Lukáš 7
1 A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
Yesu peamali kujova ago kwa vandu akahamba ku Kapelanaumu.
2 Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
Kwenuko kwavili na mkulu mmonga wa vandu va ngondo va ku Loma, mwenuyo avi na mtumisi, mweamyidikili neju mwealwala mulung'olelu.
3 I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
Mkulu yula wa Loma peayuwini mambu ga Yesu, akavatuma vagogo vangi va Vayawudi vakamuyupayi abwela kumulamisa mtumisi waki.
4 A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
Pevahikili kwa Yesu, vakamjovela, “pepayi bambu, mundu mwenuyu, yitakiwa atangatiwayi.
5 Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
Ndava mwenuyu akuvagana vandu vitu, kangi ndi mweatijengili nyumba ya kukonganekela Vayawudi.”
6 Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
Ndi Yesu akahamba nawu. Pavahegalili pa nyumba ya mkulu yula, ndi mkulu akavatuma vankozi vaki vakamjovelayi Yesu, “Bambu, kotoka kujing'aha. Muni nene nakujiwona ngati nabwina hati veve kuyingila mumyumba yangu,
7 A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
Kangi, nikajiweni nabwina lepi, nene kubwela kwa veve. Nambu jovayi ngalilovi na mtumisi wangu yati ilama.
8 Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
Ndava muni nene mewa, mundu mwenivikiwi pahi ya uhotola wa vakulu vangu nivi na manjolinjoli, nikamjovelayi mmonga, ‘Hambayi!’ Ihamba, nikamjovela yungi, ‘Bwelayi!’ Na mwene ibwela, Nikamjovelayi na mvanda wangu, ‘Kita naha!’ Namwene ikita.”
9 Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
Yesu akakangasa paayuwini genago, akaung'anamukila msambi wa vandu wewamlandali, akavajovela, “Niloli lepi sadika yivaha ngati iyi hati pagati ya vandu va Isilaeli!”
10 Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
Ndi vandu vala pavawuyili kunyumba vakamkolela mtumisi yula alamili.
11 I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
Chilau yaki, Yesu akahamba kumuji umonga weukemelewa Naini, na vawuliwa vaki pamonga na msambi wa vandu ukalongosana nayu.
12 A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
Ndi pavahegalili papipi na mlyangu mkulu wa muji, vakakonganeka na vandu vavagegili mtuhi wa msongolo mmonga, mwana yuyoyo ndu wa lipwela. Vandu vamahele va pamuji wenuwo vavi pamonga na mau mwenuyo.
13 Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
Bambu Yesu paamuweni mau yula, akamhengela lipyana akamjovela, “Kotoka kuvemba.”
14 A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
Kangi Yesu akahamba na kupamisa lusongwani chavagegili mtuhi na vavagegili vala vakayima. Akajova, “Wamsongolo veve! Nijova yimuka!”
15 I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
Mweafwi yula akayima akatumbula kulongela. Yesu akampela mau yula mwana waki.
16 Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
Ndi vandu voha vakavya na wogohi, vakatumbula kumulumbalila Chapanga. Vakajova, “Mlota mkulu wa Chapanga atihumali pagati yitu, Chapanga abwelili kuvatangila vandu vaki.”
17 I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
Mambu genago gakadandasika pamulima woha wa Yudea na milima yoha yeyavi papipi.
18 I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
Vawuliwa vaki Yohani pevamjovili mambu goha. Ndi akavakemela vawuliwa vavili,
19 Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
akavatuma kwa Bambu vakamkotayi, “Veve ndi msangula mweibwela, amala timulindila yungi?”
20 Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
Pavahikili kwa Yesu, vakamjovela, “Yohani Mbatizaji atitumili tikukotayi, ngati veve ndi msangula mweibwela, amala timlindila yungi.”
21 A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
Lukumbi lwenulo vamkoli Yesu avalamisayi vandu vamahele vevavi na matamu na vana mizuka yihakau akayiwusa, na vangalola vamahele akavakita kulola.
22 Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
Ndi akavajovela muhamba mukamjovela Yohani goha gemugaweni na kuyuwana. Vangalola vilola, vangagenda vigenda, vanamabudi vinyambiswa, vangayuwa viyuwana, vavafwili vihyukiswa, na vangangu vikokosewa Lilovi la Bwina.
23 A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
Ahekayi mundu yula mweangayoma ndava ya nene!
24 A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
Vajumbi va Yohani vala pavawukili, ndi Yesu akatumbula kuukota msambi wa vandu gakumuvala Yohani, “Pamwahambili kulugangatu kumlola Yohani, mwaganili kulola kiki? Wu, mwaholalili kumlola mundu mweavi ngati lidete lelinyuguswa na mpungu?
25 Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
Hinu, mwahambili kulola kiki? Mundu mwaawali nyula za nyililili? Vandu veviwala chakujinyambisa na kutama wumi wabwina, venavo vavi munyumba za vankosi.
26 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
Munijovela chemukahambili kulola? Mlota wa Chapanga? Ena, chakaka kangi neju ya Mlota wa Chapanga.
