Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
ⲁ̅ⲉⲡⲉⲓⲇⲏ ⲁϩⲁϩ ϩⲓⲧⲟⲟⲧⲟⲩ ⲉⲥϩⲁⲓ ⲛⲛϣⲁϫⲉ ⲉⲧⲃⲉ ⲛⲉϩⲃⲏⲩⲉ ⲉⲛⲧⲁⲩⲧⲱⲧ ⲛϩⲏⲧ ϩⲣⲁⲉⲓ ⲛϩⲏⲧⲛ
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
ⲃ̅ⲕⲁⲧⲁ ⲑⲉ ⲉⲛⲧⲁⲩⲧⲁⲁⲥ ⲉⲧⲟⲟⲧⲛ ⲛϭⲓ ⲛⲉⲛⲧⲁⲩⲛⲁⲩ ϩⲛ ⲛⲉⲩⲃⲁⲗ ϫⲓⲛ ⲛϣⲟⲣⲡ ⲉⲁⲩϣⲱⲡⲉ ⲛϩⲩⲡⲏⲣⲉⲧⲏⲥ ⲙⲡϣⲁϫⲉ
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
ⲅ̅ⲁⲓⲣϩⲛⲁⲓ ⲇⲉ ϩⲱ ⲉⲁⲓⲟⲩⲁϩⲧ ⲛⲥⲁϩⲱⲃ ⲛⲓⲙ ϫⲓⲛ ⲛϣⲟⲣⲡ ϩⲛ ⲟⲩⲱⲣϫ ⲉⲧⲣⲁⲥϩⲁⲓⲥⲟⲩ ⲛⲁⲕ ⲟⲩⲁ ⲟⲩⲁ ⲕⲣⲁⲧⲓⲥⲧⲉ ⲑⲉⲟⲫⲓⲗⲉ
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
ⲇ̅ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲕⲉⲓⲙⲉ ⲉⲡⲱⲣϫ ⲛⲛϣⲁϫⲉ ⲉⲛⲧⲁⲩⲕⲁⲑⲏⲕⲓ ⲙⲙⲟⲕ ⲛϩⲏⲧⲟⲩ
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
ⲉ̅ⲁϥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ϩⲛ ⲛⲉϩⲟⲟⲩ ⲛϩⲏⲣⲱⲇⲏⲥ ⲡⲣⲣⲟ ⲛϯⲟⲩⲇⲁⲓⲁ ⲛϭⲓ ⲟⲩⲏⲏⲃ ⲉⲡⲉϥⲣⲁⲛ ⲡⲉ ⲍⲁⲭⲁⲣⲓⲁⲥ ⲉϥⲏⲡ ⲉⲛⲉϩⲟⲟⲩ ⲛⲁⲃⲓⲁ ⲉⲩⲛⲧϥⲟⲩⲥϩⲓⲙⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲛϣⲉⲉⲣⲉ ⲛⲁⲁⲣⲱⲛ ⲉⲡⲉⲥⲣⲁⲛ ⲡⲉ ⲉⲗⲓⲥⲁⲃⲉⲧ
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
ⲋ̅ⲛⲉⲩϣⲟⲟⲡ ⲇⲉ ⲡⲉ ⲙⲡⲉⲥⲛⲁⲩ ⲛⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ ⲙⲡⲉⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲉⲩⲙⲟⲟϣⲉ ϩⲛ ⲛⲉⲛⲧⲟⲗⲏ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲛⲙⲛⲇⲓⲕⲁⲓⲱⲙⲁ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲉⲩⲟⲩⲁⲁⲃ
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
ⲍ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲙⲙⲛⲧⲟⲩϣⲏⲣⲉ ⲙⲙⲁⲩ ⲡⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϫⲉ ⲛⲉⲟⲩⲁϭⲣⲏⲛ ⲧⲉ ⲉⲗⲓⲥⲁⲃⲉⲧ ⲁⲩⲱ ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲙⲡⲉⲥⲛⲁⲩ ⲛⲉⲁⲩⲁⲓⲁⲉⲓ ⲡⲉ ϩⲛ ⲛⲉⲩϩⲟⲟⲩ
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
ⲏ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ϩⲙ ⲡⲧⲣⲉϥϣⲙϣⲉ ϩⲛ ⲧⲧⲁⲝⲓⲥ ⲛⲛⲉϥϩⲟⲟⲩ ⲙⲡⲉⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
ⲑ̅ⲕⲁⲧⲁⲡⲥⲱⲛⲧ ⲛⲧⲙⲛⲧⲟⲩⲏⲏⲃ ⲁⲥⲣ ⲉⲧⲱϥ ⲉⲧⲁⲗⲉϣⲟⲩϩⲏⲛⲉ ⲉϩⲣⲁⲉⲓ ⲁϥⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲉⲣⲡⲉ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
ⲓ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲣⲉⲡⲙⲏⲏϣⲉ ⲧⲏⲣϥ ⲙⲡⲗⲁⲟⲥ ϣⲗⲏⲗ ⲙⲡⲥⲁ ⲛⲃⲟⲗ ⲙⲡⲛⲁⲩ ⲙⲡϣⲟⲩϩⲏⲛⲉ
