< Lukáš 6 >

1 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
اَچَرَنْچَ پَرْوَّنو دْوِتِییَدِناتْ پَرَں پْرَتھَمَوِشْرامَوارے شَسْیَکْشیتْرینَ یِیشورْگَمَنَکالے تَسْیَ شِشْیاح کَنِشَں چھِتّوا کَریشُ مَرْدَّیِتْوا کھادِتُماریبھِرے۔
2 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
تَسْماتْ کِیَنْتَح پھِرُوشِنَسْتانَوَدَنْ وِشْرامَوارے یَتْ کَرْمَّ نَ کَرْتَّوْیَں تَتْ کُتَح کُرُتھَ؟
3 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
یِیشُح پْرَتْیُواچَ دایُودْ تَسْیَ سَنْگِنَشْچَ کْشُدھارْتّاح کِں چَکْرُح سَ کَتھَمْ اِیشْوَرَسْیَ مَنْدِرَں پْرَوِشْیَ
4 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
یے دَرْشَنِییاح پُوپا یاجَکانْ وِنانْیَسْیَ کَسْیاپْیَبھوجَنِییاسْتانانِییَ سْوَیَں بُبھَجے سَنْگِبھْیوپِ دَدَو تَتْ کِں یُشْمابھِح کَداپِ ناپاٹھِ؟
5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
پَشْچاتْ سَ تانَوَدَتْ مَنُجَسُتو وِشْرامَوارَسْیاپِ پْرَبھُ رْبھَوَتِ۔
6 Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
اَنَنْتَرَمْ اَنْیَوِشْرامَوارے سَ بھَجَنَگیہَں پْرَوِشْیَ سَمُپَدِشَتِ۔ تَدا تَتْسْتھانے شُشْکَدَکْشِنَکَرَ ایکَح پُمانْ اُپَتَسْتھِوانْ۔
7 I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
تَسْمادْ اَدھْیاپَکاح پھِرُوشِنَشْچَ تَسْمِنْ دوشَماروپَیِتُں سَ وِشْرامَوارے تَسْیَ سْواسْتھْیَں کَروتِ نَویتِ پْرَتِیکْشِتُماریبھِرے۔
8 Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
تَدا یِیشُسْتیشاں چِنْتاں وِدِتْوا تَں شُشْکَکَرَں پُماںسَں پْروواچَ، تْوَمُتّھایَ مَدھْیَسْتھانے تِشْٹھَ۔
9 Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
تَسْماتْ تَسْمِنْ اُتّھِتَوَتِ یِیشُسْتانْ وْیاجَہارَ، یُشْمانْ اِماں کَتھاں پرِچّھامِ، وِشْرامَوارے ہِتَمْ اَہِتَں وا، پْرانَرَکْشَنَں پْرانَناشَنَں وا، ایتیشاں کِں کَرْمَّکَرَنِییَمْ؟
10 A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
پَشْچاتْ چَتُرْدِکْشُ سَرْوّانْ وِلوکْیَ تَں مانَوَں بَبھاشے، نِجَکَرَں پْرَسارَیَ؛ تَتَسْتینَ تَتھا کرِتَ اِتَرَکَرَوَتْ تَسْیَ ہَسْتَح سْوَسْتھوبھَوَتْ۔
11 Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
تَسْماتْ تے پْرَچَنْڈَکوپانْوِتا یِیشُں کِں کَرِشْیَنْتِیتِ پَرَسْپَرَں پْرَمَنْتْرِتاح۔
12 I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
تَتَح پَرَں سَ پَرْوَّتَمارُہْییشْوَرَمُدِّشْیَ پْرارْتھَیَمانَح کرِتْسْناں راتْرِں یاپِتَوانْ۔
13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
اَتھَ دِنے سَتِ سَ سَرْوّانْ شِشْیانْ آہُوتَوانْ تیشاں مَدھْیی
14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
