< Lukáš 8 >
1 I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním,
Logo depois, ele percorreu cidades e aldeias, pregando e trazendo as boas novas do Reino de Deus. Com ele estavam os doze,
2 I ženy některé, kteréž byly uzdraveny od duchů zlých a od nemocí: Maria, jenž slove Magdaléna, z nížto bylo sedm ďáblů vyšlo,
e certas mulheres que haviam sido curadas de espíritos malignos e enfermidades: Maria que se chamava Madalena, de quem sete demônios haviam saído;
3 A Johanna manželka Chuzova, úředníka Herodesova, a Zuzanna, a jiné mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých.
e Joana, a esposa de Chuzas, mordomo de Herodes; Susana; e muitas outras que as serviram de seus bens.
4 Když se pak scházel zástup mnohý, a z okolních měst hrnuli se k němu, mluvil jim v podobenství:
Quando uma grande multidão se reuniu e pessoas de todas as cidades vinham até ele, ele falou por meio de uma parábola:
5 Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podle cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští szobali je.
“O fazendeiro saiu para semear sua semente. Enquanto semeava, algumas caíram ao longo da estrada, e foi pisoteada, e as aves do céu a devoraram.
6 A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, nebo nemělo vláhy.
Outras sementes caíram sobre a rocha e, assim que cresceram, murcharam, porque não tinham umidade.
7 Jiné pak padlo mezi trní, a spolu vzrostlé trní udusilo je.
Outras caíram no meio dos espinhos, e os espinhos cresceram com ela e a sufocaram.
8 A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.
Outras caíram no bom terreno e cresceram e produziram cem vezes mais frutos”. Ao dizer estas coisas, ele gritou: “Aquele que tem ouvidos para ouvir, que ouça!
9 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
Então seus discípulos lhe perguntaram: “O que significa esta parábola”?
10 A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
Ele disse: “A você é dado conhecer os mistérios do Reino de Deus, mas ao resto é dado em parábolas, que 'vendo eles podem não ver, e ouvindo eles podem não entender'.
11 Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
“Agora a parábola é esta: A semente é a palavra de Deus.
12 A kteréž padlo podle cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.
Aqueles ao longo do caminho são aqueles que ouvem; então o diabo vem e tira a palavra de seu coração, para que não acreditem e sejam salvos.
13 Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí příjímají slovo, a tiť kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.
Aqueles que estão na rocha são aqueles que, quando ouvem, recebem a palavra com alegria; mas estes não têm raiz. Eles acreditam por um tempo, e depois caem no tempo da tentação.
14 Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyšíce, a po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.
O que caiu entre os espinhos, estes são aqueles que ouviram, e ao seguirem seu caminho são sufocados com cuidados, riquezas e prazeres da vida; e não trazem nenhum fruto à maturidade.
15 Ale kteréž padlo v zemi dobrou, ti jsou, kteřížto v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají je, a užitek přinášejí v trpělivosti.
Aqueles que estão em bom estado, são aqueles que com um coração honesto e bom, tendo ouvido a palavra, seguram-na com força e produzem frutos com perseverança.
16 Nižádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
“Ninguém, quando tiver acendido uma lâmpada, a cobre com um recipiente ou a coloca debaixo de uma cama; mas a coloca em um suporte, para que aqueles que entram possam ver a luz.
17 Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti a na světlo vyjíti.
Pois nada está escondido que não será revelado, nem nada secreto que não seja conhecido e que não venha à luz.
18 Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.
Tenha cuidado, portanto, como você ouve. Pois quem tem, a ele será dado; e quem não tem, a ele será tirado até mesmo aquilo que pensa ter”.
19 Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup.
Sua mãe e seus irmãos vieram até ele, e não puderam se aproximar dele para a multidão.
20 I pověděli mu, řkouce: Matka tvá a bratří tvoji stojí vně, chtíce tebe viděti.
Algumas pessoas lhe disseram: “Sua mãe e seus irmãos estão lá fora, desejosos de vê-lo”.