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
ⲓ̅ⲁ̅ⲁⲡⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲟⲩⲱⲛϩ ⲛⲁϥ ⲉⲃⲟⲗ ⲉϥⲁϩⲉⲣⲁⲧϥ ⲛⲥⲁⲟⲩⲛⲁⲙ ⲙⲡⲉⲑⲩⲥⲓⲁⲥⲧⲏ ⲣⲓⲟⲛ ⲙⲡϣⲟⲩϩⲏⲛⲉ
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
ⲓ̅ⲃ̅ⲁϥϣⲧⲟⲣⲧⲣ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲍⲁⲭⲁⲣⲓⲁⲥ ⲛⲧⲉⲣⲉϥⲛⲁⲩ ⲁⲩⲱ ⲁⲩϩⲟⲧⲉ ϩⲉ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉϫⲱϥ
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
ⲓ̅ⲅ̅ⲡⲉϫⲉⲡⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲙⲡⲣⲣ ϩⲟⲧⲉ ⲍⲁⲭⲁⲣⲓⲁⲥ ϫⲉ ⲁⲩⲥⲱⲧⲙ ⲉⲡⲉⲕⲥⲟⲡⲥ ⲁⲩⲱ ⲧⲉⲕⲥϩⲓⲙⲉ ⲉⲗⲓⲥⲁⲃⲉⲧ ⲥⲛⲁϫⲡⲟ ⲛⲁⲕ ⲛⲟⲩϣⲏⲣⲉ ⲁⲩⲱ ⲕⲛⲁⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲡⲉϥⲣⲁⲛ ϫⲉ ⲓⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
ⲓ̅ⲇ̅ⲟⲩⲛⲟⲩⲣⲁϣⲉ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲛⲁⲕ ⲛⲙⲟⲩⲧⲉⲗⲏⲗ ⲁⲩⲱ ⲟⲩⲛϩⲁϩ ⲛⲁⲣⲁϣⲉ ⲉϫⲙⲡⲉϥϫⲡⲟ
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
ⲓ̅ⲉ̅ϥⲛⲁⲣ ⲟⲩⲛⲟϭ ⲅⲁⲣ ⲙⲡⲉⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲁⲩⲱ ⲛⲛⲉϥⲥⲉ ⲏⲣⲡ ϩⲓ ⲥⲓⲕⲉⲣⲁ ⲁⲩⲱ ϥⲛⲁⲙⲟⲩϩ ⲙⲡⲉⲡⲛⲁ ⲉϥⲟⲩⲁⲁⲃ ϫⲓⲛ ⲉϥϩⲛϩⲏⲧⲥ ⲛⲧⲉϥⲙⲁⲁⲩ
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
ⲓ̅ⲋ̅ⲁⲩⲱ ϥⲛⲁⲕⲧⲉ ⲟⲩⲙⲏⲏϣⲉ ⲛⲛϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲓⲥⲣⲁⲏⲗ ⲉⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲡⲉⲩⲛⲟⲩⲧⲉ
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
ⲓ̅ⲍ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲧⲟϥ ϥⲛⲁⲙⲟⲟϣⲉ ϩⲁⲧⲉϥϩⲏ ϩⲙ ⲡⲉⲡⲛⲁ ⲛⲙ ⲧϭⲟⲙ ⲛϩⲏⲗⲉⲓⲁⲥ ⲉⲕⲧⲟ ⲛⲛϩⲏⲧ ⲛⲛⲓⲟⲧⲉ ⲉⲛⲉⲩϣⲏⲣⲉ ⲁⲩⲱ ⲛⲁⲧⲥⲱⲧⲙ ϩⲛ ⲧⲙⲛⲧⲣⲙⲛϩⲏⲧ ⲛⲛⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ ⲉⲥⲟⲃⲧⲉ ⲛⲟⲩⲗⲁⲟⲥ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲉϥⲥⲃⲧⲱⲧ
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
ⲓ̅ⲏ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲉϫⲉⲍⲁⲭⲁⲣⲓⲁⲥ ⲙⲡⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ϫⲉ ϩⲛ ⲟⲩ ϯⲛⲁⲓⲙⲉ ⲉⲡⲁⲓ ⲁⲛⲟⲕ ⲅⲁⲣ ⲁⲓⲣϩⲗⲗⲟ ⲁⲩⲱ ⲧⲁⲥϩⲓⲙⲉ ⲁⲥⲁⲓⲁⲉⲓ ϩⲛ ⲛⲉⲥϩⲟⲟⲩ
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
