Lukáš 7
1 A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
When he had ended all his sainges in the audience of the people he entred into Capernau
2 Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
And a certayne Centurions seruaunte was sicke and redy to dye whom he made moche of.
3 I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
And when he hearde of Iesu he sent vnto him the elders of the Iewes besechinge him yt he wolde come and heale his servaunt.
4 A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
And they came to Iesus and besought him instantly sayinge: He is worthi that thou shuldest do this for him.
5 Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
For he loveth oure nacion and hath bilt vs a sinagoge
6 Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
And Iesus went with them. And when he was not farre fro the housse the Centurio sent frendes to him sayinge vnto him: Lorde trouble not thy silfe: for I am not worthy yt thou shuldest enter vnder my roffe.
7 A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
Wherfore I thought not my silfe worthy to come vnto the: but saye the worde and my servaunt shalbe whoole.
8 Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
For I lyke wyse am a man vnder power and have vnder me soudiers and I saye vnto won goo: and he goeth. And to another come: and he cometh. And to my servaunt do this: and he doeth it.
9 Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
When Iesus herde this he merveyled at him and turned him about and sayd to the people that folowed him: I saye vnto you I have not founde so greate faith noo not in Israel.
10 Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
And they yt were sent turned backe home agayne and founde the servaunt that was sicke whoole.
11 I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
And it fortuned after that that he went into a cite called Naim and many of his disciples went wt him and moche people.
12 A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
When he came nye to the gate of the cite: beholde ther was a deed man caried out which was ye only sonne of his mother and she was a widowe and moche people of the cite was with her.
13 Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
And when ye lorde sawe her he had compassion on her and sayde vnto her: wepe not.
14 A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
And he went and touched the coffyn and they yt bare him stode still. And he sayde: Yonge man I saye vnto the aryse.
15 I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
And ye deed sate vp and beganne to speake. And he delyvered him to his mother.
16 Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
And ther ca a feare on the all. And they glorified god sayinge: a greate prophet is rysen amoge vs and god hath visited his people
17 I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
And this rumor of him wet forthe throughout all Iurie and thorowout all the regions which lye rounde about.
18 I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
And ye disciples of Iohn shewed him of all these thinges.
19 Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
And Iohn called vnto him. ii. of his disciples and sent the to Iesus sayinge: Arte thou he that shall come: or shall we loke for another?
20 Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
When the men were come vnto him they sayde: Iohn baptiste sent vs vnto ye sayinge: Arte thou he that shall come: or shall we wayte for another?
21 A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
And at yt same tyme he cured many of their infirmites and plages and of evyll spretes and vnto many that were blynde he gave sight
22 Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
And Iesus answered and sayd vnto them: Goo youre wayes and shewe Iohn what thinges ye have sene and harde: how yt the blynde se the halt goo the lepers are clensed the deafe heare the deed aryse to the poore is the glad tydinges preached
23 A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
and happy is he that is not offended by me.
24 A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
When ye messengers of Iohn were departed he began to speake vnto ye people of Iohn What wet ye oute into ye wildernes for to se? went ye to se arede shaken wt ye wynde?
25 Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
But what went ye out for tose? A ma clothed in soofte rayment? Beholde they which are gorgeously apparelled and lyve delicatly are in kynges courtes.
26 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
But what went ye forth to se? A prophete? Ye I saye to you and moare then a prophete
27 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
This is he of who it is wrytte: Beholde I sende my messenger before thy face to prepare thy waye before the.
28 Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
For I saye vnto you: a greater prophete then Iohn amoge wemes chyldre is ther none. Neverthelesse one yt is lesse in ye kyngdo of god is greater the he
29 Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
And all the people that hearde and the publicans iustified God and were baptised with the baptim of Iohn.
30 Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
But the pharises and scribes despised ye counsell of god agaynst them selves and were not baptised of him.
31 I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
And ye lorde sayd: Wher vnto shall I lyke the men of this generacion and what thinge are they lyke?
32 Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
They are lyke vnto chyldre sittynge in ye market place and cryinge one to another and sayinge: We have pyped vnto you and ye hahave not daunsed: we have mourned to you and ye have not wept.
33 Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má.
For Iohn baptist cam nether eatynge breed ner drinkynge wyne and ye saye: he hath the devyll.
34 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
The sonne of man is come and eateth and drinketh and ye saye: beholde a man which is a glotton and a drinker of wyne a frende of publicans and synners.
35 Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
Yet is wysdome iustified of all her chyldren.
36 Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
And one of the pharises desyred him that he wolde eate with him. And he went into ye pharises housse and sate doune to meate.
37 A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
And beholde a woman in that cite which was a synner assone as she knewe that. Iesus sate at meate in the pharises housse she brought an alablaster boxe of oyntmet
38 A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
and she stode at his fete behynde him wepynge and beganne to wesshe his fete with teares and dyd wipe the with the heares of her heed and kyssed his fete and anoynted them with oyntment.
39 Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
When the pharise which bade him sawe that he spake with in him sylfe sayinge: If this man were a prophete he wolde surely have knowen who and what maner woman this is which toucheth him for she is a synner.
40 I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
And Iesus answered and sayde vnto him: Simon I have some what to saye vnto ye. And he sayd master saye on.
41 I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
There was a certayne lender which had two detters ye one ought five hondred pence and the other fyfty.
42 A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
When they had nothinge to paye he forgave the boothe. Which of them tell me will love him moost?
43 I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
Simon answered and sayde: I suppose that he to whom he forgave moost. And he sayde vnto him: Thou hast truly iudged.
44 A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
And he turned to the woman and sayde vnto Simon: Seist thou this woman? I entred into thy housse and thou gavest me noo water to my fete but she hath wesshed my fete with teares and wiped the with the heeres of her heed.
45 Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
Thou gavest me no kysse: but she sence ye tyme I came in hath not ceased to kysse my fete
46 Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
Myne heed wt oyle thou dydest not anoynte: but she hath annoynted my fete wt oyntmet.
47 Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
Wherefore I saye vnto the: many synnes are forgeve her for she loved moche. To whom lesse is forgeven the same doeth lesse love.
48 I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
And he sayde vnto her thy synnes are forgeven ye
49 Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
And they yt sate at meate with him beganne to saye within them selves: Who is this which forgeveth synnes also?
50 I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
And he sayde to ye woman: Thy faith hath saved the Goo in peace.
