Lukáš 6
1 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
Kiba lumbu ki saba, Yesu wuviokila mu tsola yi ble. Minlonguki miandi mivela makundi ayi midia mawu.
2 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
Bafalisi bankaka bayuvula: —Bila mbi lulembo vangila mambu makanduku mu lumbu ki saba e?
3 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Yesu wubavutudila: —Lutengi ko mambu Davidi kavanga mu thangu niandi ayi bakundi bandibaba mu nzala e?
4 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
Niandi wukota mu nzo Nzambi, wubonga mapha matambuku kuidi Nzambi ayi wudia mawu; wukabudila batu bobo baba yandi, ka diambu ko, kasia ba ko minsua bila banganga Nzambi kaka ziba minsua mu dia mawu.
5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
Buna wubuela tuba diaka: —Muana mutu niandi Pfumu yi lumbu ki saba.
6 Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
Mu lumbu kinkaka ki saba, Yesu wukota mu nzo yi lukutukunu ayi wutona longa. Muna muba mutu wumosi wuba koko ku lubakala kusioka.
7 I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
Minlongi mi mina ayi Bafalisi basunga Yesu mu tala kani wulendakumbelusa mu lumbu ki saba mu diambu babaka bila kioki balenda kumfundila.
8 Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
Vayi Yesu bu kazaba mayindu mawu, buna wukamba mutu wuba koko kusioka: —Telama, yiza va ntuala batu boso! Mutu beni wutelama. Wuyiza vana.
9 Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
Buna Yesu wuba kamba: —Kiuvu kidi yama ki kuluyuvula: minsua midi mu vanga mambotevoti mambimbi mu lumbu ki saba e? Minsua midi mu vukisa luzingu voti mu kuluvonda e?
10 A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
Buna wuzungisa thalu andi kuidi batu boso baba vana bosi wukamba mutu beni: —Nonuna koko kuaku. Mutu beni wunonuna koko ayi koko kuandi kubeluka.
11 Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
Minlongi mi mina ayi Bafalisi bafuema ngolo ayi bayuvasana bawu na bawu mu zaba diambu mbi balenda vangila Yesu.
12 I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
Muna bilumbu beni, Yesu wuyenda ku mbata mongo mu diambu di sambila. Builu bumvimba kasambidila.
13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
Buisi buna bu kia, buna wutela minlonguki miandi ayi wusobula va khatitsikꞌawu kumi mi miodi. Wuba vana dizina di bamvuala.
14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
Mazina mawu mawu mama: Simoni wuka bieka Piela ayi khombꞌandi Andele; Zaki, Yowani, Filipi, Balitelemi
15 Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
Matayi, Toma, Zaki muana Alife, Zimoni wuba mu dingumba di ba Zeloti,
16 Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
Yuda muana zaki ayi Yuda Isikalioti, mutu wumvakula.
17 I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
Bu kaba kuluka mongo va kimosi ayi bawu Yesu wutelama va ndimba. Minlonguki miandi miwombo miba vana va kimosi ayi nkangu wuwombo wu batu baba mu zunga kioso ki Yuda, ki Yelusalemi, mu mala ma Tile ayi Sidoni momo madi mu yenda nzadi.
18 I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
Baboso bayiza mu diambu di banwa ayi babelusu mu bimbevo biawu. Bobo bayamusu kuidi ziphevi zimbimbi babeluka.
19 A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
Baboso batomba kunsimba bila lulendo lutotukila mu niandi luba lubelusa batu boso.
20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
Buna Yesu wutala minlonguki miandi ayi wuba kamba: —Khini kuidi beno minsukama bila beno luvuidi Kipfumu ki Nzambi.
21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
Khini kuidi beno luidi buabu mu nzala bila luela yukutusu. Khini kuidi beno lulembu didi buabu bila luela seva.
22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
Khini kuidi beno mu thangu bela ku lulenda, bu bela ku luloza, bu bela ku lufinga, bu bela ku lukuka, bu bela manga mazinga meno banga mazina mambimbi mu diambu di Muana Mutu.
23 Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
Mu lumbu kina buna luela mona khini ayi luela dumuka mu diambu di khini bila mfutu eno widi wunneni mu diyilu. Bila buawu bobo kuandi bakulu bawu bayamisila mimbikudi.
24 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
Vayi mabienga kuidi beno zimvuama bila lukitambudidi yeno mbombolo.
25 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
Mabienga kuidi beno luidi bayukuta buabu bila luela mona nzala. Mabienga kuidi beno lulembu sevi buabu bila luela ba mu kaniki ayi luela dila.
26 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
Mabienga kuidi beno batu boso bu bela kuluniemisa bila buawu bobobakulu bawu bavangila mimbikudi mi luvunu.