ⲓ̅ⲑ̅ⲁⲡⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⲟⲩⲱϣⲃ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲁⲛⲟⲕ ⲡⲉ ⲅⲁⲃⲣⲓⲏⲗ ⲡⲉⲧⲁϩⲉⲣⲁⲧϥ ⲙⲡⲉⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲧⲛⲛⲟⲟⲩⲧ ⲉϣⲁϫⲉ ⲛⲙⲙⲁⲕ ⲁⲩⲱ ⲉⲧⲁϣⲉⲟⲉⲓϣ ⲛⲁⲕ ⲛⲛⲁⲓ
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
ⲕ̅ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ⲉⲕⲉϣⲱⲡⲉ ⲉⲕⲕⲱ ⲣⲣⲱⲕ ⲉⲙⲙⲛϭⲟⲙ ⲙⲙⲟⲕ ⲉϣⲁϫⲉ ϣⲁⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲉⲧⲉⲣⲉⲛⲁⲓ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲉⲧⲃⲉ ϫⲉⲙⲡⲕⲡⲓⲥⲧⲉⲩⲉ ⲉⲛⲁϣⲁϫⲉ ⲛⲁⲓ ⲉⲧⲛⲁϫⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ ⲡⲉⲩⲟⲉⲓϣ
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
ⲕ̅ⲁ̅ⲡⲗⲁⲟⲥ ⲇⲉ ⲛⲉϥϭⲱϣⲧ ϩⲏⲧϥ ⲛⲍⲁⲭⲁⲣⲓⲁⲥ ⲡⲉ ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲩⲣϣⲡⲏⲣⲉ ⲛⲧⲉⲣⲉϥⲱⲥⲕ ϩⲙ ⲡⲉⲣⲡⲉ
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
ⲕ̅ⲃ̅ⲛⲧⲉⲣⲉϥⲉⲓ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲡϥⲉϣϭⲙϭⲟⲙ ⲉϣⲁϫⲉ ⲛⲙⲙⲁⲩ ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲉⲓⲙⲉ ϫⲉ ⲛⲧⲁϥⲛⲁⲩ ⲉⲩϭⲱⲗⲡ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ ⲡⲉⲣⲡⲉ ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲛⲉϥϫⲱⲣⲙ ⲟⲩⲃⲏⲩ ⲡⲉ ⲁⲩⲱ ⲁϥϭⲱ ⲉϥⲟ ⲛⲙⲡⲟ
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
ⲕ̅ⲅ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ⲛⲧⲉⲣⲉⲛⲉϩⲟⲟⲩ ⲙⲡⲉϥϣⲙϣⲉ ϫⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲁϥⲃⲱⲕ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲡⲉϥⲏⲓ
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
ⲕ̅ⲇ̅ⲙⲛⲛⲥⲁ ⲛⲉⲓϩⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲥⲱⲱ ⲛϭⲓ ⲉⲗⲓⲥⲁⲃⲉⲧ ⲧⲉϥⲥϩⲓⲙⲉ ⲁⲩⲱ ⲁⲥϩⲟⲡⲥ ⲛϯⲟⲩ ⲛⲉⲃⲟⲧ ⲉⲥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
ⲕ̅ⲉ̅ϫⲉ ⲧⲁⲓ ⲧⲉ ⲑⲉ ⲉⲛⲧⲁⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲁⲁⲥ ⲛⲁⲓ ϩⲛ ⲛⲉϩⲟⲟⲩ ⲉⲛⲧⲁϥϭⲱϣⲧ ⲉϥⲓ ⲙⲡⲁⲛⲟϭⲛⲉϭ ϩⲛ ⲣⲣⲱⲙⲉ
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
ⲕ̅ⲋ̅ϩⲙ ⲡⲙⲉϩⲥⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲛⲉⲃⲟⲧ ⲁⲩϫⲟⲟⲩ ⲛⲅⲁⲃⲣⲓⲏⲗ ⲡⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲙ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲉⲩⲡⲟⲗⲓⲥ ⲛⲧⲉ ⲧⲅⲁⲗⲓⲗⲁⲓ ⲉⲡⲉⲥⲣⲁⲛ ⲡⲉ ⲛⲁⲍⲁⲣⲉⲑ
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