پِتَرَنامْنا کھْیاتَح شِمونْ تَسْیَ بھْراتا آنْدْرِیَشْچَ یاکُوبْ یوہَنْ چَ پھِلِپْ بَرْتھَلَمَیَشْچَ
15 Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
مَتھِح تھوما آلْپھِییَسْیَ پُتْرو یاکُوبْ جْوَلَنْتَنامْنا کھْیاتَح شِمونْ
16 Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
چَ یاکُوبو بھْراتا یِہُوداشْچَ تَں یَح پَرَکَریشُ سَمَرْپَیِشْیَتِ سَ اِیشْکَرِییوتِییَیِہُوداشْچَیتانْ دْوادَشَ جَنانْ مَنونِیتانْ کرِتْوا سَ جَگْراہَ تَتھا پْریرِتَ اِتِ تیشاں نامَ چَکارَ۔
17 I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
تَتَح پَرَں سَ تَیح سَہَ پَرْوَّتادَوَرُہْیَ اُپَتْیَکایاں تَسْتھَو تَتَسْتَسْیَ شِشْیَسَنْگھو یِہُودادیشادْ یِرُوشالَمَشْچَ سورَح سِیدونَشْچَ جَلَدھے رودھَسو جَنَنِہاشْچَ ایتْیَ تَسْیَ کَتھاشْرَوَنارْتھَں روگَمُکْتْیَرْتھَنْچَ تَسْیَ سَمِیپے تَسْتھُح۔
18 I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
اَمیدھْیَبھُوتَگْرَسْتاشْچَ تَنِّکَٹَماگَتْیَ سْواسْتھْیَں پْراپُح۔
19 A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
سَرْوّیشاں سْواسْتھْیَکَرَنَپْرَبھاوَسْیَ پْرَکاشِتَتْواتْ سَرْوّے لوکا ایتْیَ تَں سْپْرَشْٹُں ییتِرے۔
20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
پَشْچاتْ سَ شِشْیانْ پْرَتِ درِشْٹِں کُتْوا جَگادَ، ہے دَرِدْرا یُویَں دھَنْیا یَتَ اِیشْوَرِییے راجْیے وودھِکاروسْتِ۔
21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
ہے اَدھُنا کْشُدھِتَلوکا یُویَں دھَنْیا یَتو یُویَں تَرْپْسْیَتھَ؛ ہے اِہَ رودِنو جَنا یُویَں دھَنْیا یَتو یُویَں ہَسِشْیَتھَ۔
22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
یَدا لوکا مَنُشْیَسُونو رْنامَہیتو رْیُشْمانْ رِتِییِشْیَنْتے پرِتھَکْ کرِتْوا نِنْدِشْیَنْتِ، اَدھَمانِوَ یُشْمانْ سْوَسَمِیپادْ دُورِیکَرِشْیَنْتِ چَ تَدا یُویَں دھَنْیاح۔
23 Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
سْوَرْگے یُشْماکَں یَتھیشْٹَں پھَلَں بھَوِشْیَتِ، ایتَدَرْتھَں تَسْمِنْ دِنے پْرولَّسَتَ آنَنْدینَ نرِتْیَتَ چَ، تیشاں پُورْوَّپُرُشاشْچَ بھَوِشْیَدْوادِنَح پْرَتِ تَتھَیوَ وْیَواہَرَنْ۔
24 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
کِنْتُ ہا ہا دھَنَوَنْتو یُویَں سُکھَں پْراپْنُتَ۔ ہَنْتَ پَرِترِپْتا یُویَں کْشُدھِتا بھَوِشْیَتھَ؛
25 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
اِہَ ہَسَنْتو یُویَں وَتَ یُشْمابھِح شوچِتَوْیَں رودِتَوْیَنْچَ۔
26 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
سَرْوَّیلاکَے رْیُشْماکَں سُکھْیاتَو کرِتایاں یُشْماکَں دُرْگَتِ رْبھَوِشْیَتِ یُشْماکَں پُورْوَّپُرُشا مرِشابھَوِشْیَدْوادِنَح پْرَتِ تَدْوَتْ کرِتَوَنْتَح۔
27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
