< Lukáš 7 >
1 A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
Depois de terminar de falar na audiência do povo, ele entrou em Cafarnaum.
2 Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
Um criado de um certo centurião, que lhe era querido, estava doente e no ponto da morte.
3 I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
Quando soube de Jesus, enviou-lhe os anciãos dos judeus, pedindo-lhe que viesse e salvasse seu servo.
4 A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
Quando chegaram a Jesus, imploraram-lhe com fervor, dizendo: “Ele é digno de fazer isto por ele,
5 Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
pois ama nossa nação, e construiu nossa sinagoga para nós”.
6 Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
Jesus foi com eles. Quando já não estava longe de casa, o centurião enviou-lhe amigos, dizendo-lhe: “Senhor, não te incomodes, pois não sou digno de que venhas debaixo do meu teto”.
7 A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
Portanto, nem sequer me julguei digno de vir a Ti; mas dize a palavra, e meu servo será curado”.
8 Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
Pois também eu sou um homem colocado sob autoridade, tendo sob minha alçada soldados. Eu digo a este: 'Vá!' e ele vai; e a outro: 'Venha!' e ele vem; e ao meu servo: 'Faça isto' e ele o faz”.
9 Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
Quando Jesus ouviu estas coisas, ele se maravilhou com ele, voltou-se e disse à multidão que o seguia: “Digo-vos, não encontrei tanta fé, não, não em Israel”.
10 Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
Aqueles que foram enviados, retornando à casa, descobriram que o servo que havia estado doente estava bem.
11 I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
Pouco depois, ele foi para uma cidade chamada Nain. Muitos de seus discípulos, juntamente com uma grande multidão, foram com ele.
12 A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
Quando ele se aproximou do portão da cidade, eis que um morto foi executado, o único filho nascido de sua mãe, e ela era viúva. Muitas pessoas da cidade estavam com ela.
13 Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
Quando o Senhor a viu, ele teve compaixão dela e lhe disse: “Não chore”.
14 A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
Ele se aproximou e tocou o caixão, e os carregadores ficaram parados. Ele disse: “Jovem, eu lhe digo, levante-se!”.
15 I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
Ele, que estava morto, sentou-se e começou a falar. Depois o deu a sua mãe.
16 Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
O medo tomou conta de todos, e eles glorificaram a Deus, dizendo: “Um grande profeta surgiu entre nós” e, “Deus visitou seu povo”!
17 I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
Este relatório foi publicado a respeito dele em toda a Judéia e em toda a região circunvizinha.
18 I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
Os discípulos de João lhe falaram sobre todas essas coisas.
19 Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
João, chamando para si dois de seus discípulos, enviou-os a Jesus, dizendo: “Você é aquele que está vindo, ou devemos procurar outro?
20 Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
Quando os homens chegaram até ele, disseram: “João Batista nos enviou a você, dizendo: 'Você é aquele que vem, ou devemos procurar outro?
21 A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
Naquela hora ele curou muitas doenças e pragas e espíritos malignos; e a muitos que eram cegos ele deu a visão.
22 Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
Jesus lhes respondeu: “Ide e dizei a João as coisas que vistes e ouvistes: que os cegos recebam sua visão, os coxos andem, os leprosos sejam limpos, os surdos ouçam, os mortos sejam ressuscitados e os pobres tenham boas novas pregadas a eles.
23 A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
Abençoado aquele que não encontra ocasião para tropeçar em mim”.
24 A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
Quando os mensageiros de João partiram, ele começou a contar às multidões sobre João: “O que você saiu para o deserto para ver? Um caniço abalado pelo vento?
25 Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
Mas o que vocês saíram para ver? Um homem vestido com roupas macias? Eis que aqueles que estão lindamente vestidos e vivem delicadamente estão nos tribunais dos reis.
26 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
Mas o que o senhor saiu para ver? Um profeta? Sim, eu lhe digo, e muito mais do que um profeta.
27 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
Este é o profeta de quem está escrito, “Eis que eu envio meu mensageiro diante de seu rosto, que preparará seu caminho diante de você”.
28 Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
“Pois eu vos digo, entre aqueles que nascem de mulheres não há profeta maior do que João Batista; mas aquele que está menos no Reino de Deus é maior do que ele”.
29 Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
Quando todo o povo e os cobradores de impostos ouviram isto, declararam que Deus era justo, tendo sido batizado com o batismo de João.
30 Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
Mas os fariseus e os advogados rejeitaram o conselho de Deus, não tendo sido batizados por ele mesmo.
31 I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
“A que devo então comparar as pessoas desta geração? Como eles são?
32 Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
Eles são como crianças que se sentam no mercado e ligam umas para as outras, dizendo: 'Nós canalizamos para você, e você não dançou'. Choramos, e vocês não choraram'.
33 Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má.
Para João Batista não veio comer pão nem beber vinho, e você diz: 'Ele tem um demônio'.
34 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
O Filho do Homem veio comendo e bebendo, e você diz: 'Veja, um glutão e um bêbado, um amigo de cobradores de impostos e pecadores!
35 Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
A sabedoria é justificada por todos os seus filhos”.
36 Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
Um dos fariseus o convidou para comer com ele. Ele entrou na casa do fariseu e sentou-se à mesa.
37 A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
Eis que uma mulher na cidade que era pecadora, quando soube que ele estava reclinado na casa do fariseu, trouxe um frasco de alabastro com pomada.
38 A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
De pé a seus pés chorando, ela começou a molhar seus pés com suas lágrimas e os enxugou com os cabelos de sua cabeça, beijou seus pés e os ungiu com o ungüento.
39 Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
Agora, quando o fariseu que o havia convidado viu, disse para si mesmo: “Este homem, se fosse profeta, teria percebido quem e que tipo de mulher é esta que o toca, que ela é pecadora”.
40 I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
Jesus lhe respondeu: “Simão, tenho algo para lhe dizer”. Ele disse: “Professor, diga”.
41 I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
“Um certo emprestador tinha dois devedores. Um devia quinhentos denários, e o outro cinqüenta.
42 A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
Quando eles não puderam pagar, ele perdoou a ambos. Qual deles, portanto, o amará mais?”.
43 I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
Simon respondeu: “Ele, suponho, a quem ele perdoou mais”. Ele disse a ele: “Você julgou corretamente”.
44 A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
Voltando-se para a mulher, ele disse a Simon: “Você vê esta mulher? Entrei em sua casa e você não me deu água para meus pés, mas ela molhou meus pés com suas lágrimas e os enxugou com os cabelos de sua cabeça.
45 Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
Você não me deu nenhum beijo, mas ela, desde que entrei, não cessou de beijar meus pés.
46 Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
Você não ungiu minha cabeça com óleo, mas ela ungiu meus pés com pomada.
47 Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
Portanto, eu lhe digo que seus pecados, que são muitos, são perdoados, pois ela amava muito. Mas aquele a quem pouco é perdoado, pouco ama”.
48 I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
Ele disse a ela: “Seus pecados são perdoados”.
49 Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
Aqueles que se sentaram à mesa com ele começaram a dizer para si mesmos: “Quem é este que perdoa os pecados?
50 I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
Ele disse para a mulher: “Sua fé o salvou. Vá em paz”.