27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
—Vayi kuidi beno lunwa, ndikulukamba: luzola bambeni zienu; luvangila mambote bobo bakululendanga;
28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
Lusakumuna bobo bakulusinganga; lusambidila bobo bakuluvangilanga mambu mambimbi.
29 A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
Enati mutu wuzubidi mbata mu luvenga lumosi, buela ntambika luvenga lunkaka. Enati mutu wuzionini yunga kiaku, buna kadi ku nkandika kaziona kikhutu kiaku.
30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
Vana kuidi woso mutu wukulomba. Enati mutu wuzionini bima biaku, buna kadi kunlomba diaka biawu.
31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
Mambu momo lutidi baluvangila, mawu mamveno lufueti vangila bankaka.
32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
Enati lunzolanga kaka bobo bakuluzolanga buna mbi lumbaka e? Bila bankua masumu, mamvawu, beta zola bobo baku bazolanga.
33 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
Enati lumvangila mamboti kuidi bobo bakuluvangilanga kaka mambote, buna mbi lumbaka? Bila bankua masumu mamvawu beta bu vanga.
34 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
Enati lueta devisa kaka bobo balenda kuluvutudila, buna mbi lumbaka e? Bila bankua masumu mamvawu beta devisa bankua masumu yawu muingi baba vutudila.
35 Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
Vayi beno bika luzola bambeni zienu, luba vangila mambote ayi ludevisa mu kambu ba mayindu keni bela kuluvutudila. Buna mfutu eno welaba wunneni, luela ba bana ba Nzambi yizangama bila niandi veka widi wumbote kuidi bobo bazabanga ko vutula matondo ayi kuidi batu bambimbi.
36 Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
Bika luba batu bambote banga dise dieno widi wumbote.
37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
—Lubika sambisa tala mamveno luedi sambusu. Lubika zengila batu nkanu tala mamveno luedi zengulu nkanu. Lulemvukila badienu muingi mamveno balulemvukila.
38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
Luvananga buna mamveno bela kuluvana. Bela kuluvana kuku kifuana, kuku kikomana, kinikunu ayi kinsapuka bila bela kulutezila luelo luela dedakana banga lolo lutezila.
39 Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
Yesu wubuela bakamba diaka nongo yayi: —A buevi, phofo wulenda nata phofo yandi e? Buna bawu buadi balenda bua mu dibulu e?
40 Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
Nlonguki kasi viatuka ko nyiyisi andi vayi bu kameni kubuku bu mbote, buna boso kalenda dedakana banga nyiyisi andi.
41 Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
Bila mbi wuntadila kiti kidi mu diesu di khombꞌaku vayi ngeyo vekawukadi mona tunga yidi mu diesu diaku e?
42 Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
Voti, buevi wulenda kambila khombꞌaku ti: “A khomba bika ndibotula kiti kidi mu diesu diaku!” vayi ngeyo veka wukadi mona tunga yidi mu diesu diaku e? Mutu wu mayuya! Botula nteti tunga yidi mu diesu diaku buna bosi mawumona bumboti mu botula kidi kidi mu diesu di khombꞌaku.
43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
—Bila kuisi ko nti wumbote wela buta makundi mambimbi ayi nti wumbimbi wulendi buta makundi mambote ko.
44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
Bila banzabilanga nti mu makundi mandi. Bila balendi vela ko makundima figi mu nti wu zitsendi ayi balendi vela ko makundi ma vinu mu nti wu zitsolokoto.
45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
Mutu wumbote wuntotulanga mambote momo mambanga mu kiuka kimboteki ntimꞌandi. Mutu wumbimbi wuntotulanga mambimbi mambanga mu kiuka kimbimbi ki ntimꞌandi bila mutu wuntubanga mambu momo mafulukidi mu ntimꞌandi.
46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
—Bila mbi lukuthedilanga “Pfumu, Pfumu” vayi lukadi vanga mambu momo ndilembu lukambi e?
47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
Ndieka kulumonisa buevi budedikinini woso mutu wowo wunkuiza kuidiminu, wulembu wi mambu ndilembu tubi ayi wulembu kumasadila.
48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
Niandi dedikini banga mutu wowo wutunga nzo. Wutimuna fondasio yimula ayi wutungila yawu va yilu matadi. Khuka yi nlangu bu yiyiza, yiyiza lumbama muna nzo beni ayi yisia yinikuna ko bila yitungu va yilu matadi.
49 Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
Vayi woso wulembu wi mambu mama ayi wunkambu sadila mambu beni dedikini banga mutu wutunga nzoꞌandi va mbata ntoto mu kambu fondasio. Khuka yi nlangu bu yiyiza lumbama mu nzo beni, yawu yitumbu bua, mfuilu yi nzo beni yiba yinneni.