ⲕ̅ⲍ̅ϣⲁⲟⲩⲡⲁⲣⲑⲉⲛⲟⲥ ⲉⲁⲩϣⲡⲧⲟⲟⲧⲥ ⲛⲟⲩϩⲁⲓ ⲉⲡⲉϥⲣⲁⲛ ⲡⲉ ⲓⲱⲥⲏⲫ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ ⲡⲏⲓ ⲛⲇⲁⲩⲉⲓⲇ ⲁⲩⲱ ⲡⲣⲁⲛ ⲛⲧⲡⲁⲣⲑⲉⲛⲟⲥ ⲡⲉ ⲙⲁⲣⲓⲁ
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
ⲕ̅ⲏ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲧⲉⲣⲉϥⲃⲱⲕ ⲛⲁⲥ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲥ ϫⲉ ⲭⲁⲓⲣⲉ ⲧⲉⲛⲧⲁⲥϭⲛϩⲙⲟⲧ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲛⲙⲙⲉ
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
ⲕ̅ⲑ̅ⲛⲧⲟⲥ ⲇⲉ ⲁⲥϣⲧⲟⲣⲧⲣ ⲉϫⲙⲡϣⲁϫⲉ ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲥⲙⲟⲕⲙⲉⲕ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ϫⲉ ⲟⲩⲁϣ ⲙⲙⲓⲛⲉ ⲡⲉ ⲡⲉⲓⲁⲥⲡⲁⲥⲙⲟⲥ
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
ⲗ̅ⲡⲉϫⲉⲡⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲛⲁⲥ ϫⲉ ⲙⲡⲣⲣ ϩⲟⲧⲉ ⲙⲁⲣⲓⲁ ⲁϭⲓⲛⲉ ⲅⲁⲣ ⲛⲟⲩϩⲙⲟⲧ ⲛⲛⲁϩⲣⲙ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
ⲗ̅ⲁ̅ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ⲧⲉⲛⲁⲱⲱ ⲛⲧⲉϫⲡⲟ ⲛⲟⲩϣⲏⲣⲉ ⲛⲧⲉⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲡⲉϥⲣⲁⲛ ϫⲉ ⲓⲏⲥ
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
ⲗ̅ⲃ̅ⲡⲁⲓ ϥⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲛⲟⲩⲛⲟϭ ⲁⲩⲱ ⲥⲉⲛⲁⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲡϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲉⲧϫⲟⲥⲉ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛⲁϯ ⲛⲁϥ ⲙⲡⲉⲑⲣⲟⲛⲟⲥ ⲛⲇⲁⲩⲉⲓⲇ ⲡⲉϥⲉⲓⲱⲧ
ⲗ̅ⲅ̅ⲁⲩⲱ ϥⲛⲁⲣⲣⲣⲟ ⲉϫⲙⲡⲏⲓ ⲛⲓⲁⲕⲱⲃ ϣⲁⲛⲓⲉⲛⲉϩ ⲁⲩⲱ ⲙⲙⲛϩⲁⲏ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲛⲧⲉϥⲙⲛⲧⲣⲣⲟ (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
ⲗ̅ⲇ̅ⲡⲉϫⲉⲙⲁⲣⲓⲁ ⲇⲉ ⲙⲡⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ϫⲉ ⲛⲁϣ ⲛϩⲉ ⲡⲁⲓ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲉⲙⲡⲓⲥⲟⲩⲛϩⲟⲟⲩⲧ
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
ⲗ̅ⲉ̅ⲁⲡⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⲟⲩⲱϣⲃ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲥ ϫⲉ ⲟⲩⲡⲛⲁ ⲉϥⲟⲩⲁⲁⲃ ⲡⲉⲧⲛⲏⲩ ⲉϩⲣⲁⲉⲓ ⲉϫⲱ ⲁⲩⲱ ⲧϭⲟⲙ ⲛⲧⲉⲡⲉⲧϫⲟⲥⲉ ⲡⲉⲧⲛⲁⲣϩⲁⲓⲃⲉⲥ ⲉⲣⲟ ⲉⲧⲃⲉ ⲡⲁⲓ ⲡⲉⲧⲉⲛⲁϫⲡⲟϥ ⲉϥⲟⲩⲁⲁⲃ ⲥⲉⲛⲁⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲡϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
