Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Seeing, indeed, that, many, had taken in hand to re-arrange for themselves a narrative, concerning the facts which have been fully confirmed amongst us, —
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
according as they who from the beginning became eye-witnesses and attendants of the Word delivered them unto us,
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
it seemed good, even to me, having closely traced from the outset all things accurately, to write unto thee, in order, most excellent Theophilus:
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
that, as touching the matters which thou hadst been taught by word of mouth, thou mightest obtain full knowledge, of the certainty.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
It came to pass, in the days of Herod, king of Judaea, that there was a certain priest, by name Zachariah, of the daily course of Abia; and that he had a wife of the daughters of Aaron, and, her name, was Elizabeth.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Now they were both righteous before God, walking in all the commandments and righteous appointments of the Lord, blameless;
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
and they had no child, inasmuch as Elizabeth was barren, and, both, had become, advanced in their days.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
But it came to pass, as he was doing priestly service in the order of his daily course, before God,
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
according to the custom of his priesthood, it fell to his lot to offer incense, entering into the Temple of the Lord;
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
and, all the throng of the people, was praying outside, at the hour of the incense offering.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
And there appeared unto him a messenger of the Lord, standing on the right hand of the altar of incense;
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
and Zachariah was troubled when he beheld, and, fear, fell upon him.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
But the messenger said unto him—Do not fear, Zachariah! Inasmuch as thy supplication hath been hearkened to, —and, thy wife Elizabeth, shall bring forth a son to thee, and thou shalt call his name, John;
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
And there shall be joy to thee and exulting, and, many, over his birth, shall rejoice;
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
For he shall be great before the Lord, and, wine and strong drink, in nowise may he drink, and, with Holy Spirit, shall he be filled, already, from his mother’s womb;
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
And, many of the Sons of Israel, shall he turn towards the Lord their God;
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
And, he, shall go before him, in the spirit and power of Elijah, —To turn the hearts of fathers unto children, and the unyielding, into the prudence of the righteous, and to prepare, for the Lord, a people made ready.
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
And Zachariah said unto the messenger—Whereby, shall I know this? for, I, am, aged, and, my wife, advanced in her days.
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
And the messenger, answering, said unto him—I, am Gabriel, —he that standeth near before God; and have been sent forth to speak unto thee, and to deliver the joyful message unto thee, as touching these things.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
And lo! thou shalt be silent, and not able to speak until the day when these things shall come to pass; because thou didst not believe in my words, —the which shall be fulfilled for their season.
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
And the people were expecting Zachariah, and began to marvel that he should tarry in the Temple;
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
and when he came forth he was not able to speak unto them, and they perceived that, a vision, he had seen in the Temple, —and, he, continued making signs unto them, and remained dumb.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
And it came to pass, when the days of his public ministration were fulfilled, that he departed unto his house.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
And, after these days, Elizabeth his wife conceived, and she disguised herself five months, saying—
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Thus, for me, hath the Lord wrought, —in the days in which he looked upon me, to take away my reproach among men.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Now, in the sixth month, was the messenger Gabriel sent forth from God, into a city of Galilee, the name of which was Nazareth, —
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
unto a virgin, betrothed to a man whose name was Joseph, of the house of David; and, the name of the virgin, was, Mary;
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
and entering in unto her, he said—Joy to thee, favoured one! The Lord, be with thee!
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
And, she, at the word, was greatly troubled, and began to deliberate, of what kind, this salutation, might be.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
And the messenger said unto her—Do not fear, Mary, for thou hast found favour with God, —
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
And lo! thou shalt conceive in thy womb, and bring forth a son, and shalt call his name, Jesus:
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
the same, shall be great, and, Son of the Most High, shall be called, and the Lord God, will give unto him, the throne of David his father, —
And he shall reign over the house of Jacob, unto the ages, and, of his kingdom, there shall be, no end. (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
But Mary said unto the messenger—How, shall this thing be, seeing that, a man, I know not?