21 A on odpověděv, řekl k nim: Matka má a bratří moji jsou ti, kteříž slovo Boží slyší a plní je.
Mas ele lhes respondeu: “Minha mãe e meus irmãos são estes que ouvem a palavra de Deus e a fazem”.
22 Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl k nim: Přeplavme se přes jezero. I odstrčili lodí od břehu.
Agora, em um desses dias, ele entrou em um barco, ele e seus discípulos, e disse-lhes: “Vamos para o outro lado do lago”. Então eles partiram.
23 A když se plavili, usnul. Tedy přišla bouře tuhého větru na jezero, a vlny lodí naplňovaly, takže v nebezpečenství byli.
Mas quando eles navegaram, ele adormeceu. Uma tempestade de vento caiu sobre o lago, e eles estavam tomando quantidades perigosas de água.
24 I přistoupivše, zbudili ho, řkouce: Mistře, Mistře, hyneme. A on procítiv, přimluvil větru a zdutí vod. I přestala bouře, a stalo se utišení.
Eles vieram até ele e o acordaram, dizendo: “Mestre, Mestre, estamos morrendo!”. Ele acordou e repreendeu o vento e a fúria da água; depois cessaram, e estava tudo calmo.
25 I řekl jim: Kde je víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho?
Ele disse a eles: “Onde está sua fé?” Com medo, eles se maravilharam, dizendo uns aos outros: “Quem é este então, que ele comanda até os ventos e a água, e eles lhe obedecem?”.
26 I plavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei.
Então eles chegaram ao país dos gadarenos, que é o oposto da Galiléia.
27 A když z lodí vystoupil na zemi, potkal jej muž jeden z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domu býval, ale v hrobích.
Quando Jesus pisou em terra, um certo homem saiu da cidade e teve demônios por um longo tempo o encontrou. Ele não usava roupas e não vivia em uma casa, mas nos túmulos.
28 Ten uzřev Ježíše zkřikl a padl před ním, a hlasem velikým řekl: Co je tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Prosím tebe, netrap mne.
Quando viu Jesus, gritou e caiu diante dele, e com uma voz alta disse: “O que eu tenho a ver com você, Jesus, seu Filho do Deus Altíssimo? Eu te imploro, não me atormentes”!
29 Nebo přikazoval duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, a býval ukován řetězy a v poutech ostříhán, ale on polámal okovy a býval od ďábelství puzen na poušť.
Pois Jesus estava ordenando que o espírito impuro saísse do homem. Pois o espírito impuro havia muitas vezes apreendido o homem. Ele era mantido sob guarda e amarrado com correntes e grilhões. Quebrando os laços, ele foi levado pelo demônio para o deserto.
30 I otázal se Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Tma. Neb bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.
Jesus lhe perguntou: “Qual é o seu nome?” Ele disse, “Legião”, pois muitos demônios haviam entrado nele.
31 Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval jíti do propasti. (Abyssos )
Eles lhe imploraram que ele não os mandasse entrar no abismo. (Abyssos )
32 Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho ďáblové, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.
Agora havia um rebanho de muitos porcos alimentando-se na montanha, e eles lhe imploravam que permitisse que eles entrassem naqueles. Então ele permitiu que eles entrassem.
33 I vyšedše ďáblové z člověka, vešli do vepřů, a hned běželo stádo s chvátáním s vrchu do jezera, i ztonulo.
Os demônios saíram do homem e entraram nos porcos, e o rebanho correu pela margem íngreme para o lago e foram afogados.
34 A viděvše pastýři, co se stalo, utekli pryč; a šedše, vypravovali to v městě i po vsech.
Quando aqueles que os alimentaram viram o que havia acontecido, fugiram e o contaram na cidade e no campo.
35 I vyšli lidé, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se.
As pessoas saíram para ver o que tinha acontecido. Vieram até Jesus e encontraram o homem de quem os demônios tinham saído, sentados aos pés de Jesus, vestidos e em seu perfeito juízo; e ficaram com medo.