ⲗ̅ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲉⲓⲥ ⲉⲗⲓⲥⲁⲃⲉⲧ ⲧⲟⲩⲥⲩⲅⲅⲉⲛⲏⲥ ⲛⲧⲟⲥ ϩⲱⲱⲥ ⲟⲛ ⲁⲥⲱⲱ ⲛⲟⲩϣⲏⲣⲉ ϩⲛ ⲧⲉⲥⲙⲛⲧϩⲗⲗⲱ ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲥⲙⲉϩⲥⲟⲟⲩ ⲛⲉⲃⲟⲧ ⲡⲉ ⲡⲁⲓ ⲧⲁⲓ ⲉϣⲁⲩⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟⲥ ϫⲉ ⲧⲁϭⲣⲏⲛ
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
ⲗ̅ⲍ̅ϫⲉ ⲛⲛⲉⲗⲁⲁⲩ ⲛϣⲁϫⲉ ⲣⲁⲧϭⲟⲙⲛⲛⲁϩⲣⲙ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
ⲗ̅ⲏ̅ⲡⲉϫⲁⲥ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲙⲁⲣⲓⲁ ϫⲉ ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ⲁⲛⲅ ⲑⲙϩⲁⲗ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲙⲁⲣⲉⲥϣⲱⲡⲉ ⲛⲁⲉⲓ ⲕⲁⲧⲁ ⲡⲉⲕϣⲁϫⲉ ⲁⲩⲱ ⲁⲡⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲃⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲟⲟⲧⲥ
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
ⲗ̅ⲑ̅ⲁⲥⲧⲱⲟⲩⲛⲥ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲙⲁⲣⲓⲁ ϩⲛ ⲛⲉⲓϩⲟⲟⲩ ⲁⲥⲃⲱⲕ ⲉⲧⲟⲣⲓⲛⲏ ϩⲛ ⲟⲩϭⲉⲡⲏ ⲉⲧⲡⲟⲗⲓⲥ ⲛϯⲟⲩⲇⲁⲓⲁ
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
ⲙ̅ⲁⲥⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲏⲓ ⲛⲍⲁⲭⲁⲣⲓⲁⲥ ⲁⲥⲁⲥⲡⲁⲍⲉ ⲛⲉⲗⲓⲥⲁⲃⲉⲧ
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
ⲙ̅ⲁ̅ⲁⲩⲱ ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲛⲧⲉⲣⲉⲉⲗⲓⲥⲁⲃⲉⲧ ⲥⲱⲧⲙ ⲉⲡⲁⲥⲡⲁⲥⲙⲟⲥ ⲙⲙⲁⲣⲓⲁ ⲁⲡϣⲏⲣⲉ ϣⲏⲙ ⲕⲓⲙ ϩⲣⲁⲓ ⲛϩⲏⲧⲥ ⲁⲩⲱ ⲁⲉⲗⲓⲥⲁⲃⲉⲧ ⲙⲟⲩϩ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ ⲡⲉⲡⲛⲁ ⲉⲧⲟⲩⲁⲁⲃ
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
ⲙ̅ⲃ̅ⲁⲥϥⲓϩⲣⲁⲥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲟⲩⲛⲟϭ ⲛⲥⲙⲏ ⲡⲉϫⲁⲥ ϫⲉ ⲧⲉⲥⲙⲁⲙⲁⲁⲧ ⲛⲧⲟ ϩⲛ ⲛⲉϩⲓⲟⲙⲉ ⲁⲩⲱ ϥⲥⲙⲁⲙⲁⲁⲧ ⲛϭⲓ ⲡⲕⲁⲣⲡⲟⲥ ⲛϩⲏⲧⲉ
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
ⲙ̅ⲅ̅ϫⲉ ⲁⲛⲅ ⲛⲓⲙ ⲁⲛⲟⲕ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲧⲙⲁⲁⲩ ⲙⲡⲁϫⲟⲉⲓⲥ ⲉⲓ ⲉⲣⲁⲧ
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
ⲙ̅ⲇ̅ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ⲅⲁⲣ ⲛⲧⲉⲣⲉⲧⲉⲥⲙⲏ ⲙⲡⲟⲩⲁⲥⲡⲁⲥⲙⲟⲥ ⲧⲁϩⲉⲛⲁⲙⲁⲁϫⲉ ⲁⲡϣⲏⲣⲉ ϣⲏⲙ ⲕⲓⲙ ϩⲛ ⲟⲩⲧⲉⲗⲏⲗ ⲛϩⲏⲧ
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
