarias inglilt. „Ma olen vana mees ja ka mu naine on eakas.“
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
„Mina olen Gabriel, “vastas ingel. „Ma seisan Jumala juures ning mind saadeti sinuga rääkima ja sulle seda head uudist tooma.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Aga kuna sa ei uskunud seda, mida ma sulle rääkisin, jääd sa tummaks ega saa kõneleda kuni määratud hetkeni, mil mu sõnad täide lähevad.“
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Väljas ootas rahvas Sakariast ja imestas, miks tal templis nii kaua aega läheb.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Kui ta lõpuks välja tuli, ei saanud ta nendega rääkida. Nad mõistsid, et ta oli templis näinud nägemust, sest kuigi ta suutis teha žeste, ei suutnud ta üldse rääkida.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Pärast seda, kui ta oma teenistusaja oli lõpetanud, läks ta koju tagasi.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Mõne aja pärast jäi tema naine Eliisabet lapseootele. Ta jäi koju viieks kuuks.
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
„Issand on seda mulle teinud, “ütles ta. „Nüüd on ta võtnud ära mu häbi teiste silmis.“
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Eliisabeti lapseootuse kuuendal kuul saatis Jumal ingel Gabrieli noore neiu juurde, kelle nimi oli Maarja ja kes elas Galileas Naatsareti linnas.
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
Ta oli kihlatud Joosepi-nimelise mehega.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Ingel tervitas teda. „Sul on eriline eesõigus, “ütles ta neiule. „Issand on sinuga.“
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Maarja oli neist sõnadest hämmelduses ja juurdles, mida selline tervitus tähendab.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
„Ära karda, Maarja, “jätkas ingel, „sest Jumal on osutanud sinu suhtes armulikkust.
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Sa jääd lapseootele ja tood ilmale poja. Sa pead talle nimeks panema Jeesus.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Ta saab väga tähtsaks ja teda nimetatakse Kõigekõrgema Pojaks. Issand Jumal annab talle tema isa Taaveti trooni
ja ta valitseb igavesti Jaakobi järeltulijate üle. Tema kuningriik ei lõpe iial.“ (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
„Kuidas see võimalik on?“küsis Maarja. „Ma olen alles neitsi.“
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Ingel vastas: „Püha Vaim tuleb sinu peale ja Kõigekõrgema vägi varjab sind. Laps, kes sünnib, on püha, ja teda hüütakse Jumala pojaks.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Ja su sugulane Eliisabet on oma vanas eas samuti lapseootel. Naine, kelle kohta öeldi, et ta ei ole võimeline lapsi saama, on kuuendat kuud lapseootel.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Jumala jaoks ei ole miski võimatu.“
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
„Siin ma olen, valmis olema Issanda teenija, “ütles Maarja. „Sündigu minuga just nii, nagu sa ütlesid.“Seejärel ingel lahkus tema juurest.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Veidi aja pärast pani Maarja end valmis ja kiirustas Juudamaa mägedesse, linna, kus oli
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Sakariase maja. Sisse astudes hõikas ta Eliisabetti.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Kohe kui Eliisabet kuulis Maarja häält, hüppas laps tema ihus rõõmu pärast. Püha Vaim täitis Eliisabeti
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
ja ta hüüdis valju häälega: „Kui õnnistatud oled sina naiste hulgas ja kui õnnistatud on laps, kes sinust sünnib!
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Miks mind nõnda austatakse, et mu Issanda ema mind külastab?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Kui ma kuulsin sind tervitust hüüdmas, hüppas laps mu ihus rõõmu pärast.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Kui õnnelik sa oled, sest sa oled veendunud, et Issand teeb seda, mida ta sulle tõotas!“
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Maarja vastas: „Kuidas ma ülistan Issandat!
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
Olen väga õnnelik Jumalas, mu Päästjas,
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
sest ta otsustas, et mina, tema teenija, olen oma tagasihoidlikust taustast hoolimata tema silmis väärtuslik. Nüüdsest peale ütlevad kõik põlvkonnad, et ma olen õnnistatud.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Kõigeväeline Jumal on teinud mulle suuri asju, tema nimi on püha.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Tema halastus kestab põlvest põlve nendele, kes teda austavad.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Oma suure jõuga on ta lõhkunud tükkideks need, kes ülbelt ennast targaks peavad.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Ta kisub mõjukad nende troonidelt maha ja ülendab need, kes on alandlikud.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Ta annab näljastele häid asju süüa ja saadab rikkad tühje käsi minema.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Ta on aidanud oma sulast Iisraeli ja pidanud teda halastuses meeles,
just nagu ta meie isadele, Aabrahamile ja tema järeltulijatele, igaveseks ajaks tõotas.“ (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
Maarja jäi Eliisabeti juurde kolmeks kuus ja naasis siis koju.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
Eliisabetil jõudis sünnitamise aeg kätte ja ta tõi ilmale poja.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Naabrid ja sugulased kuulsid, kuidas Issand oli talle oma suurt headust osutanud, ning nad tähistasid seda koos temaga.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Kaheksa päeva pärast tulid nad poissi ümber lõikama. Nad kavatsesid talle isa järgi nimeks panna Sakarias.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
„Ei, “ütles Eliisabet. „Tema nimeks peab saama Johannes.“
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
„Aga teie sugulaste hulgas pole kedagi, kellel see nimi oleks, “ütlesid nad talle.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Žestide abil küsisid nad Sakariaselt, poisi isalt, mis nime tahaks ta oma pojale panna.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Sakarias andis märku, et talle antaks midagi, mille peale kirjutada. Kõigi üllatuseks kirjutas ta: „Tema nimi on Johannes.“
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Kohe suutis ta jälle rääkida ja hakkas Jumalat ülistama.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Kõiki läheduses elavaid inimesi täitis juhtunu tõttu aukartus ning kuuldus sellest levis kogu Juuda mägismaal.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Igaüks, kes seda kuulis, mõtles, mida see peaks tähendama. „Kes sellest poisist saab?“küsisid nad, sest oli selge, et ta oli Jumala jaoks väga eriline.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
Tema isa Sakarias täitus Püha Vaimuga ja kuulutas prohvetlikult:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
„Issand, Iisraeli Jumal, on imeline, sest ta on tulnud oma rahva juurde ja nad vabastanud.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Ta on andnud meile suure Päästja oma sulase Taaveti järglaste hulgast,
nagu ta tõotas ammu aega tagasi oma pühade prohvetite kaudu. (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Ta tõotas päästa meid meie vaenlaste käest, nende käest, kes meid vihkavad.
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Ta halastas meie isade peale ja pidas meeles oma püha lepingut −
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
tõotust, mille ta oli andnud meie isale Aabrahamile.
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
Ta vabastab meid hirmust ja päästab meid meie vaenlaste käest,
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
et saaksime teda teenida ning teha kogu oma elu seda, mis on hea ja õige.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
Kuigi sa oled alles väike laps, hüütakse sind Kõigekõrgema prohvetiks, sest sa lähed Issanda eel valmistama talle teed ja
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
kuulutama tema rahvale teadmisi päästest pattude andestuse kaudu.
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
Tänu Jumala hoolitsevale headusele laseb taevas meile koiduvalgust paista,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
et see säraks neile, kes elavad pimeduses ja surma varjus, ning juhiks meid rahu teel.“
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Poiss Johannes kasvas ja sai vaimulikult tugevaks. Ta elas kõrbes, kuni jõudis kätte aeg avalikult Iisraeli teenida.
