Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
О И в часа на каденето цялото множество на людете се молеше отвън.
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
О И, ето, ще млъкнеш, и не ще можеш да говориш до деня, когато ще се сбъдне това, защото не повярва думите ми, които ще се сбъднат своевременно.
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
видя се добре и на мене, който изследвах подробно всичко от началото, да ти пиша наред за това, почтени Теофиле,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
за да познаеш достоверността на това, в което си бил поучаван.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
В дните на Юдейския цар Ирод имаше един свещеник от Авиевия отред, на име Захария; и жена му беше от Аароновите потомци, и се наричаше Елисавета.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Те и двамата бяха праведни пред Бога, като ходеха непорочно във всичките Господни заповеди и наредби.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
И нямаха чадо, понеже Елисавета беше неплодна, а и двамата бяха в напреднала възраст.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
И като свещенодействуваше той пред Бога по реда на своя отред,
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
по обичая на свещеничеството, нему се падна по жребие да влезе в Господния храм и да покади.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
И в часа на каденето цялото множество на людете се молеше отвън.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
И яви му се ангел от Господа, стоящ отдясно на кадилния олтар.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
И Захарий като го видя, смути се, и страх го обзе.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Но ангелът му рече: Не бой се, Захари; защото твоята молитва е чута, и жена ти Елисавета ще ти роди син, когото ще наречеш Иоан.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Той ще ти бъде за радост и веселие; и мнозина ще се зарадват за неговото рождение.
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Защото ще бъде велик пред Господа; вино и спиртно питие няма да пие; и ще се изпълни със Святия Дух още от зачатието си.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
И ще обърне мнозина от израилтяните към Господа техния Бог.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Той ще предиде пред лицето Му в духа и силата на Илия, за да обърна сърцата на бащите към чадата, и непокорните към мъдростта на праведните, да приготви за Господа благоразположен народ.
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
А Захария рече на ангела: По какво ще узная това? Защото аз съм стар, и жена ми е в напреднала възраст.
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Ангелът в отговор му каза: Аз съм Гавриил, който стои пред Бога; и съм изпратен да ти говоря и да ти благовестя това.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
И, ето, ще млъкнеш, и не ще можеш да говориш, до деня, когато ще се сбъдне това, защото не повярва думите ми, които ще се сбъднат своевременно.
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
И людете чакаха Захария, и се чудеха, че се бави в храма.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
А когато излезе, не можеше да им продума; и те разбраха, че е видял видение в храма, защото той им правеше знакове и оставаше ням.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
И като се навършиха дните на службата му, той отиде у дома си.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
А след тия дни жена му Елисавета зачна; и криеше се пет месеца, като казваше:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Така ми стори Господ в дните, когато погледна милостиво, за да отнеме от човеците причината да ме корят.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
А в шестия месец ангел Гавриил бе изпратен от Бога в галилейския град, наречен Назарет,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
при една девица, сгодена за мъж на име Йосиф от Давидовия дом; а името на девицата бе Мария.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
И като дойде ангелът при нея, рече: Здравей благодатна! Господ е с тебе, [благословена си ти между жените].
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
А тя много се смути от думата му и в недоумение беше, какъв ли ще бъде тоя поздрав.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
И ангелът - рече: Не бой се, Марио, защото си придобила Божието благоволение.
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
И ето, ще зачнеш в утробата си и ще родиш син, Когото ще наречеш Исус.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Той ще бъде велик, и ще се нарече Син на Всевишния; и Господ Бог ще Му даде престола на баща Му Давида.
Ще царува над Якововия дом до века; и царството Му не ще има край. (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
А Мария рече на ангела: Как ще бъде това, тъй като мъж не познавам?
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
И ангелът в отговор - рече: Святият дух ще дойде върху ти и силата но Всевишния ще те осени; за туй, и святото Онова, Което ще се роди от тебе, ще се нарече Божий Син.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
И, ето, твоята сродница Елисавета, и тя в старините си е зачнала син; и това е шестия месец за нея, която се казваше неплодна.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Защото за Бога няма невъзможно нещо.