ⲙ̅ⲉ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲁⲓⲁⲧⲥ ⲛⲧⲉⲛⲧⲁⲥⲡⲓⲥⲧⲉⲩⲉ ϫⲉ ⲟⲩⲛⲟⲩϫⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲛⲛⲉⲛⲧⲁⲩϫⲟⲟⲩ ⲛⲁⲥ ϩⲓⲧⲙ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
ⲙ̅ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲉϫⲉⲙⲁⲣⲓⲁ ϫⲉ ⲧⲁⲯⲩⲭⲏ ϫⲓⲥⲉ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
ⲙ̅ⲍ̅ⲁⲡⲁⲡⲛⲁ ⲧⲉⲗⲏⲗ ⲉϫⲙ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲡⲁⲥⲱⲧⲏⲣ
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
ⲙ̅ⲏ̅ϫⲉ ⲁϥϭⲱϣⲧ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉϫⲙⲡⲉⲑⲃⲃⲓⲟ ⲛⲧⲉϥϩⲙϩⲁⲗ ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ⲅⲁⲣ ϫⲓⲛ ⲧⲉⲛⲟⲩ ⲥⲉⲛⲁⲧⲙⲁⲓⲟ ⲛϭⲓ ⲅⲉⲛⲉⲁ ⲛⲓⲙ
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
ⲙ̅ⲑ̅ϫⲉ ⲁϥⲓⲣⲉ ⲛⲁⲓ ⲛϩⲉⲛⲙⲛⲧⲛⲟϭ ⲛϭⲓ ⲡⲉⲧⲉⲟⲩⲛϭⲟⲙ ⲙⲙⲟϥ ⲁⲩⲱ ⲡⲉϥⲣⲁⲛ ⲟⲩⲁⲁⲃ
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
ⲛ̅ⲡⲉϥⲛⲁ ϫⲓⲛⲟⲩϫⲱⲙ ϣⲁⲩϫⲱⲙ ⲉϫⲛ ⲛⲉⲧⲣ ϩⲟⲧⲉ ϩⲏⲧϥ
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
ⲛ̅ⲁ̅ⲁϥⲉⲓⲣⲉ ⲛⲟⲩϭⲟⲙ ϩⲙ ⲡⲉϥϭⲃⲟⲓ ⲁϥϫⲱⲱⲣⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲛϫⲁⲥⲓϩⲏⲧ ϩⲙ ⲡⲙⲉⲉⲩⲉ ⲛⲛⲉⲩϩⲏⲧ
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
ⲛ̅ⲃ̅ⲁϥϣⲟⲣϣⲣ ⲛⲛⲓⲇⲩⲛⲁⲥⲧⲏⲥ ϩⲓⲛⲉⲩⲑⲣⲟⲛⲟⲥ ⲁϥϫⲓⲥⲉ ⲛⲛⲉⲧⲑⲃⲃⲓⲏⲩ
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
ⲛ̅ⲅ̅ⲁϥⲧⲥⲓⲉ ⲛⲉⲧϩⲕⲁⲓⲧ ⲛⲁⲅⲁⲑⲟⲛ ⲁϥϫⲉⲩⲣⲣⲙⲙⲁⲟ ⲉⲩϣⲟⲩⲉⲓⲧ
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
ⲛ̅ⲇ̅ⲁϥϯⲧⲟⲟⲧϥ ⲙⲡⲓⲥⲣⲁⲏⲗ ⲡⲉϥϩⲙϩⲁⲗ ⲉⲣⲡⲙⲉⲉⲩⲉ ⲙⲡⲛⲁⲁ
ⲛ̅ⲉ̅ⲕⲁⲧⲁ ⲑⲉ ⲉⲛⲧⲁϥϣⲁϫⲉ ⲙⲛ ⲛⲉⲛⲓⲟⲧⲉ ⲁⲃⲣⲁϩⲁⲙ ⲙⲛ ⲡⲉϥⲥⲡⲉⲣⲙⲁ ϣⲁ ⲉⲛⲉϩ (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
ⲛ̅ⲋ̅ⲙⲁⲣⲓⲁ ⲇⲉ ⲁⲥϭⲱ ϩⲁϩⲧⲏⲥ ⲛϣⲟⲙⲛⲧ ⲛⲉⲃⲟⲧ ⲁⲩⲱ ⲁⲥⲕⲟⲧⲥ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲡⲉⲥⲏⲉⲓ
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
ⲛ̅ⲍ̅ⲁⲡⲉⲩⲟⲓϣ ⲇⲉ ϫⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲉⲗⲓⲥⲁⲃⲉⲧ ⲉⲧⲣⲉⲥⲙⲓⲥⲉ ⲁⲩⲱ ⲁⲥϫⲡⲟ ⲛⲟⲩϣⲏⲣⲉ
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
ⲛ̅ⲏ̅ⲁⲩⲥⲱⲧⲙ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲛⲉⲥⲣⲙⲣⲁⲩⲏ ⲙⲛ ⲛⲉⲥⲣⲙⲣⲁⲓⲧⲉ ϫⲉ ⲁⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲧⲁϣⲉⲡⲉϥⲛⲁ ⲛⲙⲙⲁⲥ ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲣⲁϣⲉ ⲛⲙⲙⲁⲥ