ہے شْروتارو یُشْمَبھْیَمَہَں کَتھَیامِ، یُویَں شَتْرُشُ پْرِییَدھْوَں یے چَ یُشْمانْ دْوِشَنْتِ تیشامَپِ ہِتَں کُرُتَ۔
28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
یے چَ یُشْمانْ شَپَنْتِ تیبھْیَ آشِشَں دَتَّ یے چَ یُشْمانْ اَوَمَنْیَنْتے تیشاں مَنْگَلَں پْرارْتھَیَدھْوَں۔
29 A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
یَدِ کَشْچِتْ تَوَ کَپولے چَپیٹاگھاتَں کَروتِ تَرْہِ تَں پْرَتِ کَپولَمْ اَنْیَں پَراوَرْتّیَ سَمُّکھِیکُرُ پُنَشْچَ یَدِ کَشْچِتْ تَوَ گاتْرِییَوَسْتْرَں ہَرَتِ تَرْہِ تَں پَرِدھییَوَسْتْرَمْ اَپِ گْرَہِیتُں ما وارَیَ۔
30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
یَسْتْواں یاچَتے تَسْمَے دیہِ، یَشْچَ تَوَ سَمْپَتِّں ہَرَتِ تَں ما یاچَسْوَ۔
31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
پَریبھْیَح سْوانْ پْرَتِ یَتھاچَرَنَمْ اَپیکْشَدھْوے پَرانْ پْرَتِ یُویَمَپِ تَتھاچَرَتَ۔
32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
یے جَنا یُشْماسُ پْرِییَنْتے کیوَلَں تیشُ پْرِییَمانیشُ یُشْماکَں کِں پھَلَں؟ پاپِلوکا اَپِ سْویشُ پْرِییَمانیشُ پْرِییَنْتے۔
33 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
یَدِ ہِتَکارِنَ ایوَ ہِتَں کُرُتھَ تَرْہِ یُشْماکَں کِں پھَلَں؟ پاپِلوکا اَپِ تَتھا کُرْوَّنْتِ۔
34 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
ییبھْیَ رِنَپَرِشودھَسْیَ پْراپْتِپْرَتْیاشاسْتے کیوَلَں تیشُ رِنے سَمَرْپِتے یُشْماکَں کِں پھَلَں؟ پُنَح پْراپْتْیاشَیا پاپِیلوکا اَپِ پاپِجَنیشُ رِنَمْ اَرْپَیَنْتِ۔
35 Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
اَتو یُویَں رِپُشْوَپِ پْرِییَدھْوَں، پَرَہِتَں کُرُتَ چَ؛ پُنَح پْراپْتْیاشاں تْیَکْتْوا رِنَمَرْپَیَتَ، تَتھا کرِتے یُشْماکَں مَہاپھَلَں بھَوِشْیَتِ، یُویَنْچَ سَرْوَّپْرَدھانَسْیَ سَنْتانا اِتِ کھْیاتِں پْراپْسْیَتھَ، یَتو یُشْماکَں پِتا کرِتَگھْناناں دُرْوْٹَتّانانْچَ ہِتَماچَرَتِ۔
36 Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
اَتَ ایوَ سَ یَتھا دَیالُ رْیُویَمَپِ تادرِشا دَیالَوو بھَوَتَ۔
37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
اَپَرَنْچَ پَرانْ دوشِنو ما کُرُتَ تَسْمادْ یُویَں دوشِیکرِتا نَ بھَوِشْیَتھَ؛ اَدَنْڈْیانْ ما دَنْڈَیَتَ تَسْمادْ یُویَمَپِ دَنْڈَں نَ پْراپْسْیَتھَ؛ پَریشاں دوشانْ کْشَمَدھْوَں تَسْمادْ یُشْماکَمَپِ دوشاح کْشَمِشْیَنْتے۔
38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
دانانِدَتَّ تَسْمادْ یُویَں دانانِ پْراپْسْیَتھَ، وَرَنْچَ لوکاح پَرِمانَپاتْرَں پْرَدَلَیَّ سَنْچالْیَ پْرونْچالْیَ پَرِپُورْیَّ یُشْماکَں کْروڈیشُ سَمَرْپَیِشْیَنْتِ؛ یُویَں یینَ پَرِمانینَ پَرِماتھَ تینَیوَ پَرِمانینَ یُشْمَتْکرِتے پَرِماسْیَتے۔
