Lukáš 9
1 I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
Then calling together the twelve Apostles, he gave them power and authority over all demons and to cure diseases.
2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
And he sent them to preach the kingdom of God and to heal the infirm.
3 A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
And he said to them: “You should take nothing for the journey, neither staff, nor traveling bag, nor bread, nor money; and you should not have two tunics.
4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
And into whatever house you shall enter, lodge there, and do not move away from there.
5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim.
And whoever will not have received you, upon departing from that city, shake off even the dust on your feet, as a testimony against them.”
6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
And going forth, they traveled around, through the towns, evangelizing and curing everywhere.
7 Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Now Herod the tetrarch heard about all the things that were being done by him, but he doubted, because it was said
8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
by some, “For John has risen from the dead,” yet truly, by others, “For Elijah has appeared,” and by still others, “For one of the prophets from of old has risen again.”
9 I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
And Herod said: “I beheaded John. So then, who is this, about whom I hear such things?” And he sought to see him.
10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
And when the Apostles returned, they explained to him all the things that they had done. And taking them with him, he withdrew to a deserted place apart, which belongs to Bethsaida.
11 To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
But when the crowd had realized this, they followed him. And he received them and spoke to them about the kingdom of God. And those who were in need of cures, he healed.
12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
Then the day began to decline. And drawing near, the twelve said to him: “Dismiss the crowds, so that, by going into the surrounding towns and villages, they may separate and find food. For we are here in a deserted place.”
13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
But he said to them, “You give them something to eat.” And they said, “There is with us no more than five loaves and two fish, unless perhaps we are to go and buy food for this entire multitude.”
14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
Now there were about five thousand men. So he said to his disciples, “Have them recline to eat in groups of fifty.”
15 I učinili tak, a posadili se všickni.
And they did so. And they caused them all to recline to eat.
16 A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
Then, taking the five loaves and the two fish, he gazed up to heaven, and he blessed and broke and distributed them to his disciples, in order to set them before the crowd.
17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
And they all ate and were satisfied. And twelve baskets of fragments were taken up, which were left over from them.
18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
And it happened that, when he was praying alone, his disciples also were with him, and he questioned them, saying: “Who do the multitudes say that I am?”
19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
But they answered by saying: “John the Baptist. But some say Elijah. Yet truly, others say that one of the prophets from before has risen again.”
20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
Then he said to them, “But who do you say that I am?” In response, Simon Peter said, “The Christ of God.”
21 A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili,
But speaking sharply to them, he instructed them not to tell this to anyone,
22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
saying, “For the Son of man must suffer many things, and be rejected by the elders and the leaders of the priests and the scribes, and be killed, and on the third day rise again.”
23 I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
Then he said to everyone: “If anyone is willing to come after me: let him deny himself, and take up his cross every day, and follow me.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.
For whoever will have saved his life, will lose it. Yet whoever will have lost his life for my sake, will save it.
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?
For how does it benefit a man, if he were to gain the whole world, yet lose himself, or cause himself harm?
26 Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů.
For whoever will be ashamed of me and of my words: of him the Son of man will be ashamed, when he will have arrived in his majesty and that of his Father and of the holy Angels.
27 Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží.
And yet, I tell you a truth: There are some standing here who shall not taste death, until they see the kingdom of God.”
28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
And it happened that, about eight days after these words, he took Peter and James and John, and he ascended onto a mountain, so that he might pray.
29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
And while he was praying, the appearance of his countenance was altered, and his vestment became white and shining.
30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
And behold, two men were talking with him. And these were Moses and Elijah, appearing in majesty.
31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
And they spoke of his departure, which he would accomplish at Jerusalem.
32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním.
Yet truly, Peter and those who were with him were weighed down by sleep. And becoming alert, they saw his majesty and the two men who were standing with him.
33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
And it happened that, as these were departing from him, Peter said to Jesus: “Teacher, it is good for us to be here. And so, let us make three tabernacles: one for you, and one for Moses, and one for Elijah.” For he did not know what he was saying.
34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku.
Then, as he was saying these things, a cloud came and overshadowed them. And as these were entering into the cloud, they were afraid.
35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.
And a voice came from the cloud, saying: “This is my beloved Son. Listen to him.”
36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli.
And while the voice was being uttered, Jesus was found to be alone. And they were silent and told no one, in those days, any of these things, which they had seen.
37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
But it happened on the following day that, as they were descending from the mountain, a great crowd met him.
38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.
And behold, a man from the crowd cried out, saying, “Teacher, I beg you, look kindly on my son, for he is my only son.
39 A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
And behold, a spirit takes hold of him, and he suddenly cries out, and it throws him down and convulses him, so that he foams. And though it tears him apart, it leaves him only with difficulty.
40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
And I asked your disciples to cast him out, and they were unable.”
41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého.
And in response, Jesus said: “O unfaithful and perverse generation! How long will I be with you and endure you? Bring your son here.”
42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.
And as he was approaching him, the demon threw him down and convulsed him.
43 I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
And Jesus rebuked the unclean spirit, and he healed the boy, and he restored him to his father.
44 Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
And all were astonished at the greatness of God. And as everyone was wondering over all that he was doing, he said to his disciples: “You must set these words in your hearts. For it shall be that the Son of man will be delivered into the hands of men.”
45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
But they did not understand this word, and it was concealed from them, so that they did not perceive it. And they were afraid to question him about this word.
46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.
Now an idea entered into them, as to which of them was greater.
47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,
But Jesus, perceiving the thoughts of their hearts, took a child and stood him beside him.
48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
And he said to them: “Whoever will receive this child in my name, receives me; and whoever receives me, receives him who sent me. For whoever is the lesser among you all, the same is greater.”
49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.
And responding, John said: “Teacher, we saw a certain one casting out demons in your name. And we prohibited him, for he does not follow with us.”
50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
And Jesus said to him: “Do not prohibit him. For whoever is not against you, is for you.”
51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,
Now it happened that, while the days of his dissipation were being completed, he steadfastly set his face to go to Jerusalem.
52 Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu.
And he sent messengers before his face. And going on, they entered into a city of the Samaritans, to prepare for him.
53 I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
And they would not receive him, because his face was going toward Jerusalem.
54 A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?
And when his disciples, James and John, had seen this, they said, “Lord, do you want us to call for fire to descend from heaven and consume them?”
55 A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
And turning, he rebuked them, saying: “Do you not know of whose spirit you are?
56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka.
The Son of man came, not to destroy lives, but to save them.” And they went into another town.
57 Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
And it happened that, as they were walking along the way, someone said to him, “I will follow you, wherever you will go.”
58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Jesus said to him: “Foxes have dens, and the birds of the air have nests. But the Son of man has nowhere to lay his head.”
59 I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého.
Then he said to another, “Follow me.” But he said, “Lord, permit me first to go and bury my father.”
60 I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
And Jesus said to him: “Let the dead bury their dead. But you go and announce the kingdom of God.”
61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém.
And another said: “I will follow you, Lord. But permit me first to explain this to those of my house.”
62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
Jesus said to him, “No one who puts his hand to the plow, and then looks back, is fit for the kingdom of God.”