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
And answering, the messenger said unto her—The Holy Spirit, shall come upon thee, and, the power of the Most High, shall overshadow thee; wherefore, even that which is to be born, Holy, shall be called, Son of God.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
And lo! Elizabeth thy kinswoman, even she, hath conceived a son in, her old-age; —and, this month, is, the sixth, to her, the so-called barren one;
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Because no declaration from God, shall be void of power.
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
And Mary said—Lo! the handmaid of the Lord! Might it come to pass unto me, according to thy declaration. And the messenger departed from her.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
And Mary, arising, in these days, journeyed into the hill country with haste, into a city of Judah, —
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
and entered into the house of Zachariah, and saluted Elizabeth.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
And it came to pass that, as Elizabeth heard the salutation of Mary, the babe leapt in her womb, and Elizabeth was filled with Holy Spirit, —
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
and lifted up her voice with loud exclamation, and said—Blessed, art thou among women, and, blessed, is the fruit of thy womb;
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
And, whence, to me is, this, That the mother of my Lord should come, unto me?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
For lo! as the sound of thy salutation came into mine ears, the babe in my womb, leapt in exultation.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
And, happy, is she who hath believed, that there shall be a perfecting of the things which have been spoken to her from the Lord!
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
And Mary said—My soul doth magnify the Lord,
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
And my spirit hath exulted upon God my saviour;
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Because he hath looked upon the humbling of his handmaid; for lo! from the present time, all the generations, will pronounce me happy.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Because he that is mighty hath done for me great things, and, holy, is his name;
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
And his mercy is unto generations and generations, to them who revere him;
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
He hath wrought strength with his arm, He hath scattered men arrogant in the intention of their heart;
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
He hath deposed potentates from thrones, and uplifted the lowly;
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
The hungry, hath he filled with good things, and, the wealthy, hath he sent empty away;
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
He hath laid hold of Israel his servant, to be mindful of mercies:
According as he spake unto our fathers, —To Abraham, and to his seed, —Unto times age-abiding. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
And Mary abode with her about three months, and returned unto her house.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
And, to Elizabeth, was the time fulfilled, that she should be bringing forth, —and she gave birth to a son.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
And her neighbours and kinsfolk heard, that the Lord had magnified his mercy with her, and they were rejoicing with her.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
And it came to pass, on the eighth day, that they came to circumcise the child, and were calling it, after the name of its father, Zachariah.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
And his mother, answering, said—Nay! but he shall be called, John.
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
And they said unto her—There is, no one from among thy kindred, who is called by this name!
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
And they began making signs unto his father, as to what he might be wishing it to be called.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
And, asking for a small tablet, he wrote, saying—John, is his name! and they marvelled all.
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
And his mouth was opened instantly, and his tongue [loosed], and he began to speak, blessing, God.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
And fear came upon all the neighbours themselves; and, throughout all the hill-country of Judaea, were all these matters being much talked of;
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
and all who heard laid [them] up in their hearts, saying—What then shall his child be? for, even the hand of the Lord, was with him.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
And, Zachariah his father, was filled with Holy Spirit, and prophesied, saying: —
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
Blessed, be the Lord, the God of Israel! Because he hath visited and wrought redemption for his people,
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
And hath raised up a horn of salvation for us, In the house of David his servant:
According as he hath spoken by mouth of his holy ancient prophets, — (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Of salvation from among our foes, and out of the hand of all them that hate us:
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
To perform mercy with our fathers, and to be mindful of his holy covenant, —
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
The oath which he sware unto Abraham our father, To grant us,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
without fear, from the hand of enemies rescued, to be rendering divine service unto him,
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
in lovingkindness and righteousness before him, all our days.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
And, even thou, child, prophet of the Most High, shalt be called, —for thou shall march on before the Lord, to prepare his ways,
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Giving a knowledge of salvation unto his people, by a remission of their sins.
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
Because of the yearning compassion of the mercy of our God, wherein shall visit us a day-dawn from on high, —
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
To shine on them who, in the darkness and shade of death, are sitting, to guide our feet into a way of peace.
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
And, the child, went on growing, and being strengthened in spirit, and was in the deserts, until the day he was pointed out unto Israel.