27 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
Yohani mwenuyu ndi malovi gayandikiwi mu Mayandiku kumvala mwene, ‘Lola nene nikumtuma mjumbi wangu akulongolela, ndava ya kukukwalila njila yaku.’
28 Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
Yesu akamalakisila kujova,” “Kawaka mundu, mweavelikiwi na mdala mkulu kuliku Yohani Mbatizaji. Nambu mweavi mdebe muunkosi wa Chapanga, mwenuyo ndi mkulu kuliku mwene.”
29 Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
Vandu voha pamonga na vatola kodi vevabatiziwi na Yohani, pevayuwini genago, vakayidakila Chapanga ndi mchakaka.
30 Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
Nambu Vafalisayu na vawula va Malagizu vala vevabatiziwi lepi na Yohani, ndi vabeli mpangu wa Chapanga ndava ya mambu gavi.
31 I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
Yesu akavajovela, “Chiveleku cha vandu ava kwali nivawanangisa na kyani? Vene vandu ava valingini na kiki?
32 Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
Vavi ngati vana vevatamii pandu pakugulisila vindu vikemelana, chikundi chimonga na chiyaki, ‘Tivabetili chitolilo nambu nyenye mwanga kina! Tivayimbili nyimbu za malilu nambu muvembi lepi!’
33 Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má.
Yohani peabweli, ajihinisi chakulya wala kunywa divayi, mkamjova ‘Mwenuyu anamzuka!’
34 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
Mwana wa Mundu abwelili, ilya na kunywa, nyenye mujova, ‘Mumlola muhutulu na chigaligali uyu, nkozi wa vatola kodi na vandu vevakumbudila Chapanga!’
35 Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
Nambu luhala lwa Chapanga lulangisa, yakuvya chakaka kwa voha vevakuluyidakila.”
36 Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
Mfalisayu mmonga amgongolili Yesu kulya panyumba yaki. Akayingila munyumba ya Mfalisayu yula na kutama kulya.
37 A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
Ndi pamuji wenuwo avi mdala mmonga wumi waki atamayi kumbudila Chapanga. Akayuwana Yesu avili munyumba ya Mfalisayu uyu, ndi akatola chupa yeyahongoliwi kwa liganga la alabasta yeyavi na mahuta ga kunungalila bwina.
38 A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
Akayima papipi na magendelu ga Yesu kuni avembayi, na maholi gaki gamudonyokela Yesu mumagendelu, akahungula magendelu ga Yesu na mayunju gaki, akagabusu magendelu gala na kunyala mahuta genago.
39 Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
Mfalisayu mweamugongolili Yesu pealoli genago akaholalela mumtima waki, “Mwe mundu uyu ngaavi chakaka mlota wa Chapanga, ngaammanyi mdala mweampamisi, kuvya mweakumbudila Chapanga!”
40 I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
Yesu akamjovela mfalisayu yula. “Simoni, chivii chindu chenigana kukujovela.” Simoni, akamyangula, “Ena muwula, jovayi.”
41 I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
Yesu akajova, “Vandu vavili vamuyahiki mundu mashonga. Mmonga ayayiki mashonga ga luhuna lwa mwaka umonga na miheyi sita na yungi ayaiki mashonga ga luhuna lwa mwehi umonga na majuma gavili.
42 A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
Voha vavili vavilepi na mashonga ga kuwuyisa, mundu yula avahulumili voha. Hinu yani mweakumugana neju bambu yula?”
43 I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
Simoni akamyangula, “Chakaka mweahulumiwi mashonga ga mahele yula alamugana neju bambu yula.” Yesu akamjovela, “Uhamwili chabwina.”
44 A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
Kangi akamng'anamukila mdala yula na akamjovela Simoni, “Umlola mdala uyu? Penikayingili munyumba yaku unipeli lepi manji gakusamba mumagendelu gangu, nambu mdala uyu anitepatisi magendelu gangu na maholi gaki na kuhungula na mayunju gaki.
45 Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
Penikayingili unikemili lepi chakunibusu mulitama, nambu mdala uyu kutumbula panakayingila hakotwiki lepi kunijambusa cha kunibusu litama laki mumagendelu gangu.
46 Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
Uninyalili lepi mahuta ga zeituni kumutu veve, nambu mdala uyu aninyalili mahuta geginungalila bwina mumagendelu gangu.
47 Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
Nikukujovela, alekekisiwi kumbudila Chapanga pamahele ndava muni alangisi uganu uvaha. Nambu mundu mwealekekiswi kumbudila Chapanga padebe ilangisa uganu udebe.”
48 I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
Yesu akamjovela mdala yula, “Ulekekiswi goha geumbudili Chapanga.”
49 Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
Vandu vala vavatamili na Yesu pakulya pala, vakatumbula kukotana, “Mundu uyu ndi yani? Hati ihotola kulekekesa vandu vevakumbudila Chapanga?”
50 I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
Ndi Yesu akamjovela mdala yula, “Kusadika kwaku kukulamisi, uhamba na uteke.”
