Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Juba mitmed on võtnud ette koostada ülevaadet neist asjust, mis meie seas on täide viidud,
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
kooskõlas sellega, kuidas pealtnägijad ja sulased need on meile edasi andnud.
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
Nõnda olen minagi otsustanud, kuna ma olen algusest peale kõik täpselt järele uurinud, kirjutada korralik ülevaade sulle, kõrgesti austatud Teofilos,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
et sa teaksid, kui usaldusväärne on sulle antud õpetus.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Juuda kuninga Heroodese ajal elas Sakariase nimeline preester, Abija teenistuskorrast. Tema naine oli Aaroni järeltulija ja naise nimi oli Eliisabet.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Nad mõlemad olid õiged Jumala silmis, elades laitmatult kõigis Issanda käskudes ja korraldustes.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Aga neil ei olnud last, sest Eliisabet oli viljatu, ja nad mõlemad olid eakad.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Kord aga, kui Sakarias oli oma teenistuskorra ajal preestritalituses Jumala ees,
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
langes talle liisk minna preestrite kombe kohaselt Issanda templisse viirukit suitsutama.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Ja kui viiruki suitsutamise aeg saabus, palvetas kokku tulnud rahvahulk väljas.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Siis ilmus talle Issanda ingel, seistes suitsutusaltari paremal pool.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Teda nähes Sakarias ehmus ja teda valdas hirm.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Kuid ingel ütles talle: „Ära karda, Sakarias, sest su palvet on kuuldud. Su naine Eliisabet sünnitab sulle poja, ja sa paned talle nimeks Johannes.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Sul on temast rõõmu ja hõiskamist ning paljud rõõmustavad tema sündimisest,
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
sest ta saab suureks Issanda silmis. Ta ei tohi juua veini ega teisi kääritatud jooke, ja ta täidetakse Püha Vaimuga juba enne sündimist emaihus.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Ta pöörab palju Iisraeli rahvast tagasi Issanda, nende Jumala poole.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Ta kõnnib Issanda ees Eelija vaimus ja väes, et pöörata vanemate südamed nende laste poole ja sõnakuulmatud õigete tarkusse, et valmistada rahvas ette Issanda jaoks.“
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Sakarias küsis inglilt: „Kuidas ma saan selles kindel olla? Ma olen juba vana mees ja mu nainegi on eakas.“
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Ingel vastas talle: „Mina olen Gaabriel, kes seisab Jumala ees, ja mind on läkitatud sinuga rääkima ja kuulutama sulle seda rõõmusõnumit.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Nüüdsest jääd sa tummaks ega saa rääkida päevani, mil need asjad sünnivad, sest sa ei uskunud mu sõnu, mis lähevad täide määratud ajal.“
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Samal ajal ootas rahvas Sakariast ja pani imeks, et ta nii kaua templis viibib.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Kui ta lõpuks välja tuli, siis ei saanud ta nendega rääkida. Nad mõistsid, et ta oli templis näinud nägemust, sest ta viipas neile käega, kuid ei suutnud rääkida.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Kui Sakariase teenistuskord läbi sai, läks ta koju.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Mõne aja pärast jäi ta naine Eliisabet lapseootele ja tõmbus viieks kuuks üksindusse. Ta ütles:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
„Nõnda on Issand mulle neil päevil teinud, et ta näitas mulle oma soosingut ning võttis ära mu häbi inimeste ees.“
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Kuue kuu pärast läkitas Jumal ingel Gaabrieli Naatsareti linna Galileas,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
neitsi juurde, kelle nimi oli Maarja. Maarja oli kihlatud Joosepiga, kes põlvnes Taaveti soost.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Gaabriel läks tema juurde ja ütles: „Ole tervitatud, sa armuleidnu! Issand on sinuga!“
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Maarja kohkus väga neist sõnadest ja mõtles, mida see tervitus võiks tähendada.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Aga ingel ütles talle: „Ära karda, Maarja, sest sa oled leidnud armu Jumala silmis!
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Sa jääd lapseootele ja sünnitad poja ja paned talle nimeks Jeesus.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Tema saab suureks ja teda kutsutakse Kõigekõrgema Pojaks ning Issand Jumal annab talle tema esiisa Taaveti trooni.