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
И Мария рече: Ето Господната слугиня; нека ми бъде според както си казал. И ангелът си отиде от нея.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
През тия дни Мария стана и отиде бързо към хълмистата страна, в един Юдов град,
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
и влезе в Захариевата къща и поздрави Елисавета.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
И щом чу Елисавета Марииния поздрав, младенецът заигра в утробата -; и Елисавета се изпълни със Святия Дух,
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
и като извика със силен глас рече: Благословена си ти между жените, и благословен е плодът на твоята утроба!
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
И от какво ми е тая чест, да дойде при мене майката на моя Господ?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Защото, ето, щом стигна гласът на твоя поздрав до ушите ми, младенецът заигра радостно в утробата ми.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
И блажена е тая, която е повярвала, че ще се сбъдне казаното - от Господа.
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
И Мария каза: Величае душата ми Господа,
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
и зарадва се духът ми в Господа, Спасителя мой,
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Защото погледна милостиво на ниското положение на слугинята си; и ето, отсега ще ме ублажават всичките родове.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Защото Силният извърши за мене велики дела; и свято е Неговото име.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
И, през родове и родове, Неговата милост е върху ония, които Му се боят.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Извърши силни дела със Своята мишца; разпръсна ония, които са горделиви в мислите на сърцето си.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Свали владетели от престолите им. И въздигна смирени.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Гладните напълни с блага. А богатите отпрати празни.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Помогна на слугата Си Израиля, за да помни да покаже милост.
(Както бе говорил на бащите ни). Към Авраама и към неговото потомство до века. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
А Мария, като преседя с нея около три месеца, върна се у дома си.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
А на Елисавета се навърши времето да роди; и роди син.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
И като чуха съседите и роднините -, че Господ показал към нея велика милост, радваха се с нея.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
И на осмия ден дойдоха да обрежат детенцето; и щяха да го нарекат Захария, по бащиното му име.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Но майка му в отговор каза: Не, но ще се нарече Иоан.
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
И рекоха -: Няма никой в рода ти, който се нарича с това име.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
И запитаха баща му със знакове, как би искал той да го нарекат.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
А той поиска дъсчица и написа тия думи: Иоан е името му. И те всички се почудиха.
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
И начаса му се отвориха устата, и езикът му се развърза, и той проговори и благославяше Бога.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
И страх обзе всичките им съседи; и за всичко това се говореше по цялата хълмиста страна на Юдея.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
И всички, които чуха, пазеха това в сърцата си, казвайки: Какво ли ще бъде това детенце? Защото Господната ръка беше с него.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
Тогава баща му Захария се изпълни със Святия Дух и пророкува, казвайки:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
Благословен Господ, израилевия Бог, защото посети Своите люде и извърши изкупление за тях.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
И въздигна рог на спасение за нас в дома на слугата Си Давида,
(Както е говорил чрез устата на святите Си от века пророци). (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Избавление от неприятелите ни и от ръката на всички, които ни мразят,
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
за да покаже милост към бащите ни и да спомни святия Свой завет,
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
клетвата, с която се закле на баща ни Авраама.
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
Да даде нам, бидейки освободени от ръката на неприятелите ни. Да му служим без страх,
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
в святост и правда пред Него, през всичките си дни.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
Да! И ти, детенце, пророк на Всевишния ще се наречеш; защото ще вървиш пред лицето на Господа да приготвиш пътищата за Него.
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
За да дадеш на Неговите люде да познаят спасение чрез прощаване греховете им,
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
поради милосърдието на нашия Бог, с което ще ни посети зора отгоре,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
за да осияе седящите в тъмнина и в мрачна сянка; така щото да отправи нозете ни в пътя на мира.
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
А детенцето растеше и крепнеше по дух; и беше в пустините до деня, когато се яви на Израиля.