39 Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
اَتھَ سَ تیبھْیو درِشْٹانْتَکَتھامَکَتھَیَتْ، اَنْدھو جَنَح کِمَنْدھَں پَنْتھانَں دَرْشَیِتُں شَکْنوتِ؟ تَسْمادْ اُبھاوَپِ کِں گَرْتّے نَ پَتِشْیَتَح؟
40 Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
گُروح شِشْیو نَ شْریشْٹھَح کِنْتُ شِشْیے سِدّھے سَتِ سَ گُرُتُلْیو بھَوِتُں شَکْنوتِ۔
41 Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
اَپَرَنْچَ تْوَں سْوَچَکْشُشِ ناسامْ اَدرِشْٹْوا تَوَ بھْراتُشْچَکْشُشِ یَتّرِنَمَسْتِ تَدیوَ کُتَح پَشْیَمِ؟
42 Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
سْوَچَکْشُشِ یا ناسا وِدْیَتے تامْ اَجْناتْوا، بھْراتَسْتَوَ نیتْراتْ ترِنَں بَہِح کَرومِیتِ واکْیَں بھْراتَرَں کَتھَں وَکْتُں شَکْنوشِ؟ ہے کَپَٹِنْ پُورْوَّں سْوَنَیَناتْ ناساں بَہِح کُرُ تَتو بھْراتُشْچَکْشُشَسْترِنَں بَہِح کَرْتُّں سُدرِشْٹِں پْراپْسْیَسِ۔
43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
اَنْیَنْچَ اُتَّمَسْتَرُح کَداپِ پھَلَمَنُتَّمَں نَ پھَلَتِ، اَنُتَّمَتَرُشْچَ پھَلَمُتَّمَں نَ پھَلَتِ کارَنادَتَح پھَلَیسْتَرَوو جْنایَنْتے۔
44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
کَنْٹَکِپادَپاتْ کوپِ اُڈُمْبَرَپھَلانِ نَ پاتَیَتِ تَتھا شرِگالَکولِورِکْشادَپِ کوپِ دْراکْشاپھَلَں نَ پاتَیَتِ۔
45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
تَدْوَتْ سادھُلوکونْتَحکَرَنَرُوپاتْ سُبھانْڈاگارادْ اُتَّمانِ دْرَوْیانِ بَہِح کَروتِ، دُشْٹو لوکَشْچانْتَحکَرَنَرُوپاتْ کُبھانْڈاگاراتْ کُتْسِتانِ دْرَوْیانِ نِرْگَمَیَتِ یَتونْتَحکَرَناناں پُورْنَبھاوانُرُوپانِ وَچاںسِ مُکھانِّرْگَچّھَنْتِ۔
46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
اَپَرَنْچَ مَماجْنانُرُوپَں ناچَرِتْوا کُتو ماں پْرَبھو پْرَبھو اِتِ وَدَتھَ؟
47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
یَح کَشْچِنْ مَمَ نِکَٹَمْ آگَتْیَ مَمَ کَتھا نِشَمْیَ تَدَنُرُوپَں کَرْمَّ کَروتِ سَ کَسْیَ سَدرِشو بھَوَتِ تَدَہَں یُشْمانْ جْناپَیامِ۔
48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
یو جَنو گَبھِیرَں کھَنِتْوا پاشانَسْتھَلے بھِتِّں نِرْمّایَ سْوَگرِہَں رَچَیَتِ تینَ سَہَ تَسْیوپَما بھَوَتِ؛ یَتَ آپْلاوِجَلَمیتْیَ تَسْیَ مُولے ویگینَ وَہَدَپِ تَدْگیہَں لاڈَیِتُں نَ شَکْنوتِ یَتَسْتَسْیَ بھِتِّح پاشانوپَرِ تِشْٹھَتِ۔
49 Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
کِنْتُ یَح کَشْچِنْ مَمَ کَتھاح شْرُتْوا تَدَنُرُوپَں ناچَرَتِ سَ بھِتِّں وِنا مرِدُپَرِ گرِہَنِرْمّاتْرا سَمانو بھَوَتِ؛ یَتَ آپْلاوِجَلَماگَتْیَ ویگینَ یَدا وَہَتِ تَدا تَدْگرِہَں پَتَتِ تَسْیَ مَہَتْ پَتَنَں جایَتے۔

< Lukáš 6 >