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
ⲛ̅ⲑ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ϩⲙ ⲡⲙⲉϩϣⲙⲟⲩⲛ ⲛϩⲟⲟⲩ ⲁⲩⲉⲓ ⲉⲩⲛⲁⲥⲃⲃⲉ ⲡϣⲏⲣⲉ ϣⲏⲙ ⲁⲩⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲙⲡⲣⲁⲛ ⲙⲡⲉϥⲓⲱⲧ ϫⲉ ⲍⲁⲭⲁⲣⲓⲁⲥ
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
ⲝ̅ⲁⲧⲉϥⲙⲁⲁⲩ ⲇⲉ ⲟⲩⲱϣⲃ ϫⲉ ⲙⲙⲟⲛ ⲁⲗⲗⲁ ⲉⲩⲛⲁⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲓⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
ⲝ̅ⲁ̅ⲡⲉϫⲁⲩ ⲇⲉ ⲛⲁⲥ ϫⲉ ⲙⲙⲛⲗⲁⲁⲩ ϩⲛ ⲧⲟⲩⲣⲁⲓⲧⲉ ⲉⲩⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲙⲡⲉⲓⲣⲁⲛ
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
ⲝ̅ⲃ̅ⲛⲉⲩϫⲱⲣⲙ ⲇⲉ ⲟⲩⲃⲉ ⲡⲉϥⲓⲱⲧ ϫⲉ ⲉⲕⲟⲩⲉϣⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲛⲓⲙ
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
ⲝ̅ⲅ̅ⲁϥⲁⲓⲧⲓ ⲇⲉ ⲛⲟⲩⲡⲓⲛⲁⲕⲓⲥ ⲁϥⲥϩⲁⲓ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲓⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ ⲡⲉ ⲡⲉϥⲣⲁⲛ ⲁⲩⲣϣⲡⲏⲣⲉ ⲇⲉ ⲧⲏⲣⲟⲩ
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
ⲝ̅ⲇ̅ⲁⲣⲱϥ ⲇⲉ ⲟⲩⲱⲛ ⲛⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ⲙⲛ ⲡⲉϥⲗⲁⲥ ⲁϥϣⲁϫⲉ ⲉϥⲥⲙⲟⲩ ⲉⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
ⲝ̅ⲉ̅ⲁⲩϩⲟⲧⲉ ⲇⲉ ϣⲱⲡⲉ ⲉϫⲛ ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲟⲩⲏϩ ϩⲙ ⲡⲉⲩⲕⲱⲧⲉ ⲁⲩⲱ ϩⲛ ⲧⲟⲣⲓⲛⲏ ⲧⲏⲣⲥ ⲛϯⲟⲩⲇⲁⲓⲁ ⲛⲉⲩϣⲁϫⲉ ⲡⲉ ⲛⲛⲉⲓϣⲁϫⲉ ⲧⲏⲣⲟⲩ
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
ⲝ̅ⲋ̅ⲁⲛⲉⲛⲧⲁⲩⲥⲱⲧⲙ ⲇⲉ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲕⲁⲁⲩ ϩⲙ ⲡⲉⲩϩⲏⲧ ⲉⲩϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲡⲉⲓϣⲏⲣⲉ ϣⲏⲙ ⲛⲁⲣⲟⲩ ⲕⲁⲓⲅⲁⲣ ⲧϭⲓϫ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲛⲉⲥϣⲟⲟⲡ ⲛⲙⲙⲁϥ ⲡⲉ
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
ⲝ̅ⲍ̅ⲁⲍⲁⲭⲁⲣⲓⲁⲥ ⲇⲉ ⲡⲉϥⲓⲱⲧ ⲙⲟⲩϩ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ ⲡⲉⲡⲛⲁ ⲉⲧⲟⲩⲁⲁⲃ ⲁϥⲡⲣⲟⲫⲏⲧⲉⲩⲉ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
ⲝ̅ⲏ̅ϫⲉ ϥⲥⲙⲁⲙⲁⲁⲧ ⲛϭⲓ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲙⲡⲓⲥⲣⲁⲏⲗ ϫⲉⲁϥϭⲙⲡⲉϥϣⲓⲛⲉ ⲁⲩⲱ ⲁϥⲓⲣⲉ ⲛⲟⲩⲥⲱⲧⲉ ⲙⲡⲉϥⲗⲁⲟⲥ
