Lukáš 7
1 A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
(And since *N(k)O*) He had completed all the declarations of Him in the hearing of the people, He entered into Capernaum.
2 Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
Of a centurion then a certain servant sick being was about to die who was to him valued highly.
3 I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
Having heard then about Jesus he sent to Him elders of the Jews begging Him that having come He may save the servant of him.
4 A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
And having come to Jesus they were begging Him earnestly saying that Worthy he is to whom (You will grant *N(K)O*) this;
5 Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
he loves for the nation of us and the synagogue he himself built for us.
6 Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
And Jesus was going with them. Already then when he not far being distant from the house sent (to him *ko*) friends the centurion saying to Him; Lord, not do be troubled; not for worthy I am that under the roof of mine You may come,
7 A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
therefore neither myself counted I worthy to You to come. but do say a word, and (let be healed *N(k)O*) the servant of mine.
8 Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
Also for I myself a man am under authority appointed, having under myself soldiers. and I say to this [one]; do go, and he goes, and to another; do come, and he comes, and to the servant of mine; do enact this, and he enacts [it].
9 Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
Having heard then these things Jesus marveled at him; and having turned to the following Him crowd He said; I say to you, (not even *NK(o)*) in Israel such great faith did I find.
10 Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
And having returned to the house the [ones] having been sent found the (ailing *K*) servant in good health.
11 I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
And it came to pass on (the *N(k)O*) next [day] (He went *N(k)O*) into a town being called Nain, and were going with Him the disciples of Him (many *K*) and a crowd great.
12 A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
As then He drew near to the gate of the town, also behold was being carried out [one] having died only begotten son from the mother of him, and she was a widow; And a crowd of the town considerable was with her.
13 Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
And having seen her the Lord was moved with compassion on her and He said to her; Not do weep.
14 A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
And having come up He touched the bier; those then bearing [it] stopped; And He said; Young man, to you I say, do be arised.
15 I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
And sat up the dead [man] and began to speak. and He gave him to the mother of him.
16 Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
Seized then fear (all, *N(k)O*) and they were glorifying God saying that A prophet great (was raised up *N(k)O*) among us! and that Has visited God the people of Him!
17 I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
And went out report this in all Judea concerning Him and (in *ko*) in all the surrounding region.
18 I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
And brought word to John the disciples of him concerning all these things.
19 Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
And having called near two certain the disciples of him John sent [them] to the (Lord *N(K)O*) saying; You yourself are the coming [One], or (another *NK(o)*) are we to look for?
20 Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
Having come then to Him the men said; John the Baptist (has sent *N(k)O*) us to you saying; You yourself are the coming [One], or another are we to look for?
21 A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
At (that very *N(k)O*) (now *k*) hour He healed many of diseases and afflictions and spirits evil and to blind many He granted (*k*) to see.
22 Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
And answering (Jesus *k*) He said to them; Having gone do relate to John what you have seen and heard: (that *ko*) Blind receive sight, lame walk, lepers are cleansed, (and *no*) deaf hear, dead are raised, poor are evangelised,
23 A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
And blessed is who might not shall be offended in Me myself.
24 A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
When were departing then the messengers of John He began to speak to (the crowds *NK(o)*) concerning John: What (did you go out *N(k)O*) into the wilderness to see? A reed by [the] wind shaken?
25 Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
But what (have you gone out *N(k)O*) to see? A man in fine clothing arrayed? Behold those in clothing splendid and in luxury living in the palaces are.
26 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
But what (have you gone out *N(k)O*) to see? A prophet? Yes I say to you; and [one] more excellent than a prophet.
27 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
This is he concerning whom it has been written: Behold (I myself *k*) I send the messenger of Mine before [the] face of you who will prepare the way of You before You.’
28 Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
I say (for *k*) to you; a greater among [those] born of women (prophet *KO*) (*k*) (than John *N(K)O*) no [one] is. yet the least in the kingdom of God greater than he is.
29 Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
And all the people having heard even the tax collectors declared as righteous God having been baptized [with] the baptism of John.
30 Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
but the Pharisees and the lawyers the counsel of God rejected as to themselves not having been baptized by him.
31 I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
(said now Lord *K*) To what therefore will I liken the men of the generation this And to what are they like?
32 Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
Like are they to little children in the marketplace sitting and calling to each other (one *no*) (and *k*) (says: *N(k)(o)*) We piped to you, and not you did dance; we sang a dirge (to you *k*) and not you did weep.
33 Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má.
Has come for John the Baptist (neither *N(k)O*) eating bread nor drinking wine and you say; A demon He has.
34 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
Has come the Son of Man eating and drinking, and you say; Behold a man a glutton and a drunkard, a friend of tax collectors and of sinners.
35 Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
And was justified wisdom by all the children of her.
36 Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
Was asking now one Him of the Pharisees that He may eat with him. and having entered into (the house *N(k)O*) of the Pharisee (He was sat. *N(K)O*)
37 A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
And behold a woman who was in the city a sinner. (And *no*) she having known that (reclines back *N(k)O*) in the house of the Pharisee, having taken an alabaster flask of fragrant oil
38 A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
and having stood behind at the feet of Him weeping with the tears she began to wet the feet of Him and with the hairs of the head of her she was wiping [them] and was kissing the feet of Him and was anointing [them] with the fragrant oil.
39 Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
Having seen now the Pharisee the [one] having invited Him he spoke within himself saying; This if He was (*o*) prophet, he have known then would who and what the woman [is] who touches Him for a sinner she is.
40 I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
And answering Jesus said to him; Simon, I have to you something to say. And; Teacher do say [it], he says.
41 I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
Two debtors there were to a creditor certain. the one was owing denarii five hundred, and the other fifty.
42 A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
Nothing were having (now *k*) they to pay to both he forgave. Which therefore of them (do tell *k*) more will love him
43 I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
Answering (now *ko*) Simon said; I take it that [he] to whom the most he forgave. And He said to him; Rightly You have judged.
44 A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
And having turned to the woman to Simon He was saying; See you this the woman? I entered of you into the house, water to Me for (the *ko*) feet (of mine *k*) not you gave; with her however tears she wet My feet and with the hair (the head *K*) of her wiped [them].
45 Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
A kiss to Me not you gave; she herself however from which [time] I came in not she has ceased kissing My feet.
46 Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
With oil the head of Mine not you did anoint; she herself however with fragrant oil anointed the feet of Mine.
47 Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
of this Because I say to you, have been forgiven the sins of her many, for she loved much; to whom however little is forgiven, little he loves.
48 I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
He said then to her; Have been forgiven your sins.
49 Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
And began those reclining to say within themselves; Who this is who even sins forgives?
50 I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
He said then to the woman; The faith of You has saved you; do go in peace.
