Lukáš 9
1 I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
Aru jitia Jisu baroh jon chela khan ke matise, Tai pora chela khan ke bhoot khan ke kheda bole aru bemar ke bhal kori bole laga hokti aru adhikar dise,
2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
aru Tai taikhan ke pathaise, bemar manu ke changai kori bole aru Isor rajyo laga kotha kobole nimite.
3 A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
Aru Jisu taikhan ke koise, “Eku loi najabi- tumi laga jola, lathi, poisa aru bhaat, duita kapra bhi loi najabi.
4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
Juntu ghor te ghusi bo, ta te he thakibi, jitia tak etu jaga to nachare.
5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim.
Jun jagate tumikhan ke namate, etu sheher pora ula homoi te, tumi laga theng pora dhuli to hatai dibi, etu he taikhan bhirodh te ekta sakhi hobo.”
6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
Aru taikhan alag hoi kene bosti khan phale jai jaise, Isor laga kotha prochar kori kene, sob jagate changai kori kene jaise.
7 Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Jitia Herod raja pora etukhan sob hunise, tai bhoi hoi kene bhabona korise, kelemane kunba pora koise John to mora pora jinda hoise,
8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
aru kunba koise Elijah he ahise, aru kunba pora koise, poila laga bhabobadi ekjon jinda hoise.
9 I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
Kintu Herod koise, “Moi John laga matha alag kori dise, kintu etu kun ase jun laga moi iman kotha huni ase?” Aru tai Jisu ke sabole kosis kori thakise.
10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
Aru jitia apostle khan wapas ahise, taikhan ki korise etu sob Jisu ke koi dise. Titia Jisu pora taikhan ke loi jaise, aru ekdom chup-chap pora Bethsaida sheher te taikhan sob jai jaise.
11 To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
Kintu jitia manu laga bhir khan etu hunise, taikhan bhi Jisu piche korise. Titia Tai sobke matise aru Isor laga rajyo kotha taikhan logote koise, aru jun manu changai lage, taikhan ke changai korise.
12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
Etiya saam hobole homoi hoise, baroh jon chela khan Tai usorte ahikena koise, “Manu laga bhir khan ke pathai dibi, taikhan usor bosti te jai kene ghuma bole aru khabole bisaribo, kelemane moi khan eku napai-a jagate ase.”
13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
Kintu Jisu taikhan ke koise, “Tumikhan manu khan ke kiba khabole dibi.” Kintu taikhan koise, “Moi khan logote pasta roti aru duita maas he ase- jodi moi khan jai kene sob manu nimite khana kina nai koile.”
14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
-Ta te panch hajar manu thakise.- Titia Tai pora chela khan ke koise, “Taikhan ke ekta bhag te pachas manu kori kene bohibo dibi.”
15 I učinili tak, a posadili se všickni.
Aru taikhan eneka korise aru sobke bohi bole dise.
16 A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
Pasta roti aru duita maas to hathte loi kene, Tai sorgo phale saise, dhonyabad dise aru bhangaikena chela khan ke dibole dise.
17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
Taikhan sob khai kene bhorta hoise, aru bachi juwa sob uthaise- aru baroh ta tukri te uthaise.
18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
Aru ek din eneka hoise jitia Jisu Tai ekla pora prathana kori thakise, aru chela khan bhi Tai logote thakise, aru Tai taikhan ke hudise, “Manu khan pora Moi kun ase koi?”
19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
Taikhan koise, “Baptizma Diya John Aru kunba koi Elijah, aru dusra khan pora koi purana homoi pora jinda huwa bhabobadi ekjon.”
20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
Titia Tai taikhan ke koise, “Kintu tumikhan Moi kun ase koi?” Titia Peter he koise, “Isor laga Khrista.”
21 A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili,
Kintu Tai pora taikhan ke etu kotha kunke bhi nokobole koise.
22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Tai koise, “Manu laga Putro bisi dukh pabo aru cholawta khan Taike swekar nakoribo, mukhyo purohit khan aru niyom likha khan pora bhi golti dhoribo aru Taike morai dibo, kintu Tai tin dinte arubi jinda hobo.”
23 I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
Aru Tai sobke koise, “Kunba manu Moi pichete ahibole itcha thakile, tai nijorke pahoribo lage aru hodai cross uthaikene moi pichete ahibo lage.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.
Jun manu tai laga jibon to bacha bole kaam koribo tai harai dibo; kintu jun manu moi nimite jibon dibo, tai jibon pabo.
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?
Jibon te ki labh ase, sob duniya to paile bhi, nijor jibon to nuksan korile?
26 Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů.
Kun manu moi laga kotha aru moi nimite sorom kore, jitia Manu laga Putro Tai nijor laga mohima aru Baba laga mohima aru pobitro sorgodoth khan laga mohima pora wapas ahibo, etu homoi te etu manu nimite moi bhi sorom hobo.
27 Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží.
Kintu moi hosa kotha koi ase, kunba manu khan yate rukhi ase, taikhan Isor laga rajyo nadikha tak namoribo.”
28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
Etu kotha khan kowa ath din pichete, Tai tilla uporte prathana kori bole jaise, Peter, John aru James khan ke loi kene.
29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
Jitia Tai prathana kori thakise, Tai laga chehera bodli hoise, aru Tai laga kapra to asurit laga boga hoise.
30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
Aru sabi, duijon manu Tai logote kotha koi thakise, Moses aru Elijah thakise,
31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
Mohima pora taikhan ahise, tai jabo laga kotha to patise, juntu Jerusalem te pura hoi jabo.