36 A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest zdráv učiněn ten, jenž měl ďábelství.
Aqueles que o viram disseram-lhes como aquele que havia sido possuído por demônios foi curado.
37 I prosilo ho to všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se.
Todas as pessoas do país vizinho dos gadarenos pediram-lhe que se afastasse deles, pois eles tinham muito medo. Então, ele entrou no barco e voltou.
38 Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka:
Mas o homem de quem os demônios haviam saído implorou-lhe que fosse com ele, mas Jesus o mandou embora, dizendo:
39 Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil jemu Ježíš.
“Volte para sua casa e declare que grandes coisas Deus fez por você”. Ele seguiu seu caminho, proclamando por toda a cidade as grandes coisas que Jesus tinha feito por ele.
40 Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho.
Quando Jesus voltou, a multidão o recebeu, pois todos estavam esperando por ele.
41 A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže školy Židovské. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho.
Eis que chegou um homem chamado Jairus. Ele era um dos chefes da sinagoga. Ele caiu aos pés de Jesus e implorou-lhe que entrasse em sua casa,
42 Nebo měl dceru tu jedinou, kteréž bylo okolo dvanácti let, a ta umírala. A když šel, tiskl jej zástup.
pois ele tinha uma filha única, cerca de doze anos de idade, e ela estava morrendo. Mas enquanto ele ia, as multidões pressionavam contra ele.
43 Tedy žena jedna, jenž nemoc svou trpěla od let dvanácti, (kterážto byla na lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti, )
Uma mulher que teve um fluxo de sangue durante doze anos, que havia gasto toda sua vida com médicos e não podia ser curada por nenhum,
44 Přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její.
veio atrás dele e tocou a franja de seu manto. Imediatamente, o fluxo de seu sangue parou.
45 I řekl Ježíš: Kdo jest, jenž se mne dotekl? A když všickni zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe tisknou a tlačí, a ty pravíš: Kdo se mne dotekl?
Jesus disse: “Quem me tocou?” Quando todos negaram, Peter e os que estavam com ele disseram: “Mestre, as multidões te pressionam e empurram, e tu dizes: 'Quem me tocou?
46 I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že jest moc ode mne vyšla.
Mas Jesus disse: “Alguém me tocou, pois eu percebi que o poder saiu de mim”.
47 A viduci žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena.
Quando a mulher viu que não estava escondida, ela veio tremendo; e caindo diante dele declarou-lhe, na presença de todas as pessoas, a razão pela qual ela havia tocado nele, e como ela foi curada imediatamente.
48 A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.
Ele disse a ela: “Filha, anime-se. Sua fé a fez bem. Vá em paz”.
49 A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Již umřela dcera tvá, nezaměstnávej Mistra.
Enquanto ele ainda falava, veio um do governante da casa da sinagoga, dizendo-lhe: “Sua filha está morta”. Não incomode o Professor”.
50 Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Nebojž se, věř toliko, a zdrávať bude.
Mas Jesus, ouvindo-o, respondeu-lhe: “Não tenha medo”. Apenas acredite, e ela será curada”.
51 A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky.
Quando chegou à casa, ele não permitiu a entrada de ninguém, exceto Peter, John, James, o pai da criança, e sua mãe.
52 Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spíť.
Todos a choravam e choravam, mas ele disse: “Não chore. Ela não está morta, mas dormindo”.
53 I posmívali se jemu, vědouce, že jest umřela.
Eles estavam ridicularizando-o, sabendo que ela estava morta.
54 On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zavolal, řka: Děvečko, vstaň!
Mas ele os colocou todos lá fora, e tomando-a pela mão, ele chamou, dizendo: “Criança, levanta-te!
55 I navrátil se duch její, a vstala hned. I kázal jí dáti jísti.
O espírito dela voltou, e ela se levantou imediatamente. Ele ordenou que algo fosse dado a ela para comer.
56 I divili se náramně rodičové její. A on jim kázal, aby žádnému nepravili o tom, co se bylo stalo.
Os pais dela ficaram espantados, mas ele ordenou que não contassem a ninguém o que havia sido feito.