Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Nubo ɗuce wo tum nangen mulangka dor digero wo tim ɗong ɗong more beu,
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
Nawo bou binen kang nubo wo kaba tom nuwe kanga nuweu kange cangatini kereu.
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
La yilam yarak tak minen wori min fuwam ɗigero wiyak ki kaba, nan mulang mwen ɗigero wo wank ki wank nii la ɗureu Tiyofila.
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Nyori na mwi nyimon bilenke dikero ci merang mweneu.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Ki kumeni Hiridu liya Yahuda, nii wabe kange wi dendo Zakariya wo mwanlor Abija; Wice Alicabatu ken naniyak Haruna.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Gwam ce ci cak-cak ka kwama (ci manki) kurom mor werfun kange bidoti te luwe.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Dila ciman ki bwe wori Alicabatu Combilome, ri cin cirarangum gwance.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
La kambo Zakariya ka kwama ma nangentini nii waberti wo bwangten cokka ce keu.
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Ki nure ciki bwangten de naci cok nii wabe wo a wabtiyeu, la cin cok co ki dajen naci doken mor bi kur wabe Teluwe naci tui nuwanko ficange.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Mwerka nibe ko gwam kuob dilo ti kale ki kwama wo nuwanko ficangeu tui tiye.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
La bwetomange Teluweu cer cinen lan tiken cattiyer tancilan ficanger.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Kambo Zakariya toceri, kwomco, la taito tanco.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Dila bwe tomange kwama yico “Cuware tai Zakariya, wori cin nuwam dilo mweu. Wi mwe Alicabatu an bo mwen bwe. Mwi Co dencero Yowana.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Mwan yikam ki bilangtum kange fuwor nere, la nubo kila a bilangti ki borcere.
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Wori Canyi lan ki dur kabuni Te-luwe. Mani co no mwem bi tuittuibti kaka diker no karo kwam kwame, Catin din ki yiwa tangbe ko wucakeu mor fwiye nece.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Naniyak Iciraila ko duce wo a yila cuko Teluwe kwama Cenen.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Can ya kabum Teluwe mo yu wa tangbo kange bikwan Iliyak, Na yilau ki ner tebembo bibeyo nen kange wo bongi nyeu na ya mor nyomka cak-cake -na ci Ywel te luwe nin nubo wo ci cok cineneu.”
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Zakariya yi Bwetanange wucake “Ma nyom dike wo nyi? wori min cele ri wimi coro kilam”.
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Nii tomangeu wucakeu Ciya yicoki “Mo Jibrai'lu, wo tire kabum kwamau. Cin tomu ye nami yinen ker, nan bo mwen ki kero lomlome.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
La to! Mwan yilam cōk, mani mwa dol tokka kere ti, dila diya dikero buro dimmeri ntimade. Wori mwi nebo bilenker ker miro nin, wo a diiti ki kwama dong-donge
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
La nubo ningtang Zakariya ti. Cin nyimangi wori cinti lenger mor bikur waber.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Dila ki kwa'ma ci ceruweri, dolbo yici ker. La ciin nyimom ki cin to dukum ki kwamawo ci mor bikur-wabereu. La cin nungkancinen ti ki kank worimani citok ker ti.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
La yilam kambo kumeni nanger cero cume ri, cin cu lo co.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Kambo kume ni wo cumeri, wice Alicabatu tum fwer la cin yu rangum dorceri na cuwako nunge ce. Cin yiki,
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
“Wo lo diker kwama mamene kambo ci toye ki corciniyeu, naci tum kwenduwe miu ka nobe.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Ki ciwako nukkune, kwama tom nii tomange wuccake Jibrailu mor Cinanlor Galili ci coti ki Nazaret,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
bubiya nin wo cine ken nii kange wo den cero Yucufu, wo naniyak Dauda, la bubiya dendo Maryamu.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Cin bow Cinenri ciki, “A Ysrumnen, mo wo fiya cini ducce! Teluwe wi kange mo”.
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
La cin kulongum duce, ki kercero la cin kwabi, ya rume ye wo.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Bwe tomange wuccake yicoki, “Cuware tai, Maryamu, wori mwin fiya cini kwama nin.
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
To, mwan tu fwed ri na mwi bo bwe. Mwa cun den cero 'Yecu'.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Can yilam nii dur la ci cuu ki Bibwe nii dur re. Teluwe kwama atin ne co kuti le liyare Tekwace Dauda.
Can ma liyar dor lo Yakubu diiri, Liyar cero manki dika”. (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Maryamu me bibwetomange wuccake ki; “Dike wo a bwinyi la mi nyumumbo nii na bare wiyeu?”
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Bibwe tomange kwaama ciya ri yi co ki, “Yuwa tangba kwamako an bow mwinen, ri bi kwan nii dur reu atin bow dor mwer. La wucakke wo mwi bo tiyeu a coki Bibwe kwama.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
To, na niya mweko Alicabatu tu fwer ki ciraka ceko. Wo co cuwiyak ceko mukkune, co wo no ci cuoti ki combilomeu.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Di kero kange mani wo mani a mati kabum kwama”.