Ta valitseb kuningana Jaakobi soo üle igavesti ning tema valitsus ei lõpe iialgi.“ (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Maarja küsis inglilt: „Kuidas see võimalik on, kui ma olen neitsi?“
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Ingel vastas talle: „Püha Vaim tuleb sinu peale ja Kõigekõrgema vägi katab sind. Seepärast on laps, kes sinust sünnib, Püha, ja teda kutsutakse Jumala Pojaks.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Isegi su sugulane Eliisabet on pojaootel oma vanas eas ja see on kuues kuu temal, keda öeldi olevat viljatu.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Sest Jumala käes ei ole ükski asi võimatu.“
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
Maarja ütles: „Mina olen Issanda teenija, sündigu mulle nii, nagu sa ütlesid!“Ja ingel läks tema juurest ära.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Neil päevil asus Maarja teele ja ruttas mäestikku Juuda linna.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Ta läks Sakariase majja ja tervitas Eliisabetti.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Kui Eliisabet kuulis Maarja tervitust, hüppas laps tema üsas ja Eliisabet sai täis Püha Vaimu.
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Ta hüüdis valju häälega: „Õnnistatud oled sina naiste seas ja õnnistatud on laps, keda sa kannad!
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Aga miks saab mulle osaks selline arm, et mu Issanda ema tuleb minu juurde?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Niipea kui su tervituse hääl mu kõrvu kostis, hüppas laps mu ihus rõõmu pärast.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Õnnistatud on see, kes on uskunud, et Issand täidab oma tõotused, mis ta on lubanud!“
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Maarja ütles: „Mu hing ülistab Issandat
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
ja mu vaim hõiskab Jumalas, minu Päästjas,
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
sest ta on pannud tähele oma sulase alandlikku olekut. Siitpeale hüüavad mind õnnistatuks kõik sugupõlved,
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
sest mulle on suuri asju teinud Vägev. Tema nimi on püha,
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
tema halastus ulatub nendeni, kes teda kardavad, sugupõlvest sugupõlveni.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Ta on teinud vägevaid tegusid oma käega, ta on pillutanud laiali need, kes on uhked oma mõtetes.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Ta on tõuganud maha valitsejad aujärgedelt ja ülendanud alandlikke.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Näljased on ta täitnud heade andidega, ent rikkad saatnud tühjalt minema.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Ta on kandnud hoolt oma sulase Iisraeli eest, ja osutanud halastust,
nõnda nagu ta on lubanud meie esivanematele, Aabrahamile ja tema järeltulijatele igavesti.“ (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
Maarja jäi Eliisabeti juurde umbes kolmeks kuuks ja pöördus siis tagasi koju.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
Kui Eliisabetil tuli aeg sünnitada, tõi ta ilmale poja.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Tema naabrid ja sugulased kuulsid, et Issand oli osutanud talle suurt halastust, ja nad rõõmustasid koos temaga.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Nad tulid kaheksandal päeval lapse ümberlõikamisele ja tahtsid panna talle tema isa nime Sakarias.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Kuid lapse ema ütles: „Ei, tema nimi peab olema Johannes!“
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Nad ütlesid talle: „Su suguvõsas pole kedagi sellenimelist!“
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Ja nad viipasid lapse isale, küsides, mis nime tema tahab lapsele panna.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Sakarias küsis tahvlit ning kirjutas kõigi imestuseks: „Tema nimi on Johannes!“
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Samal hetkel pääsesid ta keelepaelad valla ja ta hakkas rääkima, kiites Jumalat.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Aukartus valdas kõiki naabreid ja neist asjust räägiti kogu Juuda mägismaal.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Kõik, kes sellest kuulsid, imestasid ja küsisid: „Mis küll saab sellest lapsest?“Sest Issanda käsi oli temaga.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
Lapse isa Sakarias sai täis Püha Vaimu ja prohveteeris:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
„Kiidetud olgu Issand, Iisraeli Jumal, et ta on tulnud oma rahva hulka ja nad lunastanud.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Ta on meile üles tõstnud päästesarve oma sulase Taaveti soost,
nagu ta on rääkinud ajastute algusest oma pühade prohvetite suu kaudu, (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
pääste meie vaenlaste käest ja kõigi vihameeste käest,
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
et armu anda meie vanematele ja pidada meeles oma püha lepingut,
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
vannet, mille ta on vandunud meie esiisale Aabrahamile:
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
päästa meid meie vaenlaste käest ja lubada meil teda kartmatult teenida
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
pühaduses ja õigluses tema ees kõik meie elupäevad.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
Ja sind, minu laps, hüütakse Kõigekõrgema prohvetiks, sest sa lähed Issanda ees temale teed valmistama,
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
et anda tema rahvale teada päästest nende pattude andeksandmises,
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
meie Jumala südamliku halastuse läbi, millega meile tuleb päikesetõus taevast,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
et paista nende peale, kes elavad pimeduses ja surma varjus ja juhtida meie jalgu rahuteele.“
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Aga laps kasvas ja sai tugevaks vaimus. Ta elas kõrbes selle päevani, mil ta astus avalikult Iisraeli ette.