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
ⲝ̅ⲑ̅ⲁϥⲧⲟⲩⲛⲟⲥ ⲛⲟⲩⲧⲁⲡ ⲛⲟⲩϫⲁⲓ ⲛⲁⲛ ϩⲙ ⲡⲏⲓ ⲛⲇⲁⲩⲉⲓⲇ ⲡⲉϥϩⲙϩⲁⲗ
ⲟ̅ⲕⲁⲧⲁ ⲑⲉ ⲉⲛⲧⲁϥϣⲁϫⲉ ϩⲓⲧⲛ ⲧⲧⲁⲡⲣⲟ ⲛⲛⲉϥⲡⲣⲟⲫⲏⲧⲏⲥ ⲉⲧⲟⲩⲁⲁⲃ ϫⲓⲛⲉⲛⲉϩ (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
ⲟ̅ⲁ̅ⲛⲟⲩⲟⲩϫⲁⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲛ ⲛⲉⲛϫⲁϫⲉ ⲁⲩⲱ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲧϭⲓϫ ⲛⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲙⲟⲥⲧⲉ ⲙⲙⲟⲛ
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
ⲟ̅ⲃ̅ⲉⲉⲓⲣⲉ ⲛⲟⲩⲛⲁ ⲙⲛ ⲛⲉⲛⲓⲟⲧⲉ ⲉⲣⲡⲙⲉⲉⲩⲉ ⲛⲧⲉϥⲇⲓⲁⲑⲏⲕⲏ ⲉⲧⲟⲩⲁⲁⲃ
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
ⲟ̅ⲅ̅ⲡⲁⲛⲁϣ ⲛⲧⲁϥⲱⲣⲕ ⲙⲙⲟϥ ⲛⲛⲁⲃⲣⲁϩⲁⲙ ⲡⲉⲛⲓⲱⲧ ⲉϯⲑⲉ ⲛⲁⲛ
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
ⲟ̅ⲇ̅ⲁϫⲛϩⲟⲧⲉ ⲉⲁⲛⲛⲟⲩϩⲙ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲛ ⲛⲉⲛϫⲁϫⲉ ⲉϣⲙϣⲉ ⲛⲁϥ
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
ⲟ̅ⲉ̅ϩⲛ ⲟⲩⲟⲩⲟⲡ ⲛⲙⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥⲩⲛⲏ ⲙⲡⲉϥⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲛⲉⲛϩⲟⲟⲩ ⲧⲏⲣⲟⲩ
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
ⲟ̅ⲋ̅ⲛⲧⲟⲕ ⲇⲉ ϩⲱⲱⲕ ⲡⲁϣⲏⲣⲉ ⲥⲉⲛⲁⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟⲕ ϫⲉ ⲡⲉⲡⲣⲟⲫⲏⲧⲏⲥ ⲙⲡⲉⲧϫⲟⲥⲉ ⲕⲛⲁⲙⲟⲟϣⲉ ⲅⲁⲣ ϩⲁⲑⲏ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲉⲥⲟⲃⲧⲉ ⲛⲛⲉϥϩⲓⲟⲟⲩⲉ
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
ⲟ̅ⲍ̅ⲉϯ ⲛⲟⲩⲥⲟⲟⲩⲛ ⲛⲟⲩϫⲁⲓ ⲙⲡⲉϥⲗⲁⲟⲥ ϩⲙ ⲡⲕⲱ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲛⲉⲩⲛⲟⲃⲉ
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
ⲟ̅ⲏ̅ⲉⲧⲃⲉ ⲧⲙⲛⲧϣⲁⲛϩⲧⲏϥ ⲙⲡⲛⲁⲁ ⲙⲡⲉⲛⲛⲟⲩⲧⲉ ϩⲛ ⲛⲉⲧϥⲛⲁϭⲙ ⲡⲉⲛϣⲓⲛⲉ ⲛϩⲏⲧⲟⲩ ⲛϭⲓ ⲡⲟⲩⲟⲉⲓⲛ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ ⲡϫⲓⲥⲉ
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
ⲟ̅ⲑ̅ⲉⲣⲟⲩⲟⲉⲓⲛ ⲉⲛⲉⲧϩⲙ ⲡⲕⲁⲕⲉ ⲙⲛ ⲛⲉⲧϩⲙⲟⲟⲥ ϩⲛ ⲑⲁⲓⲃⲉⲥ ⲙⲡⲙⲟⲩ ⲉⲥⲟⲟⲩⲧⲛ ⲛⲛⲉⲛⲟⲩⲉⲣⲏⲧⲉ ⲉⲧⲉϩⲓⲏ ⲛϯⲣⲏⲛⲏ
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
ⲡ̅ⲡϣⲏⲣⲉ ⲇⲉ ϣⲏⲙ ⲁϥⲁⲩⲝⲁⲛⲉ ⲁⲩⲱ ⲁϥϭⲙϭⲟⲙ ϩⲙ ⲡⲉⲡⲛⲁ ⲛⲉϥϣⲟⲟⲡ ⲇⲉ ⲡⲉ ϩⲛ ⲛϫⲁⲓⲉ ϣⲁⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲙⲡⲉϥⲟⲩⲱⲛϩ ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲡⲓⲥⲣⲁⲏⲗ
