Lukáš 9
1 I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
Anih loe a hnukbang hatlai hnettonawk nawnto kawk moe, taqawk haek thaihaih hoi nganna kaminawk ngantuisak thaihaih to paek.
2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae tamthanglok kahoih to taphong moe, nganna kaminawk ngantuisak hanah nihcae to patoeh.
3 A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
Nihcae khaeah, Kholong na caeh o naah tidoeh sin o hmah, cunghet, pasah, takaw, tangka hoi kalen laihaw hnetto sin o hmah.
4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
To avang hoi tacawt ai karoek to, na kun o ih im ah om o poe ah.
5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim.
Nangcae toemsak ai kami loe, to avang thung hoiah na tacawt o naah, nihcae acoe paekhaih panoeksak hanah, na khok pong ih maiphu to takhoek oh, tiah a naa.
6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
Nihcae loe amsak o moe, avang maeto pacoeng maeto ah caeh o, tamthanglok hoih to taphong o moe, ahmuen kruekah ngantui o sak.
7 Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Anih mah sak ih hmuennawk boih prae ahap ukkung Herod mah thaih: thoemto kaminawk mah Johan angthawk let boeh, tiah thuih o pongah, anih loe poek anghmang sut.
8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
Thoemto kaminawk mah loe Elijah angphong boeh, tiah thuih o; kalah kaminawk mah loe canghnii ih tahmaanawk thung ih tahmaa maeto angthawk let boeh, tiah thuih o.
9 I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
Herod mah Johan ih lu to ka takroek pat boeh: toe vaihi ka thaih ih tamthang loe mi bae maw? tiah thuih. To pongah to kami to hnuk hanah a koeh.
10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
Patoeh ih kaminawk amlaem o let naah loe, a sak o ih hmuennawk boih anih khaeah thuih pae o. Anih mah nihcae to kawk moe, Bethsaida, tiah kawk ih avang hoi kanghnai kamding rue praezaek ah a caeh haih duem.
11 To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
Toe kaminawk mah panoek o naah, anih hnuk ah patom o: anih mah to kaminawk to kawnh moe, Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae tamthanglok to a thuih pae, ngantui han angaih kaminawk doeh ngantuisak.
12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
Niduem naah loe hatlai hnettonawk anih khaeah angzoh o moe, anih khaeah, Kaminawk hae caehsak lai ah, vangpui hoi a taeng kaom ahmuennawk ah a caeh o moe, caaknaek hoi ohhaih ahmuennawk pakrong o han oh boeh: aicae loe praezaek ah ni a oh o, tiah a naa o.
13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
Anih mah nihcae khaeah, Kaminawk han caaknaek paek o khae, tiah a naa. A hnukbang kaminawk mah, tidoeh ka tawn o ai boeh, ka caeh o moe, hae kaminawk boih hanah caaknaek qan han oh, takaw kae pangato hoi tanga hnetto khue ni ka tawnh o, tiah a naa o.
14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
Nihcae loe kami sang pangato phak duih. Anih mah a hnukbang kaminawk khaeah, abu maeto naah kami quipangato anghnutsak hanah a thuih pae.
15 I učinili tak, a posadili se všickni.
A thuih ih lok baktih toengah a sak o, kaminawk to anghnut o sak boih.
16 A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
Anih mah takaw kae pangato hoi tanga hnetto lak moe, van bangah doeng tahang, tahamhoihhaih paek pacoengah, a aeh, pop parai kaminawk hmaa ah patoem pae hanah hnukbang kaminawk khaeah a paek.
17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
Nihcae loe caak o moe, zok amhah o boih: caaknoi to phrom o naah benthang hatlai hnetto koi.
18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
Nito naah anih loe angmah bueng lawkthuih, a hnukbang kaminawk loe anih hoi nawnto oh o: anih mah nihcae khaeah, Kaminawk mah kai hae kawbangmaw thuih o? tiah a dueng.
19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
Nihcae mah, thoemto kaminawk mah nang loe tuinuem paekkung Johan, tiah thuih o; thoemto kaminawk mah loe Elijah, tiah thuih o moe, kalah kaminawk bae mah loe canghnii ih tahmaanawk thungah kaom tahmaa maeto angthawk let boeh, tiah thuih o, tiah a naa o.
20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
Nangcae mah loe kai hae kawbangah maw na poek o? tiah a dueng. Piter mah, Nang loe Sithaw ih Kri, tiah a naa.
21 A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili,
Anih mah nihcae khaeah, To kawng to mi khaeah doeh thui o hmah, tiah a naa.
22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Kami Capa loe paroeai patangkhang tih, kacoehtanawk, kalen koek qaima hoi ca tarik kaminawk mah pahnawt o tih, hum o ueloe, ni thumto naah angthawk let tih.
23 I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
Anih mah nihcae khae boih ah, Mi kawbaktih doeh ka hnukah bang koeh kami loe, angmah hoi angmah to amhnawt nasoe, nithokkruek angmah ih thinglam to apu nasoe loe, ka hnukah bang nasoe.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.
Mi kawbaktih doeh a hinghaih pahlong koeh kami loe, a hinghaih to pathlong tih, toe mi kawbaktih doeh kai pongah a hinghaih pathlong kami loe, a hinghaih to pahlong tih.
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?
Kami maeto mah long pum tawn langlacadoeh, a hinghaih pathlong ving maw, to tih ai boeh loe va ving nahaeloe, atho timaw om tih?
26 Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů.
Mi kawbaktih doeh kai hoi ka loknawk azat haih kami loe, Kami Capa mah a lensawkhaih, ampa lensawkhaih hoiah van kaminawk hoi nawnto angzoh naah anih to azat haih toeng tih.
27 Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží.
Toe loktang kang thuih o, haeah angdoe thoemto kaminawk thungah, Sithaw mah siangpahrang ah ukhaih prae hnu ai karoek to duekhaih pataeng han ai kami to oh, tiah a naa.
28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
Hae loknawk thuih pacoeng ni tazetto naah loe, anih mah, Piter, Johan hoi Jakob to kawk moe, lawkthuih hanah mae nuiah caeh haih.
29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
Anih lawkthuih naah, anih ih krang to amkhraih pae, anih ih kahni loe kanglung ni aengh baktiah ampha.
30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
Khenah, kami hnetto, Mosi hoi Elijah loe anih hoiah lok apaeh hoi:
31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
nihnik loe lensawkhaih hoiah amtueng hoi moe, anih duekhaih rang hoiah Jerusalem ah akoep han ih hmuen kawng to a thuih o.
32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním.
Toe Piter hoi a taengah kaom kaminawk loe iih mah muek caeng: angthawk o naah loe, anih lensawkhaih, anih hoi nawnto angdoe kami hnik to nihcae mah hnuk o.
33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
Nihnik mah Anih caeh hoi taak pacoengah, Piter mah Jesu khaeah, Angraeng, aicae loe hae ahmuen ah oh han hoih: a thuih ih lokhlong to panoek ai ah, buk thumto sah si; nang hanah maeto, Mosi hanah maeto, Elijah hanah maeto, tiah a naa.
34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku.
Piter mah lokthuih li naah, tamai mah nihcae to khuk khoep: nihnik tamai thungah akun hoi boeh, tiah nihcae mah hnuk o naah, a zit o.
35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Tamai thung hoiah, Hae loe ka palung duek ih ka Capa ni: a lok to tahngai pae oh, tiah lok to angzoh.
36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli.
Lok dip pacoengah loe, angmah bueng kaom Jesu to a hnuk o. To ah kaom hmuen to nihcae mah palung thungah pakuem o, a hnuk o ih hmuennawk to mi khaeah doeh thui o ai.
37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
Khawnbang to phak moe, nihcae mae nui hoi anghum o tathuk naah loe, paroeai kaminawk mah anih to hnuk o.
38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.
Khenah, kami maeto mah kaminawk salak hoiah, Patukkung, maeto khue ka tawnh ih ka capa to na khen pae rae ah, tiah tahmenhaih hnik.
39 A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
Khenah, anih loe taqawk sae mah naeh moe, poek ai pui hoiah a hangh; pakha thung hoiah tamtui tacawt, anih han nganbawh kana a paek, anih takoh thung hoiah tacawt han rai parai.
40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
Na hnukbang kaminawk khaeah, Taqawk haek pae han tahmenhaih ka hnik boeh, toe nihcae mah haek o thai ai, tiah a naa.
41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého.
Jesu mah, Aw tanghaih tawn ai, poek caak ai kaminawk, nasetto maw palungsawkhaih hoiah kang oh o thuih han vop? Na capa to haeah na hoi ah, tiah a naa.