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
Maryamu yi ki, “To, min bubiya canga kwama. A yila men na tomange meu”. Dila bwe tomange kwama dob co.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Dila Maryamu kweni ki kume tini co wulom wulom yaken mor bi ten kongtini, yaken bi ten Yahuda.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Ciin yaken mor luwe Zakariya ri cin yarum Alicabatu.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Yilam kambo Alicabatu nuwa yarume Maryamu ri bwe mor fwe ce mokangi la Alicabatu diim ki yuwa tangbako wucake.
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Ciin kung dir cero kibi kwan ciki, “Mwin nii bi bwiyere mor natube, ri nii bwiyere bwe wo mor fwiye meu.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Ye bwi wo fiya yenye, la ne Te luwe mi a bou ti mi nene?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
La ta kambo diir yaru mer mwero bou tu miyeri bwe fwe.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Nii bi bwiyere co nawiye wo ne bilenke ki digero wo ciyi co fiye kwama wiye atin dii me.
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Maryamu yiki “Dume miu caklang Te luwe
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
re, yuwa tangba miu bilangi kwama nii cyer yerenin.
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Wori cin to cukka dorek bubiya canga ce. La to, nawo kange kab kaltini gwam a co yeki nii bi bwiyere.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Wori co, wo nii bi kwaneu, ma men digero dur, la den cero wucak.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Jire duwe ceu tii nyo kal ya ciko kaleu ki buro wo nuwa taicero tiyeu.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Cin nung bi kwancero ki kank cek, cin yalum buro ki kunka duwek keu ki dike ci kwati neer cere.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Cin cukkangum bi bei liyabbe dor kutile cero nin, la cin kungum nob fuebbo.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Cin cam ki nob wurabbo ki diketi no ken, dila nubo cuwe cuweu cin yoken ci kang kwicer.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Cin ne canga ce Iciraila tikali, nyori naci kwabi naci nung jire duwe
(Nawo ci yi tebbe beu) ciyi Ibrahim kange naniyak ceke diri. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
Maryamu yi kange Alicabatu cuyako ta'ar ri cin yilaken lo co.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
La kwama bou na Alicabatu a bom bwi bwece, la cin bou bwe bwayile.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Nubo bi dom kange ca kange na niyak ceko nuwa ki kwama nung cinen Jire duwe ce durko, la cin bilangi kange co.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
La yilam ki diye naruberi cin bow naci mwatum lar bwero. Ciikin cuom co “Zakariya”, na den te cero.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Dila neele ciya ki o, onga. “A cuoco ki Yuwana”
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Cin yicoki, “Nii kange man mor naniya kumek wo cico tiki dendo we”.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Cin nung tece ninki kang kambo ci cuiti naci ne co dendeu.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Tece me ci ya neco ter mulankar la cin mulangi, “Den cero Yohanna”. Cin nyimangi gwam dor dikero wo.
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Dangjang dangjang nyi ceu wumom ri la biyen cero fiya cyer ka. cin tok ker la cin cak lang kwama.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Taito bou dor nubo gwam wo yim Cunga cekeu. Kerowo yalati gwam mor biten kongni Yahuda.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Nubo gwam wo nuwa ri, yoken mor nere ce, tokti ki “La ye bwewo a yila tiye?” La kang Te luwe ko wi kange co.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
Tece Zakariya diim ki yuwa tangbe ko wuccake la tok ker dukumer, ki
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
“Caklanka fiye Teluwe wiye, kwama Iciraila, cin bow naci ma tikali la cinma nob cebo nin cerka.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Cin kung binek cume fuloka lo canga ce Dauda,
(nawo ci tokki nyi nob tomange ceu kwattiye), (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
fuloka nob kiyeb beu kange nubo wo kwerbo nyeu.
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Can ma wuro naci nung, tebbe bo nin jire duwe ri la naci kwa nor cero wucak keu,
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
weri wo ci yii tebo Ibrahim.
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
Cii weri naci nebo co kambo ci cokum bo kange nob kiyeb bekeri, nabi bwangci nenten kibi kwan neret
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
mor wucakke kange cak-cake kabum cem ki kumetinibeu kale we nin gwam.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
O, kange mo, bwe, ciya co nen ki bwe tomange nii durre, la mwan yaken kabum tikobe Te-luwe ri na mwi ywel nure ceu, na mwi ywel nubo ki boka ceko
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
na ne nob cebo nyom ka fulokak ki tab ka bwirank kerer cero.
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
Wo an bwi wori jire duwe kwama beu duwi kabo, wo kercer di filango ceru dii yeu atin bou na tikangbo,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
na ne filang ki nubo wo yim kumta cilenen kange kakulok bwareke. Ca tin ma wuro na bwangten ki nabe ko mor nure lima nereke
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
La bweu dwi la yilam ki bi kwan mor yuwa tangba, la ciki no mor yere na nyimde diye ci ter cerkako yanglang Iciraila.