32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním.
Jitia Peter aru sathi khan ghumai thakise, aru uthise, taikhan Tai laga mohima dikhise, aru duijon manu Tai logote khara hoi thaka dikhise.
33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
Pichete eneka hoise, jitia duijon manu Jisu usor pora jai thakise, Peter Taike koise, “Probhu, amikhan yate tinta khamba bonabo, ekta apuni nimite, ekta Moses karone, aru ekta Elijah karone.” -Tai ki koi thakise tai najane.-
34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku.
Kintu jitia tai etu koise, ekta badal ahikena taikhan ke lukai dise, aru taikhan bhoi lagise.
35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Aru akas pora ekta awaj ahise, “Etu Ami laga Putro ase, junke Moi basi loise; Tai laga kotha huni bhi.”
36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli.
Jitia etu kotha khotom hoise, taikhan Jisu ekla thaka dikhise. Taikhan chup thakise aru ki dikhise kunke bhi kowa nai.
37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
Aru ek dinte eneka hoise, jitia taikhan pahar upor pora nichete ahise, dangor bhir ke lok paise.
38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.
Aru sabi, ekjon manu majot pora hala kori, koise, “Sikhai diya manu, moi anurodh korise, ami laga bacha ke sabi, tai moi laga ekjon bacha he ase.
39 A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
Sabi, ekjon atma achanak pora dhori kene tai laga mukh pora letera thuk ulaise. Aru taike jokhom kori kene ulai jaise.
40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
Moi Apuni laga chela khan ke atma kheda bole anurodh korise, kintu taikhan kheda bole para nai.”
41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého.
Titia Jisu taikhan ke jowab dise, “Biswas nathaka aru biya rasta te jai thaka manu khan, Moi tumikhan logote kiman din thakibo? Tumi laga chokra ke yate anibi.”
42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.
Jitia chokra ke ani thakise, atma pora taike matite girai kene bisi hilai dise. Kintu Jisu pora dusto atma ke gali dise, aru chokra ke bhal kori dise, aru tai baba logot di dise.
43 I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
Taikhan Isor laga asurit kaam to dikhise. Kintu jitia manu khan ki hoise etu dikhise taikhan asurit lagise, Jisu tai laga chela khan ke koise,
44 Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
“Etu kotha tumikhan mon bhitor te jabole dibi: kele koile Manu laga Putro ke manu laga hathte thogai pora di dibole ase.”
45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
Kintu taikhan etu kotha bujhi bole para nai. Etu kotha taikhan pora lukai kene thakise, etu karone taikhan bujhi bole para nai, aru taikhan Jisu ke etu kotha hudibole bhoi lagise.
46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.
Pichete chela khan majote kun he sob pora dangor hobo itu laga kotha ulaise.
47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,
Kintu Jisu taikhan laga monte ki bhabona kori ase etu jani loise, aru ekjon chutu bacha ke Tai usorte uthai loise,
48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
aru taikhan ke koise, “Jun manu etu bacha ke Moi laga naam pora grohon kore, tai Moike grohon kore; aru jun manu Moike grohon kore, jun Moike pathaise Taike bhi grohon kore. Kun manu nijorke chutu koribo, tai he dangor hobo.”
49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.
John koise, “Probhu, amikhan dikhise kunba manu Apuni laga naam pora bhoot khedai se aru amikhan taike rukhai dise, kele koile tai moi khan logot nohoi.”
50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
Kintu Jisu pora taikhan ke koise, “Taikhan ke narukhabi, jun manu tumikhan bhirodh te nai, tai tumikhan logote ase.”
51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,
Etiya, Taike sorgote uthai loi jabole laga din to usorte hoise, Tai Jerusalem te jabole bisi mon hoise.
52 Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu.
Tai poila ekjon chela ke pathaise, aru taikhan Samaria bosti bhitor te punchi kene sob kaam taiyar korise.
53 I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
Kintu ta te thaka manu khan Taike grohon kora nai, kelemane tai Jerusalem te jabole he mon thakise.
54 A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?
Aru jitia chela khan James aru John ke dikhise, taikhan koise, “Probhu, amikhan sorgo pora jui ahi kene taikhan ke khotom kori bole kobo naki?”
55 A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
Kintu Tai ghuri kene taikhan ke gali dise,
56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka.
aru taikhan ta te pora alag bosti te jaise.
57 Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
Taikhan rasta te jai thaka homoi te, kunba ekjon Jisu ke koise, “Apuni kun jagate jabo moi bhi apuni logote jabo.”
58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Jisu taike koise, “Siyal khan laga bhi gath ase aru akas te chiriya khan laga bhi ghor ase, hoile bhi Manu laga Putro laga matha rakhibole eku bhi jaga nai.”
59 I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého.
Titia Jisu aru ekjon ke koise, “Moi laga piche ahibi.” Kintu tai koise, “Probhu, poila moi jai kene moi laga baba ke kobor dikene ahibo.”
60 I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
Kintu Tai koise, “Mora khan pora mora khan ke kobor dibo. Kintu tumi, jai kene Isor laga rajyo prochar koribi.”
61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém.
Aru ekjon koise, “Moi bhi Apuni laga piche ahibo, Probhu, kintu moi poila jai kene sob ghor manu ke jai ase kobo.”
62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
Kintu Jisu koise, “Jun manu kheti te hal dhori kene pichete nasai, tai he Isor laga rajyo nimite thik ase.”