42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.
Anih khaeah nawkta caeh o haih naah mataeng doeh, taqawk mah anih to long ah amtimsak moe, asawt sak. Jesu mah taqawk sae to zoeh moe, nawkta to ngantuisak pacoengah, ampa khaeah paek let.
43 I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
Sithaw thacakhaih nuiah nihcae dawnrai o boih. Jesu mah sak ih hmuen pongah kaminawk boih dawnrai o, to naah anih mah a hnukbang kaminawk khaeah,
44 Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
kang thuih o ih loknawk hae tahngai oh: kami Capa loe minawk ban ah paek o tih boeh, tiah a naa.
45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
Toe hae tiah a thuih ih lok to nihcae mah panoek pae o thai ai, nihcae han tamqulok ah oh pongah, panoek pae o thai ai: anih khaeah dueng han ih doeh zit o koek.
46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.
Nihcae thungah mi maw kalen koek ah om tih, tiah a hnukbang kaminawk salakah lok angaekhaih to oh.
47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,
Jesu mah nihcae poekhaih to panoek pae pongah, nawkta to a lak moe, a taengah anghnutsak,
48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
nihcae khaeah, Mi kawbaktih doeh hae nawkta hae ka hmin hoiah talawk kami loe, kai talawk kami ah ni oh: mi kawbaktih doeh kai talawk kami loe, kai patoehkung talawk kami ah oh: nangcae boih thung ih kathoeng koek to kalen koek ah om tih, tiah a naa.
49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.
Johan mah, Angraeng, nang ih ahmin hoiah taqawk sae haek kami maeto ka hnuk o, anih loe aicae hnukbang kami na ai pongah, ka pakaa pae o, tiah a naa.
50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
Jesu mah anih khaeah, Anih to pakaa hmah: aicae ih misa ah kaom ai kami loe aicae ih kami ah ni oh, tiah a naa.
51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,
Van bangah lak tahanghaih atue phak naah loe, Jerusalem ah caeh han poekhaih to a tawnh,
52 Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu.
tamthang sin kaminawk to a hmaa ah patoeh: anih han hmuen sakpae o coek hanah, nihcae loe Samaria avang maeto thungah akun o.
53 I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
Jerusalem ah a caeh poe han oh pongah, to ah kaom kaminawk mah anih to talawk o ai.
54 A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?
A hnukbang Jakob hoi Johan mah to tiah kaom hmuen to hnuk hoi naah, nihnik mah, Angraeng, Elijah mah sak ih baktih toengah, nihcae to amrosak hanah, van hoiah hmai to kawk si maw? tiah a naa hoi.
55 A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
Toe anih mah nihnik to angqoi thuih moe, nihnik to zoeh, Kawbaktih poekhaih maw na tawnh hoi, tito na panoek hoi ai.
56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka.
Kami Capa loe kaminawk ih hinghaih tahmat hanah angzo ai, nihcae hinghaih pahlong han ih ni angzoh, tiah a naa. To pacoengah kalah avang bangah a caeh o.
57 Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
Loklam ah a caeh o naah, kami maeto mah anih khaeah, Angraeng, na caehhaih ahmuen kruekah kang bang han, tiah a naa.
58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Jesu mah anih khaeah, Tasuinawk loe akhaw tawn o, van ih tavaanawk doeh tabu tawnh o; toe kami Capa loe lu koenghaih ahmuen mataeng doeh tawn ai, tiah a naa.
59 I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého.
To pacoengah Anih mah kalah kami khaeah, Ka hnukah bangah, tiah a naa. Toe to kami mah, Angraeng, kam pa to aphum hmaloe rae ue, tiah a naa.
60 I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
Jesu mah anih khaeah, Kadueh kami mah angmacae ih kadueh qok to aphum o nasoe: toe nang loe caeh ah loe, Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae kawng to thui ah, tiah a naa.
61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém.
Kalah kami mah doeh, Angraeng, na hnukah ka bang han; toe kaimah im ah caeh moe, imthung takohnawk khaeah ka thaisak hmaloe han vop, tiah a naa.
62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
Jesu mah anih khaeah, Mi kawbaktih doeh laikok atok hanah amtong pacoengah, hnuk bangah angqoi kami loe, Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae hoiah ating ai, tiah a naa.
