< Lukáš 7 >

1 A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
After he had ended all his sayings in the hearing of the people, he went to Capernaum.
2 Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
Here the slave of a certain Roman captain, a man dear to his master, was ill, and at the point of death.
3 I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
So when the captain heard about Jesus, he sent elders of the Jews to ask him to come and save his slave.
4 A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
And they, when they reached Jesus, asked him earnestly to do this. "He deserves that you should do this," they said,
5 Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
"for he loves our nation, and himself has built a synagogue for us."
6 Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
So Jesus started to go with them, but while he was not far from the house, the captain sent friends to him with a message. "Lord do not trouble yourself, for I am not fit that you should come under my roof,
7 A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
"and so I did not think myself worthy to come to you; but speak the word, and let my man be cured.
8 Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
"For I also am a man obedient to authority, and have soldiers under me. And I say to one ‘come,’ and he comes, and to my slave ‘do this or that,’ and he does it."
9 Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
But when Jesus heard this he was astonished and he turned and said to the crowd that was following him, "I tell you that not even in Israel have I found faith like that."
10 Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
And those who had been sent, on returning to the house, found the slave well.
11 I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
Soon afterward he went to a city called Nain, accompanied by his disciples, and a great crowd of people.
12 A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
Now when he drew near the gate of the city, behold, they were there carrying out one who was dead, the only son of his mother, and she was a widow.
13 Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
A great crowd accompanied her. And when the Lord saw her, he had compassion on her and said to her, "Do not weep."
14 A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
And he came near and touched the bier; the bearer stopped and he said, "Young man, I bid you to rise."
15 I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
And he who was dead sat up and began to speak; and he gave him to his mother.
16 Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
And awe took hold on them all, and they began to glorify God saying. "A great prophet has risen among us;" and, "God has visited his people."
17 I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
And the report of what Jesus had done went forth throughout Judea and the surrounding regions.
18 I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
John’s disciples brought him word of all these things
19 Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
and, calling a certain two disciples to him, he sent them to Jesus, to say, "Are you ‘the coming one,’ or if we are to expect another?"
20 Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
So the men came to Jesus and said, "Johnthe Baptist has sent us to ask you if you are the coming one, or if we are to expect another."
21 A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
At that moment Jesus was healing many people of diseases and plagues and evil spirits, and to many that were blind he was freely giving their sight.
22 Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
So he answered them. "Go your way, tell Johnwhat you have seen and heard. How the blind are seeing, the lame are walking, the lepers are being cleansed, the deaf are hearing, the dead are being raised, and the poor are hearing the proclamations of glad tidings.
23 A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
"And blessed is he who finds no cause of stumbling in me."
24 A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
When John’s messengers were gone he began to speak to the crowds about John, saying, "What went out you out to the desert to behold? A reed shaken by the wind?
25 Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
"But what you went out to behold? A man clothed in soft robes? Behold, men who are gorgeously dressed and live in luxury are in kings’ palaces.
26 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
"But what went you to see? A prophet?
27 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
"Yes, I tell you and more than a prophet. This is he who it is written. "Behold I send a messenger before thy face, Who shall prepare thy way before thee.
28 Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
"I tell you that among all that are born of women not one is greater than John; yet he that is little in the kingdom of God is greater than he."
29 Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
On hearing this all the people and the tax-gatherers acknowledged the justice of God by being baptized with the baptism of John;
30 Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
but the Pharisees and lawyers who had refused his baptism, frustrated God’s purpose for themselves.
31 I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
"To what then shall I compare the men of this generation?
32 Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
"To What are they like, they are like children sitting in the market- place and calling to one another. "‘We have piped to you,’ they say, ‘and you have not danced; we have wailed, and you did not cry.’
33 Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má.
"For Johnthe Baptist has come eating no bread and drinking no wine, and you say, ‘He has a demon!’
34 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
"The son of man has come eating and drinking, and you say, ‘Behold a gluttonous man and a winebibber, a friend of publicans and sinners!’
35 Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
"Nevertheless, wisdom is justified by all her children."
36 Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
One of the Pharisees kept urging him to dine, so he entered the house and reclined at table.
37 A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
Now there was a woman who was in the city, a sinner and when she knew that that Jesus was reclining at meat in the Pharisees house, she brought an alabaster vase of perfume,
38 A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
and standing behind, at his feet, weeping, she began to wet his feet with her tears, and to wipe them with her hair, while she tenderly kissed his feet, and poured the perfume over them.
39 Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
When he noticed this the Pharisee, who had invited him, said to himself, "If this man were really a prophet he would have perceived who and what sort of woman this is who is touching him, and would know that she is a sinner."
40 I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
Jesus then spoke to him. "Simon, I have a word to say to you." "Rabbi, say on," he replied.
41 I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
"There were once to men," said Jesus, "in debt to one money- lender. One owed him fifty pounds; the other five.
42 A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
"When they had nothing pay he forgave them with such charm. "Tell me, then, which of these will love him most?"
43 I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
"I take it," said Simon, "the one he forgave the most."
44 A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
"You have rightly judged." answered Jesus, and turning to the woman, he said to Simon. "Do you see this woman? When I came into your house you gave me no water for my feet; but she has wet my feet with her tears and wiped them with her hair.
45 Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
"You gave me no kiss; but she, since she came in, has never ceased tenderly kissing my feet;
46 Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
"you never anointed my head with oil; but she has anointed my feet with my feet with perfume.
47 Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
"This is why I tell you that her sins, many as they are, are forgiven, for her love is great; but he who is forgiven little, loves but little.
48 I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
"Your sins are forgiven," he said to her.
49 Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
Then the other guest began to say among themselves, "Who is this even to forgive sins?"
50 I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
But he said to the woman. "Your faith has saved you. Go in peace."

< Lukáš 7 >